Kultura

sirien
18.9.2016 19:34
Knihy fantastiky
srsly, jak sme tu bez takovýhle diskuse mohli celý ty roky vůbec žít?
Autorská citace #1
18.9.2016 19:35 - sirien
Četl jste někdo Mistborn series od Brandona Sandersona?
Autorská citace #2
18.9.2016 22:12 - Nachtrose
Určitě tady něco takové nemáme? Žeby se to vždy schovalo v nějaké jiné diskuzi?

Mistborn jsem nečetl, ale snad se brzo dostanu k Archivu bouřné záře od téhož autora. Někdo nejaké zkušenosti?
Autorská citace #3
20.9.2016 12:00 - Beltar
neznáte někdo něco na styl Černé legie od Glena Cooka?
Autorská citace #4
20.9.2016 15:03 - York
Beltar píše:
neznáte někdo něco na styl Černé legie od Glena Cooka?


Steve Ericson, Malazan Book of the Falen.
Autorská citace #5
20.9.2016 15:50 - Ebon Hand
Beltar, to tě ta Černá legie tak uchvátila? Já ji četl snad před deseti lety a vůbec si na ní nevzpomínám.
Autorská citace #6
20.9.2016 17:58 - Mnauk
York píše:
Steve Ericson, Malazan Book of the Falen.

Mám to tu připravené. Doufám, že to bude stát za to ... ?

sirien píše:
srsly, jak sme tu bez takovýhle diskuse mohli celý ty roky vůbec žít

Taky nechápu, už jsem ji tu hledal, ale pak jsem došel k závěru, že asi nečtete :)
Autorská citace #7
20.9.2016 18:02 - LokiB
Manuk: četl bych rád ... ale nějak nemám poslední roky chuť se pouštět do dalších X svazkových sérií. Preferoval bych něco málosvazkového, případně úplně bezsériového. Ale hledá se to trochu těžko :/
Autorská citace #8
20.9.2016 18:06 - Hawkeye
To Mnauk: Malaz je skvělej, ale nenech se odradit první knížkou (Měsíční zahrady). Hned druhá se rapidně zlepší a pak si to udržuje až do konce vysokou úroveň.
Autorská citace #9
20.9.2016 19:09 - Quentin
Píše:
Mistborn jsem nečetl, ale snad se brzo dostanu k Archivu bouřné záře od téhož autora. Někdo nejaké zkušenosti?

Jako audiobook výborné. Ke konci druhého dílu se to krapet zvrhne, že ani nezkouším tipovat, co bude v dalších osmi. Přesto moc pěkné.
Autorská citace #10
20.9.2016 22:09 - Aegnor
Mnauk píše:

Taky nechápu, už jsem ji tu hledal, ale pak jsem došel k závěru, že asi nečtete :)

Většinou se ty diskuze odehrávali v příbuzných tématech (gamebooky, občas antikvariát...), případně na to nedošla řeč.
Autorská citace #11
21.9.2016 08:05 - Beltar
S Malazem jsem někde v době, kde na trůně té lidské říše sedí císař Tiste Edur, jestli si to dobře pamatuji a ta kniha mi tedy přišla tak nudná, že ani nevím ejstli jsem ji dočetl.
Knihy s Malazskou armádou a ze Sedmiměstí (nebo jak se to jmenuje) jsou super, ale ten zbytek se příliš táhne.
No třeba to někdy dočtu, mám to tu stažené.

@Ebon: Ani nevím, proč se mi tak líbila, možná tím netradičním přístupem, že hrdinové jsou na temné straně a potlačují povstání porobených lidí proti Temné paní.
Autorská citace #12
21.9.2016 09:09 - Nachtrose
Quentin: mels to v cestine?
Autorská citace #13
21.9.2016 09:32 - Tarfill
Hawkeye píše:
nenech se odradit první knížkou (Měsíční zahrady)

To mi povídej. Rozečetl jsem jí už dvakrát a pokaždé mě to v půlce přešlo. A fakt nevim, jestli to chci riskovat i potřetí - protože to bude buď zase ztráta času, nebo se mi to bude líbit a budu shánět dalších devět dílů, což je náročné jak na čas, tak i peníze... ;-)
Autorská citace #14
21.9.2016 13:16 - Quentin
Autorská citace #15
21.9.2016 14:00 - Nachtrose
Hmm... teda koukám na seriály i bez titulků, ale teda netuším, zda bych si troufnul na audiobook...

ale zkusím to. První knihu dostanu ( tištěnou ) teďka k narozeninám :-)
Autorská citace #16
21.9.2016 15:48 - LokiB
Nachtrose: poslouchal jsem Dark Sun sérii jako audioknihu v autě, a celkem se to dá, když je dobrej vypravěč.
akorát teď mám asi 4 kredity z předplatnýho na audible amazonu a nevím, co dalšího si za to vzít.
Kdybyste měli někdo tip na dobrou audioknihu anglicky mluvenou
Autorská citace #17
21.9.2016 16:33 - Nachtrose
Je tam Dying Earth? ;-)
Autorská citace #18
21.9.2016 16:47 - LokiB
Nachtorse: esi myslíš tohle, tak to tam je :)
Autorská citace #19
21.9.2016 16:52 - Nachtrose
Jop, to je ono.
Autorská citace #20
21.9.2016 16:54 - sirien
Hm. Tak o tom Mistborn se asi moc nedozvim, co? :( A to má autor docela hezké blogy o tvorbě magie v literárních světech.
Autorská citace #21
21.9.2016 17:00 - LokiB
sirien: sorry, necetl. Jen jsem na DriveThruRPG narazil na RPG, ktere Sanderson a dalsi na zaklade tech knizek udelali, Mistborn Adventure Game.
Ted jsem koukal, ze tam maji i 70 strankovy preview.
Ale vic jsem se v tom nestoural
Autorská citace #22
21.9.2016 20:15 - Hawkeye
Tarfill píše:


Skus Deadhouse gates. Nejlepší knížka série a dá se užít i bez dočtění Zahrad (aspoň myslím). Měsíční Zahrady jsem mněl rozečteny asi rok a vracel jsem se k nim 3x než jsem je dočetl. Po skušení Deadhouse Gates (počas jedné velice nudné cesty vlakem) jsem do dalšího roka zvládl všech 9 dílú...
Autorská citace #23
21.9.2016 22:04 - Čindi
sirien píše:
Hm. Tak o tom Mistborn se asi moc nedozvim, co? :( A to má autor docela hezké blogy o tvorbě magie v literárních světech.


Četl jsem, v překladu, docela se mi to líbilo i když rozzuzlení mě relativně zklamalo. Podle mně o něco horší než první díl Bouřné záře.
Autorská citace #24
22.9.2016 00:29 - sirien
Zupa... a co a o čem to teda vlastně je? :)
Autorská citace #25
26.9.2016 09:37 - Zlovlk
Zdravím,

jakožto nadšený čtenář se pokusímo jakýsi multikomentář:
Sanderson:
Archiv bouřné záře je úžasný, už je chvíli venku i druhý díl. Má velkou nevýhodu - autor plánuje deset dílů.
Obecně: Sanderson má cit pro příběh, nic od něj mě vyloženě nezklamalo, Mistborn je super v tom, že dokončený (tuším tři díly plus Poslové práva nebo jak se to jmenovalo). Svět je zajímavý systémem magie založené na spalování kovů, příběh také není úplně zlý. Pokud nejsi vyložený ultrafajnšmekr, hurá do toho! Popravdě, četl sem to docela dávno, pamatuju si tam jen dějovou linku s nějakým uprchlým princem :)
Archiv bouřné záře je ještě o kousek lepší (svět je skutečně super zpracovaný), ale jak psáno výše - bůhví, jestli to někdy dopíše.

Malaz:
Pokud máte Malaz dočtený, tak autor rozepsal novou sérii - prequel (tuším něco s tvory světla a temnoty nebo tak nějak). Kromě toho vychází poměrně kvalitivně nevyrovnané knihy od Eriksonova kámoše Esslemonta, který si dal za cíl dovysvětlit díry v původním Malazu, venku jsou tuším čtyři knihy.

Malá rada: všechny tyhle věci se vyplatí koupit přímo na e-shopu Talpressu - je tam 30% sleva na jejich vlastní tituly (což třeba u bouřné záře dělá balík!))

Ad Cook:
mě to moc nezaujalo, ale mohu doporučit sérii Prachmistři - jsou venku zatím 2 díly, třetí je dopsaný a v překladu. Případně zajímavá věc může být ještě Abraham - série Mince a dýka, hodně neklasická fantasy téměř bez akce, ale hodně promáklá.

A pokud je libo něco bezsvazkového - rozhodně Abercrombie - Hrdinové, starší ale geniální (dle mého), a já osobně mám hodně rád různé povídkové sborníky (Legendy české fantasy I + II, Draci od Strak na vrbě nebo Prokleté knihovny, nebo klidně i Společnstvo Pevnosti. Případně nesmrtelná klasika od Gemmela Legenda :)(tam jsou i další díly, ale tohle se dá číst samotné a je to prostě legendární).
Autorská citace #26
26.9.2016 09:44 - Vojtěch
Jo, některé Abercrombieho postavy mě hodně pobavily :)
Autorská citace #27
26.9.2016 11:37 - York
Zlovlk píše:
Abercrombie - Hrdinové


Toho jsem rozečetl a vzdal, neskutečně se to vleklo.

Glen Cook je super.
Autorská citace #28
26.9.2016 15:47 - Kamach
York píše:
ZLOVLK: Abercrombie - Hrdinové


YORK: Toho jsem rozečetl a vzdal, neskutečně se to vleklo.

Glen Cook je super.

Zrovna Hrdinové jsou dost jiní než ostatní jeho knížky, a jako úvod k tomuhle autorovi bych je asi nedoporučil - celé se to odehrává během pár dnů jedné bitvy, strašně velký zoom, míra rozpitvávání atd.
(navíc nepřímo navazuje na níže zmíněnou trilogii a jako standalone to prostě není ono; bez kontextu když člověk nezná reálie a netuší, kdo je Černej Dow, či Bremer dan Gorst)

Pokud se ti líbil Glen Cook, tak nad Abercrombiem hůl ještě nelámej. S Cookem se hodně srovnává, co do celkového vyznění a gritty, low fantasy vojákování bez špetky heroismu.

Navíc má imho propracovanější charaktery a je to celé takové osobnější (vystudovaný psycholog se nezapře). Já na něm nejvíc žral jeho vychytralý a rozkošně sarkastický smysl pro humor - některé situace a hlášky, to se nedá popsat...
Btw. pokud máte rádi noblebright feels good příběhy, držte se od Abercrombieho dál :)


Zkus spíš:
První zákon - Jeho kvalitní prvotina od níž se více méně odvíjí ostatní knížky.
Sice trilogie, ale na to, kolik věcí se tam semele čtivě napsaná a nikterak rozvláčná.
Víc prolínajících se dějových linií (vlastně jde místy i o jiné subžánry), žádná spojitá sága.
Dynamické střihy a posuny, jde se rovnou k věci, jednotlivé kapitoly mají často pointu samy o sobě. Dobře promyšlené detaily a dějové zvraty.

- Parta seveřanských válečníků a drsné (nikoliv však bezmyšlenkovitě morbidní) válečné pasáže se ti tuším budou líbit.

- Výborné politikaření, filozofování které nenudí a osobní příběhy na pozadí většího konfliktu.

- Linie s domnělým zachraňováním světa a výpravou za prastarým artefaktem je o 180° otočená parodie na klasické fantasy dobrodruhování a coming-of-age story.

- A cynický, zkriplený inkvizitor Glokta je neskutečně awesome - husté kecy, vyšetřování, intriky a dalekosáhlé konspirace, světská inkvizice alá fantasy KGB + státní mafie v jednom...


Nejlépe chutná za studena - Standalone uzavřený příběh. Neznalost Prvního zákona nevadí tolik jako u Hrdinů (ale stejně je lepší až po jeho přečtení).
Renezančně laděný příběh o zrazené žoldnéřce a její over-the-top pomstě.
Žánrově je to drsně pokroucené swashbuckler drama / cloak & dagger.
A té bandě vrahounů, kterou se obklopí, se snad nedá ani říkat antihrdinové, co je to za úchvatné pošuky a zoufalce :)
Autorská citace #29
26.9.2016 16:14 - Merlin
Abercrombie: nezatracoval bych ho...jak píše Kamach, Hrdiny oceníš, když budeš "znát" postavy z předchozích knížek.
Autorská citace #30
26.9.2016 16:52 - Vojtěch
Nicomo Cosca je můj hrdina! :D
Autorská citace #31
26.9.2016 18:00 - York
Nevím už, co jsem to od něj přesně rozečetl.

S tím lámáním hole je to jednoduché: Dokud budu mít po ruce něco jiného, co se mi líbí a čte se to výrazně líp, tak nebudu mít důvod se k němu vracet. Úžasné rozbory psychologie postav popravdě taky moc nemusím. Mám raději, když je postava zajímavá hlavně okolnostmi a zasazením do příběhu a je vykreslená tím, jak se s nimi popere.

edit: Jo, Glokta byl celkem zajímavej, ale problém byl v tom, že na těch prvních zhruba 100 stranách, které jsem přečetl, byla dohromady snad jen jedna scéna, kde se něco stalo.
Autorská citace #32
26.9.2016 18:16 - Merlin
Vojtěch píše:
Nicomo Cosca je můj hrdina! :D

klasik:)...Devítiprsťák taky není k zahození...ale Nicomo je prostě klasik
Autorská citace #33
27.9.2016 08:16 - Zlovlk
Jinak pokud se bavíme o skvělé fantasy: Patrick Rothfuss patří asi k tomu nejlepšímu, co se dá sehnat, jenže.. prozatím vydal dva špalky - Jméno větru a Strach moudrého muže, ten třetí díl už dělá asi sedm let (mezitím stihl jednu novelu). Takže skvělá četba s rizikem.
Autorská citace #34
27.9.2016 11:52 - Merlin
Zlovlk píše:
Jinak pokud se bavíme o skvělé fantasy: Patrick Rothfuss patří asi k tomu nejlepšímu, co se dá sehnat, jenže.. prozatím vydal dva špalky - Jméno větru a Strach moudrého muže, ten třetí díl už dělá asi sedm let (mezitím stihl jednu novelu). Takže skvělá četba s rizikem.


Moje žena ho miluje, já jsem z něho rozpačitý...je výborný vypravěč, ale mám pocit, že se v knize (v Druhém dni), nic "neděje". Je to rozvláčné a popravdě se nutím dočíst posledních 200 stran. (zvlášť při představě, že to vlastně nemá žádný konec)
Autorská citace #35
27.9.2016 12:03 - Winnie
Merlin píše:
Moje žena ho miluje, já jsem z něho rozpačitý...je výborný vypravěč, ale mám pocit, že se v knize (v Druhém dni), nic "neděje". Je to rozvláčné a popravdě se nutím dočíst posledních 200 stran. (zvlášť při představě, že to vlastně nemá žádný konec)


Přesně tak (tedy až na moje žena). Popravdě byl ten druhý díl tak rozvláčný, že ani nevím, jestli jsem se dostala na konec, nebo knihu odložila a zapomněla...
Autorská citace #36
3.10.2016 21:01 - ShadoWWW
Spekuluje se, že produkce románů z prostředí Forgotten Realms brzy skončí. Poslední má být The Devil You Know ze ságy Brimstone Angels. Předposlední kniha této ságy má být současně poslední Drizztovou knihou. Ed Greenwood má dál rozvíjet Říše ve svém vlastním projektu.
Autorská citace #37
7.10.2016 14:56 - Zlovlk
Tak sem dočetl druhý díl Prachmistrů od McClellana, a je to zatraceně dobré čtení - příjemná fantasy s puncem originality a vůní střelného prachu a magie. Do toho přidejte naštvaného boha, schopného generála a kopu intrik..

Dalším tipem je Tulák od Petera Newmana - zatím jen první díl, ale velmi atmosférická svět ze světa prolezlého démony. Možná jen ten konec lehce přitažený za vlasy, ale jako tahák do dalších dílů (jsou celkem tři) opravdu nádhera!
Autorská citace #38
7.10.2016 15:00 - Nachtrose
Zná někdo tohle?

Autorská citace #39
7.10.2016 16:46 - Mirkul
Nachtrose: To je o tom jak Němci vedou válku o Valhalu/Midgard/Hellheim (nevyznám se v tom už, tak omluvte případnou chybu prosím) a tahaj tam novodobý válečný zbraně (pistole, granáty a později i letadla a tanky)? A hlavní hrdina je myslím nějaký český letec a vlastně pokračuje v tom boji i po smrti?
Jesli je to ono, protože ten obal na to vypadá, tak to je zajímavé počtení a co vím, tak jsou dva díly.
Autorská citace #40
7.10.2016 16:53 - Nachtrose
Podle popisu by to melo byt ono.
Autorská citace #42
11.10.2016 12:35 - Mirkul
Ha, já si říkal po dočtení toho druhého dílu, že to je pořád takové neukončené a vyloženě si to říká o pokračování. Bohužel knihovna tehdy žádnou další knihu od tohoto autora už nevedla a já se pustil do čtení jiných knih.
Autorská citace #43
12.10.2016 11:33 - Zlovlk
Kdysi o Valhale vyšel skvělý článek od J. Popiolka:
http://www.fantasya.cz/clanek/nelitostny-ale-podmanivy-svet-pistolniku-z-valhaly

PS: pokud není vhodné vkládat odkazy, tak se omlouvám a vymažu.

Jinak velice zajímavé jsou novinkové Císařovy čepele od Brian Steveleyho (snad mám to jméno správně). Parádní klasická fantazárna!
Autorská citace #44
12.10.2016 12:16 - LokiB
Zlovlk: no, asi bychom v češtině skloňovali i to křestní jméno ;) a co se příjmení týče: zde je dobrý návod
Za tip na Císařovy čepele dík. Trochu mě tam děsí, jak to někde v propagačním textu doporučují jako: "První kniha epické fantasy o intrikách a říši, pro příznivce George R. R. Martina a Douglase Hulicka."

Snad tomu tak není, příznivcem GRRM moc nejsem :)
Některé čtenářské postřehy jsou celkem vtipné
Autorská citace #45
12.10.2016 13:46 - Nachtrose
Zlovlk: odkazy jsou v pohode. A když to i otaguješ jako odkaz, bude to ješte o kousek lepší ;-)

( označit odkaz a kliknout na tlačítko URL pod zadávacím oknem )
Autorská citace #46
12.10.2016 14:03 - sirien
Proč by nemělo být vhodné vkládat odkazy?

LokiB: já bych si to moc nebral - kdysi se všechno přirovnávalo k Tolkienovi, dneska k Martinovi. Že to je úplně o něčem jinym v úplně jinym stylu nikoho nežere, hlavně když to prodává. Markeťáci sou děvky z profese.
Autorská citace #47
12.10.2016 15:08 - Zlovlk
Omluva, psal jsme jen velmi rychle ve snaze vyklopit obsah palice a zmizet, i jméno sem lovil z hlavy.. Odkazy - já nevím, někdo by to mohl brát jako propagaci, protože je to článek přidružený ke knižnímu e-shopu.

Já bych řekl, že Martinovi se to až tak nepodobá, resp. je to epické, ale mnohem živější, akčnější a méně roztříštěné. Každopádně dnes je Martin na každé druhé knize, protože (jak psáno výše) prodává.

Jinak od Martina byly docela dobré Divoké karty (první sborník, druhý už dle mého slabší), ale to už jsme v superhrdinské fantastice s lidskou tváří..
A když už jsme na té sci-fi vlně: měl sem možnost poslechnout si 12,5 h audioknihu Mycelium I: Jantarové oči, příjemná věc, ale psaný text je těžší, jména jsou plná přehlásek a podobných těžko louskatelných věcí
Autorská citace #48
12.10.2016 15:21 - Aegnor
Zlovlk píše:
Odkazy - já nevím, někdo by to mohl brát jako propagaci, protože je to článek přidružený ke knižnímu e-shopu.

Na to se tady nehraje. Pokud odkazuješ na zajímavou věc (článek, diskuzi, téma, knihu, cokoliv), tak to nikomu vadit nebude (i kdyby ten odkaz vedl na nejhorší web na celém světě, RPG Fórum). Pokud budeš odkazovat na něco "hloupého" (reklama například), tak ti to stále nikdo nezakáže, jenom se na tebe nebudeme tvářit příjemně.

Pardon za OT:-)
Autorská citace #49
12.10.2016 16:09 - sirien
Zlovlk píše:
protože je to článek přidružený ke knižnímu e-shopu

Jo tak. Jak píše Aegnor, to neřeš :)


Od Martina je kdeco dobré (ve smyslu značně lepší než Píseň ledu a ohně - ano, tady stojim, házejte kameny) - třeba jeho povídkové sborníky (Píseň pro Lyu a Zpěvy hvězd a stínů) mě kdysi přiměly prohlásit, že se Martin měl na fantasy vybodnout a zůstat u sci-fi, protože v něm je krutě lepší (a stojim si za tim - Píseň pro Lyu (samotná novela, ale i zbytek sborníku) mi dodnes způsobuje třídenní melancholicky-existenciální depresi, u Písně ledu a ohně sem byl pocitově netknutej napříč všema pěti knížkama, možná vyjma těch dlouhejch momentů nudy kdy sem toužil začít přeskakovat stránky ve velkém a ke čtení sem se nutil jen silou vůle)
Autorská citace #50
12.10.2016 16:17 - LokiB
sirien: proč házet? já to nedočetl dál než za Střet králů, prostě se to už nedalo. to jsem radši četl noviny. s tím sci-fi zásadně, ale zásadně souhlasím.
Autorská citace #51
13.10.2016 08:47 - A15
A když jsem kdysy na Dálavě prohlásil, že jsem se dostal ke 3. dílu seriálu, protože se to nedá, tak jste po mne chtěli házet flaškou Morgana. Plnou. Skoro.
Autorská citace #52
13.10.2016 09:23 - Zlovlk
Přiznám s,e že jakožto víceméně kovaného fantastu mě Píseň docela bavila (do určitého bodu).. ale pak sem náhodu narazil na Tufova dobrodružství a to sci-fi fakt sedí Martinovi líp.

Jinak abychom sáhli do českých luhů a hájů: Kukaččí mláďata od Šlechty nebyla špatná, i když je to vyústění dlouhodobého cyklu (byť relativně nezávislých věcí), nový Kotleta o problémech v Malém Vietnamu mě taky docela pobavil a sedl, a dost mě překvapila knížka Otomara Dvořáka Sekera strážců - taková zasněná pohádkově laděná báchorka pro dospělé
http://www.fantasyplanet.cz/literatura/laska-hory-prenasi-a-netvory-porazi/

Jinak vcelku podařené jsou i věci od Larryho Correi - Lovci monster i Grimnoirské kroniky jsou zábavné oddechovky..
Autorská citace #53
13.10.2016 10:04 - LokiB
A15: hmm, já teda ze seriálu neviděl ani kousek, kromě upoutávek. A první knihu jsem přečetl celkem poctivě a nebylo to špatný. Druhou už trochu s přemáháním. Přemejšlel jsem nad tím, je to možná moje chyba, že ty zástupy postav, roztříštěnost děje atd ... prostě jsem se v tom nedokázal pohodlně orientovat :)

ad Kotleta ... kdysi jsem se málem v tehdejší práci popral s kolegyní, která nemohla rozdejchat, že jsem Kotletovy knížky označil za škvár a brak :)

A koupil jsem si nedávno aktualizované vydání Vládce vlků, první kniha série Černokněžník od Červenáka ... a i to mi přišlo jak opisování 100x napsaného, u většiny scén jsem měl pocit, že už jsem je několikrát četl.

A to jsem dřív hltal v podstatě všechno s nadšením. Tak nevím, asi to bude věkem :(
Autorská citace #54
16.11.2016 23:38 - LokiB
Neznáte nějaké dobré knihy, kde v hlavní (nebo aspoň důležité) roli vystupuje postava/postavy maltézského rytíře?
Historie či volnější fantasy. Nejlépe tak z doby 14.-15. století.

Narazil jsem na pár, jako Sword and Scimitar nebo Knight of the Cross ... ale není to přesně ono, tak hledám ještě dál.
Autorská citace #55
28.11.2016 11:52 - Zlovlk
Tak opět něco z mého čtenářského deníčku:
Vetřelci - omnibus - přečteno z povinnosti,pokud jste fanda, tak za slušnou cenu hodně stránek, ale postavy blbý jak Marfuša po lobotomii..

Letohrad - Drizzt - jeden ze slabších dílů, csice celkem zajímavý dějový zvrat, ale na konci zjistíte, že se vlastně nic až tak zásadního nestalo, takže dvěstěněco stran zbytečné výplně
http://www.fantasyplanet.cz/literatura/letohrad-mesto-zkazy-zmaru-a-pomsty/

Jinak sem tu zmiňoval Tuláke Petera Newmana, celkem dobrá věc
http://www.fantasya.cz/clanek/jiskricka-nadeje-v-zaplave-demonu

A na závěr:
Miroslav Žamboch - Zakuti v oceli - celkem příjemná postapo věc, ze které je ze všeho nejvíc cítit, že to autora bavilo, úrovně Koniášů a Baklyů to nedosahuje, ale pořád je to příjemné a čtivé. Je to o válce lidí a robot, přičemž hlavní roli hraje osádka tanku, který je v daných podmínkách technologickým zázrakem

Kotleta - SPAD (vyjde brzo :)) - další postapo, tentokrát ovšem totálně ne-kotletovské, spíš dobrodružný příběh než očekávaná řežba plná černého humoru a krve. Knížka má dvě části (obě zajímavé a bohužel nedotažené) - město a putování pustinou. Motivace postav je ve stylu jsem voják a voják zůstanu, takže nejdřv něco dělám a pak se možná zeptám proč.. Je to úplně jiné, proto těžko hodnotit, ale za mě celkem zklamání, prostě jen kopa slušného řemesla

Petr Heteša - Infico - musím říct, že tomuhle grafomanovi fandím. Knížka o přenosu agenta do hlavy nebohé oběti - bohužel do ženské. A na tom celá kniha stojí - konflikt muže v ženském těle. Heteša umí dělat svižné knížky plné akce a humoru, a Infico není výjimkou. Hodně mě to bavilo, a pokud Hetešu neznáte, seznamte se :)

A ještě Páté srdce - ukecaný případ Sherlocka Holmese, rozhodně ne špatný, jen na můj vkus trochu moc obalený v balastu (který ale nesnižuje čitelnost)
Autorská citace #56
28.11.2016 12:50 - crowen
Jo, Zamboch potesil. Kedy bude Kotleta vonku?
Autorská citace #57
28.11.2016 13:24 - Zlovlk
Každým dnem.. na stránkách píšou zcela konkrétně vyjde v prosinci :)

Jinak ještě super je povídková sbírka Darebáci (navazuje volně na tématické Nebezpečné ženy)!
Autorská citace #58
2.12.2016 14:40 - Ebon Hand
Od Kotlety jsem zatím četl jen Nářezy a ty mě docela bavili, teda nejdřív jsem se musel vyrovnat s nablblostí hlavního hrdiny. Na druhou stranu to pro mě nabízí i faktastickou postavu Radegasta :-)

Lovci Monster za mě čtivý a zábavný. :-)
Autorská citace #59
11.1.2017 16:05 - Aegnor
budu tu za neznaboha, ale... konečně jsem přečetl svou první knihu od Gaimana (Nikdykde) a chci se zeptat - co dalšího od něj doporučíte? Ještě mám v plánu Good Omens, až to dočte brácha a budu si to moct půjčit :-)
Autorská citace #60
11.1.2017 16:19 - Vojtěch
Američtí Bohové i Anansiho chlapci jsou super. Koralína, Kniha hřbitova, Oceán na konci uličky, Odd and the Snow Giants (nevím, jestli už to přeložili), Hvězdný prach a Naštěstí máme mléko jsou pohádkovější, ale taky fajn. Zbytek jsou sbírky kratších kousků s různými náměty.

EDIT: Ještě je tu taky Stříbrný sen, o kterém vím dohromady houby a komixy v čele s cyklem Sandman, ale o těch by také měl asi pohovořit někdo povolanější, protože já je nečetl.
Autorská citace #61
11.1.2017 16:54 - sirien
Aegnor: nikoliv; za čerstvého konvertitu :)

Problém s Gaimanem je v tom, že každá jeho knížka je hodně odlišná od ostatních. Sice tam po čase začneš rozeznávat všude jasně Gaimanovskej "rukopis", ale je to takové jakože vždycky Gaimanovské, pokaždé jiné.

Hvězdný prach je moje jasné doporučení a to i v případě, že už si viděl film (film se na dost místech liší - dobrým způsobem, ale liší). Je to excelentně napsaná "výpravná" pohádka (hrdina jdoucí někam atd.) v Gaimanově stylu (při psaní nebyly konzultovány žádné děti - což poznáš hned někde v druhé kapitole). Pokud si neviděl film, doporučuju taky hned po dočtení.

Američtí bohové jsou po Nikdykde druhá klasika urbanfantasy žánru, ale typ příběhu je hodně jinej - je to dost víc heroic (kompetentnější hrdina, rozsáhlejší příběh kde jde o víc než o postavy) a hlavně to je napsané takovou docela dost "těžkou" formou, resp. není to "lehké čtení".

Anansiho chlapci jsou volné pokračování Amerických bohů (velmi volné - jiné postavy, jiný příběh, naopak to je o postavách... stejný je jen svět a "typ" hrdinů), které je naopak o hodně "lehčí" a uvolněnější a dost easy-to-read.

Koralina je druhá Gaimanovská pohádka, naprosto odlišná od Hvězdného prachu - hororově depresivní a "komorní". Je dobře napsaná, ale osobně mi nějak nesedla, spousta lidí jí naopak miluje (film jsem neviděl, ale všichni ho hrozně chválej)

Oceán na konci uličky je hodně dobrá knížka, ale hodně zvláštní - je to z velké části dost abstraktní Gaimanova introspekce, napsal to když byla Amanda Palmer na turné jen protože se mu hrozně stýskalo v podstatě jen do šuplíku a ona ho pak přiměla to vydat. Doporučuju až po přečtení jiných Gaimanů (ideálně po Amerických bozích nebo aspoň Anansiho chlapcích).


Dál tu sou dva excelentní povídkové sborníky, opět se dost liší, povídky jsou v nich seskládané tak že jsou ze stejného stylu, ale opět od sebe odlišné, každému se některé líbí víc než jiné a u každého to jsou jiné. Awesome věc je, že v úvodu má vždycky krátké povídání ke každé té povídce kde píše, jak ta povídka vznikala, proč, co jí ovlivnilo atd.

Křehké věci jsou sbírka spíš fantaskních a urbanfantasy povídek.

Kouř a zrcadla jsou sbírka realističtějších, časopisových a pornogra- dobře, erotických povídek

(Gaiman kdysi v začátcích psal povídky pro Playboy btw. Jednou k tomu vyprávěl i awesome storku o svých začátcích jak lhal nakladatelům o tom pro koho psal, ale nakonec později psal pro každého o kom na začátku lhal že pro něj psal dřív, takže vlastně nelhal, jen je uvedl v časově špatném pořadí vůči danému okamžiku svého života :D )


No a pak tu sou samozřejmě komiksy a to:

Sandman: Awesome komiks o Morfeovi, vládci snů, jednom ze Sedmi Věčných (Smrt, Sen, Osud, Delirium, Touha, Zkáza, Zoufalství) - bytosti, které stojí v řádu Universa nad anděli i bohy. Fakt těžko se popisuje, o čem to je - jednotlivé díly obvykle vypráví nějaké příběhy kde je Sandman spíš na pozadí, další díly jsou ale přímo o Sandmanovi a celé to postupně vypráví příběh, o kterém Gaiman prohlásil, že se mu "vymkl z rukou, začal žít vlastním životem a rozjel se někam, kde ho on sám nechtěl mít a jemu pak nezbylo než jen koukat, kde skončí". Zrovna vychází znovu od začátku v reedici.

Smrt je spin-off Sandmana, nepřekvapivě o jeho starší sestřičce Smrti. Ještě jsem nečetl (ty komiksy sou tak kurevsky drahý!!!), ale ta postava je tak awesome že vědět že tam je, du spáchat sebevraždu.

(tohle má ještě jeden spin-off a to Lucifera, ale ten už není od Gaimana - jde ale o postavu Lucifera tak jak se objevil v Sandmanovi a sleduje jeho další osudy po Luciferově posledním setkání se Sandmanem v Sandmanovi. Taky awesome postava, taky sem ještě nečet. Ten seriál co "podle toho" udělali ignoruj, je to vůči předloze hrozná sračka).

Jo a pak bych ještě zmínil ty dva díly Doctora Who - Doctor's wife a Nightmare in Silver.


Naštěstí máme mléko sem nečet, Odd and the Snow Giants taky ne (ještě to co vím nepřeložili a já mám Gaimana komplet v češtině, tak ho dál sbírám v češtině...)
Autorská citace #62
11.1.2017 20:21 - chrochta
Dobrá znamení rozhodně doporučuju, Hvězdný prach taky (a snad ještě víc než Znamení).
Autorská citace #63
11.1.2017 22:38 - sirien
Jo vidíš, Dobrá znamení, samozřejmě... výsledek spoluatorství Gaimana a Pratchetta - geniální dílo přeplněné Pratchettovským humorem a Gaimanovským storytellingem.

Tak to je o... Armageddonu, Peklem ztraceném Antikristovi a o démonovi co ani tak nepadl, jako se spíš vycházkovým tempem snesl k zemi a o andělovi, který strávil příliš mnoho času na Zemi v jeho přítomnosti. Cokoliv víc je asi nepopsatelné, i když co stránka, to něco, co jde hláškovat navěky :D
Autorská citace #64
12.1.2017 06:09 - Vojtěch
A španělské inkvizici... Olé!
Autorská citace #65
12.1.2017 07:33 - Colombo
Jn, španělskou inkvizici tam nikdo nečekal.
Autorská citace #66
12.1.2017 08:33 - Vojtěch
Tu nikdy nikdo nečeká!
Autorská citace #67
12.1.2017 08:54 - Merlin
:) SPAD právě čtu..Kotleta kapří do mých oblíbených KKK...Kulhánek, Kotleta, Kopřiva
Autorská citace #68
12.1.2017 13:17 - Zlovlk
Merlin: hm.. nebudu tě ovlivňovat svým názorem na Spad, bohužel dopadl podobně jako Zakuti v oceli od Žambocha.

Dle mého vrchloem letošního fantasy roku trilogie Prachmistři.

Jinak si dovolím upozornit na povídkovou sbírku s editorem GRR Martinem a G. Dozoisem darebáci, kde přispěli kromě GRR třeba Abercrombie, výše zmíněný Gaiman, Scott Lynch (pokud jste nečetli knihy o Lockem Lamorovi, vřele doporučuji), Garth Nix, můj oblíbený Patrick Rothfuss a další velmi zajímavá jména..

http://fantasya.cz/clanek/soubor-povidek-ktery-rozhodne-neni-darebny
Autorská citace #69
12.1.2017 16:03 - Demonica
Ještě bych ke Gaimanovi přidala sbírku povídek Trigger Warning (Předběžné varování).
Autorská citace #70
12.1.2017 16:27 - sirien
Jo, předběžné varování... ta knížka má v úvodu napsáno, že vás příběhy z ní mohou rozrušit. Což je myslím docela pravdivé.
Autorská citace #71
12.1.2017 20:40 - Vojtěch
Ještě jsou u nás přeložené pohádka Spáčka a Vřeteno, což je spíš umělecká záležitost (dobrý, ale krátký štěk a hodně ilustrací).
Autorská citace #72
13.1.2017 18:03 - Ebon Hand
Merlin: Kotleta kapří ko kých koblíbených KKK...Kulhánek, Kotleta, Kopřiva? :D
Autorská citace #73
13.1.2017 18:12 - Merlin
Ebon Hand píše:
Merlin: Kotleta kapří ko kých koblíbených KKK...Kulhánek, Kotleta, Kopřiva? :D


ano..ká je prostě ká
Autorská citace #74
24.5.2017 11:17 - B1rd
Dneska rano jsem docetl Norse Mythology od Gaimana. Cetlo se to dobre, dal jsem to opravdu jednim dechem a bylo to fakt kouzelne. Material je sam o sobe super a to Gaimanovske pojeti tomu dodava dalsi rozmer. A mel jsem to v hlave jeste s dabingem - Chris Hemsworth, Anthony Hopkins atd., kterej jsem nejak nedokazal vytesnit. Jediny co me mrzelo bylo, ze se toho dochovalo tak malo.
Autorská citace #75
24.5.2017 13:54 - Jerson
Četl jste někdo Ready Player One od Ernesta Cline, případně jeho další dílo Armada?
Prokousávám se už tím druhým, první mám přečtené.
Autorská citace #76
25.5.2017 08:20 - Ugy
Četl jsem obě postupně jak vycházeli a musím říct, že zatímco z Ready player One jsem byl vyloženě nadšenej tak Armada mě dost zklamala. V RPO se ta posedlost geek culturou dala vysvětil tím Egghuntem a vlastně celý příběh na tom jen stál a bylo to skvěle udělaný. Armada mi přišla jako pokus vytvořit něco podobně cool, kterej ale alesepoň u mě dost selhal. Protože ta zápletka mi v některejch místech přišla dost stupidní.
Autorská citace #77
25.5.2017 08:26 - Argonantus
Stran tohoto http://www.d20.cz/diskuze/kultura-diskuze/51890.i61.html#i61
za mne je nejdůležitější Gaymanova kniha Nikdykde, tím to všechno spustil a nastavil si sám sobě pravidla.
Coby hodnější, naivnější a pohádkovější varianta Barkera. Vlastnbě urban fantazy vynalezl, dá se tvrdit.

Dál mi vyhovuje paradoxně ta dětská linka jeho věcí, Hvězdný prach, Koralina, ale třeba i Kniha hřbitova.
Ty "dospělé" věci jsou trochu měkké.
Autorská citace #78
25.5.2017 08:43 - Jerson
Ugy - právě jsem se v Armadě dostal ke zlomovému bodu a musím říct, že sdílím tvé pocity - je to šíleně přitažené za vlasy. Vůbec nechápu ty oslavné texty na zadním přebalu, jestli ti všichni ti lidé fakt myslí, že to je tak dobrý příběh, nebo jen prostě dostali dost zaplaceno za propagaci.
Každopádně první knížka se tvářila, jako že dává smysl hraní videoher a rochnění v kultuře 80. let ve svém vlastním rámci, tak Armada vypadá, jako když se snaží zdůvodnit nezřízené pařanství v reálném světě, a v tom dost selhává.

Navíc obě knížky oslavují sólisty, a zvláště v hromadných bojových hrách jsou sólisté dost na prd. No nic, dočtu to.
Autorská citace #79
25.5.2017 09:01 - Ugy
Jerson - Tak dej vědět až dočteš docela by mě zajímaly tvoje názory na konec. Pravda ten sólismus tam je silnej. Pravda je že u RPO se tak nějak dá pochopit (jdou mu po krku a on chce vyhrát sám atd). V Armadě je to fakt místy šílenost no. Taky sem měl z přebalu knihy a recenzí na ni podobnej názor. Všichni známí co to četli se se mnou shodli, zatímco s recenzema jsem se úplně rozcházel.

Trochu offtopic kdysi jsem někde četl že by Ready Player one měl být natočen jako film.

EDIT: ha nalezeno https://www.csfd.cz/film/410534-ready-player-one/
Autorská citace #80
25.5.2017 10:33 - B1rd
Argonantus píše:
Stran tohoto http://www.d20.cz/diskuze/kultura-diskuze/51890.i61.html#i61
za mne je nejdůležitější Gaymanova kniha Nikdykde, tím to všechno spustil a nastavil si sám sobě pravidla.
Coby hodnější, naivnější a pohádkovější varianta Barkera. Vlastnbě urban fantazy vynalezl, dá se tvrdit.

Dál mi vyhovuje paradoxně ta dětská linka jeho věcí, Hvězdný prach, Koralina, ale třeba i Kniha hřbitova.
Ty "dospělé" věci jsou trochu měkké.

Neverwhere byla prvni co jsem cetl a jedna z mych oblibenych. Ja od nej mam skoro vsechno, nektery veci v obou verzich. Nevim, jestli uz jsem narazil na knizku nebo komix, ktera by se mi vylozene nelibila od nej.

No a ktery byly teda ty mekky veci?
Autorská citace #81
25.5.2017 13:49 - Jerson
Ugy píše:

Trochu offtopic kdysi jsem někde četl že by Ready Player one měl být natočen jako film

Taky jsem to četl - jako film by to možná mohlo být i zajímavé, alespoň by jednou počítačové efekty dávaly smysl a nemusely by vypadat tak pitomě jako v prvních filmech s rádoby virtuální realitou.
Autorská citace #82
26.5.2017 09:04 - Argonantus
B1rd:
Ty měkký věci byli zejména Američtí bohové a navazující Anansiho chlapci.
Byla smůla, že jsem je četl po Imagice, takže bylo dost jasně cítit, odkud vítr vane a co měl Gaiman v hlavě. Je to styl, který mu IMHO tak úplně nesedí.
V zásadě je to strašně hodný člověk.

Takže když píše pro děti (obvykle malinko odrostlejší), tak je v ideální poloze a vlastně mne nenapadá nikdo, kdo by byl přesvědčivě lepší.
Autorská citace #83
26.5.2017 10:48 - sirien
Imagika? To je ta Barkerova 900 stránková bichle, nad níž pár lidí dostává extatické stavy o tom, jak je to geniální, zatímco většina ostatních k tomu poznamenává věci jako "psychadelické", "dlouhé" a "úmorně popisné"? Dodneska sem nenašel sílu se k tomu dokopat. Zejména potom co sem odpozoroval, že většina těch nadšených doporučení jde od lidí, u nichž mi přijde, že při vcházení do kavárny zakopávají o vlastní intelekt, protože pořádně nevědí, kde ho mají, a jsou oslněni každým laciným odleskem okolo a ve všem vidí něco, co tam neni.

Popravdě osobně sem tuhle kolující výtku na Gaimana ohledně toho, že je "měkkej", nikdy moc nepochopil. Resp. nějak sem nikdy neviděl žádnou zvláštní hodnotu v tom, že by byl "tvrdej". Přijde mi to takové... alter-hipsterské. Čteme jen autory, co nám to pořádně nandaj. Pokud chceš od Gaimana nějaké tvrdší věci, musíš hledat v povídkách. Popř. některých dílech Sandmana. Popř. Oceán na konci uličky - znám lidi, co byli po jeho přečtení těžce odepsaný.

Jinak mimochodem Hvězdný prach nebyl psaný pro děti. Že to je co to je je věc jedna, ale ten záměr tam podle Gaimana moc nebyl (viz ostatně docela explicitní sexuální pasáž hned na začátku... něco z toho se dostalo trošku i do filmu, i když na jiná místa).
Autorská citace #85
29.5.2017 10:16 - Soldier76
Myslim, ze myslis tuhle diskuzi http://www.d20.cz/diskuze/kultura-diskuze/50495.html

Jinak to, ze kdyz na kostce hledam nejaky vlakno, tak je to na cca 15 minut s nejistym vysledkem je uz takovej folklor na kterej jsem zvyklej ) Zvlast kdyz spousta diskuzi ma celkem random jmena viz napriklad ta technicka above.
Autorská citace #86
29.5.2017 11:23 - Jerson
Díky, přesunu se.
Autorská citace #87
29.5.2017 12:45 - Colombo
IMHO Anansiho chlapci byli hodně dobří, nechápu kde bereš, že to Gaimanovi "moc nesedlo"
Autorská citace #88
29.5.2017 12:47 - Beltar
@Sirien, tak to jsi Imagiku vystihl pro mě poměrně přesně, ani už nevím o čem byla a jestli jsme ji dokázal dočíst. A to je to pouhých +-7 let co jsem ji četl. A dívka co mi ji doporučila, také dost sedí na tvůj popis :D.
Autorská citace #89
30.5.2017 08:40 - Jerson
Tak jsem dočetl Armadu, přemýšlel jsem, jak nejlépe popsat zvraty s ní obsažené, a pak mě to napadlo. Je to jako když člověka chytí krokodýl. Drží o v tlamě, stáhne pod vodu a pak s ním dělá otočky, jednu za druhou, dokud se oběť hýbe. A když se přestane hýbat, udělá jich ještě pár, jen pro jistotu, a pak jí nacpe do nějaké díry a nechá uležet. Tady ta metafora končí, ale mám podobný pocit, jako bych mentálně prošel podobným zážitkem.
Při čtení poslední části jsem si musel dávat po každém odstavci přestávky, během kterých jsem cítil, jak mi odumírají mozkové buňky. Na to, kolik má pan Cline konzultantů zvládl do téhle knížky nacpat tolik hovadin, že jsem to dal jen s největším sebezapřením.
Takže si asi půjdu pustit nějaké (ve srovnání s Armadou) realistické filmy, abych se uklidnil - třeba Armagedon, nebo Transformery 3, nebo něco takového.
Autorská citace #90
31.5.2017 07:37 - Ugy
Jerson: Jop nějak podobně jsem se po dočtení cítil taky. Ani jsem nevěděl že ma mít pan Cline tolik konzultantů, každopádně asi nekonzultovali moc dobře.

Pokud si chceš spravit náladu tak bych doporučil serii Expanze od James S.A. Corey. Není to taková oddychová literatura jako Cline (i když pravda konec armady není zdaleka oddychovej ale dost náročnej) ale je to jedno z nejlepších scifi co jsem četl.
Autorská citace #91
31.5.2017 09:53 - Jerson
(obsahuje spoilery)

Já tyhle knížky četl jen proto, že jsem je dostal k narozeninám a bratr mi tvrdil, že obě jsou skvělé. Vlastně vůbec nechápu, jak někdo může být z Armady tak nadšeny, když vůbec nedává smysl. Maximálně dnešní mladí geekové, pro které je počítačová hra středobod logiky, okamžité přenosy z vhodně umístěných kamer naprosto logická součást světa a hackování krásnou a superskvělou hackerkou-hráčkou během pěti minut běžná součást světa. (Na rozdíl od Ready Player One, kde hacky používá pouze Evil Corp, ehm ehm jasně).
Nemluvě o tom, že polomrtvý tatík hlavního hrdiny má při svém solitérním útoku na základnu plnou nepřátel dost času pouštět si do toho super muziku, aby svým sledovatelům poskytl dostatečně uspokojivý zážitek.

Jako chápu, že autor ujíždí na MMO a kosmických střílečkách, ve kterých se kosmické lodě chovají jako druhoválečné stíhačky, jen dosahují světelné rychlosti, ale když si chce hrát na to, že se takové věci dějí ve skutečnosti, měl by se alespoň trochu zamyslet nad tím, co na to reálná fyzika. Nebo - což je horší - co na to jeho technoblábolická metafyzická magie. Tím myslím, že pokud mají lodě inerciální pohon a osoby uvnitř necítí vůbec žádný pohyb (což způsobuje hlavnímu hrdinovi nevolnost při cestování, ale ne při boji??), tak těžko může cítit nějaký náklon lodi před přistáním.
No nic. Někam jsem to musel napsat.

