yashamaru: Jo, je to otázka definic. Historický šerm by měl prostě rekonstruovat dobové techniky boje. Scénický šerm má předstírat boj - pomocí útoků vedených mimo tělo, pomocí secvičeného pořadí útoků a jejich krytů.
Merlin: Nemusíš věřit. My nešermujeme v plechovkách, takže každé místo těla je nechráněné. Věř, že je docela fuk jestli trefíš zápěstí, stehno, bok, nebo rameno. Pokud by ty meče měli ostří, tak tě stejně prakticky každý zásah pošle do hrobu. Dál už nejsi schopný šermovat tak dobře.
wraiths: Děláme obojí. Liší se to tím, že při scénice známe údery dobpředu a můžou se tam přidat nějaké parádičky. Ale už jsem viděl i představení se zcela improvizovanými souboji bez přípravy, bylo to stejné jako trénink. Pravidla jsou, jelikož se nechceme zabít. Třeba neprovozujem body, osobně nemám rád seky na hlavu (nedělám je - ale už jsem jednou dostal pecku do spánku, když jem předčasně povolil kryt, abych mohl provést rychlejší protiakci), údery se snažíme zpomalovat/zastavovat, když vidíme, že se soupeř nestačí krýt (což se moc nedaří), povolování zápěstí, osobně ještě vyžaduji, aby se útoky nevedly plnou silou, nerad bych chodil domů se zlomeninama.
Vpodstatě je to stejné jako trénink v boxu, kde jde o to soupeře zmlátit, ale ne zmrzačit.
Tomu, co děláme, nadávaj německá škola (čistá, nepřebírá žádné prvky, ani když jsou dobré), 13./14. st.