Lodě a plavba

Lodě a plavba, věčné téma historie i přítomnosti a stejně tak věčné téma hráčů a postav. Chtěl bych tu běžnému hráči trochu přiblížit nejdůležitější plavidla okolo Evropského středověku, doplnit pár významných nuancí dobré plavby a trochu to podpořit obrázky. Protože jeden obrázek je za tisíc slov. (Většinu informací čerpám ze zásoby publikací v mé knihovně, případně doplněno internetem. Jedná se též o zkompletování mých různých roztroušených příspěvků. Celý článek je koncipován jako jednoduché přiblížení možnosti plavení na kousku historie.)
Napsal Ebon Hand

Úvodní dva návodné obrázky o vývoji lodí a oplachtění.




 

Zde doplním jednu podstatnou informaci. U většiny středověkých lodí s příčným oplachtěním (vodorovné ráhno) převládá názor, že byly schopné plout na zadní, případně zadoboční vítr (do 45° od zadní osy) a jejich manévrovací schopnosti zejména do návětrné strany byly velmi omezené. Proto je jejich schopnost cíleně plout proti větru omezená. Výjimku patrně tvoří Vikingské Drakkary, kterým je připisovaná schopnost plout na celou paletu zadních větrů a dokonce i na vítr boční (tomu moc nevěřím, protože při velmi plochém dně a kormidelním veslu hrozí převrhnutí, nebo minimálně ztráta ovladatelnosti nakloněním lodě, velký pozitivní vliv na stabilitu Drakkaru mají právě jeho vesla). Latinské (šikmé) plachty dávají plavidlům mnohem větší manévrovací schopnosti a běžně plují na boční vítr. Jsou schopné křižovat proti větru. Ovšem není vhodné jim přisuzovat schopnosti moderních plachetnic, které jsou schopné plout i na předoboční vítr, ta schopnost je daná moderním oplachtěním, takeláží a v poslední době třeba i vztlakovým křídlem, což je plachta s aerodynamickou funkcí křídla letadla.

 

Nyní zamířím ke dvěma hlavním stavebním směrům, které se potloukaly kolem Evropy.

Vyspělejší styl patřil Arabům. Zde je nutné uvést, že dnešní badatelé se domnívají, že většinu převratných lodních vynálezů Arabové získali od Číňanů, což podporuje domněnky, že Číňané byli v mořeplavbě úplně někde jinde. Ačkoliv své výhody nikdy pořádně nevyužili a nejsou informace, že by prosadili námořní nadvládu ve svém okolí.

Zásadní rozpoznávací znaky, jsou menší obratnější plavidla a užití šikmé latinské plachty (prý od Číňanů). Souhrnně pro nejrozšířenější variantu. Tyto lodě se stavěly v nepřeberném množství mutací.

Arabské lodě obecně nazývané Evropany Dhau se masívně rozšířili někdy kolem roku 1000. Arabové jim říkali Bum nebo Sambuka, mnohem později Šebeka. Bylo to nejvyspělejší plavidlo doby a jím inspirované lodě stály u vzniku Italských námořních mocností, jako byli Benátky. Měli kýl, který má velký vliv na stabilitu i pevnost plavidla.




Dokonce na přelomu 11. a 12. století dochází k prvnímu převzetí kompasu od Číňanů právě Araby, čímž se vyspělost jejich mořeplavby ještě zvětšila. Zde je nutné uvést, že mnoho lidí si myslí, že kompas byl vynález mnohem pozdější. U Číňanů se uvádí první kompasy o mnoho století před tímto obdobím. Dhau jsou lodě, které se ve velmi podobné koncepci vyrábějí dodnes. S dobrým větrem se jejich rychlost dokázala přiblížit až k 10 uzlům. Arabové se též od Číňanů naučili plachtit proti větru a převzali některé prvky takeláže.


Je více než jasné, že Dhau s latinskou plachtou bylo mnohem vyspělejší plavidlo, než evropské lodě na pobřeží Atlatiku, které se vyvíjely z lodí severských a držely se příčných plachet. Další zásadní rozdíl, je že i první kresba Al Haririho již zobrazuje loď s kormidlem na zadním vazu, což je mnohem účinnější než kormidelní veslo na boku zádi, jako měly severské lodě a v Anglii z nich vyvinutý typ Nef. Dhau byly určené pro příbřežní plavbu, ale druhým dechem dodávám, že se s nimi občas pouštěli Arabové až do Číny a také vyvinuli mega typ se třemi stěžni zvaný Ghanja.


