Loki: Systémově se nerozbije nic, ale herně se může rozbít poměrně hodně. Ostatně shitovost jednoosého přesvědčení demonstrovalu už oDrD. Každopádně to je asi fakt na jinam.
Ohledně těch formulací pravidel - hele, nemáš pravdu. Ty si na to alergickej protože si sečtělej a zkušenej hráč a už máš nahráno svoje a víš jakej styl Ti vyhovuje a v těch pravidlech dokážeš číst věci, co tam fakticky nejsou (jakože se tam nevešly, ale jsou někde mezi řádky, nebo jsou jen implikované atp.) Navíc máš bytostný odpor k čemukoliv co Ti jen zavání absolutním stanoviskem. Tzn. když to čteš tak chceš aby k Tobě pravidla mluvila jako k expertovi. Což je tady ještě podtržený tim že víš, že sem půlku toho textu psal já.
Jenže timhle stylem se, ad absurdum, dostaneš do stavu že bych nemoh napsat ani "házíš 1k20", protože bych měl napsat "jako ideální je házet 1k20, ale víš co, 2k10 taky žádná trága, jen musíš trochu zcuknout rozsah DCček, a..."
Kdybych měl všechno co deklaruju obhajovat nebo vysvětlovat, tak jako ne, že by to nešlo, ale ta knížka by měla 600 stránek z nichž 300 by šlo do hluboký RPG teorie. Viz typicky ten rámeček s polemikou okolo CR/TR, kde sis teda až tak moc na nic nestěžoval - myslim, že je důležité napsat tam, že hráčům záměr ve scéně je potřeba brát do určité míry v úvahu, ale ne absolutně, protože sme pořád v TR. Fakt myslim, že to hromadě lidí a zejména nováčků pomůže (a to i z vlastních dávných herních zkušeností z několika skupin). ALE zároveň tam fakt nemám prostor vysvětlovat celou CR/TR problematiku a prostor možných pozic a jaké má to které nastavení vlastnosti - prostě sem vybral nějaký bod na ose co mi pro DnD přijde nejvhodnější a deklaruju ho nejjednoduššim možnym způsobem. Protože tohle téma se dá udělat buď krátce, stručně a deklarativně, nebo na x stránek složité polemiky - cokoliv mezi tim je nějakej paskvil a v důsledku to steně skončí tim že něco musim doporučit a hráč se tim buď bude řídit, nebo ne a pokud ne tak mu to bude fungovat, což ok, nebo nebude - a v tom případě bude vědět, co je nejspíš špatně.
U toho přesvědčení to je totéž. Ano, můžu tam dát x stránkovej rozbor podstaty příběhu a konfliktu a to jak postavy souvisí s tématem a jak se konflikt promítá do narativu a proč tedy stačí mít tři segmenty na osu a není potřeba mít víc (...pokud netvořím fringe genre příběh o jemných nuancích
mezi Good a Moral , kdy využiju čtyři nebo pět, jenže dva z nich z druhé strany bych nakonec fakticky nepoužil, protože když mi de o Good a Moral tak sotva použiju Neutral jako baseline a Impure a Evil mi sou ukradený, takže bych byl spátky na třech) a proč sou tři osy moc (protože vytvoří 27 stavů, což a) neni přehledný a b) beztak nelze obsáhnout v rámci jednoho narativu, c) to je herně nepřehledný) a jedna málo (protože vytvoří lineární škálu konfliktu kdy není možné vymezit rozdíl mezi těmi co jsou na správné starně a viz DrD kde si měl jednu takovou škálu, ale hratelná jí byla jen půlka, a celej konflikt to vyprofiluje černobíle, což a) je stylově outdated už pár desítek let nejen ve fantasy a b) se v tom hrozně blbě tvoří dilemata nebo interní konflikty, takže c) se to zpravidla dost rychle vyčerpá, pokud ten příběh nemá bejt ikonickej - což ale super, teď abych šel vysvětlovat co je ikonickej příběh...) Doufám, že si uvědomuješ, jak ohromný know-how už musíš mít, aby sis za tim co sem teď napsal dokázal doplnit všechno to abys tomu i rozumněl.
A teď zpátky k tomu patnáctiletýmu klukovi, co si to koupí a otevře jako nováček.