moc pěkný, včetně překladu

No, řekl bych, že tenhle článek hezky objaňuje vcelku zjevnou skutečnost, že kroužková zbroj musela být dostatečně účinná, když se používala takovou dobu a stála značné peníze.

a vcelku drahá...za kroužkovou košili (která se dědila z otce na syna) se dalo pořídit skutečně hodně

Lotrando - díky, musím se přiznat, že mi ten překlad docela zabrat dal, neb nejsem metalurg ani kovář :) takže pokud by tam byly nějaký pitomosti, klidně mě kamenujte a upozorňujte.. Dělal jsem to ale asi před půl rokem, takže z hlavy už taky moc nevím, kde bylo nejhorší úskalí.Vím, že jsem dost bojoval s angl. pojmy ring mail, butted mail a riveted mail... Což tam velmi odlišovali :) Butted říkají kroužkové zbroji, kterou dělaj nadšenci do hist. šermu všude po světě z pérových podložek apod. ;)Jinak se mi to líbilo hodně taky. V následné diskuzi tam ostatní rozebírali, jestli je 60 joulů opravdu vypovídající hodnota o síle úderu, někdo se vyjadřoval i k té kvalitě železa ve středověku. Ale nenašel jsem tam žádný argument, který by potom pan Schmid nedokázal vyvrátit nebo zpochybnit, takže to co je tady bych řekl, že platí :)Jinak o té kvalitě železa a oceli toho bylo taky řečeno dost, ale zapomněl sem kde a nemám to sepsaný :( Což mě štve, protože říkali, že středověcí machři intuitivně našli typ rudy s nějakou divnou příměsí, která ve výsledku např. dodala tuším vysoké procento kobaltu, což snad mělo hodně zpevňovat... apod. bylo toho dost.No, to co si pamatuju použiju v tom srovnání účinnosti :)

S kvalitou kroužkové zbroje souvisí ještě jeden aspekt, který v diskuzi Erik zmiňoval - totiž, jak se nosila. Občas totiž někdo tvrdí, že plátovka měla proti drátěnce ještě tu výhodu, že se nosila líp, byla pohodlnější, dalo se v ní vydržet celý den, kdežto drátěnka že visela celou vahou na ramenou a proto se dost dobře po celý den nosit nedala.Erik tvrdí, že to je pitomost a že to je opět následek zkušeností z hist. šermu. Největší problém amatérských replik je prý v tom, že pomíjí onu prošívanici, vrstvu dávanou pod kroužky. Ta byla ovšem strašně důležitá nejen kvůli větší míře ochrany, ale i právě kvůli pohodlí v nošení. Navíc se kroužkovka taky upínala, v pase a mám dojem že i nějak na rukách a snad i kolem hrudníku, což všechno dohromady způsobilo, že se nosila v pohodě - pokud člověk zvládl nést 15 kilo navíc, že. On prý ve své replice zbroje strávil osobně několik dní a dalo se to, bylo to prý pohodlnější než plátová zbroj (kvůli menší váze a větší volnosti pohybu).

Vdaka za zaujimave informacie :)

Docela zajímavý musim říct. :o)

Hm. A jak to je s poměrem poskytované ochrany mezi kroužkovkou a plátovkou? Pokud totiž byla kroužkovka levnější, lehčí a líp se nosila, a přitom dokázala odolat úderu o síle větší než bylo na bojišti k dispozici, pak nechápu, proč by byl někdo takovej cvok aby si pořizoval dražší, nepohodlnější a těžší plátovku...

Sirien podobna uvaha mne po docteni toho clanku taky napadla.Btw. Jak si krouzkovka vedla vuci drtivym zbranim? Predpokladam, ze zbroj samotna dosla asi male uhony, nicmene vaznemu zraneni jejiho nositele branila asi hure, nez pri zasahu treba tim mecem. Nebo se pletu?