Pokud jde o Expanzi, přečetl jsem si o čem to je, ale raději ne. Setkání s Rámou bylo super, než to Gentry Lee pod Clarkovým jménem posral ve třech pokračováních, kde se začal zabývat problémy, které si lidé ve sci-fi vždycky vytvoří sami, na rozdíl od reality. Expanze zní až příliš jako variace na toto téma.
Autorská citace #92
31.5.2017 15:08 - LokiB
Ne každá loď musí interciální pohon používat za všech okolností. Některé lodě mohou pro určité manévry používat klasičtější druhy pohonu a inerciál mít vypnutý ;)
Autorská citace #93
31.5.2017 15:53 - sirien
Jerson píše:
než to Gentry Lee pod Clarkovým jménem posral ve třech pokračováních, kde se začal zabývat problémy, které si lidé ve sci-fi vždycky vytvoří sami

No nevim. Zatim sem si přečet jen to první Leeho pokračování a co mě tam štvalo mnohem víc bylo to, že ta knížka přestala dávat smysl - skladba posádky byla padlá na hlavu, vybavení a možnosti lodi naprosto nepromyšlený...


Expanse není ani tak o "problémech, které si lidi vytvoří sami", jako spíš o tom, co se docela realisticky stane, když se cosi cizího skutečně objeví v lidském dosahu. Ano, je to o tom, jak se tam lidi bodaj navzájem do zad, ale spíš než že by "si to vytvořili sami" to je zajímavé ztvárnění toho, co společnost v takové situaci dost možná udělá.
Autorská citace #94
31.5.2017 18:09 - Jerson
sirien píše:
Zatim sem si přečet jen to první Leeho pokračování a co mě tam štvalo mnohem víc bylo to, že ta knížka přestala dávat smysl - skladba posádky byla padlá na hlavu, vybavení a možnosti lodi naprosto nepromyšlený...

To je další věc, která mě iritovala, ale nesmysly nastaly už ve chvíli vyslání lodí k druhému Rámovi.
Autorská citace #95
31.5.2017 20:03 - Ugy
tochu OT. Na expanzi je ještě zajimavý, alespoň pro mě, že původně vznikl svět jako setting pro MMORPG a když to nevyšlo tak podle toho jeden z autorů hrál nějakou dobu rpg doma než se jeden z jeho spoluhráčů settingu chopil a začali spolu psát knihu.
Autorská citace #96
1.6.2017 09:16 - Jerson
LokiB píše:
Ne každá loď musí interciální pohon používat za všech okolností. Některé lodě mohou pro určité manévry používat klasičtější druhy pohonu a inerciál mít vypnutý ;)

Vzhledem k tomu, že lodě velikosti stíhačky létají z Měsíce k pásu asteroidů za Marsem v řádu pár minut a k Jupiteru v řádu desítek minut, troufám si říct, že větší dopravní loď letící ze Země na Měsíc se nějakým klasickým pohonem vůbec nezatěžuje. Přesněji - ty lodě mají trysky, ale evidentně jen pro efekt a proto, že i lodě ve sci-fi hrách mívají klasické trysky. Nicméně všechny v reálném světě (tedy dle autora) létají úplně stejně jako v počítačové hře. A že by ten inerciální pohon vypnuli zrovna jen při jediném manévru, který se projeví jako by seděli v letadle a nikoliv v kosmické lodi ...
Prostě mnohem jednodušší vysvětlení je, že se na to autor vybodnul. A jeho tým konzultantů taky.

sirien píše:
Expanse není ani tak o "problémech, které si lidi vytvoří sami", jako spíš o tom, co se docela realisticky stane, když se cosi cizího skutečně objeví v lidském dosahu. Ano, je to o tom, jak se tam lidi bodaj navzájem do zad, ale spíš než že by "si to vytvořili sami" to je zajímavé ztvárnění toho, co společnost v takové situaci dost možná udělá.

Pokud jsem pochopil, tak k problémům tam dochází na kosmické lodi. A i když vím že mezi kosmonauty dochází k rozepřím, že Rusové měli na palubě i pistole pro případ nouze a že posádky jsou už řadu let tvořeny i civilisty z různých zemí s různými motivacemi, pořád je kosmická loď nebo stanice místo, kde je mimořádně blbý nápad řešit rozpory pomocí násilí nebo zabíjení.

Nicméně zkusím první díl a uvidím.
Autorská citace #97
21.7.2017 09:31 - LokiB
Nová a "hutnější" verze příběhu Berena a Lúthien, doplněno synem JRRT. Příběh, který je jedním z hlavních pilířů světa Středozemě, a z jehož důsledků tak či onak vzešla většina dalších údálostí ...

https://www.amazon.co.uk/Beren-L%C3%BAthien-J-R-Tolkien/dp/0008214190
Autorská citace #98
22.7.2017 19:42 - crowen
Jerson, tu Expansi si urcite precitaj, jedna z najlepsich scifi v poslednej dobe. A serial to same, konecne poriadna scifi vo vesmire, kde je tech velmi uveritelny, a hlavne tam nebehaju pajaci s modifikovanymi hlavami vydavani za mimozemstanov.
Autorská citace #99
14.11.2017 01:11 - Log 1=0
Dočetl jsem Pastýřskou korunu.
Poslední Zeměplocha, Pratchettovo rozloučení s čtenáři.
Slabší povahy z řad hardcore fanoušků se mohou dojmout až k slzám (kniha je svým způsobem dost melancholická). Na ostatní nelze čekat nějak drastický účinek. Ale řekl bych, že neurazí (ani nefanouška ne, i když tomu bych ji nedoporučil).
Je lépe nemít od toho velká očekávání, jsou tam slabá místa. Problémy, na které trpěly poslední Zeměplochy jsou nadále zjevně přítomny. Ale jsou potlačeny natolik, že neotravují, alespoň mě ne.
Opravdu spíše takový epitaf. Ale o několik tříd lepší než Pod parou.
14.11.2017 02:03 - sirien
Dobrý vědět.

Čestně se přiznám že po přečtení Pod parou jsem se na Pastýřskou korunu nějak... nevrhal.
22.11.2017 11:29 - Tarfill
FYI:

Letopisy Vukogvazdské družiny IV - předprodej zahájen... ;-)
27.11.2017 01:44 - Colombo
Povídka A Personal Demon

dostupná na archive.org (třeba trochu listovat)
Moc hezká.

https://archive.org/details/Fantastic_v25n02_1976-02
9.4.2018 18:49 - sirien
Tak dočítám třetí knížku Expanse a musím teda říct... že se do toho už pár set stránek jakože fakt dost nudim.

První dvě mi přišly řádově lepší, příběhem, postavama i stylem vyprávění. Tady sou 4 POV postavy, z toho mě ani jedna nebaví, vypráví to story, která mi přijde dost tuctově nezajímavá v porovnání s předchozíma, aby se to náhle změnilo v jinou story, která je vlastně úplně stejně tuctová.

A musím říct že mi začíná připadat trochu lame když mi u většiny postav přijde, že jsou v seriálu vykreslené hloubějc a líp než v knížkách včetně svých vztahů a tak.


Popravdě sem měl za to že přečtu tu sérii celou, ale teď si řikám jestli to vůbec stojí za to a jestli prostě jen nezkouknout seriál.
9.4.2018 18:51 - sirien
aside, ohledně SFF povídek, Vašek Pravda, organizátor Festivalů Fantazie a dřívější šéf SFK Avalon:

Vašek Pravda píše:
Plním slib, který jsem dal, když zemřela Jana Rečková. Fanzin ZBRANĚ AVALONU, který jsme vydávali od roku 1994 do roku 2003, je v elektronické podobě opět dostupný http://www.ffestivaly.cz/zbrane-avalonu/.
Mělo by snad fungovat vše, včetně vnitřních odkazů, s výjimkou návratu ke startu.
Při čtení je doporučeno brát v potaz, že mi bylo 25 a byl jsem mladej a blbej :-) Ano, ano, vím, co chcete říct, teď už nejsem mladej :-)
10.4.2018 07:21 - PetrH
Boze chran taky tam mam neco;) to zase bude ostuda:P
10.4.2018 17:41 - sirien
Tak sem dočet třetí Expanse... resp. sem se proskákal stránkama na konec, protože bohové to bylo tak strašně klišeoidně nudný a tak hrozně mi to tou svojí přehnaností zbořilo dojem z těch prvních dvou knížek že vůbec netušim jestli vůbec mám chuť to číst dál nebo jestli sem vůbec rád že ten seriál ty knížky kopíruje tak věrně :(
10.4.2018 20:17 - chrochta
Siriene, díky za odkaz na Zbraně Avalonu.
10.4.2018 22:37 - crowen
Sirien - vydrz, je to naozaj dobre az po siedmu knihu, ale asi ako v kazdej serii, nie kazda kniha / story arc ti musi sadnut.

Inac zajtra je premiera S03E01 :-)
21.6.2018 19:29 - sirien
Mrakodrapový trůn / Tom Polock, první knížka Syn Londýna

Zatim to je béčková Londýnská urbanfantasy (což mi přijde že je už pomalu vlastní sub-žánr urbanfantasy), kvalitou cca na úrovni Noční strany (kvalitou - jinak to je o něčem úplně jinym).

Ještě sem to nedočet, ale už teď můžu najisto říct, že to je boží inspirace pro kohokoliv, kdo by potřeboval ve WoD popisovat městské spirity (a spirity obecně) vč. jejich povahy a ekologie.
21.12.2018 10:42 - Šaman
Wagnerův operní epos v komixové podobě: Prsten Nibelungův
Drak, Prsten, prokletí, hrdina, dvě ženské, zrada, pomsta… prostě klasika o pětistech stranách v pevné vazbě.

Edit: opraven odkaz
3.9.2019 21:36 - Sadako
Nejlepší steampunk, co jsem poslední dobou četla - Lucie Lukačovičová, Poslední bůh.
Indická exotika, jako parostroj se kupředu svižně řítící příběh na detektivním půdorysu, vzdušní piráti (s matematiky!), temné kulty, apokalyptické sekty a spousta mytologických i historických drobností v aktraktivním balení.
https://www.databazeknih.cz/knihy/posledni-buh-412842

Dá se koupit i elektronicky (kosmas, palmknihy), ale popravdě, ta mapa na předsádce dost stojí za nákup fyzické verze a to si beletrii až na výjimky buď půjčuju v knihovně nebo kupuju jako eknihu.
29.12.2019 15:46 - Log 1=0
Zvony Londýna
Osmý díl série Řek Londýna (tedy Série Petera Granta, ale myslím, že už se tomu tak říká i oficiálně).

Dávat doporučení nebo varování na osmý díl série je zbytečné, ti co četli většinu předchozích knih už ví, jestli si to chtějí přečíst, ti co ne, sáhnou spíš po těch starších.

Ale dojmy, jak si novinka stojí v rámci série.
A musím říct, že jsem celkem zklamaný. Ale zas to není nějaký zabiják série, pořád to je kniha, co stojí za přečtení, pokud se vám líbily ty předešlé.

Určitě to není finále série, jak je inzerováno na zadní straně, spíše takový dojezd. Ale linky se uzavřou, takže v tom smyslu funkční závěrečný díl.

Vedlejších postav už je tolik, že jsem se v nich trochu ztrácel. A to jsem poctivý čtenář předešlých knih, pokud by přeci jen někdo zkoušel "naskočit za jízdy" v poslední etapě, tak je bez šance se chytit-ale to ani není výtka, to je po sedmi knihách s metaplotem normální. Navíc občas jejich spotlight brzdí děj.

Ale zas jsou tam i velmi pěkné momenty, ať jen nenadávám. Shledání po mnoha letech mne dojalo.

Hodně to sráží závěr, který je trochu přilepený po mezifinále, přišel mi uspěchaný, pořádně jsem nepochopil plán hlavního záporáka a motivaci jeho pomocníka. Tedy ne že by mi nedávalo vůbec smysl, spíš že ten smysl někde byl, ale já ho nebyl s to ho pobrat. Ti, co to četli, a mají pocit, že mu rozumí, mi mohou poslat SZ, budu za to rád.
Skoro mám pocit, že autor plánoval ještě jednu knihu, ale vnější či vnitřní okolnosti ho donutily to uzavřít už v téhle.

Jak už jsem řekl, není to špatné, sérii jako celek stále klidně doporučím, ale čekal jsem tedy víc.
29.12.2019 17:15 - sirien
To je co? Lies sleeping? Už to přeložili?

Jestli jo tak vcelku souhlasím. Ono sem tenhle dojem měl už trochu předtím - Aaronovich je IMO silnější v krátkých formátech, ať už v samostatných knihách nebo novelách (poslední October man novela je třeba super - a to nejen kvůli oživení jinými postavami, ostatně předešlá Furthest station je taky dobrá).

Přijde mi že v sérii má trochu problém udržet návaznost gradace a celistvost děje a vytvořit finále co by skutečně zúročilo všechno předešlé. Lies sleeping mi přišlo poměrně rozvleklé místy a ve finále sem se sice orientoval dobře a motivace a plány všech sem sledoval bez problémů, ale celé mi to přišlo dost anti-klimatické popravdě. Hlavní antagonista relativně nevyužitý, celé to schéma u něj které "chránilo" Petera takové přetažené, vztahy s jeho "poskokem" (abysme nespoilovali, že...) dost odbyté (ono vůbec ta postava "poskoka" a její motivace, resp jejich vykreslení, mi haprovaly už pár knížek zpátky).

Popravdě se o to víc asi těším na další, protože se skončením téhle už vleklé metazápletky by to zas mohlo dobře nabrat druhej dech. Kterej to přiznejme si asi potřebuje, minimálně pokud chce Aaronovich dál pokračovat s Peterem a Nightingalem (a ne třeba s Tobiasem, frau Sommer a jejich šéfkou, který sou taky docela fun parta).
29.12.2019 17:53 - Log 1=0
sirien píše:
To je co? Lies sleeping? Už to přeložili?

Jo. To je ono.

Jo, jsme vcelku zajedno, něco mi vadilo víc, něco míň (antiklimatičnost přítomná, ale pro mne ještě snesitelná).

Kdybys měl chvilku na výcuc toho záporáckého plánu, tak to ocením, fakt mi tam asi unikl nějaký dílek.
3.1.2020 22:28 - Log 1=0
Ulevím své grafomanii:
Marek Skřípský: Ostravská mystéria
Nevím jestli jste o tom slyšeli.
Já do Vánoc ne.
A ono se bohužel není co divit.
Soubor povídek "historické urbanfantasy" prostředí Ostrava, 20. léta minulého století.
Kvalita podprůměr, u nejlepších povídek možná průměr. Ale zas nic, z čeho by člověk vykřikoval kletby, jak se mi u domácí fantastiky často stává.
Smutné je, že tam vidím chyby, na které se dá ukázat, které se dají případně i opravit nebo se jich vyvarovat, a bez nich by to mohlo být na české poměry docela slušné čtení.
4.1.2020 07:17 - pilchowski
Log 1=0 píše:

Vánoční dárek? Mám podobnou zkušenost: Karel Cubeca - Vyměřený čas. Mohlo by to bejt dobrý, kdyby to někdo zredigoval. Zn. Daruji.
4.1.2020 13:38 - Log 1=0
pilchowski píše:
Vánoční dárek?

Jop.
Já si to nechám, sice se k tomu vracet nebudu, ale je to dárek.
12.3.2020 23:26 - Beltar
Snažím se najít jméno jedné knihy co jsem kdysi četl a fakt se mi to nedaří, třeba ji někdo znáte. Bylo tam impérium které při dobývání nového kontinentu potrestalo jjedno odbojne království tím že ho vymazal z paměti všech lidí kromě jeho obyvatel a ty rozprasilo do celého světa. Ne, četl jste to někdo? Předem díky
13.3.2020 03:08 - Colombo
to zní skoro jako třetí punská válka

https://en.wikipedia.org/wiki/Third_Punic_War
13.3.2020 04:24 - Tronar
To zni jako Tigana.

Guy Gavriel Kay: Tigana
28.5.2020 11:20 - ben222
Četl nekdo odkaz dračích jezdcu aneb je to jenom pro deti jako jsem já? :)
28.5.2020 11:43 - sirien
Četl. Co bys o tom rád věděl?
28.5.2020 13:12 - sirien
Sorry, už sem u počítače. Je to už nějakou dobu, co sem to čet, nicméně co tak pamatuju:

Eragon - ...čitelný. Je cítit, že to psal týpek v šestnácti (nebo tak něco) - je to eklektika nijak převratnejch věcí, co se mu líbily všude možně jinde, s osnovou původních Hvězdných válek napasovaných do fantasy (s draky místo lightsaberů). Na druhou stranu to je dobře udělaná eklektika docela vkusnejch věcí která je napsaná s nadprůměrnou řemeslnou obratností. Jako bonus tam má vlastní (pokud vím?) magickej systém, kterej je udělanej zajímavě a promyšleně a kterej v dalších knížkách dál rozvíjí.

Eldest - ...co pamatuju se mi líbil nejvíc. Trochu se urval od "opisování" odjinud a začíná víc tvořit svoje. Stinnou stránkou je, že to tím místy trochu trochu ztrácí řemeslné provedení, za mě to je ale přebité tím, že příběh začíná jít vlatním směrem a objevují se tam originální prvky - zejména zpracování elfů jako nesmrtelné kouzlící rasy, které je dotaženo dost do důsledků a ukázáno z první ruky. Taky se dál rozvíjí magie i s nějakými funny vychytávkami (myslim že ten joke s krajkama je v tomhle díle...)

Brisingr - původně to měl být závěrečný díl trilogie - a u toho mělo taky zůstat. Bohužel Paolini začal mít asi moc vztah ke svému tehdy životnímu dílu a začal psát víc pro sebe než pro čtenáře. Vybavuju si, že to mělo slušnej nástup, ale pak se to začlo rozmlžovat a čim dál do knížky začly bejt nějaký pasáže fakt únavný. Přibylo pár dalších nápadů a rozvinutí dřívějších, ale už ne tak moc - dost stránek se točí zbytečně moc kolem postav. Jedinej dobrej moment je pokračování té anti-klšeoidní love story. Vim, že dost lidí Brisingra nedočetlo.

Inheritance - :/ Jako dočet sem to protože sem přečet 3 předchozí. NEBYLO to takové utrpení, jako číst sedmýho Trottla, ale jako že by to bylo nějak záživný - dost věcí tam je takových samoúčelných nebo prvoplánovitých, je tam pokus o nějakou hlubší společensko/filozofickou reflexi některých prvků toho světa (magie ve společnosti, magie a právo, autorita vládců a draci...), ale moc to nefunguje - přišlo to moc pozdě a je to dost povrchní a popravdě ne moc dotažený. Na konci je pokus o hořkosladkej konec, ale vlastně moc ne, protože je hrozně cítit, že Paolini neměl vůli na to svejm postavám fakt tnout do živýho.


Pokud nemáš načteno moc fantasy, tak to nemusí bejt špatný. Zvlášť když ti je -náct a stihneš to dočíst zatimco ti je -náct. Jinak to žádný terno neni (a must-read rozhodně ne).
28.5.2020 13:59 - Demonica
Kniha Jonathan French: Šedí bastardi - náhodná koupě, ale příjemně překvapila. Velice dobře se četla, byla napínavá a nebyla předvídatelná. Můžu doporučit.
28.5.2020 15:42 - pilchowski
Demonica píše:

Zrovna to dočítám, borec to napsal na základě svého DnD světa, ve kterým hrál, je to tam někdy cítit (ve smyslu, že během té úvodní scény v hospodě - kde jinde - jsem to úplně viděl u stolu), druhej díl už má Host koupenej a překládá se, bude to dobrý.
28.5.2020 17:43 - Gergon
Nemá někdo v nějaké elektronické podobě knihy z Forgotten realms jiné než ty co vyšly u nás? Eda Greenwooda? Elminsterovy příběhy? Klerický quintet, Hlubinu a podobné?
28.5.2020 17:56 - Pan Bača
gergon: viz pm
30.9.2020 09:52 - Tarfill
Demonica píše:
Kniha Jonathan French: Šedí bastardi - náhodná koupě, ale příjemně překvapila. Velice dobře se četla, byla napínavá a nebyla předvídatelná. Můžu doporučit.

Dal jsem na doporučení Demoniky a i já musím souhlasit. Včera jsem to dočetl. Je to parádní, oddechová a pěkně špinavá fantasy jízda...
1.10.2020 23:02 - strucky
gergon: Anglicky stačí? A snad je link na tuto sajtu v pohodě? Jestli ne, tak mě (nebo radši jen ten post, rád bych tu pobyl dál) smažte. :-D

Nekonečná studnice matrošů: The Trove
2.10.2020 09:57 - exi
Ad The Trove. Chlapci dostali geniální nápad (jestli teda za tím není něco jinýho) začít se propagovat na Twitteru a FB. Dostali hroznej shitstorm od vydavatelů a autorů, a jestli nejsou nějak dobře pokrytí, tak tu ten server taky moc dlouho být nemusí.
2.10.2020 11:13 - Ugy
Jo ten jejich pokus o propagaci na soc sítích mě taky dost překvapil. Plus mám pocit, že v tý nový verzi toho polovina chybí.
2.10.2020 16:34 - Nachtrose
Ja ho vyuzivam, ale je desne irituici, kdyz clovek potrebuje stahnout vicero kusu neceho, ze to musi klikat po jednom :-/
2.10.2020 18:40 - strucky
Ta nová verze je strašná, ano. Dosud jsem nenašel 'search'.

Nachtrose: Na to mají prohlížeče různé addony na "mass download". ;-)

K tématu. Zrovna jsem rozečetl to I, Strahd: The Memoirs of a Vampire, a je to zatím tak nějak lepší, než jsem původně čekal. Škoda, že tahle Ravenloft série není vůbec v ČJ, nebo se pletu?
2.10.2020 19:34 - Nachtrose
strucky píše:
Nachtrose: Na to mají prohlížeče různé addony na "mass download". ;-)


Poraď něco do chrome, jestli máš tip. Já to trochu zkoušel ( ná původní verzi té stránky ) a ta se celkem úspěšně bránila.
2.10.2020 19:52 - strucky
Nachtrose píše:
Poraď něco do chrome, jestli máš tip. Já to trochu zkoušel ( ná původní verzi té stránky ) a ta se celkem úspěšně bránila.

Hele to už je takových let, co jsem naposled něco takového potřeboval, že bohužel neporadím. Bylo něco, co detekovalo všechny odkazy na stránce a člověk si mohl odškrtat, co fakticky chce stáhnout - ale co to bylo, bohužel...
26.11.2020 01:04 - Log 1=0
Tak jsem po letech dočetl Odkaz dračích jezdců. Byl jsem prostě zvědavý, jak to dopadlo. To jsem se dozvěděl. Takže plná spokojenost, že?

No, ne, docela jsem se tím prokousával. (budou SPOILERY)
To, že je tu velká finální bitva, to asi nelze tomuhle druhu fantasy vyčítat. Ale tady jí předchází čtyři další. Mám pocit, že bitvy tvoří většinu knihy (ve skutečnosti to asi bude míň, ale rozumíme si). A to mě dost štvalo.

Napadlo vás někdy, jak cool by bylo, kdyby poslal Tolkien Toma Bombadila na výlet do Gondoru, nakopat pár skřetích zadků? Mě tedy ne, a zní mi to jako dost blbý nápad. Po scénách s Angelou v téhle knížce si to myslím ještě víc.

Ta věc s Nassaudou a Murtagem mi přišla hrozně zničehonic. Jako smysl dává, to asi jo, ale že bych ji nějak extra věřil, to ne.

To, jak obrovské armády bojují v podstatě za to, aby mohl The Hero vykonat svůj velký čin, mi hrozně nesedělo. Jo, je to tak vlastně i v PP a podobných dílech, má to svou archetypičnost, ale s tím, jak tady (no, popravdě spíš v předchozích dílech, ale i tady jich pár bylo) vidíme i takové ty věci jako logistiku, řeší se zásoby... strašně se to s tím tlouklo.

Arya... přiznám se, že jsem nikdy nebyl fanda té jejich neromance. Ano, znám chlápka, co dvacet let vzdychá po ženské, co na něj kašle, ale i v realitě to působí tak nějak blbě (nebo možná zvlášť v realitě, to je jedno, ve fantasy to nevypadá o moc lépe). A skončila jediným způsobem, jakým skončit mohla. No, tedy mohla samozřejmě skončit i dost jinak, ale to by už byla teprve tragédie.

Zelený dráček... štve mě, pro kterého Jezdce se vylíhl. V kombinaci s dalším tím vlastně trochu neguje Eragonovo závěrečné rozhodnutí (které zase působí trochu divně vůči tomu Murtagovu). Raději bych ho viděl u nějaké random postavy, která se nezdála vůbec důležitá (motá se tam tolik pojmenovaných i nepojmenovaných, ale výrazných komparzistů, někdo by se našel).

Ať jen neplivu, líbil se mi závěrečný konflikt s Galbatrolixem, ten byl dost dobrý, podle mě.
26.11.2020 01:34 - sirien
bleh... to je knížka 4, tj. závěr trilogie?

Paolini propadl autorské melancholii a ztratil perspektivu - měl to ukončit v rámci trojky. Ze čtyřky na mě už příliš dejchalo že to píše pro sebe a ne pro mě jako čtenáře.

Popravdě - zatímco z většiny knížek sem schopný po letech citovat / parafrázovat dialogy a klíčové pasáže nebo si aspoň vybavovat konkrétní scény a děj, a to včetně Eragona, Eldesta a i toho Brisingra, tak u Odkazu DJ mám mlhu a pak až úplnej konec. Tzn. že Angela vůbec bojovala nebo že Nassauda a Murtag něco měli (he? V tý věži pak? Vybavuje se mi to dobře?) se mi zjevně totálně vykouřilo, protože ani netušim o čem to píšeš. Vlastně si nepamatuju moc ani ten konflikt s Galbatorixem, jen že to je v nějakym jeho trůnim sále či co (?)

Aryina "neromance" byla fun v prvních knížkách, protože to byla docela vtipná dekonstrukce toho trope - se všim všudy včetně věkového rozdílu. V Odkazu (ono popravdě už v Brisingrovi) už mi to přišlo přetažený a vyždímaný.

Jinak mě tam hrozně iritoval ten křečovitě roubovanej závěr, kde Paolini rve na čtenáře "epilogy" a "následky" které s tím příběhem nesouvisej jen aby tam podtrhl nějakou svojí politicko-společenskou pointu, kterou nezvlád narvat do příběhu samotnýho. Jakože - nebylo to ani zdaleka TAK hrozný jako poslední kapitola Nádraží Perdido, kde Miévillemu z jeho neo-komunismu totálně hráblo a aby tam moh demonstrovat svojí politickou pointu tak tam totálně rozjebal několik postav a jejich vývoj napříč celou knížkou, ale ten obecnej dojem byl trochu v tomhle směru.


Celkově... protože dokážu číst dost rychle a navíc sem to čet v době kdy sem měl na čtení mrtě času, tzn. "cena příležitosti přečtení jiné literatury" byla velmi nízká, tak nelituju, že sem to čet, ale ani nemůžu říct že bych byl nějak ochuzenej, kdybych to nečet.
26.11.2020 07:43 - Log 1=0
Odkaz dračích jezdců je název pro celou sérii, ale mluvím o tom posledním díle, co mi chyběl. Nemyslím, že si to budu pamatovat za rok, ale teď ještě jo, tak to rozebiram.
26.11.2020 08:48 - Ugy
Jo poslední díl já už přečetl jen kvůli svoji nutnosti to teda jakože dočíst, ale bylo to trochu peklo. Už si z toho taky moc nepamatuju, ale vim že to ve mě zanechalo dost roporuplný pocity.

SPOILER
Jo ještě si pamatuju, že jsem se strašně tlemil když porazil hlavního záporáka tím, že ho nechal si uvědomit jak je vlastně zlej a on to pak vzdal. Jako ano je to něco jinýho než ho zabít nějakým BFS (big fraking spell), ale tohle mi přišlo jako tak strašnej kýč, že mi to utkvělo v paměti.
26.11.2020 08:56 - Log 1=0
A vidíš zrovna tohle se mi líbilo.
26.11.2020 10:10 - sirien
Vykradené ze Shannary. Kde to je udělané co pamatuju dost zajímavějc. V prvních dvou dílech bych mu to vzhledem k celkovému kontextu odpustil, ale v posledním už sem na měl ty nároky vyšší, zvlášť potom co ve 2/3 ukázal že má i na tvorbu vlastních věcí. (EDIT: ...myslím, zas nejsem mega expert na fantasy, možná jen vykradl hodně knížek co vůbec neznám - ale jestli jo tak sem si ani nevšiml že by to někde někdo psal)
26.11.2020 12:28 - Jezus
Kdepak, tenhle trik použila první Bábi Zlopočasná na lady Felmet v Soudných sestrách. Nicméně na ni to nezafungovalo, protože jako správný záporák, se i po plném uvědomění si, co je za zlo, rozhodla pokračovat s tím, že jí to nevadí, že je prostě lepší než ostatní.

Takže ji museli pořešit poněkud jinými prostředky (které už stejně měly rozjeté).
26.11.2020 12:32 - Log 1=0
sirien píše:
Vykradené ze Shannary.

Říkám, že líbilo, ne že je to nějak extra originální. Ostatně celá série je hlavně dobrý kompilát (neříkám, že tam nemá nějaký vlastní nápad, ale dojem nikdy neviděného to prostě nevzbuzuje a neodvážil bych se ukázat nic konkrétního).
26.11.2020 12:47 - Ugy
Jezus Aaa ja tušil, že už jsem to někde četl v lepším provedení.

Ale abych jen nehanil musím třeba říct, že se mi vcelku líbil způsob magie jak byl udělán. Pravděpodobně taky vykrádačka/inspirace ale líbilo se mi vcelku konzistetní fungování.
26.11.2020 13:26 - sirien
Log: background té magie a principy jejího fungování jsou pokud mi je známo originální a fakt hezké. Stejně tak původ elfů jako nesmrtelné rasy a jejich mentalita a společnost. A obojí na mě působilo poměrně svěže. (Možná to už někde bylo, přímo jsem po tom nepátral, ale o ničem nevím.)

Jezus: Shannara je o 20 let starší než Soudné sestry :) plus Pratchett ten trope dekonstruuje a dělá si z něj legraci, ne že by ho vytvořil.
26.11.2020 13:55 - Jezus
Good point.
26.11.2020 15:42 - Log 1=0
sirien píše:
background té magie a principy jejího fungování jsou pokud mi je známo originální

Tak je to jeho vlastní systém, ale magie za životní energii (vlastní i cizí) mi přijde až profláklá, a magie postavená na Pravých jménech taky není žádná novinka.
sirien píše:
původ elfů jako nesmrtelné rasy

Si už popravdě nepamatuju.
sirien píše:
jejich mentalita a společnost.

Jsou v tom nápady (např. ateismus), ale v jádru vidím ty "klasické" elfy.
26.11.2020 15:54 - Aegnor
No tam jde hlavně o to "kouzlo ti sežere stejně energie, jako kdybys toho stejného dosáhl nemagickým způsobem". Přijde mi, že většinou je životní energie prostě alternativa many.
26.11.2020 16:15 - sirien
Ono nejde ani tak o ten základní koncept zdroje moci (efekt kouzla tě unaví naprosto adekvátně tomu kdybys činnost sám vykonal - tj. absolutní zachování energie) ani jejího fungování (jazyk pravých jmen), jako spíš o a) celý ten background, který to má a který je promyšlený do detailu a b) o to, že to je promyšlené do docela hlubokých důsledků a je to velmi konzistentně dodržováno.

SPOILERS follow, obviously.

To zachování energie je prostě deklarovaný, ale ten jazyk má velmi zajímavou historii, kdy je nejdřív prezentován jako "elfština", ale následně je odhaleno, že to není původní jazyk elfů, ale převzatý jazyk a že původně náležel nějaké dávné rase, která omylem spáchala hromadnou sebevraždu, když se rozhodla dříve zcela divokou magii závislou pouze a jenom na myšlence a vůli spoutat a omezit svým jazykem - protože divoká magie byla poněkud šílená a dělala jim dost bordel. Bohužel přitom poněkud podcenili energetickou náročnost tohoto přírodní zákony měnícího meta-kouzla, takže je to totálně vydrainovalo z existence.

Ten jazyk je přitom zamražený do podoby, v níž existoval, když bylo ono meta-kouzlo sesláno - což efektivně znamená, že se nemůže měnit ani vyvíjet a že slova která jsou ztracená nelze nahradit a kouzla která je vyžadují nelze seslat. Zároveň to znamená, že od doby tohoto meta-kouzla nemusíš vědět nebo chápat, co chceš vlastně udělat, stačí, pokud to dokážeš v onom jazyce popsat (jak tam Eragonovi ten mrtvej drak nadiktuje v tom jazyce nějakej ten děsivej geometrickej postulát a Eragon tím vytvoří dimenzionální kapsu, i když naprosto nechápe, co nebo jak se ksakru stalo).

Zároveň to znamená, že nejmocnějším slovem toho jazyka je... ...víme co. SPOILERnázevtohojazyka/SPOILER. Protože... víme proč SPOILERumožníměnitsamotnázaklínadla/SPOILER

Další vtipná věc je, že ten jazyk musí být vždy pravdivý, protože zpětnou vazbou bylo tím meta-kouzlem řečeno, že prostě je pravdivý. Zaklínadlo je vlastně stav, kdy řečená věta pravdivá není - a v tom případě musíš obětovat vlastní sílu na to, aby se pravdivou stala. Pokud tu energii uvolnit nedokážeš nebo nemůžeš, tak to nezvládneš ani vyslovit.


...no a pak všechna ta hromada detailů ohledně toho k čemu ta magie v téhle podobě vede, jako třeba financování armády výrobou krajek nebo plošnej over-kill armády jediným kouzelníkem protože kčertu s energeticky náročnejma fireballama, když můžeš způsobit masovou mrtvici tiícům lidí naráz a pořád Ti zbyde dost síly na uběhnutí maratonu.


Ohledně elfů nejde o atheismus - spíš o racionalitu a je to takový hezký exkurz do Vulkánské společnosti. Spíš se mi tam líbilo to rozpracování té etikety a hlavně jejího významu v takové společnosti - stejně jako ta vize její neměnnosti (reflektovaná tou krajně zvotrávenou kovářkou). Jakože... nebyl to nějakej WOW, ale bylo to hezky zpracovaný.

Elfové jako nesmrtelná rasa vznikli, když vedli likvidačně genocidní válku s drakama - na konci už to ani jedna strana nedávala, tak se rozhodli uzavřít mír. Smlouvu zformulovali jako kouzlo, čímž své druhy navzájem napevno provázali i s nějakými nezamýšlenými vedlejšími efekty - typu elfí nesmrtelnost a fakt že se všem elfům do posledního otevřela možnost kouzlit. Dračí jezdci měli být symbolem míru a jako takoví byli původní součástí smlouvy. Později byli do smlouvy přidáni k Jezdcům i lidé, ale protože to bylo jen rozšíření smlouvy a navíc byli zahrnuti jen do některých částí, tak už to na lidi jako rasu nemělo onen plošný efekt.
27.11.2020 11:48 - Eidi
Tak mě zaujal jen Eragon, pak to už jen upadalo. Eldest byl ještě celkem dobrý pak jen bída. v druhém díle udělají z Eragona nabušenýho borce a tím jeho hrdinný čas skončí. Hlavního záporka (krále)rozplakali k smrti, sám už vlastně nic nevykoná a nakonec musí odpustit kontinent, protože je moc silný? Spíš mě to přišlo tak, že odešel, aby se neprofláklo, co je to za zoufalce.
To si radši přečti Antony Ryana, Draconis Memoria nebo Stín krkavce.
27.11.2020 12:41 - Tarfill
Stín Krkavce mě docela zklamal. První díl Píseň Krve jako super, ale pak to klesalo až tak moc, že jsem třetí knížku ani nedočetl a celou serii prodal...
27.11.2020 16:09 - strucky
Tarfill píše:
První díl Píseň Krve jako super, ale pak to klesalo až tak moc, že jsem třetí knížku ani nedočetl a celou serii prodal...

Máme až podezřele stejnou zkušenost. Taky mi Královna ohně leží už X let na poličce dočtená napůl.

Draconis Memoria jsem koupil úplně na blind, protože jsem prostě jednou po X letech zabloudil do knihkupectví a zaujalo mě to, aniž bych o tom vůbec věděl, a musím říct, že sice chápu, že se Ryan snažil udělat tu "magii" nějak neotřele, ale působilo to na mě tak nějak přiblble divně a u té nekonečné / konečné finální bitvy o to město jsem málem zešedivěl, jak se to nudně táhlo. A celkově mi to přišlo takový násilím "znevšedněný", jakože draci jsou všude, tak se tady prostě budou jmenovat draggové a tak... Prostě meh, ani se té knížky nemůžu teď na bazaru zbavit. :-D
9.12.2020 23:03 - Aegnor
Takové ... rozhození sítí.

Máte nějaké doporučení na dobré knihy s kvalitním překladem do češtiny, ideálně urban fantasy a příbuzné žánry? Přičemž důraz kladu na ten překlad, radši dobrou knihu s excelentním překladem, než excelentní knihu s nic moc překladem.
9.12.2020 23:06 - Log 1=0
Zeměplocha, ale tu asi znáš.
Jinak ti neporadím, já chyby v překladu většinou ignoruju,
9.12.2020 23:08 - sirien
well... v tom případě si asi Dresden Files moc neužiješ. (Co Tě vede k takovému specifickému požadavku?)

Možná Řeky Londýna? Rozhodně dobré knížky, kvalitu překladu neznám, ale jazykově by měly být skoro určitě jednodušší na překlad než Dresden (žádný noir slang, poměrově značně míň okultního slangu).

Celej Gaiman, samozřejmě - Nikdykde, Američtí bohové (+Anansiho chlapci), Kniha hřbitova, Koralína, Křehké věci, Předběžné varování (tak trochu i Kouř a Zrcadla... míň urbanfantasy, ale pořád trochu)...

Svýho času sem čet Noční stranu; takový brakový béčko, ale zábavný, originál neznám, překlad mě nijak moc nerušil a přišel mi fajn (ale je to dávno a moje nároky tehdy možná nebyly tak vysoký? Doporučim, ale ruku do ohně za to nedám).

Dobrá znamení, samozřejmě.


(EDIT: samozřejmě se co nejširšim obloukem vyhni Goodkindovi - kvalita překladu je zcela odpovídající kvalitě knih, které jsou zcela odpovídající lidské kvalitě autora - tj. je to žumpa)
10.12.2020 07:05 - shari
V českém překladu jsem četla Kroniky Železného Druida a překlad mi připadal docela OK (=žádné vyloženě kraviny tam nebyly a pokud tam byly chyby či překlepy, tak jsem je přehlédla). Originál neznám. Jedná se o příběh posledního žijícího druida na Zemi (někde v Americe, tradičně), který se pokaždé dostává do průserů... Celkem pěkně a vtipně napsané a baví mě to číst. Ale pozor, série ještě není dokončena.

sirien píše:
Svýho času sem čet Noční stranu; takový brakový béčko, ale zábavný, originál neznám, překlad mě nijak moc nerušil a přišel mi fajn (ale je to dávno a moje nároky tehdy možná nebyly tak vysoký? Doporučim, ale ruku do ohně za to nedám).

Jo, Noční stranu jsem četla taky, názor mám velmi podobný. Oddechové čtení, které mě bavilo. Výhoda oproti KŽD je, že série je dokončená. :)
10.12.2020 12:11 - Pjotr
Co Jonathan Strange? Urban to uplne neni, ale kniha i preklad vyborny
10.12.2020 12:42 - sirien
Strange jsem zapomněl, to je určitě výborná volba. A sice to není urban, ale fantasy alter historie k tomu žánrově nemá tak daleko - popravdě pro mnohé čtenáře to bude i o dost přístupnější.

EDIT: i když Strange a Norell jsou svým rozsahem a stylem je spíš pro čtenářské nadšence nebo fanoušky žánru - není to úplně knížka pro spíš-ne-čtenáře.
10.12.2020 13:37 - Pjotr
Nevim, do nectenare se asi neumim vzit :) ale ani to v te otazce nevidim.

Jeste bych doporucil Nekromant Johannes Cabal.

A nebal bych se ani serie hlidek od Lukjanenka - urban fantasy to je, trochu spotrebni, ale me bavila; na preklad jsem narocnej a neprislo mi ze by nekde skripal.
10.12.2020 15:31 - crowen
Mna celkom bavila série Příhraničí a povedal by som, ze preklad bol slusny.
26.4.2021 15:35 - Tarfill
Kdyby se někdo nudil a ještě se k němu nedostala kniha:
Králové Wyldu - Sláva nikdy nezestárne od Nicholase Eamse

https://www.databazeknih.cz/knihy/kralove-wyldu-kralove-wyldu-slava-nikdy-nezestarne-398867

tak doporučuji. Jako oddechovka pro fanoušky fantasy RPG her jako stvořené... ;-)
27.4.2021 10:22 - crowen
S tymi kralmi neviem, rozcital som to asi 3x, a medzi tym som precital asi 20 dalsich knih...
27.4.2021 11:28 - Tarfill
Jasně, že to nesedne všem. Ale celkové všeobecné hodnocení 90% minimálně naznačí, že to není úplně marný...
17.7.2021 20:57 - Pan Bača
Příznivci alternativní historie, znáte knihy Jindry Hrdličky? (alias Harryho Turtledova?)
17.7.2021 22:13 - chrochta
Pár povídek. Píše dobře.
28.8.2021 14:49 - crowen
Nova Zambochova kniha Veteran je uplna bomba, jedna z najlepsich zambochoviek. Vecer som sa zacital, spat som isiel rano o siedmej...
22.9.2021 19:33 - LokiB
Ještě o něco alternativnější svět Omegy :)
Tesla Noir
22.9.2021 21:01 - Jerson
Knížku mám ve wishlistu, ale zatím mi ji nikdo nekoupil.
23.9.2021 13:42 - sirien
Hm, když už jste oživili tuhle smutně nevyužitou diskusi...

...udělal sem si nějaký seznam klasiků a "klasiků" které jsem si chtěl přečíst, ale vlastně se mi do nich nikdy moc nechtělo a zrovna sem dorazil první knižky Mistborn od Brandona Sandersona (Final Empire) a - je to k mému možná překvapivému překvapení fakt dobrý (čekal sem že to bude profláklá tuctovka - ale jakože neni). Velmi nenásilnej, ale efektivní world-building, zajímavej svět, záměrně klišeoidní, ale dobře stylizovanej záporák s nějakými zajímavými twisty, žánrově velmi funkční mix fantasy a heist - btw. efektivně v mnoha směrech extrémně blízké Blades in the Dark, tak moc, že jsem byl překvapenej když sem Mistborn saga v Blades nenašel mezi jmenovanými inspiračními zdroji - velmi hezkej magickej systém (resp. systémy)... sympatické postavy.

Jazykově to není nijak umělecky zářný, ale řemeslně to je velmi precizní, bez nějakého specifického slovníku (tj. dobrej překlad tomu nejspíš nijak neuškodí).

Sanderson je skutečně asi grafomaniak hodný své pověsti - na druhou stranu těch 650 stránek neni tak děsivejch jak by se zdálo - knížka má malej formát a trošičku nadprůměrnou velikost písmenek (aspoň pocitově), plus Sanderson dokáže ten rozsah využít velmi efektivně a rovnoměrně (žádná hluchá místa, pořád se něco děje, posouvá dopředu, postavy se vyvíjí, čtenář se dozvídá něco nového...), takže se to čte velmi dobře.

Je to psané tak, aby se to líbilo, takže tam nečekejte žádnou french-artovou hodnotu, na druhou stranu za tou přátelskou fasádou jsou fakt kvalitní nápady i exekuce - a na tom psát knížku tak aby se líbila za mě neni nic špatnýho.


EDIT: ok, právě jsem byl upozorněn na to jak byly přeloženy názvy této série do češtiny a překladatel a/nebo vydavatel by měli dostat přes držku, resp. výše píšu že kvalitní překlad by tomu uškodit neměl, ale při pohledu na to jak nějakej kokot přeložil Well of Ascension ('Studna povznesení', nejspíš) jako "Povýšení" mám skoro jistotu, že kvalitní překlad ty knížky bohužel zjevně nedostaly (a ano, Well of Ascension je fyzické místo v tom světě, a ano, ascension zde skutečně znamená povznesení v náboženském významu slova, takže přeložit to jako "Povýšení" je nejen jazyková prasárna, ale i faktická nepřesnost k obsahu knihy) - ta nehorázná jazyková lenost nad tím přeložit Final Empire jako Finální říše (místo třeba Konečná nebo Poslední atp.) to jen podtrhává. Jestli jste to někdo četl v cz (a ideálně můžete porovnat s originálem) tak mě klidně opravte.
23.9.2021 15:08 - York
sirien píše:
Jestli jste to někdo četl v cz (a ideálně můžete porovnat s originálem) tak mě klidně opravte.


V češtině jsem to nečetl, ale pokud nemáš přímý srovnání, tak to podle mě nebudeš vnímat.

BTW pokud nechceš číst Sandersona celýho, tak má ještě jednu velmi dobrou short story (tuším The Emperor's Soul, snad se nepletu) a pak bych asi skočil rovnou na Stormlight Archive. Ten je oproti Mistborn trilogy o dost hutnější a delší, není tak čtivej, ale to, v čem je Sanderson dobrej (worldbuilding, metaplot building) je v něm o dost dotaženější.
23.9.2021 15:31 - sirien
Mě se Mistborn líbil a četl se mi dobře - přijde den kdy tu trilogii asi i dočtu. Docela mě zajímá, co s těma postavama bude dál (což je v dnešní - minimálně seriálově filmový - době poměrně osvěžující změna...).

Nicméně jak jsem psal, byla to jedna položka na mém odporně přestřeleně dlouhém year-to-read listu klasiků a "klasiků", takže teď se přesunu někam dál na nějakého dalšího mě zatím neznámého autora (většinu seznamu teda tvoří klasická popř. moderní sci-fi...) - ale až se tim do roka (doufám) prokoušu, tak se k Sandersonovi dost možná vrátim a mrknu i na ten Stormlight Archive.