 

 

Druhým velmi rozšířeným stavebním stylem byly lodě severské, kam patří lodě brázdící Atlantik od Biskajského zálivu po Severní ledový oceán. Nejzákladnější stavební prvek úspěšné řady lodí položili Vikingové, kteří byli schopni se svými Drakkary běžně přeplout Atlantik. Trvale se usídlit na Islandu a na slušně dlouhou dobu kolonizovat pobřeží Grónska a patrně i oblasti kolem Newfoundlandu. Pro úplnost dodávám, že Drakkar (langskip) je dlouhá úzká válečná loď, ve stejné době Vikingové provozovali také Knarry, což byly kratší a širší lodě stejné konstrukce určené hlavně jako obchodní. Ač vypadá Drakkar křehce, tak se jednalo o plavidlo velmi bytelné. Jediná obdélníková plachta mu byla schopna udělit rychlost také se blížící 10 uzlům. Nevýhodou plavidla byla absence nástaveb, takže při nepřízni počasí to celé osazenstvo schytalo naplno. Plátěné přístřešky moc nefungují.

 

Zde doplním jednu zajímavost, všichni námořníci využívali k navigaci nejprve znalost prostředí, následně slunce a hvězdy, případně doplněno znalostmi převládajících proudů a větrů. V tomto byly velmi cenné kapitánské deníky, které popisovali celé oblasti. Map bylo málo a byly velmi špatné, jednalo se spíš o leporela s obludami. A to z důvodu, že tehdejší mořeplavci nebyli schopni rozumně měřit vzdálenosti, které urazili. Vše se počítalo na dny plavby. A běžně stylem tam je to 10 dní, zpátky 18. Vikingové ale měli jednu specialitu, používali tzv. Sluneční kámen (Sólarsteinn). Jedná se o formu průhledného vápence, který polarizuje sluneční světlo v jednom směru. Toto funguje i v mlze či pod mraky. Zvednete krystal do vzduchu a otáčíte jím, dokud se někde na palubě neobjeví světlý flek. Spojnice mezi flekem a kamenem vede přímo ke slunci, v dnešní době udávaná přesnost je 1° (!).

 

Nyní se dostaneme k další skupině severských lodí zahrnující kořeny v lodích Vikingů (zde je častý rozpor, zda se vyvíjely samostatně, nebo byly inspirovány loděmi Vikingů, já se kloním k druhé variantě) a jejich postupný vývoj přes známé typy Nef, Koga, Hulk. Tyto lodě se proslavily v řadě válečných výprav od Francie po Dánsko a zejména jako plavidla křižáků, v případě Kog jako plavidla Hanzy. Zúčastnily se 1.křížové výpravy do Svaté země. Severské lodě jsou také zajímavé tím, že se u nich ještě dlouho udrželi vesla.


Jako vstupní model si můžeme zobrazit Nef. Tradiční válečná loď severských rytířů, počínaje Normany a Křižáky konče.

Dále Hulk, což byla obchodní varianta s menším ponorem, často bez palubních nástaveb. Tyto lodi si jsou podobné a dochází k jejich zaměňování. Protože se vychází zejména z dobový rytin a vyobrazení, která jsou velmi ikonická. Jejich přesné datování není možné, předpokládá se, že se patrně objevily souběžně.

S klinkerovou obšívkou (překrývající se prkna stejně jako u Vikingů) se konstrukční délka mohla dostat k třiceti metrům. Ačkoliv je na většině zobrazení přední a zadní nástavba stejně vysoká, literatura hovoří, že přední byla větší a vyšší. Sloužila lučišníkům, kušistům a vojákům pro abordáž nepřátelské lodi, můžeme říci, že to vlastně byla forma obléhací věže. Často kolem vrchního ozubí ověšena štíty bojovníku na palubě jak pro lepší ochranu, tak jako ukázka, kdo je na palubě. Zádní sloužila pro ochranu významných osob na palubě. Postupně mizela vesla, lodě křižáků, časem Hanzy a obchodníků (v této době byly lodě častěji jen najímány pro přepravu vojska) měly často uprostřed délky trupu přerušenou řadu vesel, aby se lépe mohli naložit koně a vojáci přes nejnižší část boku. Hrdinové pozor! Tudy se nastupuje.

U této lodi se objevil třetí stěžeň na zádi, který zpravidla nosil plachtu latinskou, což beru jako ovlivnění z 1.křížové výpravy, kde se cca rok plavili lodě Anglické s loďmi Janovskými, které byly stavebně ovlivněné Araby. Bohužel nemám ilustraci. Výtlak této lodi se uvádí až 300 tun.
 

Zde doplním další zajímavou skupinu lodí, o kterých se též hovoří jako o lodích křižáckých, ale jedná se o mísení obou vlivů.

 

Lodě středomořské, kde se konstrukčně jedná o větší vylepšené Sambuky se zadním vazem podobným Hulkům, ale kratším. Tyto lodě byly primárně obchodní a transportní, takže jim chybí vojenské věžovité nástavby na přídi (úplně), na zádi sloužili jen pro pohodlí významných cestujících. Díky souboji Italských měst o námořní nadvládu se tyto lodi celkem rychle rozvíjely. Hlavními producenty byl Janov, Benátky a Pisa. Dokázaly přepravit až 1000 cestujících a též se hovoří o 1 až 3 stěžňovém provedení.