Yep - tohle mě taky napadlo - jedna věc je zadržet ránu, druhá věc je ochránit nositele.Takový úder sekyrou, nebo i povedený úder těžším mečem od někoho silného, sice zbroj samotná může unést vpohodě, jenže vzhledem ke své poddajnosti si tělo pod ní slízne kinetickou energii jen o mélo menší než byla ta původní - při takovém zásahu do ramene to taky může znamenat, že sice sekyra nebo meč neproniknou skrz zbroj a odejdete bez škrábnutí, ale na druhou stranu taky odejdete s roztříštěným ramenem/zlomenou klíční kostí.
Dostat to řemdichem nebo palicí, sekyrou whatever do přicha taky nemusela bejt v kroužkovce zrovna sranda - zajímalo by mě jak by obstála v takovymhle testu.(což zároveň může být odpověď na naši otázku ohledně plátovky... možná, protože si netroufnu říct o kolik líp plátovka v takovém testu obstojí...)

Samo že nebyla lepší než plátovka :) Ten test jen potvrdil, že byla k něčemu. Ale to, že bojovníci byli po boji třeba nezraněni, ale zmláceni jako žito, to se vyskytuje v řadě zápisů z kronik, kde je ve hře kroužková zbroj.
Ovšem i drtivý zbraně zachytila celkem dobře - když tam byla ta silná prošívanice, tak ta nejen že tlumila, ale navíc právě zajistila i rozložení rány na větší plochu těla.Pláty držely tvar sami o sobě a pomáhaly tak ustát sílu rány ještě líp, navíc měly velkou výhodu v tom, že (zejména bodné útoky) mohly snadno srazit stranou, takže majitel ani neschytal plnou sílu úderu.Koukám budu muset ten článeček dopsat, nebo v diskuzi tady vystřílím většinu jeho munice ;)

Ja jsem nekde cetl ze schytat ranu drtivou zbrani do platu taky nebyl zadny med pac se ruzne pozohybaly vetsinou smerem do tela a to koncilo v lepsim pripade zhorsenym dychanim v horsim kusem zeleza ve strevech. Opravdu by me moc zajimalo nejake ucelene pojednani o tom jak na tom jednotlive zbrane byly. Muj byvaly ucitel historickeho sermu rikal ze nebylo neobvykle ze se mece vzaly pekne za ostri a narval jsi nekomu zastitu do hledi. Ne moc elegantni ale dokazu si predstavit ze ucinne. Clanek opravdu super. Hlavne jsem nevedel ze zbroj jako takova byla vsita mezy kusy prosivani. Ono ve vsech filmech atak jsou videt prave ty prouzky. Co mi ale vrta hlavou je ze krouzkarna jako takova se perfektne prizpusobi nositeli. Tak ze vsude dokonale prilne krouzky se roztahnou stahnou aby byla primo na tele. Neztrati tuhle vlastnost prave tim vsitim mezi kusy latky?

Nevim jestli sem to nepochopil špatně, ale mám dojem že nebyla všitá mezi kusy látky, prostě sis oblík látku, na to sis oblík kroužkovku a na tu kroužkovky ještě látku... nebo ne?

Aha tak jsem to asi pochopil spatne ja jak tak koukam. Ja jsem si rikal ze je to nejaky divny :)