Nejsi první, kdo mi Stormlight doporučuje - jen na tom Mistborn mě zaujala ta pro fantasy netypická heist osnova, která mi slibovala že i pokud by mě nechytl samotný fantasy rozměr věci (...je to už nějaká doba co sem četl true fantasy - ten žánr jsem kdysi opustil z dojmu určité unavující a možná až ubíjející repetetivnosti a paradoxně tupé nenápaditosti), tak mě bude snad bavit aspoň ten heist - tj. i kvůli rozsahu Sandersonovejch knížek sem defenzivně šáhnul po něčem, co vypadalo jako větší jistota.
23.9.2021 16:17 - York
sirien píše:
byla to jedna položka na mém odporně přestřeleně dlouhém year-to-read listu klasiků a "klasiků"


Jo, já takhle už druhej rok čtu Conana, ehm ;)
23.9.2021 16:26 - crowen
York - kokotsky preklad budes vzdy vnimat, aj ked to nemas s cim porovnat. Hlavne ak dobre ovladas jazyk, z ktoreho je to prekladane.
23.9.2021 17:15 - sirien
Potvrzuju crowena - četl jsem pár knížek v překladu bez sebemenší znalosti originálu a mizernej překlad člověk prostě cítí.

Ono člověk cítí i velmi kvalitní překlad - třeba u Pratchetta prostě cítim, že to je překládané s místy i velkou volností, i když originál neznám - ale je to udělané tak dobře že vnímám že to je ve prospěch díla, protože to je prostě jezykově... hezké, asi nejsem dost lingvista abych to dokázal popsat nějak konkrétně, ale prostě poznám, jestli je překlad věrnej, volnej nebo mizernej. Asi nejen, ale určitě zejména, když mám nějakou nebo dokonce dobrou znalost původního jazyka.
23.9.2021 21:15 - shari
sirien píše:
Jestli jste to někdo četl v cz (a ideálně můžete porovnat s originálem) tak mě klidně opravte.

Mistborn jsem četla jen v češtině a nepamatuju si, že by tam byly nějaké WTF překlady. Což neznamená, že tam nejsou, jen že jsem si nevšimla žádných výrazných, co by mi vadily.
28.10.2021 12:03 - shari
Takže... nějaké ty sci-fi knížky, které mě opravdu bavilo číst.

1)
Brandon Sanderson - Skyward série
Zbytky lidstva přežívají na planetě Detritus, kde musí odrážet útoky tajemných nepřátel, kterým říkají Krellové.
S pár výjimkami jsou knihy vyprávěny z pohledu hlavní hrdinky Spensy, která se chce stát pilotkou a pobít co nejvíc Krellů.
Je tu velký důraz na postavy, ale telenovely se bát nemusíte, stíhačkových bojů a akce si užijete také dostatek.
Ve druhém díle se ke Spensiným úkolům přidá špionáž, když se podívá do života jiných vesmírných druhů.
Novely Sunreach a ReDawn jsou vyprávěné z pohledu jiných postav, ale říct jakých by byl velký spoiler. Já tak nějak nevím, co k tomu napsat, abych nevyspoilovala děj. Včera jsem dočetla ReDawn, jsem z toho unešená a moc se těším na třetí díl.

Skyward (česky vyšlo jako Vzhůru k obloze)
Starsight (česky vyšlo jako Výhled na hvězdy)
Sunreach (novela; zatím jen ebook; česky nevyšlo)
ReDawn (novela; zatím jen ebook; česky nevyšlo)
Cytonic (vyjde na konci listopadu)
Evershore (novela; vyjde v lednu)


2)
Brandon Sanderson - Reckoners série (Zúčtovatelé)
Co by se stalo, kdyby Superman byl zlý? A nebyl sám?
Řadí se to sice mezi sci-fi, ale mně to spíš připadá jako superhrdinský žánr. Někteří lidé v sobě objevili nadpřirozené schopnosti, ale zároveň se z nich stali hajzlové, kteří teď terorizují ostatní lidi. A z těch ostatních lidí se najde skupinka, která proti těmto superpadouchům bojuje.

Steelheart (česky vyšlo jako Ocelové srdce)
Firefight (česky vyšlo jako Ohniboj)
Calamity (česky vyšlo jako Kalamita)


3)
Jan Kotouč - série Centrální Impérium
Vzdálená budoucnost, kdy lidstvo obývá spoustu planet a všechny spojuje císařská rodina, která jim formálně vládne. To se ale nelíbí některým skupinám, obzvláště těm, které prohrály nějakou dávnou válku.
Z dost velké části to zapadá do military sci-fi - spousta vesmírných lodí, bitev, zdrhání před nepřáteli, pronásledování nepřátel... ale časem se objeví i politika a nechybí ani humor. Ten humor působí velmi přirozeně a já se u toho fakt bavila, ale pro některé lidi toho může být příliš.
Co velmi oceňuju je, že na všech stranách konfliktu je alespoň někdo schopný, kdo dokáže dávat smysluplné rozkazy a odhadovat situaci tak, aby pro čtenáře nebyl za úplného idiota.

Hranice impéria
Císař v exilu
Obránci civilizace
Odkaz Protektorů


4)
Jan Kotouč - série České země
Je to sice spíš alternativní historie než sci-fi, ale pokud vás tenhle žánr zajímá, tak bych alespoň první díl doporučila přečíst předtím, než začnete Centrální Impérium.
Kdysi v historii se objevila tajemná "bouře", která "vysekala" krajinu dost brutálním způsobem, v důsledku čehož má České království moře a je námořní velmocí. Hlavní postavy jsou buď námořníci, piloti nebo špehové a řeší se hlavně bitvy a sem tam nějaká politika. Stejně jako u Centrálního Impéria, alespoň jeden schopný generál existuje na všech stranách konfliktu.

Nad Českými zeměmi slunce nezapadá
Ofenziva Českých zemí
V tajné službě Koruny české
Spojenci Českých zemí


5)
Dennis E. Taylor - série Bobiverzum
Když na první stránce hlavní hrdina Bob uzavře smlouvu se společností, která ho má po smrti zmrazit, aby ho mohli znovu oživit, až vyvinou potřebné technologie, je vám jasné, že nepřežije první kapitolu. A když se probudí, je jeho vědomí uzavřené v počítači a je majetkem náboženských fanatiků, kteří tu teď vládnou. A kteří ho chtějí vytrénovat, aby pro ně našel obyvatelné planety.

We Are Legion (česky vyšlo jako My jsme legie)
For We Are Many (česky vyšlo jako Protože je nás mnoho)
All These Worlds (česky vyšlo jako Všechny tyto světy)
28.10.2021 12:51 - todor
Od Kotouce me vic bavil Sektor Hirano nez Centralni Imperium. Nebo od Marka Kloose Prvni Linie (Smlouva na zivot, ...). A co bylo jeste dobry je Cyklus Algor od Jan Hlavka/Jany Vybíralovy.
28.10.2021 13:40 - shari
todor píše:
Od Kotouce me vic bavil Sektor Hirano

Ten už mi byl taky doporučován a je na mém seznamu "někdy si přečíst".
28.10.2021 13:45 - todor
shari píše:
..taky doporučován...


je to jako Imperium, ale lepsi :). Tech level je o neco nizsi, pusobi to "uveritelnejs", ale zase je to bez EMzaku. Kloos zase jako byvaly vojak ma zmaklou vojenskou byrokracii a i bitvy pusobi o neco realistictejs nez u Kotouce. Nicmene vsechno me to hodne bavilo a uz jsem to precetl nekolikrat :)
28.10.2021 14:35 - York
Sanderson píše i scifi? Tak to je to ještě větší grafoman, než jsem si myslel ;-)

Každopádně díky za tipy!
28.10.2021 15:49 - crowen
Urcite si treba precitat Zambochovu seriu Serzant, Veteran, Kapitan (a Valecnik, ktora este nevysla). A Kristinu Snegonovu - Mesto v oblacich, Zeme v troskach. To su prakticky knihy, ktore som precital na jeden zatah v poslednej dobe.
28.10.2021 20:09 - shari
Kevin Hearne - série Seven Kennings (Sedm Kenningů)
Jak název prvního dílu naznačuje, v této epické fantasy dojde k útoku doposud neznámého národa zvaného Kostní obři. Ti na kontinent Teldwen útočí proto, že si chtějí vzít něco, co jim, dle jejich názoru, patří. Tím něčím jsou zdroje "kenningů", magických schopností ovládat živly. Kenningů je pět - oheň, vítr, země, voda a rostliny. Povídá se, že se dokonce objevil i zdroj šestého kenningu, zvířata. A co je ten "sedmý kenning", o kterém ti Kostní obři mluví? A aby toho nebylo málo, tak mezi národy na Teldwenu není zas tak přátelská atmosféra.
V této sérii je opravdu dost postav. Jejich příběhy jsou vyprávěny netradičně - bard, nadaný mocí kenningu země, vše vyprváví z pohledu těch postav a vás může několikrát napadnout: "Jak se to sakra dozvěděl?" Postavy jsou výborně prokreslené a jejich chování i dává smysl - i když obě vyšlé knížky mají svého kreténa, u kterého můžete kroutit hlavou a říkat si: "Co z toho sakra má?" Akce tam je dost, menší šarvátky, velké bitvy, špionáž... ale jsou tam i klidnější části. A systém magie kenningů je naprosto super - od získávání schopností, přes jejich rozdělení v rámci živlů, tak i cena, kterou za ně platí.
Četla jsem to v češtině a překlad mi přišel úplně v pohodě, ale je mi jasné, že dost lidem se některé pojmy prostě líbit nebudou.

A Plague of Giants (česky vyšlo jako Útok obrů)
A Blight of Blackwings (česky vyšlo jako Kletba krkavců)
A Curse of Krakens (vyjde 2022, česky 2023)

PS: je to úplně jiné, než autorova známější série Kroniky železného druida (i když ta je taky dobrá).
28.10.2021 23:40 - Colombo
Píše:
Kevin Hearne - série Seven Kevins (Sedm Kevinů)
1.11.2021 17:50 - sirien
Další položky mého ročního to-read listu...

My
Jovgenij Zamjatin

Narazil jsem na to protože to je údajně "původní dystopie" která inspirovala Huxleyho Brave New World ("Konec civilizace" - ten mám ještě na seznamu...), byť to Huxley sám popřel.

Jakože... nevim jak s Huxleym, ale rozhodně tam lze najít výrazné motivy pro Orwellovo 1984, které Orwell v podstatě obšlehnul, a k mému překvapení jsem našel i motivy co jsem znal z F.G.Pohlových Obchodníků z vesmírem (které mám velmi rád), kteří taky něco přímo obšlehli. Ale... ale. Přečtěte si radši toho Orwella (nebo Huxleyho, nebo nejlíp Pohla), protože kromě téhle historicky-litreárně-akademické hodnoty je tahle knížka příšernost.

Má trapnejch 180 stránek malo-knižního formátu, ale má tak příšernej, protivnej a otravnej styl psaní, že sem jí četl skoro 2 týdny (!!! - knížka podobnýho formátu je pro mě obvykle jednohubka na večer, doslova), přičemž postupem času sem jí musel žvejkat po menších a menších částech (které klesly až na sotva 10 stran naráz) se stále většíma rozestupama (až dny pauzy), protože se to fakt nedalo (a čestně přiznám, že to je i s tím že jsem pak nějaké pasáže už natvrdo znechuceně přeskakoval). Celé to je psané v deníkové ich-formě, která neustále opakuje nějaké emoční výžblepty formulované skrze nějaká retardní pseudo-kvasi-matematická přirovnání. Děj se vůbec nikam neposouvá, když se konečně posune tak to je předvídatelný jak pěst mezi oči, ending je... ok, pokud neznáte následovníky a žánr (tj. umřeli jste před 60 a více lety) tak možná překvapivej, dneska tuctově zjevnej.

Kvasi intelektuálové si můžu žvanit cosi o umělecké formě a poetičnosti and shits, ale tuhle knížku velmi doporučuju vynechat a nečíst.
1.11.2021 18:01 - sirien
off-list reading, které jsem si hodil abych si dal oddech a napravil sem svou brain damage z tý výše popsaný děsivosti...

Severská mytologie
Neil Gaiman

Not bad - povšechně lehké zklamání. První problém knížky je, že má fakt velká písmenka a tlusté stránky - což v překladu znamená, že tam toho není ani zdaleka tolik, kolik se při pohledu na ní zdá a kolik čekáte a rádi byste, aby tam bylo a dost mýtů chybí.

Můj základní problém nicméně je, že Gaiman ty mýty zkouší předat co nejvíc autenticky podle původních zdrojů - což vzhledem k jejich nedostatečnosti často vede k tomu, že je děj spíš stroze přeříkán, než skutečně vyprávěn. Některé mýty to daly ok, jiné jsou ale jen série popisů událostí one-by-one bez většího propojení, napětí nebo děje kde prostě cítíte, že ten původní mýtus musel obsahovat víc (týpek se na Freyovu žádost vydá na epic výpravu co je předeslána jako hrozně náročná... a pak tam v dalším odstavci prostě dorazí; úplně cítíte ten samostatný výpravný mýtus jen o té jeho cestě, který musel existovat, ale který se ztratil a Gaiman ho ničím nenahradil...) Samotná forma mi pak přijde taková... jakoby orientovaná na děti (časté opakování faktů, takový stroze jednoduchý styl vyprávění...)

Celkově mi to přišlo chudé - když budu chtít znát obsah mýtu, tak si ho přečtu na wikipedii, od Gaimana jsem čekal nějaké vlastní výpravné převyprávění.

Obecně pokud chcete mýty v cool moderní vypravěčské formě a nevadí vám angličtina, tak převyprávění mýtů od Dael Kingsmill na Monarchsfactory je mnohem lepší.

Jinak to je samozřejmě Gaiman ve své lite podobě, tzn. příjemnej a lehkej na čtení atp., takže to jako není vůbec špatná knížka (...a v kontrastu k My jsem jí bez většího spěchu volným tempem přečetl za dva nebo tři dny s tím, že se mi chtělo jí číst dál - po tom předchozím silou vůle nuceném masochismu velmi příjemná změna).
4.11.2021 12:50 - sirien
Příběhy vašeho života
Ted Chiang

Sbírka povídek obsahující předlohu Arrival:

Babylonská věž Poněkud přímočará a předvídatelná storka o kopání do nebes; moc mě nezaujala, ale má hezké obrazné vykreslení světa co-vlastně-není-ten-náš, ale kdysi si lidé mysleli (nebo mohli myslet), že vlastně ano - což v rámci sborníku zajímavě předesílá některé další kousky.

Pochopit (lehoulinké spoilery) Co začíná jako čitelnější boy- & power-fantasy verze Růží pro Algernon má následně příjemnej obrat k Neuromancerovi - a svým způsobem to zajímavě koresponduje s Person of Interest (pokud vím, tak to ale není jmenované mezi (přiznanými) inspiracemi)

Dělení nulou Spíš intelektuální zamyšlení / popularizace matematického problému skrze osobně-pocitový příběh zhroucené matematičky a jejího manžela s podtextem toho jak vnitřní pravdy ovlivňují detaily osobnosti.

Příběh tvého života Předloha Arrival. Podobně jako předchozí Dělení nulou jde o intelektuální koncept vyprávěný z osobní perspektivy vědkyně-matky ve formě mixu kariiérních vzpomínek (na setkání s mimozemšťany) a vnitřních proslovů k dceři. Není to špatné, ale ten koncept vizí napříč časem a postoji k nim Arrival nakonec myslím vyjadřuje líp - nicméně znalost předlohy určitě dodává trochu více perspektivy.

Dvaasedmdesát písmen Příběh ze světa, v němž je kabala přírodním zákonem a mnohé před-moderní vědecké představy jsou pravdivé. Za mě osobně asi nejzajímavější povídka sborníku právě kvůli vykreslení světa s odlišnými zákonitostmi a s příběhovým následováním těchto zákonitostí.

Vývoj lidské vědy (napsáno pro Science) Krátké a zamyšlení na známé téma propasti mezi přirozenými a zlepšenými lidmi - ale přišlo mi že tam je i pár neohraných pointů.

Peklo je nepřítomnost boha Další povídka z ne-našeho-světa. Koncept andělských zjevení jako "všedních" přírodních úkazů a doslova fyzické zjevnosti Nebe a Pekla... je zajímavý - a trochu divný. Příběh o hledání lásky k Bohu nakonec vyznívá - well, asi by mě zajímalo co by na to řekl někdo věřící.

Když se vám líbí, co vidíte: Dokument "dokumentární časo-sborník" názorů a pohledů na problematiku možnosti vypnout vnímání krásy (tváří/jiných lidí) Forma mixu výpovědí normálních lidí, aktivistů a akademiků je stejně tak zajímavá, jako trochu moc živá. Jako studie společenské reakce mi to přijde lepší, než jako faktické zamyšlení nad reálnými společenskými důsledky.


Celkově... not great, not terrible. Když jsem to rozečetl, tak to působilo trochu tuctově, pak jsem ale docenil nějaké ne úplně řvavé věci v obsahu i formě a ten pocit odezněl - ale ani pak mi nepřišlo, že by si to zasloužilo ta superlativa, která kolem (nijak moc plodného) autora často létají.

Čtivost je někde okolo lepšího průměru, "intelektuální náročnost" mi v rámci "hard" SF přijde spíš lehčí.

Pokud vás zaujal stručný popis povídky, pak je asi velmi dobrá šance, že se vám bude povídka líbit; osobně nejsem z ničeho zklamanej, ale i když tam mám dvě nebo tři co se mi líbily trochu víc, tak tam ani neni nic co bych nějak extra doporučil.
6.11.2021 16:30 - shari
Roman Bureš - Propast času
Tak trochu sci-fi, kdy se různá časová období promíchala a vedle vesnice z roku 2015 máte město z nějakého 16. století, o kus dál tábor římských legií, komunistickou ozdravovnu, bojového robota z 24. století a samozřejmě nechybí ani nacisti z 2. světové. V dalších dílech přichází na řadu fanatičtí islamisti, viktoriánská Anglie a novodobá mongolská horda.
Hlavní postavou je sice Antonie, studentka archeologie, ale příběh je vyprávěn z pohledu několika různých postav, z nichž některé dokonce i zemřou. Postavy jsou uvěřitelné, děj má spád a některé momenty jsou více než napínavé.

Propast času
Císařovna
Impérium


J.P. Beaubien - Aeon Legion: Labyrinth
Moje sci-fi guilty pleasure.
Osmnáctiletá Terra Mason dostane nabídku přidat se do tréninkového programu Aeon Legion (Legie Věků?), která chrání přirozený tok času a bojuje proti těm, kdo se tento tok snaží narušit. Jedním z nich je Hanns, velitel jednotky časem cestujících nacistů.
(Myslím, že není potřeba dodávat víc.)


Xiran Jay Zhao - Iron Widow
Autorka tuto knihu prezentuje jako "Pacific Rim meets Handmaid's Tale... in China" a... jo, to celkem sedí. Země Huaxia používá obřích robotů k boji proti mecha-vetřelcům přicházejícím z druhé strany Velké Zdi. A k pilotování každého z těch robotů je potřeba jeden chlapec a jedna dívka - a velmi často jsou to dívky, kdo v bojích umírají. To se nelíbí hlavní hrdince, Wu Zetian, která se chce současnému nejlepšímu pilotovi pomstít za to, že zabil její sestru.
Knížka je napsaná dobře a velmi čtivě, do děje mě vtáhla celkem spolehlivě. A části, které se odehrávají na bojišti nebo poblíž jsou fakt dobré. Ale jakmile se přemístili do světa celebrit, tak tam už mi to nesedělo a konec, obzvláště poslední kapitola, byl už dost WTF.


Javier Gombinsky - All the Tommys in the World
Zombie thriller. Osobně na zombie-žánry moc nejsem, takže nevím, jakou má moje hodnocení váhu, ale při čtení jsem se víc bavila než nebavila. Jsou tam jak dobře napsané části, tak části zmatené a konec je tak trochu WTF. Pokud máte někdo rádi zombie-věci, tak by se vám to mohlo líbit.
6.11.2021 17:00 - LokiB
Patrick Rothfuss - The Name of the Wind (aka Kingkiller Chronicle: Day One)

fantasy, ale trochu jiná. Pomalejší, neveselá, skoro neakční. A vskutku dlouhá.
Stárnoucí kdysi-hrdina, dnes hostinský v zapadlém městě u hranic, vypráví svůj příběh od ranného dětství kronikáři, kterého náhoda zavedla hrdinovi do cesty.
Kniha postihuje osudy mladého "jednou-budoucího-hrdiny" od jeho dětství v kočovné herecké společnosti ... a vlastně je těžké psát víc, aby to nebyly spoilery.

Potěšující bylo, že dějové linky a zvraty nejsou často předvídatelné, což je takový svěží vánek.
Nevím, jestli bych to chtěl číst v patnácti, je to místy smutné až depresivní, jak už život (těch výjimečných nevyjímaje) někdy může být.
16.11.2021 07:13 - Jerson
Otázka - napsal už někdo sci-fi, ve kterém lidstvo nikdy neopustí Zemi a lidé přistanou nanejvýš na planetách sluneční soustavy, tajze na výzkum hlubšího vesmíru a "kolonizaci" budou vysílány pouze robotické jednotky schopné vyrábět další roboty?

Napadlo mě to pro pohledu na staré obrázky, jak si lidé představovali život v budoucnosti, přičemž uvažovali v rámci vlastních možností a představ, takže nám to dneska přijde vtipné a občas nesmyslné.

A v kontrastu s tím naše představy o dobývání vesmíru a kolonizaci planet, ve které vždy hrají hlavní roli lidé, ačkoliv jen proto, že kdyby takové příběhy obsahovali jen roboty, bylo by to mnohem realističtější. Jenže také méně zajímavé pro lidi, když by v nějakém příběhu nehráli hlavní roli.
(Byť se ukázalo, že i příběhy s nehumanoidním robotím hrdinou se dají udělat zajímavě.)
16.11.2021 12:37 - Eidi
LokiB- Jméno větru a Strach moudrého muže jsou dobré dvě knihy plánované trilogie. Škoda že už se P. Rothfuss za posledních 10 let nedostal k tomu napsat knihu třetí a tím celou sérii Kroniky královraha uzavřít.
16.11.2021 13:01 - strucky
Já osobně jsem s třetím dílem už přestal počítat. Na Rothfussovo Facebooku se z toho stalo už takové meme...
16.11.2021 13:07 - LokiB
Eidi: The Wise Man's Fear jsem si akorát teď o víkendu po doposlouchání Name of the Wind koupil nad Audible a začal poslouchat.

Mně se ten svět líbí, i tempo vyprávění. Asi to není pro každého. Překvapil mě rozsah, 42 hodin je na audioknihu přeci jen nadstandard.
16.11.2021 13:51 - York
Jerson píše:
Otázka - napsal už někdo sci-fi, ve kterém lidstvo nikdy neopustí Zemi a lidé přistanou nanejvýš na planetách sluneční soustavy, tajze na výzkum hlubšího vesmíru a "kolonizaci" budou vysílány pouze robotické jednotky schopné vyrábět další roboty?


Nevim, jestli to už někdo napsal, ale celkem často se nad tímhle zamejšlim, protože mi to přijde jako jediná uvěřitelná varianta kolonizace vesmíru - rozhodně bych nejdřív poslal roboty, aby připravili a teraformovali planety, a až pak řešil nějakou colony ship. Souvisí s tím uvěřitelnej space combat - jakejkoliv pilotovanej stroj je oproti dronu v obrovský nevýhodě, protože je při veškerejch manévrech omezenej výdrží lidskýho těla. Narážíme na to ostatně už při boji v atmosféře.

Zásadní háček je, že lidi očekávaj příběhy o lidech. Takže pokud bys z tohohle prostředí chtěl něco napsat, musel bys nějak vyřešit komunikaci a kauzalitu, aby mohly hrát roli rozhodnutí lidí. Takže asi buď přidat FTL komunikaci, aby šly roboti ovládat vzdáleně, nebo zápletku zapracovat už do počátečního programování robotů. Nebo možná popisovat až dobu, kdy colony ship po stovkách let cesty dorazila k roboticky teraformovaný planetě.
16.11.2021 13:55 - sirien
York: lidé očekávají příběhy o kdečem - háček je že je hrozně těžké napsat příběh co není o lidech.
16.11.2021 14:12 - LokiB
Tak můžeš napsat ságu, co půjde přes 50.000 let i bez FTL. Von Neumannovy stroje.
V takový sáze ale nebude moc prostor pro space combat ... kdo s kým by bojoval?
16.11.2021 15:03 - York
sirien píše:
háček je že je hrozně těžké napsat příběh co není o lidech


No však. Když napíšeš příběh o matematických vztazích krychlí ve vakuu, nebude to pro většinu čtenářů relatable. Nejde o to, že v příběhu musej vystupovat lidi, ale že příběh musí vyprávět o něčem, co si lidi dokážou představit a dokážou se s tím sžít. Můžeš vyprávět klidně o soustruhu, když ho nějak dokážeš personifikovat - má vlastní trápení, vržou mu kolečka a whatever. tj. v konečnym důsledku je to o lidech.


Mějme dvě krychle ve vákuu. Jednu o hraně velikosti jedné jednotky, druhou o hraně velikosti dvou jednotek. Jsou od sebe vzdálené dvě jednotky. Krychle s hranou o velikosti jedné jednotky se začala pohybovat!

TO BE CONTINUED.
16.11.2021 15:09 - Ugy
York píše:
Mějme dvě krychle ve vákuu. Jednu o hraně velikosti jedné jednotky, druhou o hraně velikosti dvou jednotek. Jsou od sebe vzdálené dvě jednotky. Krychle s hranou o velikosti jedné jednotky se začala pohybovat!


I am hooked. Please continue.
16.11.2021 15:46 - Eidi
LokiB oni jsou pěkně tlusté v tištěné podobě. Svět a magie v něm se mi líbí, hrdina je zajímavý. Celé je to čtivé, jen je mi líto, že příběh nedokončil.
16.11.2021 17:16 - crowen
Jerson - The Expanse
29.11.2021 09:09 - sirien
MINOR SPOILERS Mistborn Final empire MINOR SPOILERS

YT mi náhodou hodil tohle do autoplay. Na začátku se tam Brandon sebekritizuje za to že když na konci Final empire Vin tapne samotnou mlhu, tak to působí jako deus ex machina, protože to není nijak předeslaný.

Funny je, že mě osobně to při čtení přišlo právě naopak - ta série se jmenuje Mistborn, Vin je (extra silná) mistborn a Kelsier stráví půlku knížky žvaněním o tom, jak je pro mistborns mlha domovem - uklidňující, chránící... Že Vin tapne samotnou mlhu a bude to mít nějaký efekt sem čekal skoro od začátku knížky.

Tam byla v tomuhle směru nějaká reedice kde se to ještě dobrousilo, nebo sem to jen šťastně tipnul nebo je Brandon k sobě příliš kritický aby podtrhl pointu v přednášce?
29.11.2021 11:05 - KDolecek
Jak dlouho v knihách WoT trvá, než se definitivně určí, kdo je Dragon Reborn?
30.11.2021 09:30 - crowen
Seda a Ruda - vynikajuce knizky, psionici - esperi v druhej polovici 90tych rokov v Ceskoslovensku, Rusko sa rozpada a je zmietane vojnou, okupuje vychodny blok znovu. Paradne knizky, a super premysleny system a pozadie psionikov.
2.12.2021 12:38 - crowen
Docital som Krev pro rusalku od Snegonovej. Husta kniha, brutalna. Chvilkami brutalnejsia ako Petra Neomillnerova.

Jo, a vysla 9. kniha Expanse :-)
9.12.2021 00:02 - Dukolm
Doposlouchal jsem audio knížky Problém tří těles a Temný les od Liou Cch'-sin, a poslední knížka z této série se mi už stahuje. A zatím jsme spokojen, netradiční prvky sci-fi se mu opravdu povedly. Pro mě pěkná inspirace pro RPG.

Problém tří těles má jen nudnější začátek na kterém ale pak staví zbytek knížky a vygraduje v opravdu pěkný vau efekt na konci. Knížka končí tak že máte velkou chuť a potřebu pokračovat dalším dílem.

Temný les oproti prvnímu dílu trochu jiný má více zvratů, je to i tím že popisuje větší časový úsek a vývoj civilizace. Konec mi přišel trochu předvídatelný. Ale oproti předchozímu dílu končí něčím co by se dalo považovat za plnohodnotný konec. Vesmírná sociologie je geniální myšlenka.

Třetí díl si vlastně chci pustit jen proto, že jsem zvědavý jestli tam popíše jak vypadají Trisolarané.
9.12.2021 00:12 - sirien
Problém tří těles mám taky na seznamu a docela se na něj těšim. Že to nemá úplně soběstačnej ending mě netěší :(
9.12.2021 09:59 - strucky
Heleďte, jsem úplně slepej, blbej a neumím hledat, nebo Vancova Umírající Země vůbec nebyla vydána česky? Chtěl jsem si tahle ikonická dílka přečíst, abych se konečně dozvěděl něco o té pověstné Vanciánské magii, mimo jiné... :-)
9.12.2021 11:45 - Mrakomrak
strucky píše:
Heleďte, jsem úplně slepej, blbej a neumím hledat, nebo Vancova Umírající Země vůbec nebyla vydána česky? Chtěl jsem si tahle ikonická dílka přečíst, abych se konečně dozvěděl něco o té pověstné Vanciánské magii, mimo jiné... :-)

Též delší dobu jsem tuhle knihu hledal ale nenašel jsem, nejspíš v češtině krom povídek a pár novel nic nevyšlo.

Liou Cch'-sin a jeho trilogie Vzpomínka na zemi je za mě top sci-fi za poslední roky. Snad tomu muže konkurovat jen Andy Weir.
9.12.2021 12:57 - York
Strucky: To zní jako skvělá příležitost potrénovat angličtinu ;)
9.12.2021 16:04 - crowen
Problem 3 teles - ja som to nemal silu docitat, skoncil som niekde v prvej tretine. Mozno tomu dam druhu sancu, ked docitam ine rozcitane knizky a komixy, co sa mi doma nakopili :-)
9.12.2021 20:19 - strucky
York píše:
Strucky: To zní jako skvělá příležitost potrénovat angličtinu ;)

O to nejde. Zvládl jsem 'I, Strahd', zvládnu i tohle. Je to jen předvánoční únavou z práce a určitou leností už... :-D
29.12.2021 21:17 - Jerson
Tesla Noir
Rok 1936, USA s funkčním Teslovým bezdrátovým přenosem energie, spiknutí, historická fakta a fikce vedle sebe... Co víc bych si mohl přát?

No, třeba aby to bylo lépe napsané. Aby mix alternativní historie a reality dával smysl. Aby autor nepoužíval technobláboly jako vysvětlení popisovaných jevů. Aby uměl zajímavě vylíčit scénu. A aby nemusel v průběhu knížky třikrát vysvětlovat, jak to vlastně doopravdy bylo, z toho jednou přímo jako Vypravěč.

K tomu by si mohl tu historii nastudovat lépe, aby neříkal Teslovi "vědec" a "doktor".

Prostě takhle ne. Když budu hodně, fakt hodně vstřícný, dám dvě hvězdy z pěti, ale jen proto, aby mi zbylo hodnocení pro fakt špatné knihy.
30.12.2021 00:13 - Efferwyck
Mrakomrak píše:
Liou Cch'-sin a jeho trilogie Vzpomínka na zemi je za mě top sci-fi za poslední roky. Snad tomu muže konkurovat jen Andy Weir.


Liou Cch'-sin - na me moc depresivni davam prednost optimisticke sci-fi nemusi to byt nutne utopie ala Star Trek ale tohle bylo na me moc. kazdopane je to plne dobrejch napadu ne ze ne jen ten pribeh mi nesedi /ciste subjektivni/

Andy Weir - pod tohle se zase klidne podepisu, Martan je vybornej! Artemis je sice mirne horsi ale porad skvela a posledni knizka Spasitel je opet vyborna!

zbezne sem to prolitl zminil tu nekdo Peter v. Brett - Tetovany a nasledny dily? zajimava/originalni magie, par fakt dobrych twistu pribeh neurazi a dobre se to cetlo.
30.12.2021 00:26 - Efferwyck
Jerson píše:
Otázka - napsal už někdo sci-fi, ve kterém lidstvo nikdy neopustí Zemi a lidé přistanou nanejvýš na planetách sluneční soustavy, tajze na výzkum hlubšího vesmíru a "kolonizaci" budou vysílány pouze robotické jednotky schopné vyrábět další roboty?


Dennis E. Taylor - bobiverzum /My jsme legie, Protoze je nas mnoho, Vsechny tyto svety/

hlanvi hrdina umre a udelaj z neho AIcko pro Von Neumannovu sondu. prileti do soustavy postavi dalsi sondy zkopiruje se do nich a trada o soustavu dal.
30.12.2021 22:33 - crowen
Sedi bastardi su super knizka, akurat nie v preklade :-) Ten preklad je taky zufaly, ze to az nie je pravda.
4.1.2022 15:52 - sirien
off-list reading

Susan Clark - Piranesi

Well. Jakože nečekejte dalšího Strange a Norella, ani trochu, v ničem.

Můj zážitek z čtení byl velmi posílen tím, že jsem knihu četl po návratu z Říma - když to čtete s živou vzpomínkou na všechny ty paláce a promenády a muzea a chodby plné soch, tak ty představy které ta kniha vyvolává dopadají na dost úrodnou půdu.

Literárně... to má nějaký nápad a tak, ale... ale. Je to takové řemeslně nedotažené. Práce s postavami a jejich interakcí má rezervy, závěr mi přijde takovej dost rozpadlej a vlastně spíš víc jako draft zamýšleného dění než jako finální podoba.

Je pravda, že tu proti té knížce dost hrají očekávání - potom co člověk četl Strange a Norella tak prostě čeká ve všech směrech víc, než dostává. Na druhou stranu - nebýt to od autorky Strange a Norella, tak se k té knížce nikdo ani moc nedostane. Ne, že by byla nějak špatná - jen prostě není ani nijak moc dobrá.

Asi bych to nedoporučil. Asi bych od toho ani neodrazoval.

Pokud vás zajímá trochu mysteriózní příběh osamělého týpka v podivném antickém paláci bez hranic vyprávěný skrze různé "všední" epizody poněkud rušnější části jeho života, tak to můžete zkusit.


zajímavý, že člověka začne štvát že dlouho nic nečet, tak si udělá dluhej roční reading-list... a najednou se k němu nemůže dostat přes jiný knížky, co mu padaj do ruky.
7.1.2022 13:25 - sirien
off-list reading

Dick - Muž z vysokého zámku

Původně jsem chtěl od Dicka Ovečky, ale kamarád mi vrazil do ruky tohle dřív, než sem se k Ovečkám dostal.

Well.

Weird.

"Svět kde náckové vyhráli válku a šábli si USA s Japonskem napůl" je nejčastější popis knihy. A je pravdivý. A naprosto zavádějící a kniha vám nedodá nic z toho, co si pod tím (dneska?) nejspíš představíte - není to žádný pulp ani thriller... a vlastně popravdě ani sociální analýza (natož kritika) - nebo alespoň nijak prvoplánovitá. Je popravdě dost těžké popsat o čem to je bez spoilerů. Je to... alternativní historie, která ukazuje věci, které by byly, kdyby byly jinak. A když píšu "věci", tak tím myslím prakticky všechno, nejen samotný konec války.

Nicméně, popravdě, obsah tady není moc důležitý, protože ta knížka je hodně o formě a stylu vyprávění. Který je hodně impresionistický, pocitový, zamotaný do mystických přirovnání a opakujícího se motivu věštecké knihy (která prý Dickovi pomáhala s psaním knihy... well, věřil bych tomu. A můj tón teď není sice nijak znechucený, ale ani nijak potěšený). Sleduje osudy několika postav, které jsou dějově nezávislé, ale vlastně do sebe zapadají co do vykreslení celistvého obrazu a vzájemného doplnění kontextu a napříč knihou se opakuje určitý motiv pochybností o rozporu mezi vnímanou a skutečnou realitou.

Bylo to zajímavé čtení. Abych byl fér, dost stránek jsem pak už ale nečetl jako spíš skimmoval nebo i napůl přeskakoval. Chápu, proč je ta knížka vyzdvihovaná. Narozdíl od jiných i chápu, co se na ní někomu líbí.

Po dočtení jsem nabyl dojmu, že asi nemám rád Dicka. (Nebylo to žádné migrénové utrpení jako Zamjatin, ale fakt mi to spíš nesedlo - já na tyhle introspektivně impresionistické věci prostě nejsem.)
7.1.2022 13:33 - LokiB
Teď jsi mě trochu zaskočil ... co si dnes představí lidi pod tím popisem "Svět kde náckové vyhráli válku a šábli si USA s Japonskem napůl"? Něco jako Red Dawn?
Mně to totiž evokovalo vlastně to, co v knize je ... ale třeba je to generační rozdíl ve vnímání.

Jinak Dick ... no, je jinej. Nemůžu říc, že bych ho četl s naprostým nadšením, ale ty knížky maj něco do sebe a přišly mi (teda nečetl jsem jich nějak mnoho) ... zajímavé :)
7.1.2022 13:42 - sirien
Dick - Sní androidi o elektrických ovečkách?

Tak. S odstupem od Muže z vysokého zámku jsem se dostal i - a dneska jsem konečně dočet - Ovečky.

Well... :D

Ok, nebylo to tak weird. Jen předchozí střet s Dickem mě dovedl k tomu číst první půlku trochu s nedůvěrou k tomu co se na mě chystá a znalost Blade runnera nastavila některá dost odlišná očekávání.

Takže, zaprvé - Ovečky nejsou Blade runner. Nevadí to. Blade runner je jeden z těch případů, kdy se film ani nesnaží vyprávět původní příběh - jedno z mála skutečných "na motivy" zpracování, které nemá vlastně moc předlohu, jako spíš inspiraci, které skládá mnoho poklon, tributů a referencí, ale které je vlastní věc a vypráví vlastní příběh (a předkládá vlastní myšlenky). V tomhle směru to bylo vlastně dost osvěžující.

Kniha se odehrává ve velmi odlišném světě (film k jejímu světu odkazuje skrze artefakty a vizuální momentky - prázdný dům, umělá zvířata... - ale zároveň vykresluje svět hodně odlišný, v němž toto vše vlastně vyznívá hodně jinak. Znalost předlohy dá docenit referenci, ale svět filmu nijak neprohloubí - je to jiný svět). Postavy nesou stejná jména (a Rachel plus mínus fyzickou podobu... plus mínus...) jako tribut svým předlohám, ale jsou to úplně jiné postavy. Vztahy jsou jiné, prožívání je jiné - a androidi jsou jiní.


Tak, tohle bylo hodně o čem to není, ale vzhledem k profláklosti Blade runnera to je myslím důležité. Teď co Ovečky jsou.

Je to novela (a skutečně se to čte jako novela - strukturou blíž k povídce, délkou k románu, strukturou ani délkou to není jedno ani druhé). Je to docela příjemně čtivé - Dickův (nejspíš signature?) pocitový impresionismus tam sice proniká a stejně jako Mužem z VZ tu příběh prolíná mystický (nábožensko-filozofický) motiv, ale je to o hodně umírněnější a příčetnější - resp. nerušivé. Dokonce se to přímo vztahuje i k nějakým obsahovým myšlenkám.

Je to SF o policejnim týpkovi co se chystá odpravit pár androidů. Je to vykreslení postapo světa a zničené země. Je to o tom policajtovi a jeho životě. Je to o androidech. A je to o vztazích, empatii a autenticitě. (Některé motivy mi přijde že jsou v Blade runner 2048 možná zachycené věrněji než v původním BR - i když možná to je jen tím že 2048 obsahuje knize bližší témata...)


A... je to docela v pohodě knížečka. Žádný zázrak. Pokud jste fanoušci Blade runnera, tak jí nemusíte číst - ale klidně můžete.
7.1.2022 13:47 - sirien
Loki: no... právě proto jsem tam vložil to "(dneska?)", protože fakt nevím jestli to bylo mnou, dobou, generací... ale prostě čekal jsem něco... jinýho. Dějově víc thriller (špionáž/odboj/disidenti/... tak něco). Obsahově větší prokreslení následků vítězství nacismu a japonského imperialismu nad světem. Pocitově něco o dost temnějšího. Násilnějšího. Proti všem těmhle očekáváním byla realita nakonec vlastně... lehká, asi jako když čekáš odpor a ten tam neni (ne, že by se mi to četlo lehce/příjemně, ale to bylo formou, ne obsahem nebo emočnim tónem).

"Zajímavé" je slovo, které k Dickovi přiřadim docela s klidem. A nijak nelituju toho, že sem to čet. Jen prostě... mi to k srdci nijak nepřirostlo a vlastně nemám žádnou potřebu číst od něj něco dalšího.
7.1.2022 13:53 - LokiB
sirien píše:
Jen prostě... mi to k srdci nijak nepřirostlo a vlastně nemám žádnou potřebu číst od něj něco dalšího.


Jo, to se nedivím. je to dost specifické. taky nemám teď zrovna potřebu to vyhledávat. třeba jednou zase jo ...
7.1.2022 17:43 - Jerson
sirien píše:
Muž z vysokého zámku

Viděl jsi i seriál, abys to porovnal, nebo znáš jen knížku?
Nečetl jsem ji, že seriálu jsem viděl asi dvě série a i když by to měla být má krevní skupina, tak nevím zda chci vidět další. Ale zas bych chtěl vědět, jak to skončí.
7.1.2022 20:38 - sirien
a) odnauč svůj telefon psát "Brno" místo "nebo", dělá Ti to běžně

b) ne, neviděl.
7.1.2022 22:21 - Aegnor
Správně! Brno je potřeba odstranit! :D
7.1.2022 22:35 - sirien
Brno stejně neexistuje.
8.1.2022 07:32 - Necromancer
Brno je předměstí Prahy.

...

A Praha je předměstí Českkých Budějovic!
8.1.2022 08:25 - Jerson
Tohle IT jsem fakt nechtěl spustit, takže původní příspěvek jsem smazal.
8.1.2022 11:17 - LokiB
IT za to nemuze, blame HR!
8.1.2022 11:49 - sirien
Jerson: Mám takové tušení, že zpětně smazat příspěvek o tom žes musel ze svého telefonu odstranit celé Brno protože Ti to nešlo přenastavit už ničemu moc nepomůže.

Loki: já když si nejsem jistej, obvinim marketing. Tam stejně nikdo neví jak to dělat správně, takže nikdy nemůžou dokázat že to neudělali špatně.
8.1.2022 11:55 - Šaman
Jerson píše:
Tohle IT jsem fakt nechtěl spustit, takže původní příspěvek jsem smazal.

8.1.2022 12:05 - Necromancer
Jerson píše:
Tohle IT

8.1.2022 12:27 - Jerson
Nesnáším svůj mobil ...
10.1.2022 16:58 - sirien
Previously, on different topic...

Btw. kdo četl Dresden files... jsem sám, komu ten románek Dresdena s Murphy skřípal na všech úrovních? Zejména vzhledem k alternativám, co se nabízely? (Drama queen stupidní charakter samotné Murphy stranou...)

Loki píše:
sirin: jediné, co mě drželo v posledních dílech DF u čtení, byla naděje, že se Dresden dá dohromady s Murphyovou, budou bohovsky šukat a jejich vztah vnese do depresivního světa naději, štěstí a lásku.
to jakože fakt.


Aegnor píše:
já Dresden Files nikdy nedočetl extrémně daleko, jsem žil v představě že mu to stále nějak (ne)funguje s tou novinářkou (Susan?). Dresden a Murphy? Jak to sakra může fungovat?


Loki píše:
A ještě ti to spoileruje, fuj :D


Aegnor píše:
Loki: naah, to je v pohodě. Moje blbost, že jsem Dresdena stále nedočetl, nemám nárok na ochranu před spoilery.


...and now, here:


Aegnor: Susan... heh... well. Keep reading :D
Anyway, právě - nefunguje to vůbec. Popravdě všechny ty ostatní románky (nebo nabízející se románky a/nebo úlety) dávaly mnohem větší smysl, než tenhle.

Popravdě sem si v určité chvíli říkal, že to od Jima musí bejt nějaká projekce - protože Murphyina PTSD zakomplexovanost (která ani nebyla nikdy nikde odůvodněná... a oproti tomu co se tam děje a postavy zažívaj tam cokoliv civilního působí prostě ufňukaně) je fakt strašná a Dresdenova vytrvalost v tom s ní chtít něco mít (místo toho jí odepsat a poslat k čertu) je dost WTF. (Jakože... potkal sem v realitě lidi s podobnou stupidní a nezdravou obsesí někym kdo se přes to prostě nezvládali přenést, takže neřeknu, že je neuvěřitelná... ale působilo to na mě... well, natvrdo narovinu řečeno - uboze; resp. stejně uboze jako u těch lidí v realitě).


Loki: a... to bylo z touhy po nějakém sluníčkovém endingu, nebo protože Ti ta romance fakt přišla že má nějakou "chemii"?
10.1.2022 17:04 - LokiB
sirien: mně byla Murphy od začátku sympatická, tak jsem si asi do Dresdena projektoval svoje představy ;)

sirien píše:
Popravdě všechny ty ostatní románky (nebo nabízející se románky a/nebo úlety) dávaly mnohem větší smysl, než tenhle.


No právě. Když zoufalcům dojdou cíle, jsou spokojeni spolu :)

sirien píše:
Murphyina PTSD zakomplexovanost (která ani nebyla nikdy nikde odůvodněná... a oproti tomu co se tam děje a postavy zažívaj tam cokoliv civilního působí prostě ufňukaně) je fakt strašná


To jí křivdíš. to posednutí ji fakt naložilo víc, než jí jsi ochotný přiznat a ustála to
10.1.2022 17:41 - sirien
Loki: to pozdější PTSD z reálnejch stres shit situací jí nezazlývám, ale ty vztahový PTSD komplexy a potřebu chtít po Dresdenovi aby jí furt něco dokazoval měla už od začátku.
10.1.2022 18:41 - LokiB
nikdo není dokonalý :) jsem už zvyklý, že jak já, tak lidé kolem si nesou svoje PTSD. má ho každej. to její ... no není nějak zvlášť zábavný, někdy i otravný. ale já s ní žít nemusím, takže jsem přál Dresdenovi, aby to zvládnul ;)
10.1.2022 18:51 - sirien
lol, to od Tebe začíná vyznívat dost škodolibě na Dresdenův účet :D
10.1.2022 19:35 - shari
sirien píše:
Btw. kdo četl Dresden files... jsem sám, komu ten románek Dresdena s Murphy skřípal na všech úrovních? Zejména vzhledem k alternativám, co se nabízely? (Drama queen stupidní charakter samotné Murphy stranou...)

Nevadil mi tak moc, jak popisuješ ty, ale taky mi nesedl.

Aegnor píše:

já Dresden Files nikdy nedočetl extrémně daleko, jsem žil v představě že mu to stále nějak (ne)funguje s tou novinářkou (Susan?). Dresden a Murphy? Jak to sakra může fungovat?