Jen u těchto lodí jsem našel na vyobrazeních rozměrná vrata blízko zádi pro lepší naložení a vyložení rytířů s jejich oři. Což může být pro hrdiny velmi důležitá skutečnost.


Je více než jisté, že rané verze obou hlavní typů se setkali společně při 1. křížové výpravě do Svaté země. Neboť v popisech obsazení Antiochie Bohemundem z Tarentu a ostatními křižáky, jsou loďmi Anglickými dopraveni noví Angličtí křižáci a zároveň Bohemund věnoval Admirálovi z Janova blok domů za jejich služby. Obě flotily doprovázely křižácké vojsko (bez Bohemunda) směrem na jih k Jerusalému až dokud nenarazily na silné loďstvo Egyptské kalifa, kterého se obávaly a přestaly dále plout. Zde je jasně naznačeno, jak si svých lodí cenili a dobrodruh generál si určitě zapamatuje, že pro udržení předmostí je zachování loďstva základní podmínkou.


První významnou změnou u obou typů lodí bylo nahrazení kormidelního vesla kormidlem na zadním vazu (kormidlo přímo na zádi v ose lodi). Zajímavostí severských lodí je užití tzv.bonetů na hlavní plachtě. V této době se pro redukci působení větru na plachtu a snížení jejího zatížení (zmenšení plochy), případně rychlosti, nepoužívalo později velmi rozšířené podkasání, ale z plachet se snímaly spodní pruhy látky (tzv.bonety). Tudíš se nelezlo nahoru na ráhna, jak je to v pirátských filmech, ale zespoda se sundal pruh plachty. Podkasání bylo spíše výjimečné.

Hlavně z výše uvedených středomořských lodí se postupem času vyvinuly velmi úspěšné typy karaka a karavela, jejichž stavba byla ovlivněna potřebou opustit relativně klidné Středozemní moře a pustit se dál na oceán. Ale to není předmětem tohoto rychlého náhledu.

A nyní doplním pár podstatných drobností, které si málokdo uvědomuje. Na ponořených částech lodí se neustále usazují měkkýši, škeble a různí další živočichové. Ty nejen že mají velmi neblahý vliv na rychlost plavidla díky tomu, že dno již není hydrodynamicky hladké, ale značně krabaté. Čím teplejší moře, tím víc. Mnohem větší nebezpečí představují pro schopnost plavby jako takové, což měl na svědomí šášeň lodní, který si na lodích přímo pochutnával. Kvůli těmto měkkýšům mořeplavci vyndavali lodě minimálně dvakrát ročně na břeh, škrábali dno a díry opravovali smolou. Pokud to neudělali včas, tak šla loď ke dnu. Někde jsem dokonce četl, že sášeň má na kontě víc lodí, než války. Což nemohu nijak potvrdit ani vyvrátit. Takže v každém přístavu se krom pitné vody, nabíraly prkna a hlavně životně důležitá smola.

Robustnost a bytelnost lodí je přímo úměrná počasí, kde se plaví. Proto se v tomto liší Severské lodě od Arabských a poté středomořských.

Lodě se dovažovali kamením z důvodů snížení těžiště, zvýšení stability. Loď bez zátěže má nízký ponor, velmi vysoko těžiště a strašlivě se kymácí, což dále způsobuje kroucení celého plavidla a velmi hlasité vrzání, které taky jistotě a komfortu přepravy nepřidává. Pevná část zátěže je co nejníže na dně, zhuštěná, velmi pevně přidělaná pod prkny, aby se při bouři neuvolnila, to by byla katastrofa. Druhá část se přemisťovala pro vyvážení lodi, protože po naložení byla loď často nakloněná na stranu z důvodu neideálního rozmístění nákladu. Nevozily ji plně naložené lodi, ty přemisťovaly náklad. Prázdné lodi ji vozily vždy. Bylo to jak kamení, tak třeba sudy s vodou. Jejich uvolnění v bouři bylo také nebezpečné.

V případě ideálního větru, vln a stavu lodi dosahovala tato historická plavidla maximální rychlosti kolem 10ti uzlů a to fakt pouze v ideálním případě.

Většina posádky neuměla plavat. Lodě byly často velmi pestře pomalované. Sice od pradávna měli lodě jména, ale ty se na lodě nepsaly. To vzniklo až někdy snad v 17.století, místo toho zdobily přídě vyřezávané a kreslené motivy.

A krásný Nef na závěr, vycházející ze severských lodí s nástavbami, stále se drží kormidelního vesla.

Napsal Ebon Hand 02.03.2013
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 56 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.13234806060791 secREMOTE_IP: 34.230.66.177