Naoki: Neinteligentní potvora, která dostane po zobáku (a nemá nějaký jiný zásadní důvod, proč setrvat - zoufalství, ochrana mláďat) se stáhne. Nebude řešit, kdo jí nabančil nejvíc. Pokud dostane pořádně naloženo, tak uteče.
Inteligentní potvora se bude rozhodovat buď emocionálně (teď si to vyřídím s tou sviní, co mi naložila i kdyby to bylo to poslední, co udělám) nebo víc racionálně (za čímž se může skrývat široká paleta úvah - např. teď zabiju toho týpka, co jim obstarává potravu - ranger - a pak je vyhladovím na další cestě divočinou - která nemá nic společného s atributy, které tam vnášíte).
Nacht: A mně to zase připadá jako metagame. Co když jsem těžce obrněný masožravý nosorožec, který rány ustojí, ale má problémy s tím kořist chytit. Proč budu nahánět týpka v pyžamu, když mi plechovka nikam neuteče.
IMO vstupuješ do úvahy se spoustou axiomů, které nemusí být vůbec platné (Např. že potvora je schopná relevantně hodnotit efekt brnění na obranyschopnost cíle a že ji tohle hledisko vůbec zajímá) a příliš neřešíš třeba motivaci (možná, že potvora je vůči magii imunní a hladem netrpí. Zato železný meč by byl zhoubou pro její mladé. Proč vůbec řešit mága, když jediné na čem záleží, je zlikvidovat plechovku?) atd.
Za domácí úkol zkuste vymyslet pět odlišných pohledů na to, proč by mohlo být pro potvoru výhodné přistoupit k boji jinak než jak diktuje "herní logika". Uvidíte, jak vám to rozšíří obzory.