Tyjo, Susan... jako... na tu si pamatuju, že existovala (a co se s ní později stalo), ale z těch prvních dílů si ji skoro nevybavuju. Asi si je budu muset přečíst znovu. :)
10.1.2022 22:34 - Aeris
sirien píše:
Btw. kdo četl Dresden files... jsem sám, komu ten románek Dresdena s Murphy skřípal na všech úrovních? Zejména vzhledem k alternativám, co se nabízely? (Drama queen stupidní charakter samotné Murphy stranou...)

+1 do tábora. Murphy mi přijde jako neskutečně spackaná Scullyová, byla mi nesympatická od začátku a ten silený vztah s Dresdenem později je jak pěst na oko.

Projekce může hrát roli, páč jsem v minulosti četl různé teorie od fanoušků na téma nakolik Butcher vkládá své osobní zkušenosti se vztahy do některých postav. Jednoznačně mám pocit, že Murphy rozhodně není oblíbeným love interestem z pohledu čtenářů.
10.1.2022 23:34 - LokiB
Vida. Tak mně byla z Dresdenových holek nejsympatičtější. Ostatní mě spíš iritovali a byl jsem rád, že se jich zbavil. A to včetně staré/mladé Anastasie :)
10.1.2022 23:46 - sirien
Loki: Ty mi řikej něco o spoilerech Aegnorovi :D

Anastazia byla fun tím kontrastem mezi nimi. Ten vztah asi nemohl vydržet - ale mohl být čtenářsky dost zajímavý a zábavný. A taky byl, aspoň pro mě. Bohužel, skončil dřív, než stihly nastat nějaké jiné zábavné momenty - opakující se bytovej stand-off byl jakože fun, ale na nějaké lámání chleba osobních nekompatibilit mezi Harrym a Anastazií bohužel moc nestihlo dojít :(
12.1.2022 10:27 - Efferwyck
nejaky doporuceni co nacist za knizky co se tyce DnD? ale jen jestli se to fakt da cist mam spatnou zkusenost z knizkama z warcraft univerza vsecky me prisli dost slaby. v pameti mi utkvel drow hranicar stoji to za precteni?
12.1.2022 10:50 - strucky
Efferwyck: Jo Drizztovi knihy za to stojí, minimálně prvních pár - pak to začne být dost repetetivní. Pak tu máme ještě ságu Dragonlance a její různé odbočky. No knih pod DnD licencí je ještě mnohem víc, ale dost jich je jen v angličtině.

Tady máš vyjmenované autorovi inspirace při původní tvorbě DnD. sescrollovat kousek níž


Ostatní: Mimochodem, nápad použít TrhKnih pro sehnání takových blbě sehnatelných kousků byl spásný. :-D
12.1.2022 11:15 - Efferwyck
strucky píše:
Jo Drizztovi knihy za to stojí


okej kouknu po tech trech co sou na obrazku a ten drizzt zacina
Robert Anthony Salvatore - Domovina/Vyhnanství/Útočiště

pac jich je tam mraky a nejsou v jedny serii serazeny tak se ujistuju ze nezacnu odprostredka.
12.1.2022 11:21 - strucky
Efferwyck píše:
pac jich je tam mraky a nejsou v jedny serii serazeny tak se ujistuju ze nezacnu odprostredka.

Na to doporučím https://www.tlbranson.com/drizzt-books-in-order/

Ty z obrázku byly spíš jen jako "juchnutí" si tady, nemusíš je brát jako "povinnou" literaturu, ale i ony jsou v tom Appendixu N, na který jsem odkazoval v minulém příspěvku.
12.1.2022 11:30 - Efferwyck
strucky píše:
nemusíš je brát jako "povinnou" literaturu

prinejhorsim to nedoctu a zahrabu v knihovne nekam dozadu, jako game of thrones nebo trhlinove valky.
12.1.2022 16:46 - crowen
OU YEAH! Zambochov Valecnik uz za par dni! FB odkaz
21.1.2022 09:56 - crowen
Som asi v tretine Valecnika, este lepsia kniha, ako som dufal
24.1.2022 14:56 - crowen
Valecnik docitany. Super kniha, az na ten koniec, co posobi, ako keby Zamboch vycerpal limit na knihu, alebo ho to prestalo bavit, a ukoncil to uprostred akcie kratkym epilogom. Skoda, ale aj tak je to kniha, respektive tetralogia, ku ktorej sa budem pravidelne vracat.
24.1.2022 16:02 - MarkyParky
Jerson píše:
Nečetl jsem ji, že seriálu jsem viděl asi dvě série a i když by to měla být má krevní skupina, tak nevím zda chci vidět další. Ale zas bych chtěl vědět, jak to skončí.

Dementně nijak - je to nekonečná natahovačka, každá série vnáší nový motiv, nevysvětluje předchozí, nechává je vyhnít a končí clifhangerem. Jako většina podobných seriálů.

Třetí série ještě jakš takš jede v duchu prvních dvou, takže se to dá.
Čtvrtá to otáčí na ruby - traveleři tentokrát leakují do "normálního" světa a sleduješ alternativní osudy, kde třeba John Smith je podomní prodejce a ...

Meh, vydržel jsem dva díly a zrušil předplatné.
24.1.2022 17:47 - Šaman
MarkyParky: Pls, když reaguješ na něco tři stránky v historii, uveď kontext. :)
Myslel jsem, že reaguješ na něco od Žambocha a on to byl: Muž z vysokého zámku
24.1.2022 18:29 - Jerson
Taky jsem už šel hledat, o čem jsem to vlastně psal.
Škoda, ten seriál měl jistý potenciál, ale pokud je to takto nesmyslné, oželím ho.
24.1.2022 19:15 - MarkyParky
Šaman píše:
Pls, když reaguješ na něco tři stránky v historii, uveď kontext. :)

Jo, sorry.

Já si nevšiml, že jsem během covidu prospal tři stránky.
12.2.2022 14:01 - sirien
Dan Simmons
Hyperion

Tohle bylo hodně něco jinýho, než sem původně čekal (moje chyba, usuzoval sem jen ze zkazek v pouze velmi volně souvisejících diskusích o SF...) a o dost delší, než sem myslel.

Nicméně - nakonec hezká knížka, jediné, co mě zklamalo, je v podstatě velmi otevřený konec (vím, že to je série - ale myslel sem že alespoň první díl je uzavřenější...)

Co to je - je to v podstatě série novelet, z nichž každá je osobním příběhem jedné z hlavních postav. Tyto příběhy jsou každý o něčem úplně jiném a na pohled spolu vůbec nijak nesouvisí, nicméně přesto jsou na základní úrovni provázané a společně vypráví jeden meta-příběh (příběh knihy) a tvoří jeden uzavřený celek. Ta forma je příjemná, mnoho věcí vyplouvá na povrch postupně a nenásilně.

Ty příběhy samotné jsou hodně osobní a nejde o žádné tech-sci-fi (i když nějaké zajímavé SF koncepty tam jsou) - je to hodně zaměřené na společnost a jednotlivce v ní.

Asi to není nějaká totální bomba (minimálně první kniha sama o sobě), ale je to příjemné čtení a i když je to dlouhý, tak se to čte docela rychle a pohodlně. Stejně jako u Mistborn je slušná šance, že až dojedu svůj seznam, tak se tady časem vrátím k pokračování - zatímco u Mistborn mě ale zajímají další osudy těch postav a nějaké obvious háčky ohledně pozadí věcí, tak k Hyperionu se vrátím spíš kvůli celkovému stylu a protože mě zajímá, kam autor s tím vším vlastně dál směřuje.
12.2.2022 14:31 - Log 1=0
Mě třeba druhý díl nepřišel tak dobrý, ale pravda je, že jsem ho dočetl jen asi do třetiny (což ale taky něco říká).
24.2.2022 09:00 - shari
Tak jsem taky dočetla Válečníka. A dobré, moc dobré. :)
Asi nejvíc na mě zapůsobily postavy a interakce mezi nimi. Z Vrixe se stal docela sympaťák, neni o něm někde nějaký spin-off? :)

Jen mě teda při čtení trochu rušila nekonzistence pojmu mezi knížkami: "nekromant" v Kapitánovi a "nekromancer" ve Válečníkovi. Ale aspoň je to konzistentní v ránci knížky (kouká na Karin/Karen/Karinu z minula).

crowen píše:
az na ten koniec, co posobi, ako keby Zamboch vycerpal limit na knihu, alebo ho to prestalo bavit, a ukoncil to uprostred akcie kratkym epilogom

Jo, no. Jsem si při čtení říkala, že už se sice blížím ke konci, ale furt to nevypadá, že by ten děj měl skončit. A pak najednou... hm, tak konec. Čau.
24.2.2022 09:40 - LokiB
Po The Name of the Wind jsem si dal i druhou knihu série The Kingkiller Chronicle od Patricka Rothfusse - The Wise Man's Fear.

Jako Rothfuss umí psát. Má to potenciál a parametry nejlepších fantasy děl - má skvělé postavy, skvělé dialogy, popisy, stavbu kapitol i celé knihy. Má to překvapivé zvraty, ale ne nějak násilné ... prostě se děj mění způsobem, na který nejsem z majority knih zvyklý. A je to osvěžující. Má to vývoj, ne nějak překotný, postupný, někdy až trochu moc pomalý.

Místy u toho narážím na to, že v některých pasážích mě tolik nebere téma (v tomto druhém díle pak velká část děje v Ademre - jakoby-čínská kulturní, bojová, filozofická superiorita mi přijde umělá a nesympatická).

Hlavní hrdina je opravdový hrdina ... ale není to neohrožený, nezničitelný, absolutně správňácký hrdina. Chybuje, někdy se mýlí, občas se chová tak, že by při čtení člověk měl chuť na něj zařvat "vole, tohle nedělej" nebo "no tak, nevidíš, že tahle za to nestojí? přestaň se na ni fixovat!" :) Což také není něco, s čím bych se setkával v majoritě fantasy knih.

Pomalejší tempo a jen malé množství vysloveně akčních scén, to z toho asi dělá knížku, která není pro každého. Mně sedla.
Bohužel se nezdá, že by Ruthfuss v dohledné době napsal třetí díl :(
24.2.2022 09:43 - York
Loki: Jestli jsi nečetl The Slow Regard of Silent Things, tak rozhodně doporučuju to napravit. Je to krátký a rozhodně to stojí za přečtení.
24.2.2022 12:15 - LokiB
Začal jsem to poslouchal po to, co jsem doposlouchal tu předchozí ... ale nějak pak na to nebyla dál nálada. Takže jsem z toho slyšel tak půl hodiny. Koupený to mám, až bude nálada, doposlouchám.
24.2.2022 18:46 - strucky
Loki: Patrick na svém nedávném streamu na Twitchi četl kousek z The Doors of Stone, takže jsou tu náznaky, že se jen nefláká u té jeho charity a ve skutečnosti na tom dalším dílu i pracuje. Takže malá jiskřička naděje. I mě ty knihy bavily jako už dlouho žádné ne. :-)
2.3.2022 11:17 - Mrakomrak
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/druzina-horskych-selem-230474329
Pokud s k vám dostane táto kniha, velkým obloukem se jí vyhněte a spalte za sebou co jde. Vzhledem k okolnostem poslední dní, chtěl jsem nějakou četbu "na chill". Někde jsem našel výše zmiňovanou knihu tak jsem si ji objednal...
Knihu jsem přečetl pouze z 1/3. Pak už jsem nemohl. Chtěl jsem oddechovku, líbil se mi i námět. Ale tohle jako fakt ne, věty jako "jelikož jste postavy na 3. úrovni", "v tuto chvíli nemáte dost zkušeností orky pobít", nebo popis povolání jako z pravidel....na 3 stránky prodej kožešin. "K ohni se posadil 220cm velký barbar...". Fff.
Pokud se tento typ knihy někomu libí (nemyslím brakovou literaturu, tohle totiž není brak).
Pak chápu oblíbenost Dračí Hlídky :)
28.3.2022 22:06 - crowen
Citali ste niekto verneovky prepisane Ondrejom Neffom? Viete to porovnat s originalom?
28.3.2022 23:57 - sirien
Slyšel jsem o nich. Ptal jsem se, proč někdo probohy potřebuje něčí převyprávění knížek které si může přímo přečíst - bylo mi vysvětleno, že Neffovy verze obsahují stejný příběh, ale modernějším jazykem a čtivějším stylem vyprávění. Jetli to tak skutečně je nemůžu posoudit, osobně jsem zhodnotil že si radši přečtu originál.

To be fair ten sentiment obecně chápu, lyrický originál Illiady a Odyseyi sem taky nečetl, stejně tak mnohé mýty si radši přečtu převyprávěné od lidí co je poskládali dohromady z různých dílčích pramenů než abych četl překlad nějaké básně z osmého století u které bez x let studia nebudu znát kontext z jiných mýtů atp., které mi někdo doplní (i když i tady jsou výsledky trochu hop-trop - Daeliny verze mi přijdou super, Gaiman mě - viz výše - spíš zklamal)... ale zrovna u Verna mi to přišlo zbytečné. I když pro děti nebo nějaké méně odolné čtenáře se to hodit může.
29.3.2022 00:46 - LokiB
Ono dnes těch, kteří by si uměli přečíst originál Iliady či Odyssey (nechci dělat chytrého, taky v tom, kde je a kde není zdvojené písměno někdy tápu), tady mezi námi asi moc nebude. Tedy jsou to i v originálu eposy spíše epické než lyrické, ale to jen tak pro úplnost.

Moje babička (ročník 1913) mi ještě části Iliady v hexametru předříkavala, když jsem byl malý, pamatovala si je ze svého klasického prvorepublikového vzdělání. Ale já tu ambici nikdy neměl.

Verneovky jsem čítal od mala, jako první Dvacet tisíc mil pod mořem (to Albatrosí vydání s modrým obalem mě už těmi obrázky fascinovalo léte). Patnáctiletý kapitán, Tajuplný ostrov, ...

Do Neffovy verze jsem nakoukl, když jsem scháněl dárky pro děti známých, a odložil ji. Jako ... převyprávěl to podle všeho kvalitně, pro mě je to ale moc velká změna proti známé verzi. Asi jako když Pleva převyprávěl Robinsona Crusoa.
Mně se třeba popisy zvířat a jejich taxonomie líbili, ale dnes to prý není moderní a je lepší to vypustit.
Změny v ději ... co jsem četl recenze, tak si to čtenáři pochvalovali, že je to k lepšímu - má to prý spád, napětí a je to akčnější než původní verze.

EDIT:
Teď jsem našel recenzi:
https://www.idnes.cz/kultura/literatura/neff-udelal-z-kapitana-nema-jednoznacneho-kladase.A080613_122012_literatura_ob

Ano, takový pocit jsem měl z přečtení první kapitoly v knihkupectví.
29.3.2022 01:01 - Šaman
Popravdě, zrovna Plevova Robinsona mám raději, než původního. Ale může to být i tím, že jsem ho poprvé četl někdy ve třetí třídě (a měl Burianovy ilustrace, nerozdíl od "velkého" Robinsona, který měl velmi nedobrodružné ilustrace od Borna).
29.3.2022 01:10 - LokiB
Věřím, že Neffovy verneovky budou mít někteří také raději - komu dnes vyhovují dlouhé taxonomické popisy zvířat? Mně to přišlo v 10 letech i později, když jsem to četl znovu, úžasné ... tak nějak se přede mnou otevíral "svět vědy". Ale byla to věda 19. a 20. století, to je třeba přiznat, zastaralo to.
Jestli je převyprávění a doplnění si vlastního děje řešením, na to asi není nějaké univerzální odpověď. Fanoušky si to najde.
29.3.2022 01:23 - sirien
Loki: touché. Ale aspoň jsem s tou Iliadou a Odysseou snad byl pochopen :)

Jinak teda... faktografii má Spáčilka většinou správně a to co tam čtu je dost v rozporu s tím co mi bylo řečeno (tzn. že to je věrné předloze, jen řečené modernějc) - a měnit vyznění postav a vycucávat si nový nepůvodní děj mě od toho teda spíš velmi silně odrazuje.
29.3.2022 01:29 - LokiB
Jsem uvedl původně v tom EDITu, že je to recenze od Spáčilky, ale není (pak jsem to její jméno smazal) ... zas mě spletlo to, že je na ní odkaz hned na začátku článku :( recenze je od Ondřej Bezr

Koukal jsem i po čtenářských recenzích ...
https://www.databazeknih.cz/knihy/dvacet-tisic-mil-pod-morem-prevypraveni-281243
Tady si to vysloveně jeden čtenář pochvaluje, jak mu to přijde lepší než původní nudný.
Inu, proti gustu ...
29.3.2022 07:47 - Pan Bača
Nečetl. Sice už jsem nad tím rozmýšlel, ale zatím jsem k tomu nenašel odvahu.

Mojí první reakcí bylo – po přečtení anotací — naprosté odmítnutí. A i když jsem časem "vychladl", ke koupi by mě zatím přesvědčily asi jen Burianovy ilustrace.

Jak psal Loki, taky se mi líbí místy až encyklopedičnost popisů, ty knihy mají díky tomu svůj půvab (a přiznejte se, kdo nechtěl nikdy zkusit vyrobit nitroglycerín?) :-D
29.3.2022 12:44 - York
Ve věku, kdy se čtou Verneovky, jsou dobrodružný víc než dost. Maldší čtenáři nejsou tak nároční.

Jinak mi to přepisování přijde celkem škoda. Matyáše Šándorfa a Divokým Kurdistánem (to je teda Májovka) jsem četl v hodně starym překladu plnym výrazů jako "vsedne na kůň" a přišlo mi to fajn. Byla to jedna z mála příležitostí, kdy jsem se mohl potkat se starou češtinou u něčeho, co mě bavilo číst.


Pan Bača píše:
přiznejte se, kdo nechtěl nikdy zkusit vyrobit nitroglycerín?

Vinen v plnym rozsahu ;-)
29.3.2022 12:53 - LokiB
Pan Bača píše:
kdo nechtěl nikdy zkusit vyrobit nitroglycerín


Preferoval jsem střelnou vatu, páč je stabilnější :)
29.3.2022 13:19 - Jerson
Jeden čas jsem si říkal, že na opuštěný ostrov bych si vzal knížku Tajuplný ostrov jako soubor návodů na přežití :-) Pořád věřím, že všechny postupy tam napsané by fungovaly i ve skutečnosti.
29.3.2022 13:27 - Necromancer
Pan Bača; LokiB: Naučíte mě to někdo?
Totiž já se zatím zmůžu jen na černý prach, tak bych si rád rozšířil vědomosti.

Čistě hypoteticky, a z akademického hlediska, samozřejmě.
29.3.2022 13:46 - Pan Bača
York píše:
Divokým Kurdistánem


bez Krumových ilustrací to není ono :-)
29.3.2022 14:42 - Pan Bača
Jerson píše:
Jeden čas jsem si říkal, že na opuštěný ostrov bych si vzal knížku Tajuplný ostrov jako soubor návodů na přežití


taky?
29.3.2022 15:47 - crowen
Alebo Dvaja divosi :-)
29.3.2022 15:51 - Jerson
Ta je super! Zejména pro hráče survival fantasy RPG :-)
29.3.2022 16:13 - Šaman
Dva divoši a Robinson od toho Plevy. Teda, pokud by člověk chtěl mít tribal prázdniny.
Tajuplný ostrov, pokud by chtěl založit novou technickou civilizaci od nuly :)
29.3.2022 18:38 - Orsik
Šaman píše:

Zrovna tím Robinsonem bych si coby návodem nebyl příliš jist. Co jsem četl, tak například glazuru tam vyrábí snad nejhorším možným způsobem.
(Jak je na tom ta převyprávěná verze, nevím.)
31.3.2022 00:24 - sirien
Off-list reading

Dneska jsem dočetl Bitevního mága (Battle mage, Peter A. Flannery)

a... jakože není to přímo špatná knížka, ale...
...oh boy :( Po mém nadšení ze Sandersona který oživil můj zchladlý zájem o fantasy literaturu jsem si velmi živě připomněl snad všechny důvody, proč že jsem fantasy původně vlastně přestal číst.

Zaprvé - ta knížka má 800 stránek. A čte se jako knížka, co má 800 stránek. Ne jako Strange a Norrel - S&N je ještě delší, ale každá část je... zajímavá. Zábavná. Člověk nevnímá tu délku, protože ho S&N baví číst, aby je četl, ne aby je dočetl. Ani jako Píseň ledu a ohně, která je ještě delší, ale má různé pasáže a vnitřní děje a zlomy a mnoho linek a různé části pro různé čtenáře... Tohle je knížka která se čte abyste jí dočetli (ve smyslu je jednolitá, s jednou linkou, čtete jí abyste prostě dokončili příběh atd.). A trvá to.

Autor zoufale potřebuje dramaturgické škrtání editora, kterého se mu nedostává. Vyžívá se v popisech sice zapadajících, ale zbytečných scén, té knížce trvá sto stránek, než sdělí něco co by se se vším (důležitým) všudy vešlo na třicet - na padesát nebo šedesát určitě.

Samotný svět a příběh působí originálně - pokud nemáte načteno a maličko nastudováno jak literatura funguje. Pokud máte, tak okamžitě uvidíte všechny ty ohrané vzory. Všechno to "Je to jako X co se autorovi líbí jinde tak to vykrad, ale s tímhle spinem". Ještě horší než u Eragona (kde autora aspoň omlouval věk). Působí to jako aglomerát řemeslně výborně zvládnuté fanfikce. Eragona jsem nezmínil náhodou - ta knížka je v tomhle směru mix Eragona (hodně) s Harry Potterem (trochu). (Jako v Eragonovi) hrdinové létají na dracích, ale (spin) bojují proti ďáblům a ne proti sobě. (Jako v Harry Potterovi) se hrdinové dostanou na školu, ale (spin) je to škola bojových a magických umění (abych byl fér, odehrává se tam naštěstí jen menší část knihy... ale.) Atd., takhle bych mohl zvesela pokračovat.

Samotní hrdinové jsou... ach jo. Prostě banda ve které autor vidí sám sebe nebo si představuje že tam sebe sama uvidí teenage čtenáři (ne, neuvidí - aspoň já bych neviděl...) Hlavní hrdina je Vyvolený (v knize se tak o něm vůbec nijak nemluví - ale je - a vlastně mi přijde že by paradoxně bylo lepší, kdyby to tam přiznané bylo - pár proroctví atp. které ho postaví do centra by některým vztahům, interakcím a momentům dalo silnější logiku...) Jeho kamarádi sou hustý. Protože... proto.

O vztazích radši nemluvě. Nikdo není přímo Merry Sue, ale... ale. Je tam svině týpek u kterého je od začátku jasné (viz níže) že projde proměnou. Projde. Tou nejtrapnější. Hlavní hrdina získá mentora (co je jako brumbál, ale neni to kouzelník...) - na první dobrou, hned co se potkají. Týpek se zamiluje... a prostě spolu plynule začnou chodit, protože ona do něj taky, protože... nic z toho neni úplně nerealistický/úplně neodůvodněný nebo rušivý. Jen nudný.

...návazně, všechno o co se snaží jim... vyjde. Žádný down moment. Žádné kritické selhání. Žádná "darkest hour". Prostě "tohle chceme, je to těžký, zamakáme... a vyjde to".

Iritující je, jak to je hrozně líně naivní. Projeví se world-level-shit tajemství které by v jiné sáze samo o sobě vydalo na trilogii o krvavé občanské válce... ale všichni se podřídí novému řádu a nikdo z obviněných neudělá ani fň aby zkusil zachovat předchozí stav nebo se nějak bránit důsledkům které jsou na něj uvaleny atd. Prostě "ha, zjistili sme to, máme full win, move on..."

Jo, nejspíš nepřekvapí, že to je celé KRUTĚ A TOTÁLNĚ předvídatelný. Po prvních sto stranách úvodu jsem přesně věděl, kde jsou jaká tajemství, co se ta tajemství ukáží být zač, kdo je odhalí a jak, cca kdy, jak to dopadne. A ani jednou sem se neseknul. A to nejsem žádnej gigantickej pattern-spotter v tomhle směru. ANI JEDNOU. Těch věcí jsem natipoval asi deset, bez keců, a všechny sem trefil.

Autor má čtenářsky-poučovací vzdělávací tendence. Popisuje kování meče a má tam celý odstavec o tom proč je v meči prohloubená drážka - nekecám s textem (jakoby in-world, ale obvious boření čtvrté stěny) "není to kvůli odvodu krve nebo aby se meč zasekl, jak si dodnes mnoho lidí myslí, ale aby se meč odlehčil..."

V kontrastu k tomuhle to je válečná fantasy kde autor rozebírá různé detaily toho jak se vede válka a jak vypadá bitva (+- správně...), ALE vlastně to je totálně nedotažené - lidé tam bojují DOSLOVA s pekelnými ďábly a jimi posedlými armádami, které DOSLOVA ničí armády před sebou pouhým strachem své přítomnosti (...pokud armádu nechrání bitevní mág svojí magií...), ALE - vlastně se nikde neprojevuje žádné PTSD, nic jako že veteráni jsou nepoužitelní protože po třetí takové bitvě sou z nich duševní trosky... ten kontrast takovéhodle opomenutí oproti detailu jinde řeže do očí.

Na jednu stranu tam autor mává rytířskými termíny a bitevními manévry jednotek... na druhou stranu mu ani fň nevadí že mu tam bitevní mágové v každé jedné bitvě provádí totální brutální mentální multitasking (zároveň zašťiťují armádu před strachem, zároveň šermují, do toho ještě kolem sebe metají kouzla...) - ok, neměl bych problém s tím kdyby se řeklo že jsou tak hustě vycvičení že některé ty věci jsou pro ně bezmyšlenkovité. Jenže ta knížka je o výcviku jednoho takového mága a tohle tam není vůbec adresované.

Samotná magie je taky krutě bolestivá. Má tam fakt zajímavý výchozí koncept - mágové umí hustá kouzla, ale musí se hodiny nebo i dny a týdny soustředit, aby mohli nasbírat moc na jejich seslání (s výjimkou bitevních mágů, kteří to umí dělat v řádu vteřin). Bohuyžel, tohle se tam mihle sem tam v nějakých scénách, ale když jedna z hlavních postav co je normální mág potřebuje něco udělat, tak "jakože nasbírá energii" a pak hází kouzla dle potřeby a dokonce rovnou improvizuje kouzla která odkoukal z hlavy jiných mágů hodinu nazpátek. Kniha je o bitevním mágovi a tváří se, že ukazuje konkrétní věci které má umět a které se učil... ale když dojde na bitvu tak to je vlastně hrozně soft magic co se jen maskuje za hard magic - hlavní hrdina nakonec vrhá kolik chce fireballů které jsou tak silné jak se autorovi zrovna hodí.

Netřeba říkat, že můj investment do postav byl minimální a že jsem měl naprosto nulový pocit nějaké hrozby, napětí, gradace... bylo mi jasné, že nikdo z hlavních postav nezemře. A taky nezemře. Vedlejších se tam porube hodně, ale celá hlavní sestava tou knihou prostě projde skrz, co na tom že jde o krutou válku proti démonům kde smrt 40.000 vojáků ze 100.000 armády je prohlášena za vítězství. (No real spoilers here - jak sem psal, že nikdo z hlavních postav nezemře vám je jasné po prvních 100 stranách knihy, v půlce si tim ste už naprosto jistý a nijak se nepletete.)


Mohl bych takhle pokračovat dál dalšími a dalšími detaily, ale už sem si tu myslim vylil frustrace dost.

Četl jsem to protože mi bylo řečeno že to "týpek co je velkej znalec fantasy prohlásil za nejlepší fantasy co (za poslední roky) četl". Co se mě týče, tak buď neni moc znalec, nebo má příšernej vkus. Až jednou objeví starý dobrý Dragonlance, tak asi utrpí mentální extázi a literární krizi identity.

Anyway, co se fantasy týče, tak se asi v klidu vrátim k těm věcem od Sandersona a na ostatní autory si opět začnu dávat zatracenýho bacha.


Jo jinak překlad je asi ok protože jazykově to nevypadá jako žádnej zázrak, ale překladatel je asi taky trochu flákač/kokot - když se hlavní město království jmenuje Wrath a má Rytíře Wrathu a jedna z postav dělá poznámky o hněvu světa a celá jedna ze čtyř částí knihy je nadepsaná jako hněv... tak by možná nebylo špatné přeložit název toho města Wrath jako Hněv? Možná? Tak jako... chápete, možná tam autor měl nějaký jazykový záměr v tomhle směru? (Neříkám, že bych z toho nějak padnul na hubu, ale přecijen, práce překladatele je tohle vidět a přeložit beze ztráty...)


Hm. Možná, snad jen, ještě...


Ohledně ženských hrdinek ve fantasy

Vy víte, že já fakt nejsem gender-SJW. A že mě nějaké non-equality obvykle nechávají ledově chladným. A jako, ani tady mi to nijak extra nevadilo. Ale... nemohl jsem si nevšimnout, že...

...to je neskutečně boy-centric knížka. Hlavní hrdina se stane (vyvoleným) bitevním mágem a má hromadu významných úspěchů napříč knihou. Druhý hrdina se stane hustým rytířem a má nějaká vlastní vítězství. Vedlejší hrdina tam má podíl na významném zvratu který se stane jeho významným vítězstvím. Mentor je týpek co je hrozně hustej. Druhotný mentor druhotného hrdiny má významné vítězství.

...jediná (!) hrdinka (~hlavní postava) knížky... má soukromý malý win na začátku který jí vůbec přidá do party a pak... em. Se jí daří na pozadí, takže dostane velení vojenské jednotky, která jí nechce přijmout, ale pak jí přijme, protože ona udělá něco, na co ani nepřijde sama ale dostane notičky od (mužského) mentora hlavního hrdiny... a pak stráví zbytek knížky jako velitelka téhle jednotky, jejíž jediný win je, že... em... ona i ta jednotka přežijou. Em. Well.

...jediná (!) významná ženská vedlejší postava, královna, která má být jakože hustá... jedná podle rad mentora hlavního hrdiny. Nakonec udělá jednu věc sama za sebe - podle logiky "co by na mém místě udělal mentor hlavního hrdiny?". Pak má jakože významné vítězství... které za ní fakticky vybojují pobočníci, které si vezme do bitvy s sebou.

Pro mě to bylo spíš jakože úsměvné, ale dokážu si představit, že pro holku-čtenářku to bude spíš otravné. Asi ne urážlivé, pokud to neni přecitlivělá snowflake, ale jako pokud tu knížku na nějakém conu s tímhle hodí autorovi na hlavu, tak já autora bránit určitě nebudu.
31.3.2022 00:27 - York
Sirien: Uváděj, prosím, autora - zvlášť u titulů s generickym názvem jako "battle mage" :-)
31.3.2022 00:39 - sirien
jo, sorry... nějakej Peter A. Flannery.

WHAT!? 91% na Databázi knih?

MFG, lidi fakt nemaj vkus (nebo to je možná jen první fantasy co ve čtrnácti četli... trest za to že nezačínaj na klasicích jako je Tolkien, Pratchett... nebo, fuck it, aspoň ten Feist, Brooks... ani s těma se tohle nedá srovnat a to sou sami z té kategorie fantasy-co-mě-už-fakt-nudí, byť sem je svýho času četl hodně...)


EDIT: jedinej komentář tam co neni totální bullshit za 5* je:

Píše:
Klasická fantasy která mi přišla jako mix Eragona a Tetovaného, kde ale člověk horko těžko získává orientaci v postavách, nějaký vztah k nim atd.
Souboje pořád na jedno brdo a konec jsem absolutně nepochopil. :(


ok, dobře... tohle je ve skutečnsoti taky on-point, i když za mě možná až moc přísný. Ale ne že bych to na věcné úrovni toužil rozporovat...

Píše:
tak prevazna cast knihy docela jde, i kdyz je to YA jak vysity, a ten svet je strasne nelogickej a neverohodnej, ale docela to odsejpa klasicky fantasy schema, dal bych i 60 procent, ale posledni petina je pro me desna uplne, ze jsem to mel problem docist. Objevi se tolik zbytecnyho überpatosu, az to bylo k smichu. Popis bitev na konci byl umornej a vcelku zbytecnej, kdyz uz slo jen o hlavniho hrdinu, u kteryho ani nespocitam kolikrat chtel spachat z nejakyho duvodu sebevrazdu, uplnej emokokot :) a ostatni postavy se chovaj taky jako naprosti kreteni, to je vseobecnej rys YA, musim se jim vyhnout priste, ale hodnoceni na goodreads jsou kolem 4,5 z 5ti, tak jsem to zkusil a litoval trpce na konci. Ale aspon je to jen jedna kniha a neni to rozestrkany do trilogie a prvni polovin odsypa dobre ;)
31.3.2022 00:50 - sirien
add

Abych byl úplně fér... jak píšu na začátku, není to úplně špatná knížka. Má 800 strnek a dočetl jsem jí, aniž bych se musel extra nutit nebo jí měl snad chuť někam zahodit.

ALE... nutno dodat že jsem docela rychlej a docela "trpělivej" čtenář (ve vztahu k délce i případným debilitám obsahu). A nutno dodat že kdyby to bylo vydané jako tetralogie čtyř knížek rozdělených podle čtyř (cca stejně dlouhých) částí knihy, tak... upřímně, fakt nevim jestli bych to dočetl nebo jestli bych se se po třeba druhé knížce už k té třetí nikdy nevrátil. Hm. Asi bych to dočet. Jednou. Někdy. Eragona sem taky dočet, i když mě to u trojky už žralo...

...minimálně kdybych to četl jindy - letos jsem se v rámci svého seznamu zařekl číst jen jednu knížku série s tím že se pak vrátím jen k těm co mě budou fakt lákat - což by tahle nebyla, najisto by ustoupila pokračováním Mistborn, Endera, Stormlight archiveu, Expanse... a dalším mnohem lepším knížkám a autorům.

Jakože. De to.
To je ale to nejlepší co o tom dokážu říct.
Rozhodně do not recommend.
31.3.2022 06:47 - Efferwyck
sirien píše:
WHAT!? 91% na Databázi knih?


co se tyce fantasy/sci-fi legie je o moc vic vypovydajici jak databaze knih
Peter A. Flannery Bitevní mág 63%
rozhodne doporucuju se spis divat na legii nez na databazy knih co se hodnoceni tyce.
31.3.2022 08:01 - Corny
Vzhledem k tomu, jak pozitivní hodnocení má na obou webech Ready Player One bych s tím čtenářským vkusem byl taky docela skeptik napříč internetem.
31.3.2022 10:03 - LokiB
to je velmi ... dlouhá recenze. zkusím jí časem dočíst, ale najednou se to nedá
31.3.2022 10:05 - sirien
Myslím, že nemusíš - pointu jsi zjevně pochopil :)
31.3.2022 12:23 - Šaman
LokiB: Přesně. Je to strašně dlouhá recenze. Jako, ona není úplně špatná, ale pointu jsem pochopil po prvních dvou odstavcích. A je TOTÁLNĚ předvídatelná. Zoufale by potřebovala seškrtat. Autor popisuje ve čtyřiadvaceti odstavcích to, co by se dalo (bez vynechání něčeho důležitého) sepsat v sedmi, maximálně desíti odstavcích.
:D

A narozdíl od Sirienova blogu té recenzi chybí silná ženská postava (ve slabém oblečení).
31.3.2022 15:51 - snekoun
crowen píše:

Nečetl, ale zrovna jsem si objednal všechny co jsou ještě dostupné (je to 5 knih) :-)
Pak mohu poreferovat. Využil jsem nabídky od známé, protože pracuje v Albatrosu.
1.4.2022 00:09 - Log 1=0
sirien píše:
Týpek se zamiluje... a prostě spolu plynule začnou chodit, protože ona do něj taky, protože...

Hele, když bych ignoroval to všechno ostatní co píšeš, tak tohle mi přijde mezi všemi romantickými subploty, co bolestně nepochopily Pýchu a předsudek, jsou jenom kamarádi, vážně, nebo tvoří podivné šesnáctiúhelníky, jako celkem fajn přístup.
5.4.2022 13:41 - crowen
Sirien: ak chces naozaj dobru fantasy, co sa super cita, tak skus https://www.legie.info/serie/1188-pribehy-z-meekhanskeho-pohranici Trochu to pripomina prvych Zambochovych Koniasov a Baklyho, subor poviedok z jedneho sveta, niektore ciastocne navazuju na ine. Velmi down to earth, ziadne prepicene epicke fantasy s milion rasami a vsemocnymi magmi.
5.4.2022 14:30 - pilchowski
četl někdo tohle? prosím feedback bez spoilerů kdyžtak díky

5.4.2022 15:28 - sirien
crowen: down to earth čtu zpravidla jako boring a tuhle touhu po přízemnosti u fantasy sem nikdy moc nechápal - až budu toužit po vesnický fantasy, tak si pudu zahrát dračák :) Já mám u svojí fantasy rád když je hezky rozmáchlá - a ideálně pokud místy rovnou útočí na hranice fantazie, v konceptech, archetypech, world-buildingu...
6.5.2022 14:00 - sirien
Problémy Problému tří těles

Problém tří těles dočten... a mám dost rozporuplné pocity... na jednu stranu hezké čtení, na stranu druhou vlastně dost zklamání. Celé to je takové přízemně-realistické moderní sci-fi, které se snaží vykreslovat hypotetickou situaci - zprvu obecnou, postupně stále konkrétnější a specifičtější.


Začnu od pozitiv, půjdu dolů a až do momentu varování budu spoiler-free.


Autor umí psát (a překladatel do češtiny taky). Knížka je psaná "lehkým" jazykem, členění kapitol knížku hezky dávkuje, celá "makrostruktura" knížky (to jak je postavený příběh a jak do něj čtenář postupně proniká a odhaluje ho, jak moc je možné hádat dopředu, jak přichází různé zvraty atp.) je řemeslně na velmi vysoké úrovni, knížka drží tempo, skoky mezi minulostí a současností jsou plynulé a zapracované tak, že ve vyprávění působí přirozeně.

V tom příběhu jsou použité nějaké hodně zajímavé koncepty, které jinde moc nejsou používané (např. samotný problém tří těles...) a jsou tam nějaké zajímavé nápady, které z té knížky činí docela zajímavé čtení (netuším, jak moc jsou originální, osobně jsem je dřív nikde nepotkal).

Hodně pozitivní pro mě je samotné zasazení do Číny. Protože, narovinu, na to že to zahrnuje 20% populace vim o Číně vlastně naprostou tužku (a tipuju, že nejsem sám). Pojmy jako Kulturní revoluce, Rudé brigády nebo Velký pochod vlastně neznám o nic víc, než že něco takového někdy bylo a měl s tím cosi společného Mao. Což - je vlastně ale zároveň první slabina knížky. Stranou toho, že mě na té knížce "chytá" něco, co vlastně není jejím "jádrem", to na mě působí takovým "dojmem Hlídek" - Noční hlídka byla hrozně cool, Denní byla "jen" cool, Soumračná... už vlastně ani nebyla vůbec cool; většina kouzla Hlídek nebyla v příběhu nebo postavách, ale v prostředí a worldbuildingu a jakmile jste to prostředí znali a přestalo vás překvapovat a okouzlovat, zbytek začal působit fádně. Tady mám podobný pocit - číst to znovu, už si ty části knihy které mě natáhly "oknem" do Čínské kulturní revoluce asi zdaleka tak neužiju.

A tím se dostáváme k první explicitní slabině - autor umí psát a má zmáknutý příběh, ale bohužel, jeho postavy jsou do poslední jednorozměrné, ploché a nezajímavé. Ústřední hrdina je sterilní single-POW pro současnost. Knížka se naží zprostředkovat nějaké jeho pocity, ale zoufale jí to nejde. Útřední hrdinka co je single-POW pro minulost, je zajímavější, ale jen zdánlivě/potenciálně - knížka jí nikdy skutečně nepřiblíží. Nejzajímavější postavou tak je vedlejší charakter Ta'Š, ale valstně jen svým "lacině cool" archetypem drsného poldy - jinak je plochej jako všichni ostatní. O zbylých postavách nemá vůbec smysl mluvit, jsou na tom ještě hůř.

Potud by knížka stále fungovala a šlo by to přejít. Kde mě skutečně zklamala bylo finále, kde se ukázalo, že autor je možná dobrý spisovatel, ale naprosto mizerný "sci-fista". Čtenáři představí nějaké cool SF koncepty... které jsou ale zoufale nedotažené, zoufale nedomyšlené, v jednom případě dokonce vulgárně explicitně ignorující to co tam autor sám přímo demonstruje. Takové ty logické díry SF seriálů, kdy v díle X je představena nějaká technologie, ale zbytek seriálu ignoruje její logická využití... tu jede na steroidech a kokainu. Základní myšlenka je dobrá a autor si otevírá fun dvířka pro zajímavé pokračování věci, ale zpracování celého konceptu je na mlácení hlavou do zdi. Bez velmi tvrdých spoilerů bohužel víc říct nejde.


====== HEAVY SPOILERS FOLLOW ======


Ehm. Takže. Odkud začít? Prozačátek, pokud se ten debilní proton umí rozbalit přes celou planetu a pohltit záření tak moc, že vyvolá 20 let zimy (při své stavbě, při pohlcování záření z vesmírného pozadí...), tak to je super-efektivní nenukleární WMD a jakákoliv válka skončila - a to tak že instantně a velmi jednostranně. Celý zbytek zápletky je totálně irelevantní a pod tímto faktem se boří. Ještě se k tomu vrátim.

Vlastně, rovnou si přisadim - taová AI s real-time ovládáním z 3S by dokázala lidstvo vrhnout do doby kamenný jen prostou informační válkou: pár náboženských zpráv "dodaných vesmírem" s jasnými instrukcemi k náboženským válkám by bylo vulgární, ale účiné... přímá intervence do informačních (finančních, armádních) systémů by byla elegantnější. Atd. Anyway, na jiné téma...

Civilizace Trisolaris (moderní) nedává smysl. Pokud ovládla fúzi (o 11 rozměrech a energii vakua nemluvě), pak jí koncept chaotických ér vůbec nemusí trápit, protože má (s ohledem na své bio-evoluční přizpůsobení i kulturní adaptaci atd.) dostatek energie k tomu, aby se z tohoto cyklu vymanila hrubou silou.

(Nemluvě o o faktu, že i bez matematického řešení problému tří těles by rozhodně dokázala najít matematické modely, které by jí poskytly dostatečně dlouhou a dostatečně přesnou predikci pro všechny praktické účely - a to i bez kvantových počítačů a dalších srand, které by tou dobou očividně měla mít k dispozici).

Protože válka je vždy nejsložitější a nejnákladnější počin (kvůli existenci opozice), tak schopnost postavit invazní flotilu implikuje ještě starší schopnost postavit kolonizační flotilu - a rozeslat jí do X systémů okolo (při jejich dehydratační biologii je i setina c docela přijatelná cestovní rychlost). Jenže stavba takové flotily už sama o sobě implikuje schopnost rozsáhlého vesmírného průmyslu - který ale opět nabízí X různých řešení jejich původního problému (od přesídlení minimálně části populace na vesmírné stanice po - opět - možnost kolonizace i systémů bez život podporujících planet).

Ve snaze o megalomanský závěr autor podkopává vlastní knížku a myšlenky.
Aby dosáhl vlastně nijak zajímavé symetrie mezi Wej a 3S Hlídkařem, tak mentalitu 3S antropomorfizuje... čímž vlastně činí zápletku nesmyslnou.

Celá ta zápletka s protonem zjevně existuje, aby příběh mohl pokračovat o 300 let později bez toho, aby musel autor domýšlet podobu světa s o 300 let posunutou vědou (o jeho popisování nemluvě). Velmi velmi cool nápad a koncept. Mám podezření, že ve skutečnosti maličko nesmyslnej, ale rozhodně uvěřitelnej. Nicméně k tomu aby dosáhl podobného efektu nemusel vykreslovat civilizaci schopnou rozmáznout proton na plochu planety a dát mu celou umělou inteligenci and shits - stačilo aby ho nějak zfušovali tak aby v oblasti gravitační studny Země rozjebal výsledky urychlovačů, nic víc netřeba. Ten odečet a další detaily by šly ošetřit jinak.

Celkově... vlastně nevim, jestli mě pokračování láká nebo ne. Kdyby ten závěr nebyl děravej jak řešeto, tak by to bylo rozhodně zajímavější.
6.5.2022 15:18 - Jerson
Zajímavá recenze, ale asi bys měl spoilerovat víc a popsat zápletku úplně, protože z náznaků tvé výtky nejsem schopen rozklíčovat.
6.5.2022 15:45 - Dukolm
Je těžké na to reagovat a rozporovat ti některé věci bez spoilerování dalších dvou dílů téhle série.

Já jsem osobně hned po Třech tělesech měl potřebu co nejdřív pokračovat v navazujícím Temném lese protože mi zůstalo moc nezodpovězených otázek.
6.5.2022 15:48 - sirien
Nenapadlo mě, že spoiler část bude číst někdo kdo to nečetl...


EVEN HEAVIER SPOILERS FOLLOW

Co chybí popsané v předchozím - "Problém tří těles" je v knížce reálná situace mimozemšťanů, jejichž planeta střídá orbiy mezi třemi různými vzájemně se obíhajícími slunci (konstelace Centauri, resp. Alpha, Beta a Proxima Centauri). Její oběh je tudíž krajně chaotický a střídá stabilní periody (+-pravidelného oběhu některého ze sluncí) s chaotickými periodami (náhodné přeskakování orbit mezi slunci). Stabilní periody umožňují růst civilizace, chaotické je možné maximálně tak přežít s minimálními ztrátami.

Trisolariané mají speciální adaptaci, kdy jsou schopni odvodnit svůj organismus a vstoupit do silné hibernace. Tohle je obecná adaptace života na trisolaris, umí to i rostliny atp.

Knížka je z doby kdy teorie superstrum byla zase v kurzu a pracuje s 11 rozměry jako s faktem - a překládá tezi, že vyspělost civilizace se měří množstvím dimenzí, s nimiž umí pracovat (alternativa stupňů civilizace podle množství zužitkovatelné energie). Neexistuje žádné FTL atp. Poslední civilizace trisolarianů se zvládla dostat až na úroveň manipulace s x rozměry...

...výsledkem toho je, že vezmou proton, "rozbalí ho" z 11 rozměrů na 2... tímto obalí svojí planetu, čímž způsobí globální zimu na 20 let, ale fuck it, protože to je pro ně jen další chaotická éra a oni už mají dost energie aby to zvládli přečkat - do toho rozbaleného 2D protonu vyleptají spoje a vytvoří počítač s vlastní AI, pak ho zase zabalí a urychlovačem ho pošlou na Zemi, aby tu zastavili vědecký vývoj (protože lidé mají mnohem rychlejší progress, takže teď jsou zaostalí ale v době příletu jejich flotily bysme je už předstihli...). Tento proton-AI nejenže se chová inteligentně a sabotuje vědecký výzkum plus obstarává komunikaci (protože kvantové spárování s jinými takovými na trisolaris...), ale navíc se umí rozbalovat a sbalovat napříč dimenzemi (sám, jen tak...) a pohlcovat vesmírné záření (a fakeovat tak "zprávy z počátku vesmíru" and shits...)

a... to je cca všechno. Prostě trisolariani postaví invazní flotilu, pak náhodou zjistí že země je poblíž a obyvatelná (fakt že na své tech úrovni by to věděli staletí zpátky, protože by to prostě zjistili z teleskopů - stejně jako to umíme dneska my - stranou... nechce se mi to googlit, benefit of doubt, možná exoplanetární průzkum jiných soustav nebyl v roce 2008 tak samozřejmá věc jako dneska...), tak jí sem pošlou, "protože to je jejich jediná naděje na zachování jejich civilizace".