Yashamaru: jojo, nejspíš tě zmátlo, že se v textu zmiňuje nejen látka pod kroužky (právě ona prošívanice), ale i nad nimi - to se ale vztahovalo na varkoče alias fafrnochy neboli prostě a jednoduše rozličná přikrývadla, kterými středověcí bojovníci chránili svou zbroj před nepřízní počasí, sami sebe před útoky a navíc ještě se na tyhle jednoduché kusy látek malovaly či vyšívali erby pána, ke kterému bojovník patřil.Shodou okolností jsem teď četl něco o heraldice a tam se právě o těchto látkách nošených navrch na zbroj docela pěkně rozepisují:Přikrývadla (lat. prisca, laciniae, tegumenta, fr. lambrequins, couvertures, něm. (Helm) decke (n), angl. mantling, tj. přikrývadla, pokrývky, krydla či fafrnochy). Jejich původ je ryze praktický a jejich užívání bylo pravděpodobně převzato od saracénů.
... Měla tyto praktické významy: jednak zakrývala přilbu a převážnou část brnění a chránila tak před účinky slunečních paprsků, kdy se kovová brnění nepříjemně rozpalovala a tím zvyšovala únavu bojovníka, a jednak také byla zbroj chráněna před prachem a blátem a rzí a zároveň tlumila slabé údery mečů a šípů. Přikrývadla měla podobnou funkci jako koňská čabraka. Původně se kreslila celistvá, za čas se dává přednost rozedraným, potrhaným a rozsekaným přikrývadlům, aby se tím dalo najevo, jakým krutým bojem prošel jejich nositel.
-- Heraldika trochu jinak

Viděl jsem jeden dokumentární pořad, ve kterém si jeden blázen testoval na vlastním těle co která zbroj vydrží a co jeho tělo. Oblékal si postupně různé části zbrojí - kroužkovou a následně plátovou zbroj. Vojenský historik pod dohledem lékaře vedl údery na různé části těla. A věřte, že nijak šetrně, ale s plným rozmachem. Sekera, meč, řemdih...at již do stehna nohy, nebo do hrudníku. Zbroje vydržely a kosti taky. O modřinách a bolestivých zhmožděninách škoda mluvit, protože ty měl barvy modročerné.

Zdravím. Skládám poklonu autorovi článku, který tímto přivedl na pravou míru oblíbené omyly a pověry o zbrojích. K tomu chci pár věcí ještě dodat. Kroužková zbroj, vyrobená tak jak bylo v článku popsáno, odolá většině seků a bodů, neboť kroužky mají při bodu tendenci se k sobě shlukovat a vytvořit tak větší překážku. Proti úderům byla slabší, ale to vykompenzovala již zmíněná prošívanice, která sama o sobě byla shopna poskytovat ochranu proti sekům. Nosí se skvěle, protože není pravdou že by se celá váha nesla na ramenou (to možná jen pokud byla pletena na pytlový styl, což je jen ulehčení práce dnešních výrobců), ale naopak kroužkovka elasticky přilne po celém těle a rozloží tak svoji váhu. To je způsobeno zmíněným shlukováním kroužků. Na otázku proč by ji někdo měnil za plátovku odpovídám jen to, že plátová zbroj je jen doplněk ke kroužkovkám, tedy že vrstvy tvořila prošívanice, kroužkovka, plátová zbroj a nakonec vrchní vrstva látky, kterou se rytíři snažily zakrýt všechno železo ze zmíněných důvodů, i proto že železo bylo považováno za sprostý materiál a nemělo být vydáno na odiv. Plná plátová zbroj v bitvě je další mýtus, byla to čistě turnajová záležitost. Bitevní pláty chránily jen a pouze opravdu důležitá místa.

Velmi pěkné.Za tenhle článek ti moc děkuji,velmi poupravuje můj náhled na kroužkové zbroje. A co teprve, kdyby to bylo s horní prošívanící, tou tvrdou...No, ale ono i těch 40J by mělo bohatě stačit na zlámání žeber.

Díky moc za pochvalné reakce, přesně proto jsem to překládal, že to má hlavu a patu, docela... a dává to hezkej pohled na zbroje a boje.
Chybí tu ještě ovšem protistrana, totiž vysvětlení pár názorných příkladů a zápisů z kronik, kdy ani hodně dobrá kroužkovka nezabránila useknutí ruky i se zbrojí apod. ;)

Však také v článku píšeš, že zbroj měla smysl, protože člověka chránila, nikoliv že byla neprorazitelná a člověka chránila dokonale.