Mě přijde ten pláč nad baráží podivnej. Tak je tam prostě power, jejíž doprovodný text není až tak výstižný (nebo je, ale pro malý okruh situací), a najednou jsou kolem toho stesky. Podle mě je na každém hráči, aby si tu svou postavu pojal podle svého a v případě potřeby přepsal znění dokreslujícího textu.
Uvedu příklad. Můj artificer má familiara, takové lítací cosi, podobný zlatulce, kdybych to měl přirovnat k něčemu dostatečně známému. A když summonuje peta, tak tahle zlatulka prostě doletí na místo, kde ho chce a tam se promění. To že při zničení peta není zničen familiar, nebo když chci pety dva, tak se zlatulka prostě oddělí a vysummoní dalšího jsou věci, které by mohly někoho iritovat. Nicméně mě přijde kchúl to takhle hrát, není to nic proti ničemu, jen to nemusí úplně vždy dávat smysl i za poslední zákrutou.
EDIT:
Druhý příklad, moje rangerka má feat aby mohla být šamanem. Jedinný důvod je v podstatě příběhový, a dává jí spirita. Tento spirit zosobňuje její divokou (někdy vzteklou) povahu a v podstatě nemá velká vliv na vlastní sílu postavy. Když ale chci zahrát její emoce, například když je na tebe hodně naštvaná, tak popíšu jak se za tebou objevil přízračný panter, přešlapuje sem a tam a seká ocasem.