...takhle to je pochopitelnější?

Dál tam jsou nějaké další věci o 3S kultuře atp., ale to je už asi detail kam nemá moc smysl zabíhat, to si tu knížku už spíš přečti.
6.5.2022 15:51 - sirien
Dukolm: což o to, já si další díl asi klidně časem přečtu, ale ta knížka nedostála očekáváním které jsem z ní měl (Hugo a jiné ceny, celý ten hype lidí okolo...) Spíš než otevřenými otázkami na mě závěr působí dojmem nedomyšlenosti, ale je fakt, že mě i vcelku zajímá, kam se ten příběh dostane, takže to asi pak někdy jednou dočtu, tzn. za non-spoilering z dalších dílů určitě díky :)
6.5.2022 15:53 - LokiB
Dobrá recenze, dostal jsem chuť si to přečíst. Jen co doposlouchám Spasitele Duny :)

Někdy je válka levnější a snazší než kolonizace (viz Španělé v Mexiku či Peru).
Co se týče mezihvězdných letů ... někde jsem četl, že přiměřená, při vhodné technologii přežití lidí, je rychlost 0.1C, jen jako poznámka.
6.5.2022 15:58 - Čindi
Druhý díl mi přišel možná ještě o něco lepší, závěr trilogie mě zklamal. Ale číst se dají všechny tři díly. Je to čtivě psáno, jak píše Sirien.
6.5.2022 16:12 - LokiB
sirien píše:
je poblíž a obyvatelná (fakt že na své tech úrovni by to věděli staletí zpátky, protože by to prostě zjistili z teleskopů - stejně jako to umíme dneska my


Řekl bych, že my nepoznáme, zda je exoplaneta obyvatelná. Poznáme, že je "v obyvatelné zóně" a má některé "obyvatelné parametry" ... Tedy že to není plynný obr, že je to pravděpodpobně kamenná planeta v taková vzdálenosti, aby na ní přibližně mohla být voda ve třech skupenstvích.
Pozmáme u některých taky albedo, u některých i jestli mají atmosféru (ale už ne přesně jakou).

Jakože porkočilejší civilizace by mohla dokázat obyvatelnost zjistit, my to zatím ještě neumíme. Resp. umíme říc, že je některá určitě neobyvatelná (třeba plynný obr v zóně věčného mrazu, nebo miniaturní kamenná planeta příliš blízko dané hvězdě).

To jsou drobnosti, některé by ale mohly podpořit autorův pohled na zdůvodnění, proč se něco děje. A je fakt, že v roce 2008 byly naše znalosti a vůbec znalosti o tom, co jsme schopní kdy v budoucnu zjistit.
6.5.2022 16:23 - crowen
Toto je jedna z mala knih, co som rozcital, a nedocital. Ani na druhy pokus. V cinskych menach som sa stracal, a nedokazalo ma to dostatocne rychlo vtiahnut do deja tak, aby som to docital.
6.5.2022 20:55 - Log 1=0
Z prvního postu to vypadalo na vážně míněnou sci-fi s přesahem.
V těžších spoilerech platí pafyzika pod úrovní průměrné béčkové space opery.
To nezní jako moc lákavá kombinace.
6.5.2022 22:30 - LokiB
co z toho ti přijde jako pafyzika? roztažení protonu do více dimenzí? nebo jeho poslání urychlovačem? :)
7.5.2022 00:25 - Log 1=0
Popravdě, už u soustavy, kde si hvězy navzájem předávají planetu, aniž by po prvním, přinejlepším druhémk takovém procesu neskončila v některé z hvězd, případně odletěla někam na okraj soustavy nebo vnějšího vesmíru, jsem pocítil silný diskomfort. Ten zbytek kraději ani kkomentovat nebudu.
7.5.2022 07:43 - sirien
Ve skutečnosti je ta knížka lepší, než to asi vyznělo. Část mojí frustrace je nejspíš způsobená moc velkými očekáváními z "legendy" která jí předchází. Ta fyzika je myslím z části poplatná tomu co zrovna trendovalo v době vzniku (což bylo zrovna jedno z období kdy superstruny vypadaly cool a ne jako kravina), ale víc mi tam vadilo spíš zasazení než ta fyzika samotná.

Jakože obecně to je spíš na straně toho že bych to spíš doporučil.
7.5.2022 16:38 - Log 1=0
No, já neříkám, že znám teorii strun nějak dobře, ale ospravedlnění pro dysonovy sféry z rozbalených protonů v ní moc nenacházím.
7.5.2022 23:31 - LokiB
Tak je to sci FI ... ta fyzika je upravená pro potřeby fikce, ohnutý pravidla, však to znáte ;) nejde o to, mít to podle MIT skript.

Strunová teorie pořád ještě vypadá cool. Resp. M-teorie. Nějaká část populárně-vědecká pro masy vyčpěla, když nedokázala během pár let přinést efektivní výsledky, ale na čistě vědecké úrovni má zastánců pořád dost.
Jasně, současný svět se spíš bude vracet k teorii placaté země, protože je pro masy srozumitelnější, než nějakých 11 dimenzí, hologramový vesmír, atd.
Pravda je taková, že před strunovou teorií byla fyzika zaseknutá, nemohla se moc pohnout dál a struny tomu daly celkem slušný šťouchanec, což bylo jedině dobře.

Nakolik se blíží tomu "jak to je" se nikdo neodváží spekulovat. Problém je, že se pomocí lidských pojmů a lidského chápání snažíme popsat něco, co je v principu "o mnoho levelů jinde". Naše teorie budou vždy neúplné, nedokonalé a jejich cílem bude zejména hledat praktické využití pro to, co jsme schopni "aproximovat" (pro nedostatek jiných pojmů).
Že není atom, ale ani proto či elektron "kulička", je asi dnes celkem jasné (ve smyslu "shody"), jestli to lépe popisuje matematický objekt struny ... se ještě neví.

Takže bych rozhodně nad strunovou teorií nelámal hůl (a to říkám z pozice někoho, kdo se strunovou teorii ve fyzice na vysoké škole přišel do styku, ale chápe ji jen velmi velmi povrchně ... no, spíš k ní přičuchnul, než by ji opravdu chápal, upřímně řečeno :))

Log: fakt to chtěli použít jako Dysonovu sféru? to mi z popisu nepřišlo ... jakože Dysonova sféra není jen "jakýkoli obal planety".

Myslel jsem, že se k TBP už dostanu, ale teda Spasitel Duny není snadné sousto ... bych chtěl vidět, kolik lidí by dneska bylo schopno přežvejkat se zaujetím. Vleče se to, vleče.
24.5.2022 22:43 - sirien
Ray Bradbury - 451° Fahrenheita

Věděl jsem, o čem to rámcově bude (nepřekvapivě). A tak jsem se tomu dlouho neúmyslně vyhýbal s dojmem, že to bude mix 1984 s Equilibriem - popř. Equilibrium bez akce. Tzn. nečtivě těžká politická filosofie.

A jsem příjemně překvapen.

Equilibrium si z toho zjevně vzalo inspiraci, ale podobnost je maximálně v povrchních motivech - důrazy i pointy jsou úplně někde jinde. A s 1984 se to nedá srovnat - narozdíl od Orwella, Bradbury zjevně umí psát knihu, s hrdinou, world-buildingem, zápletkou atd. - ne jen do zdánlivé beletrie zabalené politické promo (...ze tří čtvrtin vykradené z čtenářsky ještě řádově příšernějšího Zamjatinova My).

Tzn. čte se to příjemně. Románově bych tomu vytknul poslední cca čtvrtinu a závěr, kde se věci začly dít dost divoce a na konci až moc příhodně účelově... ale je to jedna z těch knih, které slabší závěr už vlastně nezkazí, protože o něm vlastně ani nejsou. A ten příběh je pořád poněkud druhotný, protože to pořád je hlavně o těch společensky-kritických myšlenkách víc než o tom ději. To že tam je je vlastně příjemný bonus.

Z hlediska sci-fi je to... divná knížka, protože Bradbury se v mnoha ve své době hodně divokých vizích trefil tak moc, že... to vlastně vůbec nepůsobí jako sci-fi. Jakože nejen jako futuristické sci-fi, ale ani jako to časté úsměvné "dřív si představovali hrozné blbosti" sci-fi. Působí to jako místy v detailech lehce nepřesná vize současných technologií - tak moc, že jsem si až po dočtení uvědomil, jak hrozně ustřeleně to muselo působit... no, vlastně ještě z kraje devadesátek. Dost možná i v jejich průběhu?

...což je vlastně trochu děsivé, protože dystopická vize, kterou Bradbury předkládá, působí nepříjemně aktuálně - rozhodně mnohem aktuálnějc, než Orwell. Popravdě asi by nebyl problém najít paralely mezi 451 a mnoha současnými problémy souvisejícími s new media a sociálními sítěmi.

Takže... stará knížka, ale čtivá a stále mající co říct.
29.5.2022 12:16 - LokiB
Log 1=0 píše:
neříkám, že znám teorii strun nějak dobře, ale ospravedlnění pro dysonovy sféry z rozbalených protonů v ní moc nenacházím.


Sofony v té knížce nejsou Dysonova sféra, to jen pro upřesnění. Žádná energie se z nich nezískává.

Jsem si teď na cestách do práce a při běhání poslechl Problém Tří Těles a předtím Spasitele Duny. Obě knížky mají pro mě společné to, že ačkoli je mají lidé za sci-fi, tak ve skutečnosti jsou to sociologicko-psychologické romány, které používají sci-fi propriety jako kulisu.

Začnu Spasitelem Duny a asi to nebude bez spoilerů ... i když vlastně co je v tomhle případě spoiler (viz dále).

Celá knížka je vlastně zamyšlením nad pozicí a rolí vládců v životě společnosti. Nad tím, co vládcové reprezentují, a jak moc jsou i všemocní vládci ve vleku očekávání, tradic, okolního vývoje.
Paul Atreides porazil v Duně s pomocí fremenů Harkonneny i Imperátora a nyní vládne Impériu s pomocí své sestry Alii, fremenů, pro které se stal bohem, a své "prescience" - předzvěstné schopnosti, která mu umožňuje nahlédnout do budoucnosti způsobem, který nezpůsobuje časové paradoxy. Fremeni rozsévají hrůzu po celém vesmíru, v rámci jihádu probíhaly na mnoha planetách líté boje, ale o těch kniha není. Celé vesmírné imperiální bojové a náboženské pozadí slouží Herbertovi pro popisování frustrací, překážek, protivenství, se kterými se setkává neomezený vládce při snaze uskutečnit dobré myšlenky.

O děj tak vlastně moc nejde ... ono se toho v tomto smyslu ani moc neděje. Většinu času někdo s někým krypticky hovoří, někdo s někým proti někomu konspiruje, nebo se někdo sám nad něčím zamýšlí. Vesmír, prescience a další sci-fi artefakty slouží zejména pro to, aby daly možnost pro neomezenou vládu (o které by se diktátorům na zemi nemohlo stále ještě ani zdát).
Paul vládnou vlastně nechce, ale díky prescience ví (je přesvědčen), že se musí snažit o to nejlepší pro lidstvo, protože každá jiná cesta je neskonale horší. Balancuje tedy na ostří nože, aby si zachoval loajalitu fremenů, kteří si ho přisvojili, žárlivě si ho střeží a vlastně mu v mnoha ohledech diktují, jak se má chovat a co má dělat. Fremenské zákony platí pro všechny fremeny bez výjimky a tedy i pro imperátora. Zároveň ale musí jednat se zástupci dřívějších sil - Bene Gesseritu, Gildy, Tleilaxany a Irulán, dcerou předchozího imperátora a Paulovou manželkou, nikoli však ženou - kteří by ho rádi oslabili či spíše se ho rovnou zbavili.

Z každé stránky knížky dýchá nevyhnutelná osudovost, postavy se často nechovají logicky, ale tak jak se chovat musejí. Při čtení tak máte v mnoha situacích pocit "proč takhle? já bych to přeci řešil jinak a lépe", který je ale falešný. Myšlenkou knihy je i předání zprávy "jinak a lépe to nejde". Mnoho je potřeba obětovat, jak ze sebe sama, svých bližních, tak i svých ideálů ... a stejně je možné se tak jen snažit odvrátit nejhorší možné budoucnosti které v prescience zahlédnete.

Není to jednoduchá knížka na čtení/poslouchání. Věřím, že mnoho čtenářů by nudila, že by čekali o klasiky něco jiného. Je to vlastně ještě daleko méně akční než první díl Duna. Herbert se zaměřuje na emoce, nutkání, nejistotu tváří v tvář nevyhnutelnosti.

Hlavních postav je tu dost a jsou vykresleny ... i když ne mnohovrstevně, tak rozhodně plasticky. Skvěle by se hodily do nějaké specifické RPG hry, ať už byste hráli všemocného zbožštělého ale vlastně bezmocného Imperátora, podobně nadanou avšak na vedlejší kolej postavou sestru Alii, fremenského bojovníka, tleilaxanského tvarového tanečníka, benegesseritskou matku, oživlou gholu Duncana Idaha, rozpolceného mezi pocit poslání zničit Paula a lásku a oddanost k němu. Každá z postav má danou širokou sadu svých motivací, které se v některých případech odkrývají postupně, zároveň však i nejistot a pochybností, se kterými se potýkají. Pro role-play nebo možná ještě spíš pro larp jak dělané :)

Ke čtení bych Spasitele Duny doporučil všem, kteří mají rádi atmosférické, pocitové, konverzační romány, postavené v reáliích sci-fi žánru, kde se toho sice přímo moc nestane, ale dá to možnost k přemýšlení co všechno by se mohlo stát a rozebírání, proč ten a ten chce, aby se to či ono stalo/nestalo. Ale kolik takových dneska je? :)

Je škoda, že ve světě Duny se odehrává málo RPG. Má to velmi osobitý potenciál, který asi není snadné uchopit, ale kdyby se to povedlo, tak by byl zážitek jedinečný.
29.5.2022 13:10 - sirien
LokiB píše:
popisování frustrací, překážek, protivenství, se kterými se setkává neomezený vládce při snaze uskutečnit dobré myšlenky.

Tohle téma je mimochodem docela nečekaně velmi dobře ukázáno - bez nějakých zvláštních SF propriet, čistě politicky - v Honor Harrington v půlce série v... tuším že Pole potupy (4. díl)? Tak možná ještě před půlkou. ...když tam Výbor provede revoluci a jeho vůdce si idealisticky představuje jak rozebere původní režim na hadry, ale pod tlakem zuřící války, nutnosti udržet stát pohromadě, kontrolu nad armádou atd. skončí s tím, že je doslova nucen proti své vůli původní režim vlastně nejen zachovat, ale ve všech směrech ještě víc extremizovat.

Spasitele jsem ještě nečet, ale tech v Duně mi nikdy nevadil - Duna se nikdy netvářila jako hard-sf, vždycky to byla settingem víc space opera, nicméně ten tech je v rámci settingu konzistentní a dává nějak smysl.

V Problému Tří těles mi ten tech vadil tím, že je autorsky odfláklý - to co je demonstrováno jako možné na konci knížky je naprosto nekonzistentní s postupy řešení problémů v jejím průběhu (a popravdě i v tom konci) - a přitom by bylo klidně možné to umenšit a udržet pohromadě, kdyby autor trochu chtěl.
29.5.2022 13:27 - LokiB
Problém Tří Těles

Ať už shodou okolností nebo z mojí podstaty mi PTT přišlo ve své podstatě podobné Spasiteli Duny. Opět je to sociologický a psychologický román na pozadí sci-fi reálií, tentokrát tedy zejména z našeho světa. Podoba je to tedy vnitřní, nikoli v příběhu samém.

Spoilery už tu dával sirien celkem hustě, tak se nebudu žinýrovat - berte implicitně, že tu jsou.

Moje povědomí o historické etapě Činy v druhé polovině 20. století je bohužel větší než sirienovo, takže reálie běsnění kulturní revoluce, rudých gard a celkového šílenství maoistické doby znám lépe, než bych snad i chtěl. Byla to hnusná doba, ve které se děla hrozná zvěrstva a PTT v tomhle dokáže dobře přinést na krátkých konkrétních osudech několika lidí atmosféru té doby, aby si čtenář udělal představu (trochu násilnou), kde se v hlavní hrdince "historické linky" bere její nenávist k lidstvu a touha po jeho přetvoření.
Je tu i hezký příběhový oblouk, aby byla beznaděj načrtnuta i na kratičkém příběhu epizodních postav tří mladičkých rudých gardistek, které na počátku terorizují vzdělaného otce hlavní hrdinky, aby se s ní na konci po mnoha letech setkaly a v krátkosti jí vylíčily své vlastní trudné osudy. Čtenář tak vidí, že je jedno, jestli jste přímou obětí revolučního běsnění, nebo jeho vykonovatelem - váš osud bude žalostný ve všech případech. Což je jistě motiv společný všem revolucím (jakobíni a jejich oběti by mohly vyprávět).

Co pro mě bylo při poslouchání podstatné - uvědomit si, že se jedná o čínského autora (toto budu opakovat vícekrát). Definuje to jak chování a jednání jednotlivých postav - tam, kde sirienovi (oprávněně) vadí ploché, jednorozměrné postavy, je třeba vidět, že to je pro určitý tamní žánr typické, tak i mnohá zákoutí příběhu samotného. Když chce na konci nepřizpůsobivý policista Ta'Š defétistickým postavám vědců vnuknout vůli bojovat proti přicházející mimozemské agresy, udělá to pomocí alegorické vyjížďky. Vyveze dva vědce daleko za Peking (a oni se nebrání, odevzdaně ho následují), aby jim ukázal pole obsypané sarančaty ... a při pohledu na mračna hmyzu si pochopitelně oba vědci uvědomí (v kontextu dříve popsaného srovnání "mimozemšťani nás vidí jako hmyz"), že vlastně hmyz je nezničitelný, tak tedy i lidstvo by mohlo být nezničitelná a hurá, má smysl se snažit, má smysl bojovat. Jako by to vypadlo z příručky "uvědomělých hrdinů".
Zde se ztotožním se sirienm, že Ta'Š je nejsympatičtějším, i když stále plochým, hrdinou knížky.

Hlavní postavy ve skutečnosti příliš nekonají, vše se jim převáže "děje". Jsou pasivními účastníky a pozorovateli a jejich rozhodnutí, ač vlastně osudová, jsou stejně tak spíše už dopředu daná, takže nepřekvapí.

Čínské (obecněji asijské) zázemí autora mi připomělo mnoho asijských filmů z filmových festivalů 90. let ... tam jsou podobné postavy jako Ta'Š, typy antihrdinských osamělých policajtů, ovšem úplně jiného druhu než známe z evropské či americké scény. Opravdu, kdyby se chtěl někdo na postavy dívat evropskýma očima, tak jim bude těžko rozumět, těžko se zbaví pocitu "jak to, že mu tohle prošlo? proč je reakce okolí takováto, vždyť takhle by se nikdo nechoval?" ... ano, v Evropě by se takhle nikdo nechoval. Ale pro asijské příběhy je to velmi typické. Chce se to na tuto vlnu naladit, aby nebyl člověk otrávený z pocitu nelogičnosti.

Vlastně všechny "minipříběhy" ve virtuálním Světě Tří Těles, který jako online hru naprogramovali zastánci trisolarianů pro verbování dalších členů, jsou velmi WTF. Stejně jako celý smysl té hry. Ale je to psáno čtivě, podněcuje to fantasii na bázi známého. Historických postav a jejich načrtnutého charakteru a příspěvku k řešení problému tří těles, které hlavní postava coby zpočátku anonymní hráč pozoruje, v dalších kolech hry pak s nimi spolupracuje či jim představuje svoje řešení.

Historická linka působí reálně a opravdově, taková byla doba. Ale je dost málo sci-fi ... konec konců program SETI a pokusy o zachycení signálů je tu přes 20 let znám široké veřejnosti.

Moderní linka působí nereálně ... jedná se o jedno velké spiknutí "zrádců lidské rasy", které je popisováno jako strašně tajné, takže pátrání po něm připomíná detektivku, kde se hlavní hrdina snaží do něj inflitrovat, aby pomohl, ale pak se ukáže, že o něm vlastně všichni už dlouho vědí, akorát s ním nic nedělají a pomoc hlavního hrdiny asi nebyla vůbec k ničemu dobrá.
Prostě vše se děje, jak se dít má, a na činech postav v moderní lince záleží jen málo.

Narozdíl od jiných mě fyzikální část pzoadí knihy neuráží. Fyziku jsem studoval na vysoké škole několik semestrů, včetně kvantové fyziky, deterministického chaosu i strunových teorií. Načteno a nakoukáno k tomu mám hodně. A to, že si autor ohne a upraví teorie tak, aby mu seděly do příběhu, mi nevadí. Sofon není o nic šílenější "nesmysl" než skládání prostoru a předvídání budoucnosti pod vlivem melanže z Duny nebo FTL z jiných scifi sérií.
Ano, kdyby chtěl autor nebo některý z čtenářů za každou cenu tvrdit, že jeho fyzika je přeci reálná na bázi současných teorií, tak by mělo smysl se mu vysmát. Tak jsem to ale nevnímal. Na základech populární části vědeckých teorií si vymyslel sci-fi nadstavbu, kterou nemá smysl podrobovat fyzikálnímu zkoumání a lze se nad ní bavit. Popravdě od tohoto typu scifi čekám, že se pokusí rozvinout to, co "aktuálně známe", právě na úroveň něčeho fantaskního, zákony již nepodloženého.

sirien měl námitky proti tomu, že civilizace, ovládající tak pokročilé technologie, řeší problémy nesmyslným způsobem, když by měla mít možnost k daleko elegantnějším řešením.
To je na obecné úrovni námitka oprávněná, i když na některých příkladech třeba ne tak trefná. Jako příklad bych vzal invazní vs. kolonizační flotila, o které sirien psal. Popravdě, nevím jak v knížce, ale v audioknize podrobnosti o invazní flotile a jejích plánech nebylo takřka nic ... takže řešit, jestli je jejím cílem "válka" v pozemském slova smyslu, vlastně ani dost dobře nejde. Invaze může být velmi podobná prosté kolonizaci v případě, že kolonizovaný není schopen adekvátní obrany. Žargonem PTT: když kolonizujete les, jste vůbec ve válce s mravenci nebo stonožkami, kteří ho obývají?

Když jsem se dokázal naladit na pociti asijských noir filmů z 90. letech, tak jsem si PTT celkem užil. Neřešil jsem, proč někdo jde sem či tam, a jak a proč někdo jiný může někoho neustále sledovat (ve smyslu starého policejního sledování), ale přesto exisují "dlouhodobé strašně tajné konspirace", které by v daném světě nemohly obstát ani 24 hodin. Reálie kulturní revoluce, čínského zaostalého venkova, moderní detektivky současnosti, virtuálního světa online her jsou pak zajímavé a kniha není až tak zdlouhavá. Opět - kdyby někdo čekal, podobně jako u Spasitele Duny, akční nálož, tak bude zcela zklamán, žádná se nekoná. A snad jediná opravdová akce v pokusu zastavit tanker v Panamském průplavu pomocí nanovláken by jersonovskému čtenáři musela přivodit bolest hlavy :)

Psychologický aspekt románu je zajímavý - může někdo kvůli vlastním zkušenostem znenávidět celé lidstvo tak, že by chtěl jeho vyhlazení nebo aspoň podrobení si "někým vyspělejším"? Může být tím důvodem tragická osobní zkušenost se státním útlakem? Nesouhlas s neekologickým chováním lidstva? Opravdu by si někdo myslel, že mimozešťany přinesou mezidruhový komunismus? Opravdu by někdo na základě fašistického zřízení ve své zemi v daném bodě historie odsoudil celé lidstvo jako nenapravitelné? A to někdo psychopatický, ale vlastně "logicky uvažující"?

Můj dojem byl, že je to postaveno značně zkratkovitě a uměle, aby to posloužilo příběhu. Ale zase, na bázi podobného žánru asijské kultury, jak jsem se s ní setkal já, je to funkční a odpovídající.

Zkusím i další díly trilogie, abych viděl, kam se svým příběhem autor zamíří a zda v něm dopřeje postavám více volnosti.
29.5.2022 15:34 - sirien
LokiB píše:
Sofon není o nic šílenější "nesmysl" než skládání prostoru a předvídání budoucnosti pod vlivem melanže z Duny nebo FTL z jiných scifi sérií.

Já jen znovu upřesním, že mě nevadila fyzikální (ne)reálnost, mě vadila příběhová nekonzistence vykreslené technologie. To že pokud dokáže to, co je na konci demonstrováno, že dokáže, pak všechny ostatní plány a dění nedávají smysl.

Je to asi jako by mě autor zkoušel přesvědčit (a následující příměr mi přijde vlastně velmi přesný), že nejlepší způsob jak někoho zabít pistolí je namířit na něj, přimět jej stoupnout si pod lustr a pak zkoušet přestřílet zavěšení lustru nad jeho hlavou. Může to být zajímavá scéna, ale v hlavě mi celou dobu bude prostě znít "vlastně celé bullshit, prostě by ho zastřelil".

Ten dysonovsky-sférický potenciál sofonu byl prostě OP a story breaking.


Podobně s kolonizační flotilou. Můj problém není s flotilou. Můj problém je že pokud máš industriální potenciál takovou flotilu postavit (a fůzní energii a kdovíco dalšího), tak nepotřebuješ k zajištění přežití rasy kolonizovat obyvatelný svět. Stačí Ti doletět kamkoliv, kde jsou zdroje (libovolná planetární soustava, což je podle současných poznatků takřka libovolná hvězda - potřebuješ vodík abys měl energii, vodík je všude, zbytek se pořeší, case closed - není to optimální, možná to je dokonce krajně nouzové, ale je to funkční). Co dál (teraformaci, hledání obyvatelného světa...) můžeš řešit pozdějc (a nemusíš s nikým riskantně válčit, natož čekat jestli se laskavě ozve).


S tím zbytkem vcelku souhlasim. Jen teda ta zkratkovitost mi z většiny ani nijak nevadila - jak píšeš, nějak to patří k žánru a nebyl pro mě problém se na ní naladit.
29.5.2022 16:37 - LokiB
sirien: S tím, jak vadí "fyzikální šílenosti" jsem spíše reagoval na Loga než na tebe. Tomu by ty (ne)fyzikální elementy vadily dle vyjádření dost.

co se kolonizační flotily týče ... čéče, nevím nakolik je funkční teorie "mám dost energie, tak dokážu kolonizovat takřka libovolný systém". Jako nejsem expert na obyvatelnost, stále tak nějak ale žiju v informacích, že "planet pozemského typu v obyvatelné zóně kolem hvězdy + obyvatelné zóně v rámci galaxie" není až zas tolik. Plynný obry nechceš, Merkury taky moc nechceš, Pluta taky moc nechceš.
+ v knížce uvádějí, že při setinové rychlosti světla a zásobách mají energii právě tak na jedno brždění. Jestli je to omezuje v maximálním dosahu ... nevím, trochu jsem měl pocit, že ano, ale ne tak, že by Země byla úplně jedinou možností.

Koukal jsem i po nějakých zdrojích, ale dost líně:
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_nearest_exoplanets
resp. starší:
https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=593388

zas taková hitparáda to není :)
A jestli skutečně mají pocit, že lidstvo je proti nim jen hmyz, čeho by se báli? To, že tomu říkají "invazní flotila" vlastně ani nutně neimplikuje, že je nějak moc vojenská.

Ale jako nepřu se, že nešvar mnoha scifi "mám obrovské zdroje a využívám je divným způsobem" se týká i PTT.
Mě to tolik nerušilo, protože když už jsem skousnul to, že provinilou vědkyni zachrání pomocí deus-ex machina, že Ta'Š je tak geniální, aby mu procházelo všechno co dělá, že může vegetovat americký miliardář sázející stromky v Číně, že se supertajní a strašně mocní konspirátoři nechají nachytat jako děti hrající si na babu (he, to neměli žádné své informátory u policie a armády?), tak jsem tenhle potenciální rozpor v logice skousnul taky :)
29.5.2022 19:24 - sirien
Loki: dost energie a průmyslovou kapacitu. A Ty nepotřebuješ planetu pozemského typu - potřebuješ jen těleso, které může sloužit jako zdroj surovin pro další rozvoj. Pokud máš flotilu, ve které dokáží cestovatelé přežít mezihvězdnou výpravu (life support atd.), tak je klidně můžeš ubytovat ve vesmírné stanici. Tu planetu potřebuješ pak jen na těžbu (zejména dalšího vodíku pro fůzi, tzn. voda se hodí, ale ta je ve vesmíru zjevně skoro všude, ale i materiálů na stavbu). Technicky by Ti stačilo cokoliv jako Měsíc. (Možnost vybudovat základnu na povrchu je příjemnej bonus... Venuše asi sucks, ale Neptun s jeho měsícema taky pohoda.)

Jak píšu, není to optimální řešení, spíš zoufalé, ale pokud Tvoje civilizace má tuhle kapacitu a zároveň čelí hrozbě destrukce ve velmi dohledné době, tak to je pragmatické řešení.

Moje výhrada není ani tak to že se vrhli na lidi - ale že by se mnohem dřív vrhli kamkoliv jinam. (Efektivně tak jako tak na lidi, protože AFAIK Slunce je nejbližší soustava Centauri a proč se táhnout dál, než musíš... ale to je už jiná story; ono by nejspíš šly na několik systémů, kdyby na to měli kapacitu - což z toho popisu se mi zdálo, že spíš měli.)


EDIT: nicméně tohle mi vadilo v důsledku o dost míň, než ten Sofon...
29.5.2022 19:52 - LokiB
sirien: ale počkej, vždyť oni měli tu flotilu rozpracovanou a opertivně ji poslali na Zemi. Takže žádné " mnohem dřív nebylo" ... dříve neměli flotilu postavenou. A shodou okolností (sic!) se právě "objevení Země" spojilo s dobou, kdy dokončovali flotilu, ne?

sirien píše:
Technicky by Ti stačilo cokoliv jako Měsíc.


Jako čistě teoreticky by byla zajímavá studie, na jak dlouho by opravdu civilizaci stačilo něco jako Měsíc - uhlík na něm v podstatě není, kolik je tam vodíku se zatím neví, ale ty "známé" zásoby na pólech nejsou nijak zázračné (pro civilizaci - pro pár desítek výzkumníků by to mohlo stačit nadlouho, ale tady se bavíme o civilizaci). Jako máš tam nějaké kovy atd, ale dost prvků chybí. Co si budeš schopnem vyrobit je otázka. Ta absence vody bude zásadní - Měsíc vody moc nemá.

+ ber to, že Měsíc je v mnohém Zemi podobný, protože "je z ní". Ale to nebude platit pro většinu měsíců jiných planet, které se od své planety spíše výrazně liší.

jako jo, ve sci-fi by si s tím autor nějak zkratkovitě poradit dokázal, kdyby chtěl. prostě by řekl, že doletěli k planetě, která sice nebylo úplně skvělá, ale se svou technologií dokázali za cenu značnách omezení to a to a to ...

ad Sofon: no tak podle mě je to od něj takový božský výcuc z prstu :) Jako roztažení do rozměrů a s tím spojené hokus pokusy, ok ... na tom nic závadného neshledávám. Ale použití protonu jako "matérie", tedy udělat přímo "v něm" super počítač (kde asi bere energii?) je pro mě dost divné a fyzikální oporu pro to jsem nějak nenašel. Jako kdyby to zkusil hrát na kvarky a další subatomární částice (klidně i vymyšlené), z jejichž pomocí by třeba "něco sestrojil" ... no, nežral bych to, ale by to snesitelnější.

Jinak mnohé schopnsoti a projevy vícerozměrného "něčeho" v projekci do našeho "známého" 3+1D ... to popisuje sice zjednodušeně, ale tolik mě to netrápí. Obalení Země a promítání na sítnici ... hmm, ok :) jako jo, vícerozměrný "stroj" by to asi dokázal, tak jak popisuje, ale v knize je to moc naefekt, dalo se to držet i více přizemi, jako se drží jinde.
30.5.2022 08:09 - Jerson
Když už tu tecgnologii takhle rozebíráte, mohli byste ji nějak stručně vysvětlit pro nás, kteří knihu nečetli, abychom dokázali sledovat, co by ne ní mohlo být špatně?
30.5.2022 10:44 - LokiB
Hele ... těžko, ono není (aspoňv audio knize) nějak podrobně popsaná.
Sofon - "rozbalení" 11ti rozměrného protonu do 3+1D, ve kterém má obrovský povrch. pak jsou do něj "vyleptány" spoje superpočítače s pokročilou AI. následně je "sbalen" zpět. A pak je kvantově provázán s dalším sofonem, takže když jeden pošlu pryč, tak můžu instantně na tom, který mi tu zůstal "vidět", co se děje s tím prvním a zároveň ho můžu i "ovládat".

no a dvojici sofonů pošlou na Zem (konvenční cestou - vystřelení urychlovačem). A tady je sofon skoro všemocný - tak jako my můžeme ze 3 rozměrů konat zázraky ve světě 2D mravenců resp. 2D koleček (zničeho nic se objevit, zmizet, převracet strany, ...) tak sofon může podobně konat zázraky v "našem 3D" ... pronikne do všech prostor, může řídit, co kdo uvidí, atd.

Ono to nějak moc víc popsané nebylo ... prostě taková sci-fi haluz na bázi známého fyzikálního jevu, rozvinutého ad-absurdum. má to 100+1 nelogičností, jak už sci-fi mívá.
30.5.2022 11:04 - Jerson
Díky za vysvětlení. Asi už chápu, že s takovou technologií by daná civilizace měla zvládat i jiné věci.
14.6.2022 14:17 - sirien
Loki: jo, protože přesně takhle to funguje. Nemáš nic a najednou z fleku stravíš mezihvězdnou flotilu. Žádné vesmírné stanice, žádné drone probes... prostě celou dobu máš potenciál na to postavit funkční mezihvězdnou flotilu, ale neděláš to (Možnost pálit sofony nebo nějakou jejich lite-verzi ke každý hvězdě okolo vůbec neřešim.) Přesně takhle to ostatně funguje všude, že jo - lidi se prostě vůbec neplavili na mořích a pak najednou postavili druhoválečné flotily bitevních lodí a křižníků a letadlovek s ponorkama.
14.6.2022 14:33 - LokiB
sirien: hele, já nevím, jak to funguje, já nikdy žádnou mezihvězdnou flotilu nestavěl :)
a co se sofonů týče ... to přece neměli, opravdu je začali "vyrábět" až na konci, resp. první "funkční" rovnou poslali k Zemi. Žádné další neměli k dispozici a už jen výroba těhle je skoro ekonomicky zničila. Takže ten argument, že je mohli pálit ke každý hvězdě okolo, není pravdivý.
14.6.2022 14:41 - Dukolm
Sirien: Protože ... ... Temný les
14.6.2022 14:53 - Jerson
Ví, že je jediný na světě, koho se emzáci bojí, ale neví, proč ho OSN vybralo?
Doufám že je to jen nevhodně shrnuto.
16.6.2022 20:39 - sirien
off/on list reading

Spasitel Duny

Přísahal bych, že sem ho měl na seznamu... ale ukázalo se, že ne. Weird.

Nudný a totálně o ničem.

Věděl jsem že to má jiný "styl a tempo" než Duna, tak jsem to rozečetl "otevřeně" - a pár desítek stran to fungovalo, než se to rozpadlo. Celá knížka jsou jen prázdný dialogy o ničem, bez děje, expozice, čehokoliv. Na posledních asi třiceti stranách se začne něco trochu dít, ale je to zoufale málo.

Ty dialogy jsou učebnicová nápodoba formy bez skutečného obsahu - na pohled vypadají jako nějaké citáty z Dunské fan-fikce, bohužel, myšlenky v nich jsou nahrazené snahou o mnohoznačnost nebo intelektuálně pozérským "muškařením" (nahozením něčeho chytře znějícího v naději, že si tam čtenář doplní vlastní hluboký význam). Vtip pak je, když tyto dialogy musí být neustále provázeny vysvětlením jejich smyslu nebo významu něčí věty, jakoby to činilo předchozí triviální výměnu nějak hlubší, než skutečně je.

A prakticky jenom z tohodle se Herbert snaží postavit knížku. Všechno je ponechané někde mezi řádky, jakoby si skutečný děj, akce i myšlenky a záměry postav měl čtenář domýšlet sám. Nikde není žádný děj, žádná agency postav - kdekdo mudruje nad proroctvími a věštbami, ty nejsou ale nikdy ukázané. Postavy samy na mě ani nepůsobí jako své předlohy z původní knížky - a to nad rámec nějaké proměny za uplynulou dobu (která, btw., taky není řečená... celou Dunu se Paul snaží zabránit džihádu - tady je v úvodu řečeno že ten proběhl/probíhá - proč, jak? Proti komu vůbec? Bez vysvětlení.)

Popravdě, docela to připomíná sequely jiných věcí, které byly chválené za myšlenkovou hloubku a jejichž autoři se pak urvali ze řetězu - ať už neexistující pokračování Matrixu nebo třeba Ghost in the Shell... trojka, pokud se pamatuju dobře?


Je tam pár dobrých momentek. Bene Tleilax je zajímavé rozšíření univerza. (Random zbytečný fakt že už dřív vytvořili kwizatze haderacha aniž by to Bene Geserit věděl je naopak sequel bullshit jak midichlorianama mezi oči.) Alia má dvě nebo tři dobré scény, které nesou i nějakou myšlenku a koncept (bohužel nerozvinuté).

Nemůžu se zbavit dojmu, že ať chtěl Herbert říct cokoliv, tak byla chyba zkoušet to sdělit primárně skrze Paula, který se (minimálně pro Herberta) zjevně vyčerpal - ta knížka měla mít jiného protagonistu, sledovat děj jeho očima, představit věci z jiného úhlu. Alia by fungovala dobře a má i dost vlastních témat. Hyat by mohl být zajímavý. Irulán by nemusela být marná (ten její závěrečný obrat byl jinak totálně nepředeslané wtf). Fremen vracející se s džihádu, změněný mořskými světy a filosofií, kterou potkal a který by se na Arrakis vracel s pochopením Lyetovy filosofie a cílů větším, než měl Paul sám, by mohl dát zajímavou perspektivu.



...kdyby mi někdo kdo četl ty další řekl, jak moc jsou ve zmíněných bodech odlišné, tak bych to asi ocenil - pořád se mi to universum líbí a klidně bych si přečet něco dalšího, klidně i stylově jinýho než je původní Duna, ale jestli to má být v tomhle stylu, tak radši ne.


Loki: Tvoje paralela s Problémem tří těles IMO totálně nefunguje. Ano, obě knížky jsou vyprávěny skrze komorní dialogy, nicméně ve Třech tělesech je i víc než jen dialogy a hlavně ty dialogy něco konkrétního odhalují a posouvají, zatímco tady jen mlží a "chytračí". Pocitově i co do formy to je úplně někde jinde.
16.6.2022 21:10 - LokiB
Paralela, o které jsem psal (nebo aspoň chtěl psát) je v tom, že se jedná v obou případech spíše o sociologicko-politologické-psychologické drama, než o scifi. řeší se otázky společnosti, pravidel jejího fungování, roli jedince ve společnosti (v obou dílech tedy ze zcela jiných pozic, s jinak ustanovenými hrdiny)

Takže ne podobnost v obsahu, ani podobnost ve formě psaní, jako spíš v obecném tématu.
Jestli jsi někde v tom, co jsem psal, viděl i jiné paralely, tak jsem se asi špatně vyjádřil, i když si nepamatuju, že bych je tam uváděl.

Mám za to, že Herbert tímhle dílem řekl přesně to co chtěl (což neznamená, že to pro každého musí být zábavné a stravitelné).
A právě ta v mnoha ohledech zoufalá role vládce, jehož očima se na to díváme, má poskytnout prožitek osamění, neporozumění, determinace a omezeného rozhodovacího prostoru i u supreme-leadera.
16.6.2022 21:20 - sirien
Loki: aha, fair enough, možná sem Tě blbě pochopil, myslel sem že tim narážíš i na samotnou formu toho jak je ta knížka psaná. Jo, co do tématu asi jo.

Jestli tím Herbert řekl to co chtěl nevím... možná se o to snažil. Pokud jde o nějaký pocit osamění a tak trochu bezmoci v tváří v tvář událostem, setrvačnosti a kauzalitě věcí, tak se obávám, že to není udělané moc dobře. V té Honor Harrington v té lince Roberta Pierre a "jeho" revoluce to bylo zpracované řádově líp - což je o to bolestivější srovnání, že v tom Honorverse to vlastně byla takřka vedlejší dějová linka. Když to dám vedle sebe, tak ohromný rozdíl je právě v tom, že v tom Honorverse přímo vidíš ty jednotlivé konkrétní události a jejich dopad a to jak specificky omezují Pierra a nutí ho vzdálit se proti vlastní vůli vlastním ideálům z čiročiré nutnosti nebo absenci možností - ve Spasiteli je tohle nechané jen ve vágních deklaracích o jakýchsi intrikách, jakýchsi politických protivnících a zejména jakýchsti věštbách něčeho - celé je to tak abstraktní že Paulův postoj k věci je v důsledku neuchopitelný, sražený na nějaké "no asi to tak dělá protože nějaké vize co měl" - což jako super, ale v ten moment to není o vládci a vládě, ale o nějaké depresi z nevyhnutelného determinismu (který ani není ukázaný).

Jako... jo, ty myšlenky tam jsou a asi bych je viděl i kdybych je neznal předem, ale jejich zpracování je přinejlepším meh, přinejhorším přímo mizerný. Je to jedna z těch knížek kde sem byl rád, že je tak krátká, protože být delší tak by se otravnost čtení změnila v utrpení.
16.6.2022 21:28 - Pan Bača
Sirien: víc se v toho děje asi až v Kacířích Duny, Děti Duny i Božský imperátor jsou takové hloubání nad nesmrtelností chrousta.
16.6.2022 21:29 - LokiB
Hele já jsem ze Spasitele Duny odvázanej nebyl :) Je to i na poslouchání těžké, natož na čtení.
Co tomu dávám za kredit, tak že se pokusil (i když to mnozí nechápou) vytvořit anti-hrdinu v postavě Paula, který sice vyšplhá přes mrtvoly na vrchol ... ale tam rozhodně není šťastný, naopak, spíš trpí.

Taky je to o víc jak generaci starší série než Honor Harringtonová a to zrovna v té době bylo hodně znát. 1970 už sice není scifi pravěk z 50. let, ale podobně laděných děl bych řekl že tehdy moc nebylo, jesti nějaké.

Že to jiní pak uchopoli třeba líp ... v tom není sporu.

Jako dinosaurovi mi ještě přijde zajímavý jazyk a forma zrovna Spasitele ... jak moc se to vzpírá čtení a přitom Herbert uměl psát. Že to opravdu k přemýšlení nutí, neservíruje to rozhodně čtenáři na zlatém podnose :)
16.6.2022 21:31 - LokiB
Pan Bača: tak vem si, že ono je to opravdu hodně o nesmrtelnosti božského chrousta. To není žádná akční scifi, dokonce ani silně příběhová. Spíš pocitová a kontemplační.
Tím pádem je to pro výrazně užší publikum až na pomezí intelektuálních elitářů :)
16.6.2022 21:34 - Pan Bača
LokiB: no, to je vlastně pravda (četl jsemvto několikrát a Duna zabírá v poličce pěknou žlutou řadu. I tak mám ale raději ty další díly, dokonce i dokončení celé série už od Herbertova syna ;-)
16.6.2022 22:37 - Log 1=0
[hereze]
Už první díl byl zdlouhavý, rozvleklý, nudný, špatně čitelný a zdaleka ne tak chytrý, jak se tvářil. Že pokračování jede ve stejném duchu a ještě dál, by nemělo být překvapivé.
[/hereze]
3.7.2022 14:01 - sirien
Huxley, Krásný nový svět

Do půlky dokud to vykresluje dystopickou budoucnost se to čte docela (!) dobře. Od půlky, kdy se objeví nová postava a začne to být o vztazích, pocitech a zejména morálce to je dost nuda. Začátek závěru jakoby nabíral trochu dech, ale to zdání rychle přejde.

Celé to vlastně hrozně směšně zestárlo, dříve asi provokativně myšlené hlášky a tropes dneska vyznívají skoro trapně (zejm. celé ty alegorie s Fordem).

Jak jsem to četl tak jsem měl víc a víc dojem, že to ani neni dystopie, ale jen Huxleyho předčasně stařecké mrmlání nad úpadem morálky mládeže a hrůza z hroucení životních pořádků jeho mládí. (Což je otázka, jak moc je chyba mých očekávání, a jak moc to je vlastně rys žánru jako celku... viz ještě níže). Napsat něco takovýho dneska, "ok boomer" ho (zaslouženě) nemine. I když nepochybuju že se najde hromada poplašnejch konzervativců, co tou knížkou budou zapáleně mávat a žvanit něco o její aktuálnosti. Celé mi to připomíná ten posměšek, že technologie vzniklá před 20. rokem života je přirozená a samozřejmá, technologie vzniklá před 40. rokem života je revoluční a úžasná, technologie vzniklá později je děsivou herezí a hrozbou řádu světa. Totéž se dá říct i o společenských změnách. Huxley jen stárnul nějak moc rychle.

Překlad "Konec civilizace" je totální prasárna, kdy překladatel a) rve do názvu a tím na čtenáře vlastní a dost pochybnou interpretaci, b) totálně ignoruje autorský záměr, že název je frází, která se v knize několikrát zopakuje, c) že původní název je popisem samotného dystopického světa který je vykreslen, ať už upřímně z pohledu jeho obyvatel, nebo sarkasticky z pohledu vnějšího pozorovatele.


Anyway, tohle byla poslední "klasická dystopie", co mi zbývala. A výše zmíněné je na ní vidět asi nejkřiklavějc, ale je to dost typické. Celkově musím říct, že mě ten (sub)žánr spíš zklamal. Pokud nějaká dystopie překračuje stín svojí dekády (max. generace), tak to je spíš tím, že autor trefil nadčasovější téma, než tím, že by dokázal uchopit hrozbu budoucnosti a varovně ji vykreslit.

