Oh my...
Úvodní setkání je fakt jak přepis z nudně pojaté scény setkání hráčské skupiny. A proto nefunguje. A nefungovalo by to ani bez skřítčího Iron Mana s at-will nano-tech armorem a bez "inspekce" výbavy.
Když se řekne "krátký meč", tak si většina čtenářů (zejm. těch ovlivněných DrDem) fakt nevybaví
smallsword. Pokud se krátkým mečem opravdu myslí spíš něco jako
gladius, pak je to v ostrém technologickém kontrastu k funkční lokomotivě - v povídce pro znalce by to šlo přežít, v povídce která setting uvádí to vyžaduje vysvětlení.
Ta výměna s velenim je další takovej momenty kdy nudně pojatá RPG scéna co je odehraná z povinnosti prostě v povídce nefunguje.
Parní lokomotiva co jede na volnoběh z kopce. Tiše a neslyšně zpomaluje po zatažení za brzdovou páku. #sure. (podotýkám, že Jersonův rant jsem ještě nečetl, nechávám si ho až po dopsání toho svého) (kromě toho to ani neni vůbec cool - když už pudu hrát steampunk a budu chtít jezdit v lokomotivě tak sakra chci aby půlka světa slyšela že jedu v lokomotivě. Až se ve steampunku budu chtít plížit, tak budu hrát Deset tisíc mil pod mořem.)
Píšťala bez vysvětlení je v intro povídce ještě horší než výše popsaný krátký meč.
Emoční rovina je jakejsi black-box. Chování postav při setkání, o pár hodin později během společné cesty a o pár hodin později při nalezení drazíny na sebe nějak divně nijak nenavazují.
Ozvěna výstřelu nestačila utichnout. Výstřelu z děla. V železničnim tunelu uvnitř nijak prostorně popsaného jeskynního komplexu. Mě se spíš zdá že po tom výstřelu je nemalá šance, že by většině postav na docela dlouho utichnul celej svět.
Na pohled neutrálního vypravěče je ta povídka příliš krátká a škodí jí to - najendou sem uprostřed bitky a vlastně mě vůbec nezajímá, co se se kterou postavou stane, protože o žádné z nich vlastně vůbec nic nevim. Ne, že by mi byly nesympatické (až na skřítka, ale já skřítky nesnášim od doby co sem je poprvé potkal v Dragonlance...), jen mám prostě dojem jakobych byl vyšetřovatel / analytik co s kávičkou v ruce sleduje nějakej CCTV záznam ke kterému má do zítřka napsat souhrnout zprávu.
Mimochodem pohledem z očí do očí měnila v kámen Medůza. Bazilišek zabíjel pohledem a ten nemusel být nijak opětovaný (ve skutečnosti svým pohledem dokázal i lámat kameny pokud se pamatuju správně). Každopádně to je dost stupidní - ta povídka by fungovala s jakoukoliv podobnou nestvůrou a snaha narvat tam baziliška - přijde mi to jako mišmaš, na jednu stranu má mít Končina vlastní "originální" svět s Arbořany a Tanebřany atd., na druhou stranu tu čtu o půlelfce se skřítkem co potkaj nějakýho baziliška.
...stroj se převalil přes střechu a zůstala ležet...
Lokomotiva se převrátila? Na to tam měla dost místa? Wut? V jakémže prostoru že se to vlastně celé odehrává?
Vzhledem k výše uvedené poznámce o nezajímavosti postav mě finální zvrat vůbec nijak nevzrušuje. Nebyl jsem ho schopný předvídat, protože jsem k němu nedostal žádný náznak, zároveň tam není ani nic, vůči čemu by se to jednání protivilo, takže prostě... hm. Nechápu proč, ale je mi to jedno, protože vlastně ani nevím kdo. Úplně nejposlednější zvrat už je... naprosto lacinej a hrozně moc podtrhuje prázdnost toho předešlého. Příběhy s touhle strukturou a pointou nejsou tak jednoduché, jak se zdají a jejich výstavba a odvyprávění pokud mají fungovat nejsou triviální. Ca$h a Ocean's Eleven nejsou tak dobré filmy protože by byly tak složité, ale právě protože dokázaly vystavět a odvyprávět pointu, kterou ty ostatní co to zkoušeli nezvládly.