Dystopie jsou očividně často mnohem víc projekcí autorovy dobové úzkosti na budoucnost, než skutečnou vizí budoucnosti, natož smysluplným varováním před ní. Je jen otázka, jak moc z toho nějaká z nich vybočuje - což ale asi radši nebudu pitvat.
3.7.2022 19:36 - LokiB
Že by stařecky brblal už v nějakých 36 letech, kdy to psal, resp. v 27, když už nosil v hlavě? Huxley prý říkal, že to má být parodie na krásné futuristické světy H.G.Wellse, kterou pak rozvedl o něco dál. Té teorii o mrmlání moc nevěřím.
3.7.2022 22:05 - sirien
Já nechtěl říct, že to tak bylo - jen že to tak na mě působilo. (Nicméně mentálně před-zestárlý intelektuály sem už potkal taky.) Jakože ty motivy strachu z úpadku morálky v podobě volné sexuality, štěstí bez dřiny a potu, ztráty bohabojnosti a dalších klasik stařeckého mrmlání na mládež since Babylon tam jsou doočíbijící.

Každopádně pokud to fakt mělo (i) parodovat Wellse, tak je to další důvod do sbírky toho, proč je ofiko cz název překladovej mega fail.
6.7.2022 13:04 - Kadir beneath Mo Moteh
Nechávám tady pár dalších zajímavých dystopických knih, raději bez spoilerů. Většina asi kvalitou nedosahuje na nejznámější díla žánru, ale přinášejí i další pohledy.

GORELOV, Michail Michajlovič. Ďábelský rok.
Velice brakový příběh o zkomunizované zemi, nejspíš jedna z prvních knih žánru reflektující vznik Sovětského svazu.

WYNDHAM, John. Kukly.
Kombinace post-apo a dystopie. O strachu z jinakosti a náboženském fanatismu. Konec mě zanechal v pochybnostech o morálce hlavních postav.

TEVIS, Walter S. Zpěv drozda.
Roboti to s námi mysleli dobře, ale dopadlo to jako obvykle :-) Trochu rozvleklé.

KŘÍŽ, Ivan. Pravda o zkáze Sodomy.
Kniha líčící postupný přerod společnosti v tvrdou totalitu. Forma je těžko stravitelná, ale nakonec jsem byl spokojený. Zjevná narážka na život v komunistickém Československu.

BOYE, Karin. Kallocain.
Dystopie netradičně z pohledu nadšeného přisluhovače režimu. Mohlo by se to jmenovat třeba O pozdním prozření doktora Mengeleho, nebo tak podobně :-)

HILTON, James. Ztracený obzor.
Kniha, ze které pochází pojem Šangri-La, ale byl to skutečně takový ráj? Styl vyprávění odpovídá době vzniku.
6.7.2022 13:19 - LokiB
Tak Vladimír Sorokin: Den opričníka je takyslušná dystopie ... ale málo scifi.
26.8.2022 11:46 - shari
Tak... přečetla jsem knížku Vazači zhouby od Artemiana (Strangers and dragons). Hm... po přečtení ukázkové kapitoly jsem měla trochu obavy, ale překvapilo mě, že text pěkně plynul a byl celkem čtivý.
Zápletka je poměrně jednoduchá a přímočará, což pro mě není negativní věc, osobně mám ráda příběhy založené více na postavách a jejich povahách/osobnostech/motivacích, takže složitou zápletku klidně oželím, pokud mě postavy baví.
Tady... no... postavy jsou takové... nijaké. S výjimkou trpaslíků, ti jsou, s výjimkou pár scén, megaotravní - to, že všichni mají v povaze každého na potkání urážet, se prostě časem přejí. Z hlavních postav měl největší potenciál asi Skelen, alespoň teda v prvních kapitolách. U Jiskry mě zaujaly pokusy o popsání/zpracování emocí z pohledu "nesmrtelného anděla", ale bylo to trochu zabitý tím, že to často sklouzlo do stěžování si.
Asi to zní, jako že si jen stěžuju, ale čtení samotné mě víc bavilo než nebavilo. Pokud chcete knížku, u které můžete vypnout a nechat se unášet dějem, tak tahle by za přečtení stát mohla.
Dala bych tak dvě a půl až tři hvězdičky z pěti. Pokud budu mít čas a náladu, přečtu si to ještě jednou a zkusím to trochu víc rozebrat.
29.8.2022 14:00 - crowen
Ak niekto citate knihy aj v anglictine, mrknite sa na tieto dve serie:

The Lost - prieskumny tim americkeho vojenskeho namornictva (marine recon) sa pocas cvicenia v Norsku ocitne v inej zemi inspirovanej irskymi legendami. Velmi svizne, napinave, dobre vystavany pribeh. Po case sa to sice zvrhne na guns, explosives, shit it does not work, where is my magical sword, repeat, ale urcite to stoji za precitanie. Ak poucuvate audioknihy, tak si to dajte ako audio, typek, co to prerozpraval je uplne super.

Hell divers- paradne postapo. Zem bola znicena, zvysky ludstva prezivaju v dvoch obrovskych vojenskych vzducholodiach. Hell divers su vysadkari, co skacu na zem a hladaju nahradne diely, atomove clanky atd nutne na udrzanie poslednych vzducholodi vo vzduchu. Velmi dobre premysleny a vybudovany svet, postavy aj pribeh.
11.9.2022 23:06 - LokiB
Liou Cch’-sin: Vzpomímka na zemi

v textu jsou určitě spoilery, tak kdo nechce být ochuzen o překvapení, tak nečtětě!

O prvním díle trilogie - Problém tří těles - jsme si tu už psali.

Díl druhý: Temný les
Díl třetí: Vzpomínka na Zemi

Dukolm měl pravdu, že první díl je vlastně taková příprava na další dva díly.
Na začítku druhého už nacházíme Zemi v situaci, kdy se po objevení trisolaranské invaze chystá na reakci - obranu.

Protože sofony stále vše špehují a navíc ještě brání některým směrům vědeckého rozvoje, rozhodla se Rada Planetární Obrany pro velmi neobvyklý trik - vybrala 4 mužr, mediátory, kteří mají mít velmi volnou ruku, vysoké pravomoci, nemusí se nikomu zodpovídat, nikomu své plány vysvětlovat a mají jediný úkol, zato však dost obecný - sami mají najít nějaký neotřelý způsob, jak trisolarany zastavit. Něco, co by trisolarany nenapadlo, něco, na co se nedokáží připravit.

Tenhle autorský nápad je neotřelý a zajímavý. Jasně, každého asi hned napadne, že je to přeci kravina, že to nebude fungovat, že jeden člověk nemůže ... hele, tohle je prostě nutné hrát s autorem jako hru a přistoupit na jeho pravidla - asi je to kravina, ale nějaká šance v tom je, a lidstvo je zoufalé.

Liou Cch'-sinův přístup k postavám i příběhu jako takovému je .. majetnický. Dělá si s nimi co chce, co si zamane, to vyjde, nebo naopak nevyjde, příběh se místy vleče dlouhými scénickými popisy, aby chvilku na to přeskočil 50 let s krátkou notickou "během této doby se lidstvo naučilo to a to, vyvinulo to a to, a teď má obří vesmírnou flotilu".
Když si zamane, o flotilu Země přijde. Když se to hodí, vymyslí se nový pohon. Pak je z nějakého důvodu zakázán, tak se vymyslí jiný. Potřeba příběhu diktuje co se kdy stane. Má-li někdo přežít atentát, prostě se najde způsob, jak ho přežije. A kdo přežít nemá, má holt smůlu.

Komu tento ... dalo by se říc railroadový ... přístup v románu nesedí, ten bude z trilogie otrávený. Už proto, že celý příběh je vlastně poselstvím. A to poselstvím hodně "čínským".

Po převážně amerických sci-fi tu člověka trkne velká čínskost těchto knih - většina hlavních postav jsou číňané. Většinu pozitivních akcí provádějí číňané. Američané nedělají skoro nic, jsou nafoukaní a selhávají, Evropané se snaží tmelit, ale pozitivní jsou hlavně tam, kde dají na číňany, Rusové typicky poradí, mají zkušené vědce ...

Pozitivní úloha "armády" (opět typicky velmi čínské) je častým tématem. Důležité je uvědomění a plnění povinností. I když "ne stále". Občas se individualismus vyplatí ... na chvíli.

Fyziku v příběhu je třeba, podobně jako jiné zmiňované aspekty, prostě přijmout. Sofony, fúzní motory, ohýbače prostoru, cestování rychlostí světla, hmota na bázi silné interakce, atd. atp. Nemá cenu nad tím špekulovat stylem "tohle by za dnešních znalostí přeci nefungovalo". Je to scifi, dude.

Jak jsem psal výše, styl vyprávění je pro autora typický v tom, že dokáže často na celou kapitolu rozepsat nějakou "boční linku" - tu o obléhání Cařihradu (ta působí jak "kniha v knize", je zajímavá sama o sobě a dobře navázaná na celý příběh), tu o Tajemných kryptických příbězích, ve kterých má být ukrytý návod na přežití Země, tu životopis jednoho hrdiny na mnoho stran, od mládí, přes univerzitu až po smrtelnou chorobu ... a jaké to celé má vliv na jeho roli v příběhu, kapitolka o specifických (netrisolaranských) emzácích a jejich emzáckému přístupu k čištění hvězdných soustav.

Autor sype z rukávu kopu (nejen) scifi nápadů, které vždy nějak rozvine až osamostatní:
* komunikace s emzáky, její problémy, technické postupy, návaznosti a vyměňované informace
* různé možnosti pro cestování ve Vesmíru, s jejich úskalími
* hrozby zničení Země resp. lidstva (opakované a přitom pokaždé zcela originální)
* nápady na záchranu Země (často nejprve ukryté ve spleti náznaků, pak popsané detailně s myšlenkou proč mohly fungovat ... a proč pak vlastně typicky neungovaly)
* cesta mezihvězdných korábů, které opustily navždy Zemi a vydaly se ke hvězdám ... psychologie a sociologie jednotlivců i celých kolektivů ... každému se stane něco jiného, každý má vlastní, jedinečný osud
* sociologie vemírných civilizací (proč není možná a proč taková animosita mezi civilizacemi a co z toho vyplývá)
* život na Zemi za 200 či 400 let - co se změnilo, detaily technologie bydlení, obživy, využívání energie a způsoby zábavy
* opakovaný rafinovaný pokus o vyhlazení lidstva
* posuny v čase o desítky, stovky let ... až po miliony a miliardy na samotný konec vesmíru na konci třetí knihy (tentokrát bez Restaurantu).
* vývoj vesmíru v závislosti na inteligentních civilizacích. ty tak ovlivňují vesmír do té míry, že mohou nevhodným zasahováním zabránit "restartu vesmíru" po smrštění a velkém křachu.

Vzhledem k tomu, že toto nemá být recenze ani souhrn díla, spíš takové pocity z poslechu knih, mohu si dovolit dílo samo o sobě hodnotit povrchně, na emoční úrovni. Jinak by to bylo těžké.

Sousto, jaké trilogie představuje, je obrovské, hutné a někdy obtížněji stravitelné, přitom často chutné a odměňující pro pozorné a poučené čtenáře.
Chvilkami jsem si při čtení zoufal, aby už daná kapitola a část děje skončila, jindy jsem se nemohl dočkat rozuzlení a dalšího vývoje děje.

Opravdu to není klasická hard scifi. Skalní milovníci hvězdných bitev a vesmírných letů by byli asi zklamáni - na to je v knihách moc moralizování, moc sociologie, moc psychologie. Ale přitom vesmírné boje v knize jsou a nejsou nezajímavé. A i vesmírné lety tu jsou, dokonce více různých ... dokonce až k jednomu případu, kdy do vesmíru letí "pouze mozek".

Druhý díl je hlavně o meditátorech - jak individuál ve společnosti čínského typu může oblafnout trisolarany, i když to vlastně nejde. Jak přežívá jedinec ve společnosti. Jaký je jeho význam, role a možnosti ovlivnit cokoli.

Třetí díl je hlavně o Strážcích Meče - jak dát individuálům moc a odpovědnost držet trisolarany na uzdě, jak je nechat selhat, jak vidět lidstvo kolabovat, skoro až k úplnému zničení, jak jim dát znovu moc a znovu je nechat selhat, ale to vše z bohulibých důvodů, které nemusí být potrestány.

Trilogie Vzpomínka na Zemi určitě neosloví všechny. Ale ty, kterým zarezonuje, dokáže dát opravdu hodně - emočně (na úrovni vztahu k postavám a jejich osudům a rozhodnutím), intelektuálně (jedinec vs společnost, smysl existence a schopnost se s ním vyrovnat), čtenářsky (zajímavé popisy, skicy neotřelých vizualizací), znalostně (fyzika za mnoha v knize popsanými fenomény).

Druhý a třetí díl je akčnější, čtivější než díl první. Ten byl opravdu skoro pouze sociologickým dílem. Celkově ... mohu doporučit. Jen to chce nevzdat po prvních 100 stránkách kdy to může někomu přijít jak totální nuda :)
25.9.2022 22:04 - Log 1=0
Sníh
Tahle knížka mi byla doporučena Sirienem, tak tu hodím feedback, jak se mi líbila.

Prý je to zakládající dílo cyberpunku, srovnatelné s Neuromancerem. A líbilo se mi víc, jak Neuromancer, bylo to takové příjemně odlehčené, a přitom to skutečně obsahovalo ty klíčové propriety žánru.

Bohužel to pořád nebylo nic moc. Rozjezd je dost pomalý, tedy ne přímo úvod, ale po prvních pár kapitolkách to zpomalí. A vůbec tomu nepomáhá stříhání mezi dějovými liniemi, které nepůsobí jako cliffhenger, ale utne to každou linku zrovna ve chvíli, kdy mě začala zajímat.

Když už jsme u dějových linií... tak jsou dost nevyvážené. Ne jako vážně, k čemu tam byla S.O.? Mám skoro pocit, že by se ta její linka dala s relativně malým úsilím vystřihnout a kniha by byla kratší.

Co mě iritovalo, byla hlavní zápletka. Takhle to zní dost děsivě. Spíše než hlavní zápletka bych měl říct hlavní záhada. Jako že tam bylo spousta věcí s mizerným Jerson score, ale nevadily, protože byly cool. Tohle zabralo tuny vysvětlování, a na konci to nedávalo smysl. A jestli to mělo odrážet nějakou hlubší myšlenku, tak to tím spíš nefunguje.

A ten konec? Jako uzavřelo se vlastně všechno, ale tak nějak nedostatečně. Po těch stobvkách stran mohl věnovat dvě tři stránky epilogu, co není závěrečná akce, ale skuteřné uzavření.

Asi cyberpunk není úplně můj šálek čaje, no. I když z propriet to zní ve skutečnosti zajímavě. Hm.
25.9.2022 22:47 - LokiB
To byl Snow Crash od Neala Stephensona?
Hele, on je dost specifický autor, ale třeba Diamantový věk je ... skvělé dílo (i když zase ne pro každého).

Snow Crash je jazda, v každém směru.

A každá jeho kniha je jiná, to je na něm skvělé :)
25.9.2022 22:48 - Log 1=0
Jop.
25.9.2022 22:54 - sirien
jj, snowcrash. Já se musím čestně přiznat, že sem Sníh četl dost dávno a musel bych si ho přečíst znovu, abych si vybavil, o co přesně v něm jde a jakou linku má která postava.

Ale na to jak dávno jsem ho četl si pořád vybavuju, že má Sníh hromady suprovejch dílčích nápadů, hlodů a výbornejch momentek - od poslíčků paraziticky "kradoucích" benzin přes mafii a pizzu, nukleárku na sidekáře, FBI, vaginu dentatu, města na starejch letadlovkách, facebook... A dodneska si pamatuju, že se mi to fakt dobře četlo (jakože - to bylo čtivý) a že to mělo fun postavy a jo, jasně, celý to jelo na čistym rule of cool, takže Jersonskóre u dna, ale čert to vzal, protože to prostě bylo jak cool, tak fun, a vlastně místy překvapivě nápaditý. I samotná S.O. - už se moc nepamatuju jak (jestli vůbec) zasáhla do děje, ale a) byla zajímavá POV character, která vlastně byla nakonec nejvíc "obyčejná", a b) byla zdrojem mnoha různejch zajímavejch momentů a nápadů a gagů, které stály za to.

...tohle je přesně důvod, proč si tak nerad pučuju knížky - asi si to pudu někam koupit, abych si to přečet znovu :)
7.10.2022 11:18 - crowen


Tomas Nemec pise velmi malo, ale velmi dobre. Tato knizka mi velmi pripomina najlepsie pasaze zo Zaklinaca. Rozhovory, mytologia, mena a nazvoslovie, postavy, citaty na zaciatku kapitol, celkove vyznenie. Urcite sa oplati precita.
12.10.2022 23:52 - Dukolm
Trochu si doplňuji hodně staré resty z mládí Eragon a Eldest.

Jedno na těch knížkách opravdu musím ocenit a to je trochu netradiční zpracování magie a celkově světa.
12.10.2022 23:58 - sirien
jj, world-building to má v tomhle směru fakt hezkej. Tu magii pak rozvádí dál i v Brisingrovi (a dotahuje poslední detaily v Inheritance). Osobně se mi tam líbilo místy i to vykreslení elfů, není to vždycky řemeslně ideál, ale hraje si tam s pár dobrými nápady (...ale v podstatě jen elfů, trpaslíci sou bolestivě nenápaditý klišé).
13.10.2022 08:18 - Ugy
Jo přidávám se ke chvále na worldbuilding Eragona je to dcela dobrý. Ten konec v Empire mi přišel dost meh, ale první dvě knížky když vyšly tak se pamatuju že se tenkrát přesně trefily do mýho vkusu.
13.10.2022 11:06 - LokiB
Přiznám se, že jsem Eragona nikdy nečetl. Když ho prvně vydávali, tak (mám zpětně po 20 letech pocit) ho celkem tlačili jako "nového Pána Prstenů", což mě tak iritovalo, že jsem to nekoupil a nečetl.
Ale třeba čas obrousí hrany ještě víc a najdu k tomu cestu.
13.10.2022 13:00 - York
LokiB píše:
Když ho prvně vydávali, tak ho celkem tlačili jako "nového Pána Prstenů"


Level "Tolkien" to určitě není, ale na prvotinu to není špatný. Řadím to do kategorie "stojí za přečtení".
13.10.2022 13:10 - York
Kdybyste se náhodou někdo rozhodl zkoumat, odkud pochází Vanciánka, tak vězte, že ve třetím dílu Dying Earth (tj. Cugel's Saga) se o ní nedozvíte prakticky nic, ve druhym (The Eyes of the Overworld) o ní začnej bejt řeč až v posledních 10% knihy. Nejvíc je o ní v prvním dílu (The Dying Earth).

Je to hodně těžká angličtina, zaručeně budete průběžně hledat ve slovníku, ale čte se to jinak celkem dobře. Literárně to není nic zázračnýho, ale jako sbírka zajímavejch nápadů, situací, podivnejch kouzelnejch tvorů a předmětů a podobně je to super.
10.12.2022 22:49 - Dukolm
Tak jsem doposlouchal zbytek Odkazu Dračích jezdců (Brisingr a Inheritance) a jsem nadmíru spokojen. A myslím že mám kupu inspirace a nápadů pro hraní :-)
26.12.2022 17:48 - Log 1=0
Tak tyto vánoce mi vynesly dvě knihy fantastiky.

Arina
Tahle kniha je... Jak to říci... No... sračka. Nečtěte to.
Takové shrnutí si asi zaslouží trochu rozvést. Ta kniha je především hrozně nudně napsaná. Jak říkala jedna moje učitelka literatury, to není literatura, to jsou slova poskládaná za sebe.

Je to prodáváno jako "fantasy" a tak budu předpokládat, že cílovkou nejsou velmi malé děti, u kterých by většina vad až tak nevadila. Postavy jsou ploché jako prkno. Řešení problémů a situací si autorka doslova tahá ze zadku, jako by se celý vesmír spojil, aby hlavnímu hrdinovi všechno vycházelo. Všichni ho mají rádi (i když má znetvořený obličej, což je jeho jediná vada), má samé kladné vlastnosti, jeho vlčí parťačka dtto. I když zabrání něčemu dlouhotrvajícímu, tak dosavadní následky jsou takřka perfektně napraveny, nebo ignorovány.
A to všechno ještě není nejhorší. Slyšeli jste někdy o "show, dont tell"? Autorka ne. Všechny charakteristiky postav a situací jsou deklarovány přímo, a pak už nejsou ukázány vbec, nebo už byly ukázány řed touto deklarací, a tím uráží inteligenci čtenáře staršího sedmi let. Když autorka věnovala dva řádky tomu, aby mi napsala, že mi nemá být líto lidí, kteří šli do vězení, protože zotročovali děti (což dělali, a je to doslova to jediné, co o nich víme), měl jsem chuť tou knihou hodit.

Dcera zimy
Tohle bylo celkem fajn. Nic převratného, co by mě nutilo rozšiřovat seznam oblíbených knih, ale četlo se to docela dobře, střídání dvou časových rovin fungovalo jak mělo, a to nejsem zrovna jeho fanoušek.

Je to inspirováno slovanskou mytologyí, a to v relativně čisté formě (tedy, premisa si žádá silnou licenci, ale je vidět, že autorka provedla průzkum). Ale zároveň to nesklouzává k jejímu demonstrativnímu používání typu "zasazení do dob starých slovanů", a tyhle prvky se tam objevují postupně (tedy krom hlavních hrdinek, ty jsou tam od začátku, a mytické okamžitě).

Přemýšlím, jestli je to young adult, s ohledem na to, že hrdinkami jsou dvě tisíciletá sedmnáctiletá děvčata, tak asi ano, ale milostné n-úhelníky, ani podobné věci, tu nečekejte.

Celkově to není must read, ale já byl po dočtení docela spokojený, bylo to lepší než jsem čekal.
27.12.2022 15:24 - LokiB
Nicole Gallandová, Neal Stephenson: Vzestup a pád agentury DODO

Celkem svěží dílo na téma "organizace na využívání magie a cestování časem".
Agentura DODO s pomocí hlavní hrdinky zjistila, proč v roce 1851 zmizela ze světa magie a rozhodne se ji na vědeckém základě přivést do světa zpět. Stačí na to speciální kvantový stroj jednoho zneuznaného vědce ... a poslední živá, leč trochu nedůtklivá, čarodějka, která s pomocí časového paradoxu čekala přes 150 let na tu správnou chvíli.

Stephenson psát umí, nápady má dobré. Poslouchal jsem to v angličtině jako audioknihu a mohu doporučit. I když je to tedy büchle, to zase jo. Při běhání či na dlouhých štrekách v autě to ale uteče rychle.
Hlavní hrdinové sympatičtí, žádní supermani, děj zajímavý, záplatky fajn, dějové zvraty sice celkem očekávatelné, ale zas nenásilné. Fantaskně-magické aspekty "uvěřitelné".

Pro RPG je tam zajímavý koncept "misí" do minulosti za účelem řešení komplexního plánu, pro který je v různých dobách třeba dosáhnout určitých cílů. Věřím, že kolem toho by se dala postavit sada dobrých oneshopů či celá kampaň ... resp. ještě lépe multikampaň.

Poslechu nelituju.
26.1.2023 02:19 - sirien
Dočetl jsem Dresden Files: Battle Grounds.

Musim říct, že mě ta série vlastně vcelku přestává bavit. Možná už nějakou dobu a čtu je už víc ze setrvačnosti než ze zájmu.

Dlouho to bylo fun béčkový urbanfantásko poplatný svýmu noirovýmu ladění. Jasně, na začátku bylo cítit, že autor je nevypsanej začátečník, ale i to že má talent a dobré vedení. A i první knížka je slušná a zlepšoval se rychle. A ok, ty knížky byly i dál dlouho dost "šablonovitý" v mnoha směrech, ale hej, noriový béčko, k tomu to tak nějak patří.

Zhruba někam do Turn Coat mi přijde, že to má vzestupnou tendenci. Což je 11 knížek v řadě, not bad. (Možná to neni čistě vzestupný a někde je nějakej "zub", to bych si musel trochu připomenout, ale pokud tam je zub tak nijak moc citelnej.)

Changes... ustřelily. Přišlo mi, že to je gradovaný na sílu, ale hlavně se mi zhruba od téhle knížky přestává líbit, kam vůbec Jim směřuje s Harrym jako postavou.

A to jak ve smyslu toho co se té postavě děje, kdy se z noirového omlacování stala v podstatě konstantní šňůra debaklů, ztrát a traumat (čímž se z té série vytratila i nadsázka a určitá hravost - a vytratila se část humoru a ten co tam zbyl už nějak nevyznívá), tak ve smyslu prožívání a vykreslení té postavy, kdy se z Harryho stává útrpný, ale navzdory všemu hrozně "dobrácký" hrdina s takovými mirko-dušínovskými vnitřními pochody, které v jeho životním příběhu a předchozím vykreslení nevidím úplně ospravedlněné. A mám chuť mumlat něco o Jimových romanticko-tragických sebeprojekcích a o tom že navzdory jeho řemeslnému zlepšení se z jeho hrdiny stává vlastně poněkud lacinej YA emo. Lacinej - a paradoxně povrchní.

Harry Dresden, PI, co ve sklepě svého bytu vyvolává démony se kterými tradeuje svoje jméno (nadhoz, co totálně vyšuměl, btw.), zatímco pátrá potom co se stalo jeho rodičům a snaží se přežít další den, vydělat si na nájem na dalších pár týdnů jobem, co se hrozně zvrhne, vyhnout se své vílí kmotřence se kterou tradeoval v rámci své ne moc světlé minulosti a možná zaskórovat u sexy novinářky co pase po jeho tajemstvích, mi paradoxně přijde jako komplexnější a zajímavější postava, než CRYPTIC SPOILERS Harry Dresden, job title, relationship, co neustále (s předvídatelným výsledkem) bojuje se svým svědomím, zatímco trpí "postupnou ztrátou své duše" za to, že opět zachraňuje svět. /CRYPTIC SPOILERS.

FREE OF SPOILERS: Od Changes dál to pro mě bylo napůl hop/trop, napůl mix dobrého a špatného. Ano, z Jima se stal řemeslně vybroušenej autor, ztratilo to tu šablonovitost, získalo to vlastní formu, začly se tam dít nějaké míň čekané věci a prohloubil se world building. Zároveň to ale ztratilo ten "grounded" noirovej feeling a vlastně i tu urbanfantastičnost. "Z nWoDu se stal oWoD", v místní terminologii, popř. z urbanfantasy se stala béčková epic fantasy v potěmkinovských kulisách reality. Všude začly lítat metaploty, všechno muselo mít spojitost se všim, začal se zachraňovat svět, půlka dění nebo zápletek se odehrávala mimo realitu někde ve Faerii (která se stala synonymem pro Nevernever, i když měla být původně jen jednou jeho částí). Kdysi jsem Jima potkal na besedě, kde řekl něco ve smyslu že ho baví týrat postavy, protože tím týrá čtenáře. Bohužel, všeho moc škodí a když se všechno zvrhává tak, aby to všechny jen devastovalo, tak to vlastně degraduje vlastní inflací.

Čímž nechci říct, že to šlo hned k čertu. Ghost story byla zajímavá změna tempa, Cold days sice řeší nějaké epic level shity, ale strukturou se vrací spíš k noirovému začátku série a děním víc do reality, byť ta absence toho dřívějšího Harryho a kontextu jeho civilnějšího života tu dost chybí. Skin Game se ale zase proviňuje vším. Ale ok, pořád se to aspoň rozumně dobře četlo.

Peace talks měly zajímavý námět, ale z nějakého důvodu se vlastně už moc dobře nečetly. Aspoň ne mě. Nevím proč přesně, nejspíš tisíc drobnejch detailů co mě jako čtenáře ubíjely. Už mě nějak nebavilo sledovat jak se opět všechno hroutí, jak Harry dostává opět čočku od vesmíru jen kvůli dramatu, Thomas dtto, jak White Council zase šikanuje kudy projde (a z nějakýho důvodu tam "bad guys" maj proti Harrymu furt navrch, navzdory jeho opoře u hromady členů a půlky vedení k tomu), nějaké drama tam je naprosto nesmyslně přehnané pro laciný dramatický efekt atd.

Battle Grounds mi ležely na stole pár měsíců, než sem je vůbec rozečet. Na to že sem kdysi prolít celou sérii v zátahu... No a pak se mi četly snad ještě hůř, než ty Peace talks, protože - well, ta knížka je prostě nudná, jedna velká bitva. A všechno na co si stěžuju výše "dialled to eleven". Jim tam poruší tu druhou věc co sem ho slyšel říct na té besedě (nebudu spoilerovat, pro zájemce viz můj blogček Geeci a Cony) a ano, plní to tak nějak účel, který to má mít, ale je to přesně tak lame, jak Jim předvídal. Je tam jeden moment, co mě lehce potěšil, i když neměl, ale na vykoupení zbytku knížky to fakt neni. A popravdě sem místy začal pochybovat, jestli Jimovi neujíždí forma, protože mi tam začly vadit nějaké... slohové? Řemeslné? prvky co mi přišly jako kvalitativní degrese (neustálý kolovrátek obdobných situací a komentářů k nim, z jistého něčeho se staly Star trek štíty které je možné dobíjet přesměrováváním energie dokud se to autorovi hodí...)

Chápu, že autor se chce posouvat a nepsat furt dokola totéž. Ale ten směr posunu se mi tady prostě osobně nelíbí. Což je asi z velké části subjektivní soud a nebude platit pro všechny, protože jak píšu, "řemeslně" se ty knížky zlepšují a je cítit, že je Jim stále vypsanější. (~... až na ty Battle grounds degrese).


Jim někde říkal, že už plánuje jen dvě nebo tři knížky co mají být finální vyvrcholení celé série a konec. Možná se dokopu i k tomu je dočíst, protože už sem přečet těch knížek dvacet. A možná taky ne, protože mě ta postava, kterou z Harryho Jim udělal (naschvál nepíšu "kterou se Harry stal", protože to tak osobně jako čtenář moc necítim) ani ten svět, do kterého to Jim zvrhnul, vlastně už nijak moc nezajímá.
26.1.2023 09:18 - LokiB
Jo, no, tyhle pocity jsem z té série měl taky. Jakože chápu, že se mu nechtělo zůstávat u "low-level noire fantasy detektivky", mě ale tyhle díly bavily víc, než osudový megalomanský boje o záchranu světa, peklo proti nebi atd.

Působí to uměle v tom, jak se všechno sere na hlavu zrovna Harrymu, všechny ty průsery s upírama, mágovskejma arcikruhama, vílí zemí atd atd ... to jsou v podstatě všechno "dlouhověké / trvalé entitity" a vždycky se poserou Harrymu zrovna do xichtu.

Battlegrounds jsem doposlouchával natřikrát, vždycky jsem to znuděně odložil a vrátil se k tomu, když už jsem fakt neměl nic co dalšího poslouchat.

A přitom ty náměty, ve všech těch knížkách zajímavý jsou, aspoň teda mně zajímavý přišly. Ale asi mi nesedí JAK je do tho Harry zasazenej a jak se v tom útrpně pohybuje. Depresivní atmosféru snesu sem tam, nebo třeba celou jednu knížku ... ale ne pořád dokola a znovu.
26.1.2023 18:30 - sirien
Loki: jo no. A ano, "útrpnost" se na to co mi na pozdějším Harrym vadí popisně hodí asi o dost víc než ten "YA emo" jak sem to označil původně já. A obecně mi přijde že tam sou tři roviny problémů, kdy žádná neni asi kritická sama o sobě, ale jejich součet je dohromady špatnej :(


První je "ztráta" Harryho jako relatable protagonisty. Tak nějak mi přijde že ta postava už prostě dlouho neni fun a že s nim už ani nijak nesoucítim (z části protože to je utrpení přešlo do overloadu, z části ale protože mi prostě svym prožívánim a postojema přestal bejt sympatickej) a nemám mu ani chuť fandit. Ani nemluvě o tom jak se ze sympatický everyday postavy toho světa stal Vyvolený Co Nás Má Všechny Zachránit (aka starborn bullshit - nevim už ve který knize se to objeví poprvé, ale je to tam čim dál víc.)

Cca od doby co tohle všechno dohromady začlo mám víc a víc dojem že bych se naten příběh mnohem radši díval z perspektivy jinejch postav okolo, a občas ani ne těch co Jim "tlačí" jako ty dobrý. Thomas, ale třeba Lara - nebo Marcone (...až do Battlegrounds spoiler, to tam pro mě nějak zase vůbec nefungovalo). Popř. Elaine (která se btw. z toho příběhu průběžně ne moc smysluplně vytrácí).


Zadruhý to je pořád větší plochost a prázdnota protivníků. Outsiders a Outsiders related protivníci jsou obecně hrozně nezajímavý a nudný antagonisti. Walkers jsou kvasi-mythosáci, co se z nějakýho důvodu namáhaj mluvit a vést prakticky lidskej dialog (takže vlastně... to sou jen další tuctový démoni), Maeve je nezajímavá hysterická teenagerka s komplexama, Ethniu... tvle, Ethniu neni mentálně ani ta teenagerka, ta se zasekla někde v předpubertální éře. Cool, fakt.

Ono už Denarians byli na hraně, protože to sou dost out-of-scale a out-of-comprehension protivníci, což u některejch bylo cítit fakt dost, ale tam to aspoň zachraňoval Nicodemus (a Deidre, částečně). Každopádně ta late-books skvadra se s těma úvodníma nedá moc srovnat - Bianca, Morgan, Mavra, Lasciel('s shadow) - ale i epizodní protivníci, jako Sell, McFinn, Kemler's desciples - byli prostě mnohem zajímavější. Ať už nějakym prokreslenim nebo svym fun-factorem.


No a zatřetí jak píšeš, to zasazení Harryho do těch zápletek (který samy o sobě nejsou zlý) je prostě křečovitý. V těch původních příbězích to byl týpek co se připlejtal k věcem, protože měl blbej den nebo protože udělal nějaký trochu šílený rozhodnutí. I to jak sevlastně zaplet s Red Courtem bylo v tomhle stylu. A sedělo to dobře. Ale v těch posledních knížkách je to tak protivně hero-who-saves-us-all centric že to bolí. A to jak příběhově, tak reakcema okolních postav (vč. např. Mab, což je dost iritující - ale ono i ten hero piedestal "savior of Chicago" kterej mi taky nedává smysl, protože so what? Ostatní města co nemaj Dresdena sou oWoDový dystopie nebo co?)
26.1.2023 22:12 - LokiB
Přišlo mi, že je tam hodně i taková ta hra: hrdina má plot imunitu, čtenáři vědí že neumře, protože dlouhá série, takže ...

- necháme ho trpět jinak, protože aby to nebyl jen vždy vítězící superman
- necháme ho někdy plot twistem umřít a kolem toho uděláme nějaký díl a dlouhodobý efekt, protože aby to nebyl jen vždy vítězící superman

No a s tím trpěním to pak už tak nějak přehání.
Vlastně kdokoli, kdo se kolem něho mihne, kdokoli na kom by mohlo záložet ... přátelé, holky, příbuzní, ... všichni musí umírat či trpět "za Harryho", protože to přeci vlastně čtenáře bolí víc, než mučit tu postupně víc a víc odosobněnou postavu.

Asi jako když Rowlingová zabije (SPOILER!!!!) (taky Harrymu) postupně "kamaráda", příbuzného, učitele a "pomocníka" (a pak řadu dalších v závěrečné bitvě). A vlastně na chvíli i Harryho :)
26.1.2023 22:53 - sirien
Ta shoda "Harryů" nebude náhodná - Dresdenovo jméno je série referencí slavných kouzelníků. (Dokonce přímo in-fiction.)

Jako ano, já tu snahu obejít plot imunitu chápu. Ale prostě jak píšeš je přehnaná. A zejména mi přijde přehnaná vzhledem k faktu, že to co potřebuješ je důvěryhodná hrozba, nikoliv nutně její realizace, a tenhle problém se v sérii objevil až potom, co série opustila snahu být neustále otevřená novému čtenáři* a tudíž zjevně začala uvažovat věrného čtenáře dané série. Což ale logicky implikuje, že není nutné neustále všechno devastovat, aby čtenář věřil, že se to může stát - jednou za dvě nebo tři knížky by to bylo naprosto dostačující. Tady prostě Jim strašně tlačí na pilu a je to zle ke škodě.

* (knihy velmi dlouho opakují neustále vysvětlení všechn základních reálií furt dokola, jak o světě a magii, tak o postavách a vztazích, naštěstí velmi friendly způsobem textu v odděleném odstavci který když si toho všimneš můžeš celý skipnout. Až v jeden moment prostě přestanou a začnou předpokládat, že už to víš.)


MINOR SPOILERS

Btw. mi tam taky začínaj vadit účelový nelogičnosti v tomhle směru.

Např. to že se White Council chová jak banda fašistickejch šikanérů vč. hromady vcelku BS pravidel (jako že zákon magie zapovídá zabíjení magií - a to i v sebeobraně)... ok, kinda believable. Fakt, že Harryho šikanujou z kraje a asi i prostředka série - kinda makes sense. Ale to že ho pak na konci "za trest" vyloučej - to když sem přečet tak moje reakce byla "yeah, sure, whatever", protože mi to přišlo poněkud jak bullshit - stranou toho že má Harry v Councilu dost oporu (Ebenezar, Gatekeeper, Listen ttW... Anastazia a půlka Wardenů, kdekdo další...), tak je naprosto zjevný, že ho nátlakem k poslušnosti nepřimějou a vyloučenim nad nim ztratěj úplně kontrolu - a dost možná ho navíc k tomu naserou. Což je jako super diplomatickej přístup vůči Winter Knightovi s dobrym standingem u Mab a vztahem k Winter Lady (a, což můžou ale ok nemusej vědět, i Summer Lady...), známostma a vztahama u White Courtu (což ví minimálně Anastazia velmi dobře) a kdo ví co dalšího. Jakože Merlin byl do tý doby vykreslovanej jako mega schopnej politickej hráč a tady musí vidět že ztrácí nejen kontrolu, ale i vztahově-diplomatickej asset. Že se historicky jeho akce vždycky dlouhodobě projevily in White Court benefit (...ok, vyjma toho rozpoutání války s Red Courtem, to bylo maličko na hraně) nemluvě.
28.1.2023 20:59 - shari
Tress of the Emerald Sea - Brandon Sanderson

Příběh samotný je dobrý. Je to psané takovým zvláštním tónem, z pohledu postavy, která není úplně hlavní a chvíli mi trvalo se do toho dostat. Hlavní postava je Tress, osmnáctiletá dívka z malého ostrova-zapadákova, která se vydá na "moře", aby někoho zachránila. Jakožto protagonistka je mi sympatická, je upřímná, odvážná a dost kreativní. Vedlejší postavy jsou taky dobře vykreslené. Takže o napínavé situace není nouze.
Co ale z tohoto příběhu dělá něco naprosto fenomenálního, je worldbuilding. Brandon Sanderson na to má pěkné video, ale ve zkratce: v tomhle světě nejsou oceány tvořené vodou, ale "spórami". To je něco jako písek, který po kontaktu s vodou vytváří magické efekty. Jednotlivé efekty se liší podle barvy písku. A kreativní lidé dokáží tyto spóry a jejich efekty využívat ve svůj prospěch. Určitě bych si v tomto světě chtěla dát nějaký one-shot.
Rozhodně doporučuji k přečtení.
12.2.2023 13:56 - sirien
Well of Ascension (Sanderson, Mistborn 2)

Well, well, well.

Upřímně - jakože dobrý, ale vlastně sem vcelku zklamanej.

Těžko to popsat spoiler free, ale zkusim to aspoň v TLDR formě: přišlo mi, že ta knížka, byť řemeslně opět precizní, je vlastně odfláklá, protože Brandon v ní viděl hlavně setup pro Hero of Ages, takže většina dění tady je takové podivné přemostění.

Koncept toho "co hrdinové dělají potom, co vyhrají", je hezkej námět, ale celé mi to přišlo hrozně redukované na téma toho obléhání města. Které mi navíc vlastně nepřišlo tak moc zajímavě zpracované, přišlo mi že to postrádá nějakou akci a drama a celé se mi to tak trochu vleklo. Zajímavá nebyla ani finální bitva, která byla taky v podstatě bez děje, jen série výjevů (které ale ani nebyly moc sugestivní). Ne, že bych se nudil, ale ten rozsah byl cítit. Víc, jak u Final empire. Dojem, že to je něco cool co si možná jednou rád přečtu znovu nějak chybí.

Téma samotné Well of Ascension je naopak velmi chytlavé a dobré - jenže ho je v knížce hrozně málo. Přijde mi to ošizené, jakoby to co mají hrdinové napříč knížkou zjišťovat vlastně Sazed objeví hned z kraje v jednom balíku a já se to napříč knížkou už jen postupně dozvídám tak jak mi to Brandon dávkuje. Není tam akce, není tam vlastně ani děj, jen čekání až úvod další kapitoly nebo Sazed pustí další citaci z překladu. Samotné finále a jeho twist jsou dobré, ale působí "nezaslouženě", jakobych sledoval něco co Brandon vlastně chce jen odvyprávět ale ani se mě do toho nesnaží vtáhnout (narozdíl od stovek stránek obléhání, kde se mu to ale hrozně nedaří).

V knížce se bohužel objevily nějaký protivný klišé, který sou nejen ohraný, ale i hloupý, a začala tam kulhat práce s postavama (což bolí, protože spolu s world-buildingem pro mě byly hlavní deviza Sandersona).


Jako není to kriticky zlý, ale je to citelně horší a jak bych se Final Empire nebál dát 5/5, tak Well of Ascension to u mě dotahuje tak na 3/5, a to ještě dost odřeně. Na druhou stranu ten setup je udělanej dobře, tak snad Hero of Ages bude lepší.

btw. i když se mě to naštěstí netýká, mám potřebu poznamenat/zopakovat, že překlad názvu je na blití (překladatelka nějaká Poláčková) a česká obálka je příšerná.


SPOILERS FOLLOW

Objevily se nějaký fakt protivný klišé. Když tam Vin tejden nedokáže najít dvojnickýho špeha který teoreticky může být ve smrtelně kritické pozici, tak to je zoufalý, když to nezlvádá měsíc, tak to je absurdní (zvlášť když je řešení tak bolestivě očividný). Parta RPGčkařů by s tim byla hotová za fikční večer a to by na to nepotřebovali ani polovinu zdrojů, co měla Vin k dispozici (za pár večerů, pokud by se rozohdli odhalit dotyčnýho tajně pro účely fake-intelligence operace). Umírání některých postav je random - na to že to je knížka Brandona Sandersona, autora zákonů magie, které jsou vlastně zákony expozice, tam jakýkoliv předeslání naprosto chybí - a proto chybí i payoff. Zejména když umřou jen ti, u kterých člověk čeká, že je Brandon bude ochotný odepsat. Vykreslení některých postav začalo být tell not show, místy mi přišlo dokonce až tell against show - Elend a jeho geniální a všemi oslavovaná politická sečtělost, ale jeho slavný kvasi-parlamentní "assembly" je procedurálně děravý jak řešeto a jeho pravidla sou naprosto absurdní. Hlavně že ho kdekdo vychválí za to jak "dobře a neprůstřelně" ho navrhnul.

Btw. vykreslení Elenda mi v téhle knížce vůbec skřípalo úplně hrozně - ono mi to skřípalo jak sviň už na konci té první, ale tam sem to odmáv jako "nonconsequential finale" - well, v rámci Well of Ascension to už "nonconsequential" neni. Elend tak jak byl vykreslenej prostě neni někdo koho by kdokoliv následoval, natož aby mu předal vládu - a už vůbec ne kvůli hlášce "věřte mi, já o těhle věcech četl". A popravdě mi vůbec vadilo vykreslení velké části postav z první knížky, kdy sem měl trochu problém se ztotožnit s tím, že parta celoživotně kariérních master-zlodějů v dané situaci jen pasivně a fatalisticky čeká na svůj osud, když tam je TOLIK kolik by toho mohli dělat. Again, parta RPGčkařů by s takovymhle "obléhánim" byla do dvou tří tejdnů hotová a slavnýho Straffa i s Cettem a Kolosama by si namazali na chleba.

Vůbec napříč knížkou mi chyběl Final empire dojem že se mnou autor hraje fér hru, ale je pořád o krok napřed - fér hra zůstala, ale ten náskok se vytratil a postavy a jejich akce ztratili dojem vysoké kompetence.

Ne všechno je špatný, samozřejmě.

Ty postavy jsou pořád sympatický, ten svět je pořád zajímavej (bohužel s ním interagujeme prakticky jen ve Well of Ascension lince, která navzdory jménu knížky dělá tak 20% jejího obsahu). Vykreslení Vin a jejího prožívání mi přišlo symaticky uvěřitelný. Nový charaktery byly zajímavý. (Ale, opět, poněkud bez péče... Zaneho twist se dozvíme až úplně na závěr bez předeslání, Al... Cettova dcera je průhledná jak křišťál... ale i tak pořád fun.)

Navzdory výše uvedenénu, ta knížka má děj a ten se nějak pohybuje dopředu a stejně jako u Final empire se člověk při čtení nikde vysloveně nenudí (well, ta závěrečná bitva... ale budiž, u mě si to prostě nezískalo emotivní buy-in se kterým Brandon zjevně počítá), ale je prostě cítit že to nenudění se a kontinualita jsou výsledkem precizního spisovatelského řemesla, nikoliv chytlavého obsahu. Což je rozdíl.


Paradoxně, nejspíš právě kvůli dojmu "tohle je jaké to je protože Brandon spěchal dál", mě to vlastně nijak nevzalo chuť si přečíst Hero of Ages. Co se zbytkem Mistborn uvidim až podle Hero.
5.3.2023 16:10 - sirien
Mistborn minor spoilers.

Čtu Hero of Ages a musím říct že jedna věc co mi na Mistborn vadí je přítomnost tomu světu nesmyslnejch (a často až extrémně moderních) náhledů, filosofií a učených paradigmat, z nichž část je prezentovaná v komentářích nebo vnitřních monolozích postav, ale část i v jejich rozhodování.

Jako třeba fakt že politická teorie má vždycky tendenci glorifikovat aktuální politické uspořádání (popř. uspořádání požadované aktuálními reformisty/revolucionáři) na úkor alternativ, ale tisíc let vlády doslova božského císaře s vlastní církví and shits na to zjevně nemělo vliv (a to neřešim že nad souvisejícím filosofovánim musel mávnout rukou Lord Ruler osobně - což dejme tomu - i jeho fanatické Steel Ministry - což už moc žhavě nevidim). Ale pohoda, první co XXX napadne a co mu kdekdo okolo sežere je, že zavede efektivně parlamentně-senátní konstituční monarchii. Sure.

Popř. ty různé komentáře na úrovni moderní akademické sociologie / kulturologie, kdy tam někdo vysvětluje něčí božské povznesení a naslouchající postava si tam vnitřně uvědomuje proces deizace mučedníka protože církev nemůže stát kolem uctívání smrtelníka - jakože hardcore sociologie/religionistika ve světě kde tisíc let vládne jedno náboženství s živoucim bohem a doslova všechna ostatní náboženství byla zničená a zapomenutá, fucking sure.


Jako chápu že to Brandon chce čtenáři vysvětlit (byť mi to přijde zbytečný), ale ta forma mi škrábe oči. A tam kde to přímo vstupuje do děje to je fakt iritující. Jakože jasně, neni to kritický, ale je to otravný.


(pls nechte mě zatim bez spoilerů na zbytek Hero of Ages a pozdější Mistborny.)
22.3.2023 10:22 - sirien
Mistborn: The Hero of Ages

Povedlo se mi ve volných chvílích (a ve finále pozdě do noci) dočíst Hero of Ages.

Well... Didn't see that one coming. Fakt by mě zajímalo kolik toho měl Brandon vymyšlené když psal Final Empire a kolik toho retconoval - jestli to první tak hardcore, jestli to druhé tak jakože very well done.

Celkově výborné a mnohem bližší jedničce, naštěstí - pestřejší děj, nečekané momenty, nějaký další world-building. Možná trochu skromnější co do zajíamvých nových postav, ale to se u trojky trilogie asi i čeká.

Každopádně, mám z toho takový feeling "klasické trilogie" - silná jednička, slabá dvojka, silná trojka. Určitě to stojí za přečtení a celkově to je velmi dobrý, nicméně ta slabá dvojka tomu myslim ubírá - jak dějově a kompozicí toho jak tam postavy objevují to co musí objevit (viz dříve), tak ale i expozicí - možná to bylo jen mnou, ale i když tam to vykreslení toho do apokalypsy se řítícího světa dost časté, tak se mě nějak nedotklo - asi protože je jedno kolik popisů metrových závalů popela tam je, když se s tím prakticky žádná postava nepotýká, protože to buď jumpne alomancií nebo přeskočí potencí nebo odněkud někam cestuje aniž by to na ní mělo dopad.

Každopádně rozhodně nejsem zklamanej. Jak moc se mi chce číst další Mistborny asi ukáže až budoucnost, ta storyline je uzavřená docela kompletně.
22.3.2023 14:20 - York
sirien píše:
Jak moc se mi chce číst další Mistborny asi ukáže až budoucnost, ta storyline je uzavřená docela kompletně.


Jak říkáš, storyline Mistborn trilogie je uzavřená. Ostatní věci má smysl číst, jen pokud tě zajímá Sandersonův svět.

V tomhle vlákně jsou moje poznámky z doby, kdy jsem to četl.

Pokud nechceš číst Sandersona celýho, tak si určitě přečti The Emperor's Soul (to je hodně krátký a dobrý) a pak se pusť do The Stormlight Archive.
22.3.2023 16:12 - LokiB
Dobře, přemluvili jste mě k utracení kreditu na Audible ...
22.3.2023 18:29 - pilchowski
Pokud někdo čtete česky Frenchovy Souzené země, ode dneška je v distribuci poslední díl trilogie - Svobodní bastardi.
22.3.2023 21:53 - Tarfill
Díky za echo pilchowski, to je příjemná zpráva!
Druhý díl jsem ještě nečetl, ale pokud bude alespoň z poloviny stejně dobrej jako jednička, tak budu chtít i ten třetí... :-)
30.3.2023 09:48 - crowen


Minuly rok som tu ospevoval Hell divers, teraz vysiel prvy diel po cesky. Ak ste necitali / nepocuvali po anglicky, urcite si to dajte cesky, je to velmi dobra kniha. https://www.legie.info/kniha/22562-nicholas-sansbury-smith-do-pekel

Akurat budete musiet prezit tradicne na kokot preklad. Hell divers - pekelni potapaci. Preco nie paragani, vysadkari atd? Su tam vzducholode, ktore podla prekladu "levituju". Vysadkari neskacu, ale potapaju sa... Proste preklad uplne na picu, ale to je uz standard pri prekladoch zial bohu.
30.3.2023 09:58 - crowen


Zelezne srdce

Paradna fantasy o vikingovi v 10. ci 11. storoci, detektivka v Parizi, co sa zvrhne na poriadnu akciu. Je to druhy diel, cita sa to velmi dobre.

Miestami to pripomina Zambocha miesaneho so Sapkowskim (niektore postavy, fakty, sceny mi pri citani pripominali rozne scenky / postavy z knih o Koniasovi, Baklym a Zaklinacovi) ale su to skor odkazy, ako vykradacka. Urcite odporucam.
23.4.2023 13:19 - LokiB
Mistborn ... chápu, proč je to populární. Zajímavý svět, zajímavé postavy, zajímavá magie.

Co mi na tom nesedlo:
* popisy soubojů a obecněji i používání magie. je to repetitivní a poslouchat po sto padesáté, že Vin něco pálí ... asi to má někdo rád, mě už to pak nudilo
* vyvrcholení děje ... jako by ho tlačil čas a prostor a řekli mu: do týdne musíš ve dvou kapitolách knížku dokončit. Bum bum prásk.
* genialita Vin ... asi s věkem už nejsem takový fanoušek geniálních adolescentů :) že během krátké doby vymyslí to, co "zkušení" nevymysleli za více než tisíc let ... hmm, trochu laciné.
* celkové pojetí "plánu" mi přišlo děravé, i když se Sanderson snaží zvraty opodstatnit proč něco. Ale zas z RPG jsem zvyklý, že i špatné hráčské plány potřebují uspět :)

Jako nelituju, že jsem to četl. Jen nevím, jestli se mi chce do dvojky, když ji sirien označil jako "slabší".
23.4.2023 16:06 - sirien
Loki: Pojďme hrát hru "ano, ale... ale..."

ANO, ty popisy allomancie jsou po nějaké době repetetivní, ALE pak dál to má místy význam, když tam začnou blbnout s nějakýma pokročilejšíma technikama, vychytávkama nebo dalšíma kovama, tak se tam objeví ochylky ze kterých poznáš že se něco/co se děje. ALE ano, jsou repetetivní. Osobně mi to až tak moc nevadilo, je to jedna věta v odstavcovym popisu.

ANO Vin je napsaná dost "prodigy" stylem a je to záměrně, ALE(1) poněkud jí křivdíš mi přijde - zaprvé "genialitu" až tak moc neprojevuje, zadruhé na konci přišla na to na co přišla, i/zejména protože měla informaci, kterou nikdo jinej před ní nikdy neměl). ALE(2) ve skutečnosti to tak sice ve Final Empire vypadá, ale později se dozvíš, že actually not so much a některé její talenty a... rozhodnutí? ...mají nějaké hlubší důvody (které nejsou retconované - hledal sem to a Sanderson to podle všeho fakt promyslel předem) - Vin neni tak "náhodná", jak ve Final Empire vypadá. A ten background je ve skutečnosti dost cool. Ale tohle je fakt horzný spoler-minový pole, kdy se nedá říct prakticky nic bez toho abych ti neprozradil něco co nechci.

ANO, plány nejsou dokonalé. ALE to be fair, tak mnohé historické plány také nebyly a věci mnohdy probíhají spíš tak že je s nějakou přípravou uvedeš do pohybu v nějakém směru a pak se snažíš improvizovat za pochodu a v tom směru je udržet, takže to vlastně působí i skoro důvěryhodně. ALE je pravda, že nějaké rezervy v té heist lince tam skutečně sou.


Vyvrcholení děje je záměr. Sanderson se k tomu někde vyjadřoval že věděl že lidi budou vědět že čtou trilogii, takže SPOILERS PRO FINAL EMPIRE budou čekat že prostě hlavní záporák přežije, protože tam musí být ještě ty další dvě knížky, že jo - takže tam pak na konci to napsal aby to vypadalo že to tak fakt bude, ale pak najednou hrdinové zvládnou zvítězit a Lord Rulera sejmou. A další knížky jsou o... well. Když napíšu "následcích" tak snad nic nespoiluju - ale ve skutečnosti jsou i přímým pokračováním, protože pak zjistíš, že to co se dělo ve Final Empire ve skutečnosti není hlavní linka příběhu, která se tam děla (ne, nenamáhej se, neměl si nejmenší šanci to tam vidět, protože to je všechno ukázané až ve druhé a zejména třetí knížce - max. to doceníš když to budeš číst znovu a budeš už vědět že některé arbitrárně/náhodně působící věci a postavy - např. Vin - ve skutečnosti mají své odůvodněné místo v celém širším schámatu věcí.


Anyway - dvojka je pořád v pohodě. Slabší, ale ne špatná. Hodně trpí takovym tim "druhym dílem trilogie", když prostě cítíš že jednička stojí sama za sebe, ale dvojka je přemostění k trojce. Ale trojka je pak zas hodně dobrá.

Celkově se to IMO vyplatí dočíst. Už jen abys docenil celý to Sandersonovo plánování a rozmýšlení a hinty co to propojují od jedničky po trojku.

Nebo jinak - pokud si přežil Butcherovy Battle Grounds, tak si úplně v klidu pusť dvojku Mistborn a litovat nebudeš :D
23.4.2023 17:26 - LokiB
sirien píše:
ne, nenamáhej se, neměl si nejmenší šanci to tam vidět, protože to je všechno ukázané až ve druhé a zejména třetí knížce


No, tak ono nemálo prozradil popis těch dalších knížek na audible, že :D


sirien píše:
pokud si přežil Butcherovy Battle Grounds


Věřil bys, že už vlastně nevím? Doposlouchal jsem to, nebo jsem to v půlce vzdal ... hele, možná že doposlouchal, ale vlastně si ten konec nepamatuju. Když si to čtu v popisu, tak mi to sem tam něco připomíná, ale celkově už fakt vůbec nevím :)

Asi je to i tím, že u poslouchání knížek mám menší schopnost "zapamatování" než při čtení (poslech je pro pomatování horší než vizuál, aspoň pro mě).

Jako já si ten druhej díl koupil za volné kredity na audible už dřív, jen se mi do něj nějak moc nechce.
23.4.2023 19:35 - sirien
Loki: ah, well... to je anotace na přesdržku no, co na to říct.

Si ten druhej díl pusť a myslim že se chytneš. Vždycky to můžeš vypnout :D
26.4.2023 10:29 - CyberAlex
Dnes vyšla audiokniha Legenda o Drizztovi - Temný elf 1: Domovina. Ukázka zde. Jsem docela zvědavý, zda se jim to vyplatí a vydají alespoň celou trilogii. Audioknihy ze světů D&D by byly fajn, tak snad se nám tu po filmu Honor Among Thieves trochu rozšíří trh a zájem o značku D&D.
20.5.2023 01:48 - sirien
Marťanská kronika (Bradbury)

Drsný zklamání, od začátku a pak se to už jen zhoršovalo. Osidlování Marsu jako alegorické zrcadlo/komentář osidlování Ameriky a divokého západu na mě absolutně nefungoval a přišel mi stejně lacinej jako lame. Kosmonauti jako testosteronoví nedisciplinovaný kovbojové byli cringe jak svině. Někde ve čtvrtině jsem na moment přemejšlel, jestli se kultura tak posunula že se vnímání profesionality tak změnilo, ale pak sem tu myšlenku zahodil, protože problém byl očividně v autorské koncepci, ne době vzniku.

Svym způsobem je fascinující, co kdysi prošlo jako áčková sci-fi. Protože upřímně, tohle je shit bez ohledu na očekávání spojená s Bradburym. Ta pověst "pohádkové" a "nedospělé" literatury je při pohledu na Marťanskou kroniku najednou o dost pochopitelnější.

První půlka je špatná.
Je tam zajímavá fun momentka s telepatickejma marťanama, který (MINOR SPOILERS) ignorujou meziplanetární návštěvu, protože mají za to že jde jen o marťany se schizofrenií, co projektují své bludy a halucinace na ostatní. Což jako lol. Škoda, že se s tim nikde dál nepracuje a celé to je vlastně opuštěné jako namátková myšlenka co Bradburyho napadla.

Obecně mám víc a víc pocit, že vizionářství mnoha SF autorů není ani tak v podstatě jejich děl, jako spíš v náhodných myšlenkách které hází ve velkém na zeď s tím, že občšas se nějaké trefí - ty si pak pamatujeme (jako např. vizi společnosti s hormonální antikoncepcí z Clarkova Konce Dětství), všechny ty WTF minutí míjíme.

Anyway, první půlka byla špatná.
Druhá půlka - byla hrozná. Celá knížka se změní v sérii v podstatě nesouvisejících a nijak moc zajímavejch povídek zobrazujících postupné momentky ve vývoji Marsu a lidské společnosti. Samy o sobě nejsou moc zajímavé. Do ničeho zajímavého se neskládaj, všechno to čitelně směřuje k atomové válce a reakce společnosti jsou povrchně nesmyslný a jejich uvěřitelnost je nulová.

Zajímavá momentka tam je vize nějaké morální policie (dneska ustřelená představa, v post-druhoválečné Americe s jejími anti-komunistickými witchhunty a hysterií asi dobově pociťovaná slippery slope hrozba) jdoucí po knihách - podobně jako ve Fahrnheit 451, nejspíš Bradburyho oblíbený motiv/stihomam.


Anyway, do NOT recommend. A popravdě i když Fahrenheit 451 byl vlastně příjemný překvapení, tak mám docela pochybnost že se mi chce nějakého dalšího Bradburyho číst, ten depresivní motiv brblání nad negativním směřováním společnosti bez nějakého hlubšího prokreslení u něj začíná bejt dost cítit. I to co mě ve Fahrnheit relativně oslovilo mi víc a víc přijde víc jako zpětná projekce věci na dílo než naopak popř. jako random hit spíš než jako trefná vize.
24.5.2023 20:18 - Jerson
Přečetl jsem si komiks Američtí bohové a mám silný pocit, že to nemá konec. Ani uzavření.
Může mi někdo říct, zda kniha končí taky tak otevřeně?
24.5.2023 20:30 - sirien
Ne, Američtí bohové končí vcelku normálně.
Je to teda těžší knížka na čtení, ten příběh neni úplně přímočarej a ten ending neni úplně nárazová momentka, ale v určitou chvíli se ty rozehrané věci vypořádají a ten příběh logicky skončí nějakym závěrem, včetně toho že tam ty důežitější postavy mají nějaké epilogy.
24.5.2023 22:00 - Jerson
Tak jo, půjčím si i knížku.
24.5.2023 22:35 - LokiB
Jerson: a který z komiksů jsi četl? :)

https://digital.darkhorse.com/series/815/american-gods
24.5.2023 22:38 - Jerson
Aha, tak jen ten první, v knihovně mi o těch dalších neřekli.
24.5.2023 23:37 - sirien
Aha. Tak když nedočteš do konce tak je těžký mít závěr :D
Každopádně moje zkušenost je že si i tak stojí za to přečíst knížku, tyhle komiksy konkrétně sem nečet, ale u Gaimana obecně platí že tentýž příběh v jiném formátu mívá vlastní novou přidanou hodnotu, takže obojí bude mít svoje navíc nad tim druhym.
25.5.2023 00:13 - LokiB
Ha! Kam se na mě hrabe Sherlock Holmes, napadlo mě to hned :)

Každopádně díky Jersone za pobídnutí, na Americké Bohy se chystám dlouho a dám si je fronty za Mistborny (u druhého dílu jsem teprv ve třetině, protože od Dálavy jsem většinu času nemocnej a nejezdím do práce, takže na poslouchání není tolik času).
Ale zatím ten druhej díl není tak hroznej ... teda, není kór moc zábavnej, ale do auta dobrý :)
25.5.2023 01:18 - sirien
Sem nemocnej, nejezdim do práce a proto mám míň času na knížky... je velmi moderní first world problem :D
25.5.2023 12:07 - Jerson
I tak si knížku přečtu. Něco bych mohl použít v Omeze :-)
6.6.2023 17:30 - sirien
můj předchozí run skrz autory co jsem neznal mě nechal trochu v závěsu za některýma dříve oblíbenýma autorama, tak to teď trochu dohánim.


Rivers of London - False Value (kniha 8)

Dřív sem napsal že mi přijde že Aaronovichova kvalita klesá s délkou formy - povídky sou nejlepší, novelety skvělý, stand-alone knížky dobrý a série knížek a zejména knížky ve finále této série... takový meh-ish. Což sem na knížkách 6 a 7 (Hanging tree, Lies sleeping) už pak fakt cítil. Lies sleeping sem dočet trochu silou vůle a fakt že se tam uzavře první metaplot sem fakt ocenil, protože mi to umožnilo se vlastně těšit na další knížku, která bude po restartu.

Efektivně - ano, vcelku podle očekávání, ta knížka se stylem vrací tak trochu zpátky na začátek série, což je dobře. Možná je to dokonce trochu přehlednější a snáz se v tom orientuje, nevim jestli to je daný tim že to je přehlednějc psaný nebo tim že to má přímočařejší příběh.

Přišlo mi (a nevim jak moc to je pravda) že to je oproti předchozím trochu míň cítit jako detektivka (ve smyslu čtenář pátrá s detektivem) a víc jako adventure, ale nejsem si jistej, musel bych si ty dřívější přečíst znovu.

Je tam nějaký další worldbuilding, nějaké sympatické tributy (tentokrát tímhle směrem - resp. tímhle, nějaké zajímavé nové postavy, pár starých sympatických postav (i když míň než by člověk možná čekal a charakterizace tam je míň, než by člověk v téhle části série možná chtěl)...

Celkově fun, ale jako mnoho jiných sérií co mají cool táhnoucí world-building nápad na začátku, pokud si sérii neoblíbíte, tak taková ta "must read" zajímavost se z toho s každou další knížkou rychle vytrácí.

Malý a jen neurčitě psaný spoilerek - celý ten koncet té zápletky se velmi zábavně dobově trefil, když si vezmu že mezi vydáním False Value a nástupem MidJourney a spol. uplynul rok a k ChatGPT uplynuly sotva dva - Aaronovich tady měl hodně šťastnou ruku, historicky to vytváří velmi vtipné možnosti konspiračních teorií :D
8.7.2023 16:27 - LokiB
sirien píše:
Ty postavy jsou pořád sympatický, ten svět je pořád zajímavej


Jsem to teď doposlouchal a jsem trochu rozpolcen. Spoilery? nevím, možná malé.

Některé postavy zajímavé jsou, jiné mě iritovaly ... nejvíc asi Tindwyl :) S tím jak si nakráčí, nezvaná, každýho buzeruje a oni ji poslouchaj/naslouchaj. Jakože proč? Ve skutečnosti, kdyby tam nebyl, nikomu neradila, tak by se nic horšího nestalo.

Celkově mi to přišlo, že je to umělejší než první díů. Tady si autor připravil sandboxík, aby v něm předváděl jakože překvapivé dějové zvraty, které čtenář/posluchač nečeká. Kdy kdo zradí, kdy kdo přijde, odejde, umře.
Jako jo, Sanderson psát umí. Nemohl jsem se ale zbavit dojmu, že kdyby si to celé vymyslel úplně jinak, umřely by jiné postavy, vyhrály by jiné sekce ... ale jinak by to bylo stejně uvěřitelné jako tohle.

A nerad bych slyšel námitku "počkej do třetího dílu, pak ti to začne dávat smysl" ...

Co se imperátorovy pojistky u kolosů a kandry týče ... to mi přišlo už trochu jako nedostatek fantazie. A celkově kandry, hmm, celou knížkou se táhne vytí, co jakože nikdy nikdy nesměj ... a pak stejně směj, protože pejsánek má rád paničku? No nevim. Nebo spíš proto, že se to autorovi hodilo jako "nečekaný zvrat".

Výhodou je, že je to dlouhý, tak to vydrží na hodně cest autem :)
8.7.2023 21:17 - sirien
Loki: ...ano. Varoval sem, že ten druhej díl je takovej rozpačitej, je cítit že to je přechodovka k trojce a že to spíš nemá smysl číst pokud nejsi odhodlanej dát i tu trojku (která nejenže trochu zlepší dojem z dvojky, ale hlavně je sama o sobě citelně lepší).

Tindwyl... ano byla otravná, ale pro mě to byl zástupnej problém. Jak sem psal, mnohem víc mi vadilo jak všichni žerou Elenda for no fucking reason (už od konce jedničky, teda, a jeho památné věty "já tomu rozumim, četl sem o tom knížky" - yeah, sure bro). U Tindwyl samotné mi vadilo spíš rozuzlení její dějové linky ve dvojce které je jakože dost off-screen-ish a takový dost nuceně účelový.

Zajímavější byl spíš Zane - a celá ta jeho linka s tím šílenstvím.

Co se kolosů a kander týče - u kander to bylo předeslané samotnou Vin od začátku knížky, kde ti opakovaně připomíná že důvod proč všichni věří že kandry drží svůj code je ten, že to kandry samy pořád tvrdí. Nicméně obojí se skutečně dost vysvětlí ve trojce - a taky se ukáže že ty akce měly pro toho kandru nějaké další dohry a následky. A ano, bohužel "počkej do třetího dílu, pak to začne dávat smysl" tady platí, protože Sanderson měl rozmyšlenou předem celou trilogii a některé věci tam prostě zapadnou až zpětně ve trojce - což platí i pro věci z jedničky (Inkvizitoři...), ale ve dvojce na to Sanderson bohužel hřešil o dost víc.
31.7.2023 23:51 - crowen
Citam citam Strnaduv efekt od Jana Kotouce, a tu zrazu: No neskutocnu radost mi urobil :-)
5.8.2023 23:52 - crowen
Sapkowski pise novu knihu zo sveta zaklinaca https://redanianintelligence.com/2023/08/04/andrzej-sapkowski-confirms-work-on-new-witcher-book/
6.8.2023 01:04 - sirien
Well... Řečeno na plnou hubu, už před mnoha lety byl vychlastanej totálně z formy, což bohužel můžu potvrdit z osobní zkušenosti (a říká se že ještě dřív a závěr pentalogie je důsledek), takže bych se možná radši moc netěší.
8.8.2023 01:01 - crowen
Ja sa moc netesim, len konstatujem. Uz ta posledna bola taka dost zla. Inac Sapkowski chlasta tusim kvoli nestastiu v rodine, jeho syn pred par rokmi zomrel.
8.8.2023 08:53 - strucky
Já jsem asi divnej, ale mě Bouřková sezóna bavila. :⁠-⁠)
8.8.2023 10:20 - LokiB
strucky: tak to asi jo :) protože to bylo fakt špatný ... jakože vykrádat sám sebe a ještě takovým způsobem, aby bylo vidět, že ty postavy už fakt nemám vůbec rád.
8.8.2023 10:30 - sirien
crowen: důvod a výmluva se vždycky najde - jeho syn zemřel 2019, já Sapka pamatuju jako vychlastanou trosku ještě dlouhé roky předtím.
9.8.2023 01:12 - crowen
Ved ale jeho syn nemal infarkt alebo nehodu, povrava sa, ze dlho trpel rakovinou. To si viem ako otec troch deti predstavit, ze to s clovekom zamava.
15.8.2023 12:16 - LokiB
Mistborn - díl třetí - Hero of Ages
sem tam spoiler ...

Doposlouchal jsem třetí díl a vlastně musím souhlasit se sirienem. Zakončení série adekvátní, napojení na předchozí díly velmi kvalitní (to jak věci zaklapávají do sebe, je úctyhodné, a jestli to měl vymyšlené odzačátku, tak klobouk dolů).

Můj problém s tímhle dílem je v tom, že ... moc nemusím storky, který začínají nízko na ulici a končí v soubojích bohů a zbožštěných postav. A to zde je to napsáno tak, že posluchač má opravdu pocit, že to k tomu směřuje dlouhodbě. I tak to není můj šálek čaje (jak jsem psal třeba i u Dresdena).
Druhá výtka směřuje k tomu, že je to příběh frustrační ... žádné plány nevycházejí, postavy skáčou zlounům na špek, aby pak v pravou chvíli prohlédly nebo byly zachráněny intervencí či náhodou. Ano, vytváří to dojem velmi dovedně poskládaného lega, ale se zkušeností hráče RPG je to prostě meh.

Trilogie je ucelená, nenechává volné cancoury, je do sebe zavinutá (tedy dokud nezačnete poslouchatčíst díl 3.5 Secret History kde se na začátku potkává Kelsier a Preservation ...). Musím ocenit promakaný worldbuidling, v tomto punktu jsem už dlouho nepotkal lepší , jestli kdy.

Co se týče druhého dílu a sirienových výtek vůči příliš moderním myšlenkám ... přošlo mi, že to má vyplývat z toho, že Elend je učenec, který načetl hodně věcí z posledních 1000 let, kde se všechny tyto teorie a možnosti objevily. Tedy nevymyslel to Elend sám, ale "stál na zádech obrů" ... asi jako když v našem 18. století začnou čerpat z antických filozofů a jejich historie a děl.
Takže tohle mě tam nerušilo. Ani to, jak to celé padlo na hubu :D
15.8.2023 13:34 - sirien
Ad 3.5 - au?

Ad ta modernita - já měl problém uvěřit tomu že v tom kulturním prostředí by vznikly právě takové myšlenky nebo když už tak že by byly nějak rozšířené natož přijímané. Když se podíváš do historie bez "biasu vítězů", tak ještě z kraje 20. století v Evropě mělo mnoho učenců vážný pochybnosti o funkčnosti republikovýho zřízení, natož demokracie, a to okolo bylo už několik významných a dlouhodobě funkčních republik i demokracií - odtrženo od reálné zkušenosti čistě na základě teoretických prací by ještě jen sto let zpátky demokracie nevypadala nutně nijak lákavě. Zato bys v té literatuře nalezl hodně alternativních možností, nichž ty teoreticky nejvíc oblíbené bývaly různé mixy konceptů (které praxe posledního století nebo dvou prokázala jako neudržitelný, ale to z teorie nemáš jak zjistit). Ostatně ono i dneska když se podíváš mimo západní svět tak najdeš mnoho seriózních úvah že demokracie není zdaleka best of - některé jsou argumentačně mimo (Rusko), ale jiné not so much (Čína). Podobně teoretické práce jsou vždycky poplatné své době a podlézavé vlastní kultuře a v tom světě Mistborn je ta doba i kultura naprosto jasně úplně mimo to co tam Elend hlásá a předvádí.
15.8.2023 15:34 - LokiB
ad 3.5 ...
Píše:
Mistborn: Secret History is a companion story to the original Mistborn trilogy. As such, it contains HUGE SPOILERS for the books Mistborn (The Final Empire), The Well of Ascension, and The Hero of Ages. It also contains very minor spoilers for the book The Bands of Mourning. Mistborn: Secret History builds upon the characterization, events, and worldbuilding of the original trilogy. Reading it without that background will be a confusing process at best. In short, this isn't the place to start your journey into Mistborn (though if you have read the trilogy - but it has been a while - you should be just fine, so long as you remember the characters and the general plot of the books). Saying anything more here risks revealing too much. Even knowledge of this story's existence is, in a way, a spoiler. There's always another secret.


hele, nevím,. slyšel jsem zatím asi třetinu ... a jako je to "nadstavba", která bez trilogie smysl nedává, snaží se to celé dál rozvíjet, co se wordlbuidlingu týče, spíše než příběhu.

ad politika: se mi celkem právě líbilo, že mmá hodně nastudováno, hodně se snaží, nějak to dá dohromady, nějak se do toho celej investuje ... vypadá to pěkně ... a ono mu to při první příležitosti spadne na hlavu. a pak znova. a pak se to rozsype úplně. to je jak ze života :)
5.9.2023 11:38 - LokiB
Mistborn: Secret History ... tad doposlechnuto.

Bez SPOILERŮ to nejde ... Takže jste varováni.

Celá kniha je o tom, co se dělo s Kelsierem po té ... co umřel. Jak se mu "nechtělo odejít", jak potkal Preservation, jak ho praštil ... a tak dál.

Vlastně to v časové lince kopíruje zrychleně všechny tři knihy první série Mistborn. Kromě toho, že Kelsier některé scény pozoruje a někdy se do nich snaží i zasahovat, tak je tam i jeho vlastní dějová linka. Odhaluje to základy celého Kosmiru (ano, planeta děje Mistborn není jediná ...), původ Preservation a Ruin, zdroj jejich moc, potkává některé postavy "odjinud" atd.

Kelsier věren své povaze i v posmrtném životě krade heistuje. I když ne u smrtelníků.

Kniha končí v čase konce série Mistbost a Kelsier za (neochotné) pomoci Spooka slibuje "že se vrátí" ... i když možná ne.

Sanderson sám pak slibuje možnou Secret History 2, když se mu bude chtít a nebude mít co psát. Nápady prý má.

Co se hodnocení týče ... taková výplňovka. V roce 1990 by z toho asi lidi byli nadšení, dneska to žádná bomba není. Chvílemi je to rozvleklé a nudné (podobně jako Druhý díl úvdoní trilogie). Jako není to moc předvídatelné (když si odmyslíme známé zcény z trilogie), tak aspoň že tak.
Nadšenci settingu budou jistě nadšeni, že se podívají za závěs a dozvědí se něco dalšího ze svého milovaného světa, něco tajného, co neznají žádné živé postavy...
22.10.2023 21:48 - Dukolm
Série Čas čarodějnic
Tak jsem po nadšení ze seriálu přečet předlohu. Seriál byl hodně dobrý ale knižní předloha je ještě lepší. Upíři, čarodějky a démoni (hodně specifické a netradiční pojetí, rozhodně nejsou z pekla). Autorka to nádherně proplete s historií a ten svět drží při zemi a uvěřitelný. Má zajímavé postřehy z biologie a genetiky. V druhém dílu zabrousí do Alžbětínské doby. Strašně příjemně to odsýpalo až jsem měl problém přestat.

Čas čarodějnic - Takový úvod do světa a jednoduchá zápletka
Čas čarodějnic 2: Stín noci - Alžbětínská Anglie a dvůr Rudolfa druhého.
Čas čarodějnic 3: Kniha života - Povedené vyvrcholení všeho

Svět čarodějnic: Syn času - Takový dojezd 3 dílů co bylo pak plus dokreslení jedné z vedlejších postav a její historie.

Mám čím dál větší chuť si v tom světě zahrát nějaký RPG.
28.11.2023 23:02 - sirien
Temný les (Problém tří těles, díl 2.)

spoiler FREE

Not bad - not great.
Actually... kinda bad.

Oproti Problému tří těles tu je nějaká práce s postavami. "Nějaká" je lepší než žádná, ale neoznačil bych jí za dobrou. U hlavního hrdiny na konci matně tušim, kdo to je, ale jeho prokreslení je slabý. Ostatní postavy opět tvoří v podstatě komparz (kromě Ta'Š, což je ale takovej příběhově nedůležitej sympaťák co jede na setrvačnosti z Problému tří těles).

Problém celé knížky je, že není tak chytrá, jak se tváří. Velké "tajemství" je průhledný jak sklo (nemluvě o tom, jak ho anotuje i samotnej název knížky) - což bohužel znamená, že zbytek knížky pravidelně nefunguje. OSN by věděla, co velký meditátor zamýšlí, budoucí společnost by chápala, jak udělal co udělal (a tím pádem by ho dál nebylo vůbec potřeba) atd. Od určitého momentu člověk vlastně jen čeká, až se očividné laskavě "odhalí", věc se stane a je s ní následně naloženo tak, jak s ní naloženo zjevně bude.

Ta knížka má 500 stránek - a výsledkem výše uvedeného je, že to tak od její poloviny je fakt dost cítit.

Napříč knížkou se objevují různé koncepty a teze, co nedávají moc smysl a dost mi drolily suspension of disbelief. Koncept trisolarianů co si fyzicky nemůžou lhát face to face je cool - vyvodit z toho neschopnost chápání konceptu lži je stretch jak sviň. Tvářit se, že výroba 200MT nukleárky je problém je na pozvednutý obočí - ale ok, člověk si tam přimyslí nulu navíc. Ale to, že v situaci, kdy lidstvo čelí hrozbě nevyprovokovaného totálního vyhlazení podléhaj plány na záchranu lidskoprávním zákonům a humanistické etice, to se přijmá sakra hůř. A že morálka armády stojí na víře v technologickou převahu může napsat jen někdo, kdo o armádách, vojácích a válkách nic neví. Nebo když mám věřit tomu, že v realitě knížky někdo věřil tezi o tom, že si trisolariani udělaj zastávku na natankování vody u Europy, protože "je lepší, než recyklovaná" - invazní armáda v existenční válce bude otrávená instantní kávou, takže si během all-in útoku udělá cestou přestávku v místnim Starbucks, sure.

Jednotlivě nic z toho asi nebylo kritický, dohromady to bylo takový... meh.

Problém pak je, když knížka popojede do budoucnosti. Jak je vykreslení moderní Čínské historie v Problému tří těles jedna z nejsilnějších částí, tak tady je vize budoucí společnosti dost plochá - a ne moc uvěřitelná, zato dost zjevně prvoplánovitá. krátkej MINOR SPOILER: Plošnej triumfalismus nedává smysl, jeho podkladová logika je očividně děravá jak řešeto.

V té budoucí části knížky se pak různý dílčí nesmyslnosti dál vystupňujou. Lítající auta jsou klasickej SF trope - kterej je dost lacinej a nesmyslnej (dávno je máme - a nepoužíváme je, protože vrtulníky sou fakt nahovno). O zádovejch vrtulnících nemluvě. Představa, že všechno okolo bude obrazovka působí... cringe (zato augmented reality nebo kybernetika nikde). Představa že současná AI bez nějakého kvantového průlomu nezvládne realistický obrazy a přirozenou komunikaci zestárla fakt špatně (ještě hůř, než vize Ruska jako světový mocnosti) - ale ve skutečnosti nebyla moc uvěřitelná ani v době sepsání. Vesmírný boj co trvá vteřiny - ok, vesmírný boj ve kterém do sebe lodě narážej? A ona společnost budoucnosti, co je zaslepeně upnutá k tomu, že boj ve vesmíru bude o tom, kdo je větší a umí udělat větší BUM?

Celé to působí jako SF od někoho, kdo sám nezná moc SF - nebo kdo používá tuctový tropes aby lacině oslnil SF neznající publikum.


A abysme adresovali i sloníka v místnosti - problém knížky je tak trochu i to, že její hlavní koncept neni nijak objevnej; a předkládaný problém je ve skutenčosti řešitelný velmi mnoha způsoby (zejména, když autor začne okolo mávat věcma jako sou sofony). Což už bylo taky rozebráno i v různých jiných dřívějších SF.


Upřímně - osobně bych to asi spíš nedoporučil, přijde mi, že narozdíl od předchozího Problému tří těles to je knížka kde něčí 5-10 minutový přeřikání má vlastně dost podobnou hodnotu, jako její přečtení.
12.3.2024 22:30 - Log 1=0
Legendy a latéčka
Kdybych chtěl tu knihu totálně zadupat do země, tak by to bylo strašně snadné. Ta kniha nemá vlastně nic, co dělá dobrou knihu dobrou knihou. Postavy jsou jednoduché, příběh je triviální a až na jeden moment se v něm vlastně nic nestane. Popravdě mi ani nepřijde, že by postavy nějak skutečně řešily nějaký problém. Ony se tak nějak řeší samy na počkání.
Nápad na provozování kavárny v tom nejgeneričtějším fantasy je naprosto a absolutně nevyužitý. Kavárna se nijak neliší od té, co máte na rohu, sem tam je o něčem řečeno, že je to magie, ale nedělá nic, co nejde koupit v obchodě. Postavy nejsou lidi (většinou), ale krom pár zmíněných detailů to nehraje žádnou roli.
A i to provozování kavárny si autor evidentně představuje jak Hurvínek válku.
A aby bylo jasno, ta kniha nejenže není vtipná, ale ona se o to ani nesnaží. Nikde. Jako absolutně vůbec, a pokud někdo z premisy čekal nějaké vtipné kontrasty, tak musí být totálně zklamán.
A jazykově? Nejsou tam chyby, to je tak vše co k této rovině můžu říct.

Přesto si ale nemyslím, že ta kniha je špatná. Proč? Protože se jí daří to, o co se podle mě snažila, působit takové to "good feel". A ano, když jsem to četl, cítil jsem je. Docela silně. A i když jsem si při čtení uvědomoval výše popsané chyby, a mám teď milion jiných věcí, co číst, tak se mi ji nechtělo odložit. Prtože si nemůžu pomoct, ale četlo se to fakt příjemně.
12.5.2024 23:30 - Log 1=0
Cesta do Neverwinteru
Prequel k filmu Čest zlodějů. Příběh o tom, jak se vlastně ta skupina postav z filmu dala vlastně kdysi dávno dohromady. A bohužel to není moc dobrá knížka.

Nejsilnější výhrada je ta nejsubjektivnější, ta kniha mě nedokázala vtíhnout. Když jsem ji četl, tak mě to nějak nedráždilo, a vlastně ani nenudilo. Ale když jsem ji na chvíli odložil, tak mě ani nic nenutilo vzít ji zase do ruky a pokračovat.

Postavy jsou ty z filmu. Určitě nejsou nijak zprasené, a klidně věřím, že to jsou ty samé osoby, jen trochu jindy. Ale nejsou ani nějak více rozvinuté, pokud je znáte z filmu, tak se nic nového nedozvíte. A pokud jste film neviděli, tady si k nim nevytvoříte tak dobrý vztah, nejsou tak dobře představené, a ten příběh vás bude zajímat o to méně. Vážně, bez filmu tohle nemá smysl.

Příběh se tříští do epizod, odškrtává si povinné položky (čti: seznámení všech postav), a popravdě není moc zajímavý. Postavy se spíše připlétají k věcem, než že by měly skutečnou motivaci je řešit, a mnoho scén je takvvých dost zmatených.

Ale jednu pozitivní věc to určitě má: Ta knížka má skutečně DnD atmosféru. nejde jen o ten levný fanservis ikonických monster a kouzel, i když tu samozřejmě jsou, ale celou dobu si člověk říkal, žejo, takhle ty příběhy fuingují, takhle to chodí, takhle to funguje. Místy dokonce šlo poznávat konkrétní mechaniky, běžící v pozadí. Když autorka v poděkování na konci knihy děkuje své herní grupě, a jaké deskovky občas hraje se svou agentkou, tak jsem neměl pocit, že to je nějaký PR bullshit, ale že je skutečně hráčka a fan. Jen prostě nemá ten skill, kterým by povýšila svou literaturu nad úroveň propracovanějšího zápisu ze hry.

I když... i zápisy z cizích her někteří lidé čtou. Takže jestli mezi ně patříte, a líbil se vám film, tak možná tomuhle můžete dát šanci. Ostatním to ale doporučit bohužel nemůžu, a i když mi ta kniha adekvátně pomohla vyplnit pár časových prodlev, další díla téhle autorky si pořizovat nebudu.
25.8.2024 22:48 - Dukolm
Série Materia Prima koupil jsme si to jako audioknížku náhodou, když měli akci na začátku června na zpříjemnění dojíždění. Chytře už Audiotéka neprodávala celé série ve slevě ale jen první díly. Takže po nadšení z prvního dílu, jsem hned mazal koupit další. Všechny díly jsem dal za necelých 14 dní, což značí že jsem to poslouchal kde se dalo.

Celkově opravdu zajímaví knížky a série asi ještě není úplně kompletní jak sem tak googlil po konci 3 dílu a ne úplně úspěšně.

Moje nadšení ze série muže ovlivnit i to že jde o alchymii a jako audioknížka je to dokonalé hlasově zpracované a člověk neví jestli neposlouchal rozhlasovou hru podle počtu hlasů, Filip Jančík je genius evidentně.

Určitě je to dobrá inspirace pro RPG sice se to odehrává začátkem dvacátého století ale mám poměrně dost poznámek a střípky nápadů pro hraní Příběhů Impéria.

1. díl - Adept
2. díl - Místodržící
3. díl - Stín


Kdyby jste někdo četl a měl typ na něco podobného tak sem s tím.
28.8.2024 08:34 - crowen
JJ, super séria, autor toho napísal oveľa viac, škoda, že to tak pomaly vydávajú.
7.9.2024 02:11 - sirien
VZPOMÍNKY NA ZEMI (Problém tří těles díl 3)

btw. sem dočet Vzpomínky na zemi (závěrečný díl trilogie Problému tří těles) a... hmh.

Pozitiva: Po třech knížkách autor vyspěl ke schopnosti napsat postavy (v kontrastu k příběhovým tokenům popř. přinejlepším dokumentaristickým snapshotům) - tj. někoho kdo má charakter, motivace, vztahy a vývoj. Sou plochý jak žehlící prkno, samozřejmě, a na těch stovkách stránek sou plytký jak příliš rozmazaný máslo, ale už existujou a prováděj nás celou knížkou. Větší částí knížky.


Negativa: Ben Aaronovich (Řeky Londýna) kdysi řekl "je pro mě hrozně důležité zachytit policejní práci co nejvěrnějc, protože když mi uvěříte tu, tak mi pak uvěříte všechnu tu magii". Jsem si jistej, že Cixin nejenže vživotě neseděl na žádném korporátním nebo obecně týmovém meetingu, ale ani mu o nich nevyprávěl nikdo kdo je zažil. Je to detail, ale křečovitost a umělost jeho popisů interakcí mezi lidma v místnosti byla o to směšnější, o co detailnější se snažil bejt (od samotných dialogů přes popisy neverbální komunikace až po vnitřní úvahy účastníků). Tohle je jeden příklad co mě asi "pobavil" nejvíc, ale podobných věcí tam bylo víc.

Anyway, skutečnej problém knížky je... asi jsou dva, když nad tím přemýšlím.

První je obsahový a to ten, že ta knížka ani nevypráví žádný celistvý příběh - ale ani žádnou sbírku příběhů a ani sérii obrazů... je to taková skrz postavy divně provázaná sbírka samoúčelnejch momentek z nichž každá slouží naprosto prvoplánovité expozici nějaké (obvykle SF) myšlenky co Cixinovy přišla nějak hrozně cool. Takže těch hodně stránek se čte jako hodně stránek. Neni to nejhorší, co sem vživotě čet (to by byl asi Zamjatin), ale neni to ani nijak chytlavý. Fakt že tam sou hromady fluffu co vlastně neni zajímavej (nadbytečný popisy, zbytečný okecávačky nebo zcela předvídatelný interakce a procedurální scény) tomu nepřidává (po čase sem je začal systematicky skipovat a čtení bylo o poznání lepší, i když pořád ne ideální).

Druhej problém je strukturní - je to děsnej patchwork. Protože ty momentky vzájemně nesouvisej a sou pospojovaný jen postavama, tak ten průchod těch postav historií od jedné momentky ke druhé (a jejich průběžná setkávání napříč časem) působí často dost nuceně. A celej "děj" je jedna velká série nepředvídatelnejch a nepředeslanejch deus-ex-machina "zvratů". A btw. se tam samozřejmě kdekdo chová na různých místech dost nelogicky, nebo spíš těžko uvěřitelně, spousta situací je řešená úplně debilně a každej RPGčkař nebo logickej problem-solver si musí sedět na ruce aby si nerozfacepalmoval čelo a vlastně i celá hlavní zápletka je jedno velký WTF.

V té knížce je asi tak dva až pětkrát víc SF konceptů než kolik jich bylo v Problému tří těles a Temném lese (dohromady) - bohužel, jejich už tak ne zrovna závratná průměrná zajímavost spíš dál klesla. Půlka věcí sou hrozný random cucprst záležitosti které nefungují jako začátek SF linky, ale její "rozuzlení" nebo "pointa". Druhá půlka jsou opět nějaký SF otřepaný koncepty tady prezentovaný jako něco zbrusu novýho. Po chvíli sem dospěl k závěru že Cixin fakt neni tak chytrej jak by rád - nebo jak se snaží čtenářům sebeprezentovat. Ostatně celý to velký WTF hlavní zápletky je o tom že si Cixin přečet na Wikipedii něco o existenci teorie her, ale už se jí nenamáhal vlastně nastudovat, natož aplikovat do děje svojí knížky.


...nevim, po dočtení sem toho měl víc, různý detaily tady a tam, ale zpětně to asi nemá smysl pitvat, sice si pamatuju co se tam kde řešilo, ale dojmově a pocitově se mi to dost krátce po dočtení proměnilo v takovou šedou nemastnou neslanou záležitost.


Obecně návaznost na předchozí je slabá, moct se rozhodnout znovu tak asi skončim už po dočtení původního Problému tří těles, ale pokud by měl někdo potřebu číst dál tak Temný les má poměrně uspokojivej stand-alone ending - se Vzpomínkama bych doporučil spíš čas neztrácet.
7.9.2024 09:34 - LokiB
No, jsem přesvědčený, že realita čínských korporátních meetingů je něco, co si tu 99 % nedokáže nikterak představit :) Není to jako v Německu.
Bral jsem tuto tilogii (a další menší knížky, které jsem od něj četl) jako zajímavý vhled do čínské mentality/společnosti ... a hlavním mementem, které jsem si odnesl, je, že je dobře to poznat a je dobře se toho bát :)
Jak jsem psal ve svém shrnutí dříve ... nemůžu to považovat přímo za SF, nebo hlavně za SF. Sociologicko-psychologické drama (nikoli dokument) v celkem zajímavě a neotřele vystavěných kulisách SF.

Zajímavé je, že z místních recenzí je vidět, jak moc se změnilo čtenářstvo za posledních 40 let. Neříkám že k horšímu, aby někdo nemyslel, že jen boomer brblá, ale kvalitativně změnilo. Já jsem ještě jako dítě byl schopen číst Verneovky, Válku s mloky, Věc Makropulos a další stovky podobných knížek ... ale pro dnešní čtenáře už je to podle mě neztravitelné. Doba těch knih je jim už vzdálená víc, než byla nám tehdy vzdálená doba Tří mušketýrů :) Že už jim chování postav v 20 tisíc mil pod mořem nepřijde snad ani uvěřitelné, a motivace postav v R.U.R. absurdní.
Nepřijde vám?
7.9.2024 14:08 - sirien
Čína se v tomhle ve skutečnosti od Evropy nijak kriticky neliší (jak vím jak od činských spolužáků na výměňácích tak od kamaráda co se do Číny kdysi trvale přestěhoval tak třeba od známejch co tam mnoho let jezdili dělat business). Ale hlavně to jak to vykreslil bych mu nežral ani jako "jinou kulturu", pomalu ani kdyby měla bejt mimozemská - v té scéně bylo cítit že autor naprosto postrádá zkušenost s tím typem interakce jako takovým, jeho všedností, koloritem atd.

Popravdě, na mě to nedělalo moc dojem ani jako socio-psych drama, mimo jiné zejména protože na socio-psych drama tam nebyly dost prokreslený, konzistentní a zajímavý postavy - a sociální události co se tam odehrávaly byly totálně random cucprst bez uvěřitelné logiky. (Btw. ten neuvěřitelnej a hloupej idealismus/propaganda v přístupu a rozhodování o globálních otázkách mě jako čtenáře dost iritovaly napříč celou trilogií.)


Ohledně starých SF - hele čtenářstvo se mění napříč historií - jak co do toho jak se knížky čtou (kolik na to je času, jak moc to je součást kulturního života atd.) tak co do koloritu vývoje autorského řemesla a čtenářských očekávání (dnešní autoři prostě píší řemeslně líp - stejně jako malíři malujou líp nebo sportovci sportujou líp, je to otázka techniky a analýzy, které se zlepšují, studijních materiálů, které jsou dostupnější, známých forem a inspirativních předloh, kterých přibývá atd.). Ale s tou zpětnou nečitelností bych to tak černě neviděl.

Zaprvé když čteš staré věci tak můžeš změnit svoje očekávání - stejně jako když si pustim ST: TOS tak nebudu čekat Expanse efekty a když pudu na výstavu starověkého-římského umění tak nebudu čekat moderní práci s geometrickou perspektivou a anatomicky věrnými pohybově dynamickými pózami nebo sugestivní práci s bohatými a s realitou nutně nekorespondujícími barevnými paletami)

Zadruhé je to pořád o vkusu a tak trochu čtenářském skillu (vlastní práce s očekáváním, "aktualizace" textu uvnitř vlastní hlavy atd.) - a samozřejmě o nadčasovosti samotnýho autora. Čapek je ... nacionalisticky přeceňovanej což vede k nešťastně přestřeleným očekáváním. Když od toho odhlídnu tak to je hop trop - RUR mi přišlo v pohodě (až na ten zkrat v závěru), Válka s mloky kind-of taky (z dnešního pohledu tam je řemeslně nezvládnutej antiklimatickej závěr, ale čte se to v pohodě), Věc Makropulos not so much - ale myslim že moje výhrady k ní bych vznesl už v době kdy jí napsal, takže zastaralost věci nebude ten problém.

A zatřetí ty starší věci bývají kratší, protože psaní tisícistránkových bichlí je až produkt té pozdější řemeslně pokročilé techniky a formy. A v malých dávkách se dají dobře snést a nějakým způsobem si užít i věci co by tě jinak otrávily.


Já si poslední dobou dělám občasné výlety do profláklejší starší lieratury a můj dosavadní dojem je že spíš než o stáří to je pořád hlavně o autorovi, popř. zvoleném stylu.

Co se mi legitimně čte špatně jsou věci co jdou historicky ještě dál. Třeba číst Draculu s tou dopisní formou tý knížky pro mě bylo fakt strašný utrpení - a doteď mě to odrazuje od toho přečíst si Frankensteina (i když už na to asi dojde, protože po mém výletu do historie dystopií se už delší dobu v plánu podobný výlet do historie urbanfantasy, resp. jejích kořenů) Na druhou stranu - Shakespearův Sen noci Svatojánské se mi čet nečekaně příjemně (a to sem ho čet v době kdy sem ten skill smířlivosti se staršími formami ještě moc neměl).
7.9.2024 15:01 - LokiB
Ok, možná to patří jinam. Chci jen říc, že to podle mě vidíš dost povrchně.
Vkus a obliba se u čtěnářů (stejně jako u návštěníků kin a sledování seriálů) vyvíjí. A není to tím, že by se to měnilo od horšího k lepšímu. Srovnání s atlety / sportovci je mimózní, to nelze brát vážně.
Podobně pak je to u umění ... dnešní malíři v průměru i v topce malují technicky lépe, ovládají více technik. Ale fakt nejde říc, že malují umělecky lépe. A to ne proto, že bych potřeboval adorovat staré, ale prostě proto, že na to neexistuje žádná metrika, která by to mohla objektivně (narozdíl od sportovců) posoudit.

Když si vezmi Verneovky ... dokud to bylo pro čtenáře vkročení do naprosto neznámých světů (a je jedno, jestli do hlubin, nebo do Afriky, nebo na opuštěný ostrov či hrozbu totální války atd), tak to mělo aspekt (Fate terminologií), který to dnes již pro čtenáře nemá. Každý viděl 10 filmů o ponorkách, Afriku máme v televizních zprávách obden, válku a mocenské boje jsme viděli z tolika směrů, že už to mnohým stačilo.
Tím se náplň těch knih stala v podstatě pro nové čtenáře nezajímavou, ten aspekt už tam není.

Stejně tak nesouhlasím s tvým hodnocením Čapka ... žádný z českých autorů SF po roce 1990 se mu kvalitou psaní nevyrovnal. Ale mnozí dokázali dokáží být novým čtenářům blíže náměty, stylem psaní, zpracováním. Postavy z Čapkových knih nejsou dnešní.
Že je Věc Makropulost skvělá divadlení hra jsem přesvědčen. Číst to jako knihu ... není takový zážitek.
Válka s Mloky je bichle, ne že ne, oproti třeba Věci Makropulos či RUR, fakt bichle.

Zásadní rozdíl, z mého pohledu, je ten, že Čapek psal knihy vždycky s mravním posláním. Všechny mají v jednom či druhém směru tento přesah. To dnešní knihy nemají ... a nemají to proto, že čtenáři o mravní přesah nestojí. Ani to není kritika, to je zase konstatování faktu.
A je to stejné jako s Dunou ... i tam je morální aspekt silný (tedy v knize, ve filmech ne), i když trochu hlouběji zasunutý a ne každý o něj musí zakopnout.
Tebe, mám pocit, tahle morální zvolání neoslovují ... a v tom se shodneš s naprostou většinou dnešních čtenářů. Nemůžu říc, že bych cíleně nasával morálku z četby Čapka, ale cítím celkem jasně, že jsem si z těch knížek něco odnesl.
Probůh, hlavně si to nevylož tak, že bych tvrdil, že to za mého mláda bylo lepší, nebo že jsem já lepší ... prdlajs, pochopitelně :) Kulturní změna mezi lety 1980 a 2020 je ovšem opravdu velká (bez určování zda k lepšímu či horšímu).

Schválně dej nějaké autory z SF/F okruhu ze 30. let (a vynechme zde Tolkiena, ať to tu pak neshoří), které můžeš dneska opravdu číst a mít pocit, že čteš literaturu, která osloví dnešní čtenáře.

A k Problému Tří Těles ... já jsem svůj souhrn napsal o nějaký stránky výše. Vidím to i s odstupem jinak :) Ten tam (z mého pohledu) také dává mravní poselství, které je středobodem celé série ... a.le je to morální poselství čínské civilizace a mně není blízké. Bez něj je to ovšem kniha výrazně obtížnější pochopitelná. Že tam nejde o jednotlivé situace, jejich technické provedení (které pak oprávnění kritizuješ, co se fyziky a dalších oborů týče) ... ale o to, co tím obraze chtěl autor sdělit. Je to racionální socialistický symbolismus :)
7.9.2024 16:45 - Loddfafni
LokiB píše:
To dnešní knihy nemají ... a nemají to proto, že čtenáři o mravní přesah nestojí.

Tohle tvrdil pokud vím autor Čaroděje ze země Oz a řekl bych že to bude důvod proč je ta kniha taková hloupost.
Ze současných (úspěšných fanasy) knih mi první vytane Archiv bouřné záře, kterému morální poselství na oblibě rozhodně neubírá...



EDIT: Ale co se týče kvality psaní, tam bych řekl že to nebude stoupající ani klesající. Leda se ty knihy spíše zjednodušují, protože lidé nemají takovou čtenářskou kázeň
7.9.2024 17:02 - LokiB
Loddfafni: A čtou to lidé kvůli moralnímu poselství, nebo mu navzdory, nebo ho tam ani nevidí? Nevím, knihu neznám, tak to nemůžu posoudit.

Já rozhodně netvrdím, že dnešní čtenářstvo je horší než bylo to před 40 lety. Jsem však bytostně přesvědčen, že je výrazně jiné. je to výraznější rozdíl než mezi čtenářstvem v roce 1980 a 1940.
Proč se třeba snažil Neff a spol "zmodernizovat Verneovky"? Protože nakladatelé vědí, že původní už skoro nikomu neprodají.
7.9.2024 23:37 - sirien
Loki: mícháš dohromady otázku řemesla/know-how/formy a otázku obsahu/umění, které sice obě ovlivňují zajímavost nějakého díla napříč časem, ale jsou si hodně rozdílné. A navzdory tomu co píšeš, roli hrají obě.

A tvoje původní otázka ve skutečnosti nemířila na otázku obsahu/umění, ale na otázku řemesla - což je věc, která je se sportovci velmi srovnatelná; dnešní sportovci jsou prostě a jednoduše lepší - ne kvůli výbavě (taky, ale ne tak moc), ale kvůli a) počátečnímu poolu zájemců a obecné míře konkurence a b) mnohem vybroušenějším technikám, jak samotné exekuce, tak tréninku. Což nedělá rozdíl procent, ale doslova řádů kvality. A pro spisovatele platí totéž - pool zájemců je širší, konkurence větší a techniky psaní jsou mnohem vybroušenější. A pokud mluvíš o tom jak jsou vepsané do postav motivace a rozhodnutí a jak jsou provedené dialogy a jaká je struktura děje a zpracování finále atd., tak to jsou všechno řemeslné otázky.

A pro velkou část publika kritické. Co do řemesla, existuje fakt hodně lidí co ti řeknou že se nebudou dívat na starý SF seriál/film, protože "to má úplně blbý efekty". Podobně máš hromadu lidí co prostě nebudou číst starou knížku, protože její řemeslná forma pro ně neni stravitelná. Můžeš říct že to je "povrchní", a efektivně tím odkázat na to že kvůli historicky míň kvalitnímu řemeslu zavrhují stejně dobré nebo lepší "umění" (/obsah... obsah je trochu hmatatelnější než jak trefně píšeš těžce neměřitelná "uměleckost"), ale na věci to moc nezmění.

...ale přesto máš dneska lidi co se navzdory efektům podívaj na TOSku a řeknou že obsahově (scénáristicky, SF konceptama, jejich zpracováníma, poselstvíma...) to je ve skutečnosti dodneska nejsilnější Star trek. Podobně máš lidi co si zvládnou užít Verna nebo Čapka a případně je obsahově docenit proti moderním autorům, co třeba nemají tak silný obsah, ale mají mnohem lepší (propracovanější, současným nárokům odstávající a čtivější) řemeslnou formu.

Že ty věci dneska nemají původní kouzlo, protože být první nutně znamená že o generaci později budeš jeden z mnoha - a ty mnozí následní to téma zpracují rozsáhlejc, hloubějc, opakovanějc, líp je pravda. Ale pořád najdeš publikum co se půjde záměrně podívat na toho kdo to udělal jako první - nebo které to docení nebo bude schopné vnímat v dobovém kontextu.

(A proč Neff modernizoval Verneovky - cynik ve mě mi nedovolí neříct protože to zní jako dobrej marketingovej stunt, jak pro prodejnost a výdělek tak pro vlastní brand - není důležitý, jestli to je potřeba, důležitý je svézt se na profláklym ménu a dodat novej produkt na prodej.)


Na Čapkovi se zjevně neshodneme. Můj problém s Věcí Makropulos nejsou postavy, ale naprosto lacině samoúčelný sdělení podpořený totálně debilní falešnou argumentací (navíc "figurama" které Čapek sám coby novinář popsal a kritizoval). Závěr je vysloveně stupidní (a kontrast s jistou momentkou Vampire Diaries je ohromné zadostiučinění toho seriálu). Můj problém s RUR je spíš s jeho falešnou moderní "aurou" - Čapek nepsal o robotech, psal o otrocích - což je lite motiv celé jeho tvorby (Válka s Mloky atd.). Že se to slovo chytlo pro roboty je spíš náhoda a přenesení věci na něco v jednom aspektu podobného, ale jinak úplně jiného. Nicmén ano, obsahově je představa klonovaných otrockých biodroidů určitě zajímavá, zejména dobově. Tj. obsahově super - řemeslně mě ničim extra neoslovil a obsahově horší pozdější cz autoři se mi čtou ve skutečnosti líp. (btw. Válka s mloky má 240 stran malýho formátu - na svojí dobu možná "bichle", dneska taková slabší standardka.)


Co se týče morálního rozměru - ve skutečnosti mě oslovuje a přijde mi zajímavý, ale Čapkova práce pro mě postrádá komplexnost a hloubku (což může být otázka řemesla a dobového zpracování tématu, nevím). Ze stránek křičí poselství, ale je to expozice bez nuance, což mě nějak neoslovuje. V Duně to naopak doceňuju hodně - a ta rovina tam je tak vrstvená (ať už autorsky záměrně nebo ne) že tam je o čem přemýšlet, protože ne všechno tam je jasný. Btw. moderní knížky samozřejmě často obsahují morální rozměr - jen mnohdy není nutně prvoplánovitě křiklavý nebo univerzalistický. Což je za mě spíš dobře a je to pak o to zajímavější a hodnotnější.


Ad autoři ze 30. let: hele já z tohodle období asi tak moc nečet... Nemám rád Lewise ale lidi ho čtou dodnes, Huxley, Wells? Asi bych si musel nejdřív najít kdo vlastně v týhle době psal :D Na druhou stranu, úplně stejně bych se mohl ptát na autory z osmdesátek nebo devadesátek. Zrovna dneska sem přemejšlel že sem vživotě spálil fakt hodně času sledovánim seriálů, které mě rozhodně bavilo koukat - ale které vlastně nebyly nijak extra dobré a časem se na ně zapomene a nebude to ztráta. V každé době máš hodně autorů co zrovna píší a zrovna se čtou - ale málo těch co přežijí do dalších let. A prostý počet nových přeživších autorů dál umenšuje počet těch víc historických, protože kulturní povědomí udrží "při životě" jen omezený počet jmen a děl.
9.9.2024 09:32 - Čindi
LokiB píše:
Schválně dej nějaké autory z SF/F okruhu ze 30. let (a vynechme zde Tolkiena, ať to tu pak neshoří), které můžeš dneska opravdu číst a mít pocit, že čteš literaturu, která osloví dnešní čtenáře.

Lovecraft, Howard
9.9.2024 10:42 - Aegnor
LokiB píše:
Loddfafni: A čtou to lidé kvůli moralnímu poselství, nebo mu navzdory, nebo ho tam ani nevidí? Nevím, knihu neznám, tak to nemůžu posoudit.

Nevím, jestli je v Archivu Bouřné záře (Stormlight Archive, Sandersonova epická fantasy sága) nějaké morální poselství ... ale morální dilemata a konflikty tam jsou a je jich spousta. A nedokážu říct, že by jedna či druhá strana měla "pravdu". Ve všech těch různých konfliktech fandím jedné straně, ale zároveň vidím logickou motivaci druhé strany a naprosto chápu, že lidi fandí té druhé straně.
9.9.2024 12:51 - LokiB
Čindi: jestli je opravdu původní Howardův Conan stále čten, ok. Já tedy z dětí a dospívajících kolem (malý vzorek cca 25 v rozpětí 10-25 let) neznám nikoho, kdo by Howarda četl, ale to neznamená, že není čten ... a už vůbec, že by nemohl být čten.

Je fakt, že Lovecraft ani Howard nebyli nikdy takový mainstream (Jako byl Čapek, nebo Verne) ... tam si vyhraněné fanouškovské jádro zachovat dokáží snáze. Je možné, že za 50 let někdo bude číst i Kotletu :)

Sirien: já s tebou ohledně kvality řemesla spisovatelů holt nesouhlasím. Srovnání se sportovci a srovnání s vizuálními efekty ve filmech vůbec neobstojí.
Mluvil jsi o malířích ... přesto se dodnes stojí fronty v muzeích na impresionisty z konce 19. století, jakkoli podle tvého by ty jejich obrazy namalovalo 10x více dnešních autorů 10x lépe ... a z různých důvodů dnešní impresionisté tolik netáhnou (i když jsou).

Ok, neshodneme se na Čapkovi, to koneckonců není až tak zvláštní.

Aegnor píše:
evím, jestli je v Archivu Bouřné záře (Stormlight Archive, Sandersonova epická fantasy sága) nějaké morální poselství ... ale morální dilemata a konflikty tam jsou a je jich spousta.


To není to samé, na tom se možná shodneme. Morální dilemata jsou třeba i ve filmu Maso a Krev (ve své době excelení "historický" film, kdo neviděl, prohloupil ;) ... ale rozhodně v tom není morální poselství (a nikdo ho ani od toho filmu nečeká). Narozdíl od Diktátora, či Moderní doby ... kde ta poselství jsou, ani ne snad v podobě dilemat.
9.9.2024 14:20 - sirien
Loki: Conan je dodneska velmi příjemně čtivej popravdě (a doma mám nějakou relativně moderní edici, takže se zjevně pořád prodává, tzn. poptávka a publikum jsou). Popravdě se čte tak dobře že mi při čtení ani nedošlo jak stará ltieratura to je - na svojí dobu to muselo mít řemeslně fakt extra hodnotu navíc co už se dneska spíš vytratila.


Ohledně řemeslné kvality autorů - to srovnání se sportovci a CGI mám přímo před očima, kdykoliv nějakýho staršího autora otevřu; divně hluché pasáže děje, finální gradace s náhlym drama postrádajícim rozřešenim, nepřirozený dialogy popř. jejich převyprávění, zbytečné deus ex machina intervence... hromady věcí co by i průměrnej dnešní autor napsal líp, protože ta řemeslná forma se už stala standardnim know-how. A když deš v čase zpátky tak i vidíš jak to je s dekádama stále citelnější - z toho co sem čet nedávno a mám v živý paměti od sedmdesát let starýho Bradburyho po sto čtyřicet let starýho Twaina.


_____

Ohledně malířů - ano, a taky se stojí fronty na tři tisíce let starý obelisky, so what? Dnešní sochaři by dokázali snadno udělat lepší, kdysi revoluční techniky kresby sou dneska dávno známý (tak moc že existují padělky, a to jak kopie tak "nová" díla, co jsou dokonale nerozlišitelná od originálů a jediný způsob jak je odlišit je fyzikální datací materiálů. Ty fake-nová díla jsou dokonce nerozlišitelná i obsahově, i když z principu věci nepřináší nic novýho. Udělat malbu "ve stylu a technikami X" je na umělecký škole běžný zadání.)

Na ty původní autory a díla se stojí fronty právě protože byly původní. U literatury to tak netáhne, protože věnovat jednu minutu čumění na ve skutečnosti vůbec ničim nezajímavou (doslova btw. - taky hezká case study o hodnotě zprofanovanýho umění) Monu Lisu v rámci dvouhodinový procházky Louverem je trochu jiná náročnost než věnovat desítky hodin čtení knížky jejíž forma tě fakt zoufale nebaví (vim naprosto přesně o čem mluvim, utrpení z toho Zamjatina je pro mě i po už několika letech stále živý trauma)
9.9.2024 14:23 - Aegnor
Loki: jenom bych ke Stormlight Archive dodal, že teprve teď v prosinci má vyjít pátá kniha z deseti plánovaných, takže morální poselství ... tam možná na konci bude.
9.9.2024 14:30 - York
Staří autoři fantasy (Howard, Leiber, Vance apod.) uměli psát až překvapivě dobře, o řád líp než třeba Steven Erikson (Malaz) nebo G. R. R. Martin. Jack Vance je svým bohatým jazykem vyhlášenej.

Tohle imho není generační, v každý generaci jsou autoři, kteří zvládají práci s jazykem líp nebo hůř.
9.9.2024 14:59 - LokiB
Ok, diskusi o umění zkusím za sebe nějak ukončit, aby se to moc nerozplizlo.
Tři tisíce let staré obelisky nejsou umění, tam už ti ta argumentace ustřeluje trochu moc. Taky můžeme tvrdit, že každý den miliony lidí čekají frontu na metro a na chlebíčky, že jo :)

Jistěže kulturně-historický fenomén není jen o umění ... znamená to, že by dneska sochu Mojžíše uměl vysochat kde kdo? Aniž by dělal tedy přímo kopii podle předlohy.

Z toho co píšeš, je zjevné, že jsi zvyklý na nějaký standard tvorby. Z nějakého důvodu ho zaměňuješ za kvalitu, resp. za úroveň řemesla. Takže podléháš klasickému klamu, že metrika "to, co se líbí nám, je kvalitní a to, co se nám nelíbí, je nekvalitní" je objektivní a univerzální, a dá se tím poměřit vše. Nesouhlasím, ale to je tak všechno, co s tím můžu dělat :)

Kdybys dnes rozmrazil člověka z roku 1900 a dal mu přešíst to, co se ti líbí ... myslíš, že by mu to přišlo stejně dobré jako tobě a zavrhl by díla z roku 1900?

Ale tak nemusíme chodit ani do historie, platí to konec konců i napříč kulturami ... viz asijská kultura, africká (bez poznámek) nebo americká kultura vs evropská. Podle tebe (přijde mi) existuje jeden metr, že se "kvalita projeví napříč kulturami jednoznačně a jasně".

Aegnor: neposuzuju, jesti tam jen nebo ne, fakt jsem to nečetl. Jen poznamenávám, že morální dilemata v díle nejsou to samé jako morální poselství díla. Aby nedošlo k nedorozumění.
9.9.2024 15:03 - York
LokiB píše:
znamená to, že by dneska sochu Mojžíše uměl vysochat kde kdo?


Vysochat asi úplně ne, ale vymodelovat ji ve 3d a vytisknout na 3d tiskárně by zvládlo docela hodně lidí.
9.9.2024 16:04 - sirien
York: ano, vždycky máš někoho kdo je v dané generaci lepší nebo horší - ale když se podíváš na ty staré generace, tak ten standard (průměr, medián, whatever) je prostě níž. Přirozeně jsme na populačních průměrech, takže to nevylučuje že někdo top z dřívější éry je lepší než většina současných atp. - nicméně zrovna ten Twain je branej za high-level spisovatele své doby, ale když ho začneš číst - jako pořád to neni špatný, ale že by tě jeho forma a práce s textem dneska nějak ohromily, to fakt ne.


Loki: strhnout to do podsouvání že "kvalitativně kritizuju" to, co se mi jen nelíbí, je dost lacinej faul. A asi sis nevšim, že jako příklady té dobově nižší řemeslné kvality dávám autory, který se mi ve skutečnosti vcelku líbili.

Kdybych dneska rozmrazil člověka z roku 1900, tak ano, mám za to že ho současná díla řemeslně oslovila značně víc (jestli by se mu líbila i obsahově - nebo by je vůbec pochopil - je už samozřejmě otázka jiná). A hodnotit věci napříč kulturama je další divno-úskok bokem; jiná kultura má zjevně jiné formy umění a vyjádření - ale to že její současní tvůrci budou řemeslně na vyšší úrovni než ti dřívější bude platit úplně stejně.
9.9.2024 16:38 - York
sirien píše:
ale když se podíváš na ty staré generace, tak ten standard (průměr, medián, whatever)


Průměr je extrémně závislej na výběru množiny, ze který ho děláš. Dneska je publikujících autorů mnohonásobně víc, takže je i víc dobrejch a o těch slabších se nedozvíš.
9.9.2024 16:42 - sirien
...a z těch historickejch čteš v podstatě jen úplnou špičku, protože o náhodnýho dneska no-name autora z roku 1890 fakt nezavadíš. Což je bias co by to měl táhnout ve prospěch těch historickejch - a stejně to tak nevyznívá.
9.9.2024 18:47 - York
sirien píše:
a z těch historickejch čteš v podstatě jen úplnou špičku


Jo, ale zároveň ne, protože fantasy autorů bylo tehdy hodně málo. Navíc je nevybírám podle nějakejch toplistů, ale podle toho, že je Gygax uvedl jako inspirační zdroje k DnD. Proto mě kvalita jejich psaní tak příjemně překvapila.

Ale ano, je to pořád výběr, takže obecný závěry bych z toho nedělal.
10.9.2024 15:24 - Tarfill
Nevim jestli to tady někde už bylo, ale kdyby ne, tak doporučuju knihu:

Stín Bohů (serie Krvopřísežní) od Johna Gwynna

Nemá smysl psát dlouhé hodnocení, např. na "databazeknih" najdete reakcí mnoho, každopádně já jsem jeden z těch, kterým se tohle fakt líbí!
Drsná severská kultura, padlí a vstávající bohové, neotřelá magie, spousta krve a zajímaví hrdinové.

Kniha je začátek serie (celkem tři díly?), konec první knihy tedy pouze ještě více otevře děj místo aby jej uzavíral. Druhý díl má ale ještě lepší hodnocení než první a třetí by se měl na pultech objevit tento rok, takže výhled do budoucna vypadá slibně... ;-)
10.9.2024 15:35 - York
Tarfill: Vypadá to, že autor už má napsaný dvě ságy. Ty jsi náhodou nečetl? Pokud bych to zkoušel, tak bych asi radši začal na začátku a četl nejdřív to, co už je dopsaný ;)
10.9.2024 16:07 - Tarfill
Yorku:
Předchozí jsem nečetl a ságu Krvopřísežných jsem zvolil úmyslně. V tomhle ohledu jsem se nebál riskovat... ;-)
10.9.2024 16:13 - LokiB
sirien píše:
to že její současní tvůrci budou řemeslně na vyšší úrovni než ti dřívější bude platit úplně stejně


Kdyžtak to můžeme nechat k táboráku :)
Na odlehčenou bych řekl, že jsem dnes kupříkladu kouknul do několika periodik a bylo opravdu smutné číst jenom titulky. Kvalita samotných článků byla mizerná. Za mě šel průměrný výsledek novinářské práce dolů, nikoli nahoru. Jak je to u top novinářů? Inu ... podobně třeba u televizní tvorby.
To jen tak pro srovnání, jak jsou dnes povolání obecně na vyšší kvalitě než byla dřív.
Dnes umí spisovatelé psát více "aby se to cilvoce líbilo", to ano. Ovšem tvrzení, že jsou řemeslně lepší než ti staří, beru jako nepotvrzený názor. Důvod pro to nevidím, jestli mezi možné důvody někdo nepočítá kurzy typu "Jak napsat správně román".


Čtu teď od Williama Gibsona ... Médium, jde to bez brýlí hůř a hůř :)
Přijde mi, že se jeho styl od doby Neuromancera moc nězměnil. Nečte se to úplně snadno, krátké kapitoly, děj se rozjíždí pomalu, zvlášní postavy, hodně nově vymýšlených slova a reálií ... dočetl jste to někdo?
10.9.2024 16:53 - sirien
Loki: novinařina i tv seriály sou tady dost nesmyslný srovnání, jejich kvalita je závislá na hromadě dalších a s literaturou nesouvisejících faktorů. A zdá se mi že dost míjíš pointu toho co píšu o řemeslné stránce a pořád do toho nesmyslně taháš nějaká kritéria kvality obsahu (myšlenky, nápadu...) nebo "hodnoty", což s řemeslem (výstavba děje, tempo, plynulost dialogů...) nemaj nic moc společnýho.

Od Gibsona se mi tu válí na stole Burning chrome, ale ještě sem se k němu neprokousal. A přiznám se že tiše doufám že je teda čtivější než Neuromancer - jakože ne že by se mi Neuromancer nelíbil, ale zrovna easy reading to fakt neni.
10.9.2024 18:24 - LokiB
sirien:
Vůbec nikde nemluvím o kvalitě obsahu, nebo hodnotě ... stále mluvím v konverzaci s tebou jen o řemesle. Z čeho si usoudil, že je tomu jinak, nevím.

Burning Chrome je v tomhle vlastně cyberpunková prvotina, krátké povídky a ne romám nebo novela. Četlo se mi to před lety ... snáze :)
A to jako Neuromancer je mnohem čtivější než ty následující díly Count Zero a Mona Lisa Overdrive ... tam jsem to tehdy asi na půl roku i vzdal, protože mě to prostě nebavilo.
20.9.2024 20:11 - sirien
SPEAKER FOR THE DEAD (100% spoiler free)

Hodně jiná knížka než Ender's game. Což je vlastně velmi dobře, protože to neni jen znovu totéž. Stand-alone, ale popravdě nevim, jestli by bez předchozího čtení Ender's game měly některé její aspekty tu váhu, kterou mají. (A je to teda první knížka navazující trilogie podle všeho - a ano konec je otevřený, ale příběh knížky samotné je vcelku uzavřený, takže čtení není přímo "závazek" na dalších X knížek v řadě.)

Je to o tom co Ender dělal (dělá) po událostech Enderovy hry. A o tom jak se lidstvo - a Ender - setká s další inteligentní mimozemskou rasou, tentokrát výrazně pod vlastní technologickou úrovní.

Loki: ...a sem blb, hned co si začal brečet o tom jak "moderní literatura" nemá "morální poselství" sem tě měl obratem odkázat na Enderovu hru. A klidně i na Speakera. (A řemeslným zpracováním za mě řádově nad Čapkem.)/Loki

A je to - fakt dobrý. Popravdě po dočtení mám pocit že po vší té klasické a "vyhlášené" literatuře kterou poslední dobou čtu to je po dlouhý době první fakt dobrá knížka. Není ale dokonalá.

Některé věci okolo technologie ("internetu", počítačů...) a vědy (zejména úrovně pokročilé biotechnologie a medicíny - je fascinující, jak věci co považujeme za hi-tech nebo až normální byly ještě "nedávno" v SF kategorii) jsou divný a když sem se nad nima zarazil, musel sem si připomenout, jak je ta knížka vlastně stará (letos 40 let) - pak mi došlo že na svojí dobu to je vlastně až překvapivě přesné, jak obecně, tak v mnoha detailech.

Co mi (trochu) vadilo byla struktura začátku knížky. Příběh se otevře na planetě dlouho před Enderovým příletem a nějakou dobu se tam zdrží. Což by samo o sobě bylo ok, děj i postavy tam jsou zajímavý a knížka rychle vtáhne. Problém je, že Ender pak přiletí a zhruba stejně dlouhou dobu stráví tím, že zjišťuje, co se tam stalo - což ale já jako čtenář už vim (v detailu i líp než Ender). Sice se tam dějí i nějaké další věci a děj se pak plynule posune dál, ale stejně by mi asi vyhovovalo víc kdyby knížka začala Enderem a byla vyprávěná jen/převážně z jeho perspektivy, s minulostí doplněnou v retrospektivě s tím, jak jí Ender sám odhaluje. Což by bylo i sugestivnější co do jeho práce jako Speakera a toho jak se dozvídá o lidech o kterých pak mluví.

Plus pár věcí co se pak dějí ke konci by mohlo být trochu líp předeslaných/nastíněných plus některé postavy a vztahy/interakce mohly mít víc prostoru - ale pro pointu a děj knížky nebyly klíčové; mě by asi zajímaly víc, jestli by s nimi knížka samotná byla lepší těžko říct.

A... to je po dlouhý době vlastně v podstatě fakt všechno co bych vytknul. Děj má tempo, bez hluchých míst, postavy, vztahy i interakce působí živě a přirozeně (s ohledem na to, kdo se jich účastní - což je bod kde myslím je fakt dobré číst nejdřív Enderovu hru), jazykově to není žádná "poezie", ale čte se to příjemně.
21.9.2024 12:56 - LokiB
Pěkné. Já už jsem tvoji preferenci současných profesí po kvalitativní stránce ... spisovatelů, malířů, architektů, skladatelů atd. a pohled na objektivitu tohoto hodnocení pochopil. Debatu můžeme uzavřít :)
23.9.2024 21:28 - shari
Dungeon Crawler Carl - Matt Dinniman

Tahle série je něco mezi komedií a existenciálním hororem a odehrává se v kulisách LitRPG, které je mix fantasy a sci-fi.

Hlavní postavy, obyčejný týpek Carl a jeho perská kočka Princess Donut (která získá inteligenci a schopnost mluvit), přežijí konec světa a aby neumrzli, musí prolézt megadungeonem nově vytvořeném uvnitř Země. Tam získávají různé schopnosti a kouzla a na jejich cestě je doprovází nejen jejich osobní dungeon guide Mordecai, ale i poněkud svérázná umělá inteligence s fetišem na chodidla. Musí se vypořádat s výzvami v podobě nejen vygenerovaných "mobů", ale i s ostatními lidmi, kteří také přežili apokalypsu a sestoupili do dungeonu. A celý jejich pobyt v dungeonu je vysílán do celé galaxie jako jedna obří reality show.

Všechny postavy jsou tam naprosto výborně napsané, jejich motivace a chování dává smysl a interakce mezi nimi jsou uvěřitelné. Dynamika mezi Carlem a princeznou je naprostá lahůdka.

Jednotlivé levely dungeonu jsou nadesignované opravdu unikátně, takže zatím (mám přečtených šest dílů, sedmý má vyjít brzo) tam na každém rohu čeká jiné překvapení. Děj plynule odsýpá a většina plánů dopadá tak, že co se může podělat, to se podělá a postavy musí vymyslet nová řešení, a to sakra rychle.

Vlivem toho, že civilizace na Zemi byla v podstatě zničená (hned v první kapitole), tak se celým dějem táhne nenápadná linka beznaděje, protože i když postavy přežijí celý dungeon a získají svobodu, tak co je vlastně čeká na konci? A Carl, z jehož pohledu je děj vyprávěn, se postupně propadá do většího a většího šílenství.

Jo, sérii doporučuju. Je naprosto výborná.
9.10.2024 00:09 - sirien
SHADOW OF THE CONQUEROR (by Shadiversity / Shad Brooks

Well, důkaz toho že když aspoň nějakou dobu Yorkujete svůj produkt kudy chodíte, tak to občas někomu fakt i vnutíte. Shad o té knížce na svym kanále kdysi žvanil kudy prošel tak mi to ve slabý chvíli nedalo a koupil sem si jí. Pak dlouho čekala než sem po ní šáhnul.

Překvapivě to je dobrý, obecně; když člověk přihlídne k tomu že to je prvotina - od top slavnejch autorů sem čet horší prvotiny (i druhotiny). I když - čtivý by asi bylo značně vhodnější a přesnější adjektivum než dobrý.


Worldbuilding je jednoznačně pozitivum knížky. Everfall je to co by fantasy měla být - žádnej pseudostředověk nebo tolkien-ish derivát, má vlastní fyzickou podobu, kosmologii, kultury a společnost, minimálně AFAIK to je i vcelku nápaditý/originální a Shad to představuje velmi plynule. Měl sem z toho až Sandersonovskej feeling, byť Sandersan je v tom samozřejmě značně obratnější.


Hard magie je další podobnost se Sandersonem, která je taky zajímavá - minimálně na téma "jak něco obšlehnout a předělat do jinýho žánru", v tomhle případě Jedie a Lightsabery do DnD-ish (nebo přesněji Exalt-ish) fantasy. Podobnost s Exalted je btw. nemalá a protože víme že Shad je DnDčkař, tak i když o Exalted co vim nikdy nemluvil tak mi ta podobnost přijde přílišná než aby byla náhodná.

Zpracování magie bohužel kulhá. Samotný popis a terminologie působí dost videoherně a i když se Shad snaží být logicky domyšlený a konzistentní, místy tam zbývají nějaké logické díry - a bohužel jak jich neni moc, tak o to jsou větší. Zároveň občasné "unikátní objevy" hlavní postavy co do toho jak tuto magii využívat působí jako něco na co by najisto přišel už kdekdo dřív. Co vcelku funguje je zapracování magie do světa a její vykreslení jako jeho přirozené součásti. Zajímavé je i to jak se tam magie potkává s technologií, která běží na tak nějak podobném, do světa vetkaném principu a místy se podivně potkávají a interagují. Bohužel, i ta technologie má nějaké nedomyšlenosti a celkově to působí míň chytře, než by Shad asi chtěl.

(Zjednodušeně: magie tam vychází ze světla jako zdroje moci, který někteří jedinci dokáží určitými způsoby channelit, přičemž ve světě existují "sunstones" které světlo uchovávají a uvolňují a "darkstones", kterými světlo hýbe - a které zavřené v temnotě jsou nehnutelné - což má značný potenciál jako zdroj industriální síly - nebo jako motor létajících lodí atp., do toho tam existuje světelná alchymie co umožňuje zapracovávat světlo do věcí, což ale není jen tak a má to nějaké slabiny... bohužel slabiny co jsou krutě fatálnější, než se knížka tváří, takže mnohá zejména bojová využití by nefungovala, protože by krutě nefungovala.)


Postavy, interakce... tohle je complicated. Na jednu stranu sice žádnej zázrak, ale ani nic rušivýho, postavy působí vícerozměrně, interakce jsou vcelku přirozený, dialogy popravdě až dobrý, jsou tam vztahy, mají vývoj atd. Zároveň ale ty postavy jsou dost účelový a všechny se prvoplánovitě točí kolem hlavního hrdiny a místy se chovají trochu hloupě aby věci prošly.


Hlavní hrdina (a POINTA knížky) samotnej je dost zklamání - a další problém. Výchozí premisa knížky, kterou Shad "zkoumá" (ano, ta knížka má premisu, dokonce morální, a Shad se jí fakt minimálně snaží zpracovat, byť asi ne úplně úspěšně) je, že hlavní hrdina je v podstatě Stalin co dospěje k prozření, že byl hrozná svině a monstrum a začne toho děsně litovat - a otázka je jak moc někdo takový může dojít vykoupení. Problém je, že k onomu prozření se vším všudy včetně svědomí a lítosti atd. došlo dvacet let před začátkem knížky, takže všechno zajímavé se vlastně už odehrálo.

Z toho co sem věděl sem čekal že dostanu evil imperátora co je konfrontovaný s realitou a nucený připustit, že to failil - a při snaze to napravit si pak i přiznat, že byl dost děsná svině. Což by bylo zajímavý psychologicky i příběhově. Místo toho máme knížku o hrdinovi co se topí ve svojí vině (...+-, jak moc deklarativně a proklamativně a jak moc reálně by bylo asi na diskusi), přiznává všechny zločiny atd. a jen se snaží začít konat dobro. Což je bohužel dál podražený tim, že k tomu dostane nějaký nový superschopnosti, co dřív neměl.


Ou, jo - je to pocitově docela dost power fantasy. Což s tím co hlavní hrdina je (byl) zač působí trochu blbě - asi bych z toho nic nevyvozoval, ale jo, je to kinda cringe.


Příběh je pak v návaznosti další problém. V podstatě to je série ne moc dobře pospojovaných adventure encounterů, které tak nějak pokračují, jeden za druhým, navzdory hromadě foreshadowingu (blížící se Noc, hrozby démonů atd.) negradují, někde za půlkou vám dojde že that is it a žádnej větší příběh se už nerozjede, pak dojdete do finále a skončíte. A pak tam je nějakej epilog k pointě, co působí trochu jako přílepek a vlastně moc nefunguje (ale naštěstí neni až tak dlouhej). V kontrastu s grandiózností premisy knížky (a všemu tomu foreshadowingu) to celé působí hrozně podstřeleně a antiklimaticky.


Čtivost je ale navzdory tomu spíš dobrá a Shad patří k těm víc easy-reading autorům okolo. V té sérii random encounterů nejsou žádné moc hluché pasáže, takže knížka má i příjemný tempo. Překvapivě, Shadova osobní rozkecanost a láska v sebeposlouchání se v knížce neprojevuje. (Kupodivu šermířské scény nejsou ani trochu sword-porno - což bylo u Shada vlastně skoro až zklamání a vlastně mi ty bojový scény přijdou popisně až chudý).



Knížka je zatím stand-alone, i když Shad o ní mluví jako o knížce z "Everfall chronicles" s tím, že možná napíše další. Jestli jo, asi mě úplně neláká si je přečíst (i když si asi někde vygooglim co dalšího tam odhalil o tom světě a magii).

Na druhou stranu nijak nelituju, že sem jí čet a navzdory stížnostem výše se mi četla vcelku dobře.

Doporučil bych? ...asi bez většího nadšení, ale pokud vám nevadí místy nedokonalá brakovka s nějakými pozitivy, tak vás to asi neurazí.
9.10.2024 01:13 - York
sirien píše:
důkaz toho že když aspoň nějakou dobu Yorkujete svůj produkt kudy chodíte, tak to občas někomu fakt i vnutíte


Nedráždi hada bosou nohou, nebo ti dám přečíst svoji literární prvotinu (jestli ji teda ještě někde najdu) :)
1.11.2024 01:30 - sirien
pro kompletnost, prakticky najisto závěr mého výletu do prací Liou Cch'-sina (autor Problému tří těles):

TOULAVÁ ZEMĚ

Sbírka povídek.

Můj vztah ke sbírkám povídek je komplikovaný a i když mám některé fakt rád, obecně to u mě mají spíš těžký. Tady se projevují klasické problémy co se sborníkama mívám - náměty se liší, ale theme/mood/color a styl zůstávají dost stejné a s náměty se nemění, takže povídky působí hodně podobně. Všechny jsou tak nějak osobní nebo vztahové, tragicko-optimistické a snažící se hrát na emoce takovým tím "high-literárním" stylem. A obecně jsou v podstatě dost šedý a rychle mizející z paměti.

Obecně to nijak moc nevybočuje ze stylu trilogie Tří těles a spíš to podtrhuje autorský styl - a zejména jeho mnou dříve kritizované chyby typu nevěrohodné a/nebo logicky nedotažené technikálie, neprokreslenost postav, jejich loutkové chování pro potřeby příběhu, značná křečovitost a nevěrohodná "divadelní" strojenost dialogů a interakcí, fakt že půlka věcí jsou jen kulisy pro expozici a sdělení autoroivých Myšlenek atd atp.

Ale není to žádná úplně tragédie a číst se to dá - popravdě asi i líp než ta trilogie, zejména Temný les a Vzpomínky na Zemi, asi protože to je kratší a o něco pestřejší.


Má to 450 stran, je tam 10 povídek, včechno v podstatě recyklace mnohokrát (líp) zpracovaných myšlenek a námětů, originalita nikde (ve srovnání s např. Ted Chiangovym sborníkem Stories of your Life to je zoufale mdlý a prostý nějaký SF hodnoty, popravdě, ať už co do myšlenek nebo estetiky).

Každou tu povídku bych mohl kritizovat zvlášť za to v čem a jak přesně nefunguje v tom o co se snaží, ale asi to nemá moc point.

Pokud se vám výslovně líbil Temný les a Vzpomínky na zemi, tak se vám tohle bude asi líbit taky. Jinak můžete asi klidně passnout. Jestli od Liou Cch'-sina chcete jen něco vyzkoušet, doporučil bych spíš investovat čas do samotného Problému tří těles, funguje i samostatně bez Temného lesa a Vzpomínek (popravdě možná i líp než s nima).
1.11.2024 01:54 - LokiB
Tak to buď rád, že jsi od něj nečetl celý román Kulový blesk :) Ten je z nich snad nejhůře stravitelný.
Celý román o tom, jak student celý život věnuje studiu fenoménu kulového blesku, který mu zabil rodiče. Bez překvapení i s dílem mystiky.
Jako to bykla fakt těžká literatura :)
1.11.2024 02:31 - sirien
To zní dost děsivě.


Shadow of the Conqueror, addendum: dřívější popis byl možná až moc pozitivní, takže sem to teď zeditoval aby to víc odráželo můj skutečný dojem z tý knížky. Kterej je citelně horší než jak to původně vyznívalo. (přemejšlel sem že to okomentuju ještě jednou s dovysvětlenim, ale takhle to bylo vlastně jednodušší).
21.11.2024 21:13 - LokiB
Doposlouchal jsem: Master of the Revels: A Return to Neal Stephenson's D.O.D.O.
Pokračování napsala už Gallandová sama, Stephenson se již neúčastnil, narozdíl od předchozí knihy. A je to znát.

Původní sestava D.O.D.O. se stává renegáty, založí si vlastní "budku na cestování do minulosti" a celou knihu soupeří s jednou čarodějkou, která by chtěl v historii zařídit, že nedojde k "zmizení magie", protože zabrání vzniku "fotografie".

Děj je typicky sestaven z "hlášení z misí" (to by se Jersonovi líbilo :)) + trocha děje v současnosti.

Bohužel mi většina zápletek v historii nepřišla (narozdíl od první knihy) moc zajímavá.
Úporná snaha v Shakespearovském Londýně odehrát "tu správnou verzi" Macbetha, ve kterém budou/nebudou "ta pravá kouzla", tak aby to bylo provždy zaznamenáno v knihách, prostě není pro lidi, kteří nejsou zrovna posedlí tehdejšími Britskými reáliemi, kór zajímavá.
Linka antická a linka středověká ... hmm, opakující se děje z různých "Cesto do toho samého času, ale v jiném vlákně a s jiným výsledkem".

Myšlenkám "proč to řeší takhle a ne takhle" se vyhnout nedalo, i když obvykle to takto neřeším.

Není to vysloveně blbé, ale kdybych to neposlouchal, o nic moc bych nepřišel.
24.11.2024 13:06 - Jerson
Konečně jsem se dostal k přečtení Hvězdného prachu. Nevím, zda je to filmem, kteryjsem viděl dřív, ale kniha je strašně slabá, charaktery suché a nevýrazné, děj rozplizlý, a v určitých chvílích nedává smysl.
(SPOILER Jako když mocná čarodějka prokleje Sal, aby nikdy nemohla spatřit hvězdu, a když o nějaký čas později kontroluje každého procházejícího, aby hvězdu našla, tak se urputně vyptává Sal, zda neveze ještě někoho dalšího - tedy hvězdu. Kterou Sal veze, a samozřejmě o tom neví.

Až se divím, že si zrovna tuhle knížku někdo vybral pro zfilmování, na druhou stranu film je výrazně zajímavější.
24.11.2024 21:02 - sirien
Well, jak bych to...
Bohužel, máš samozřejmě plné právo se mýlit a mít špatný vkus, to ti nikdo nemůže vzít.

Chápu, že tam můžeš mít bias toho že si první viděl film, který je jedním z nejlepších zfilmování knížky ever, pokud ne vůbec nejlepší ever (kde má být věrný je maximálně věrný, kde se má odklonit se odklání, navíc tím správným způsobem - plus některé věci vybrušuje tak moc že předloha pak fakt působí sušejc, např. posádka létající lodě), navíc áčková produkce s top hercema atd., což může vytvořit přehnaná očekávání popř. zklamání tam kde u lidí co znali předem knížku bylo u filmu nadšení, které ale dojem z knížky už nijak nekazilo...

...ale Stardust je prostě nádherná knížka :P
25.11.2024 10:20 - Naoki
Babel

Viktorianska Anglie kde kouzli pomoci stribrnych plaket na kterych jsou napsana slova v ruznych jazycich s podobnym vyznamem, a magie se tvori v rozdilu tech nuancich. Strasne zajimavy koncept kde jsem si uzival kazde dalsi odkryti worldbuildingu. Pozitek mi trochu kazilo ze to je knizka s Poselstvim, a to ze kolonialismus je Zlo, a hnusni Anglicani rozsevali strasnou bolest ostatnim narodum zatimco se kryli se za vznostnymi idealy jako volnym trhem. Fungovalo by to mnohem lip kdyby za tim byla nuance nebo naznaky.
Pokud se pres ten bashing dokazete prenest tak urcite doporucuju. Pokud vam woke leze krkem tak se knizce spis vyhnete

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.3242609500885 secREMOTE_IP: 18.97.9.171