Snad žádná jiná organizace není mezi hráči Dungeons & Dragons tak proslulá jako Greyhawkský Kruh Osmi. Někteří členové kruhu byli aktivní v původním Greyhawkském tažení Garyho Gygaxe a Roba Kuntze a jsou stejně staří jako hra sama. Mnoho kouzel a předmětů z Příručky hráče a Rukověti Dějmistra nese jejich slovutná jména. Příspěvek Kruhu Osmi je vetkán do látky všech DnD tažení.
Od doby, kdy byla tato organizace poprvé posána, v sadě The City of Greyhawk se změnilo mnohé. Flanaess trpěl roky kontinentální války a tvář této klíčové skupiny se navždy změnila. V současné chvíli je Kruhu Osmi třeba víc než kdy jindy, aby čelil silám, které hrozí narušit jemnou rovnováhu Zamijských sil.
Otřesená rovnováha
Reputace Kruhu Osmi přesahuje hranice Flanaessu. Jejich jméno je běžnou měnou mezi šlechtici i prosťáky. I přesto je plné členství Kruhu neznámo těm, stojícím mimo organizaci. Skupina nebyla vždy tak uzavřená. Její předchůdce Citadela Osmi, byla známým protivníkem temnoty v mnoha podobách. Její členové se postavili a padli při ochraně rovnováhy a obraně Zamije před vlivy zlovolných bytostí a občas i laskavých vetřelců.
Citadela
Skupina spojenectví, která přerostla v Kruh Osmi začla jednoduše nad srnčím a Selenským nektarovým vínem v nóbl hospodě na břehu Divokého pobřeží. U toho stolu, takřka před třiceti lety debatoval Mordenkainen se svým mladým pomocníkem, Bigbym, o významu aktivního zásahu do udržování božské rovnováhy síly. Poté ti dva ukuli plán na shromáždění skupiny stejně smýšlejícíhc jedinců, kteří by ztěžovali získání výhod těm, kdož usilují ovládnout Flanaess. Že jim jejich skutky dopomohou mágům k nemalým znalostem ztraceného magického vědění jen urychlilo formování spojenectví.
Během měsíců uvedl Mordenkainen do své věci proslulého válečníka Robiliara, stejně jako kněze Riggbyho a jeho zaníceného pomocníka Yraga. Od břehů Nyr Dyvu naverboval Mordenkainen počestného Tensera, který obratem přivedl do společenství poněkud dementního, ale dobromyslného Sertena. Konečně doplnil skupinu i mladý zálesák, Otis.
Pojmenovali se Citadela Osmi, po Mordenkainenově proslulé Obsidiánové Citadele v Yatilských horách. V následujících letech se jejich dobrodružství zaměřila na Jestřábí a Selintanské údolí, a útesy Mohylových vrchů a hlubiny Susského hvozdu se otevřeli jejich pátravéhmu zraku.
V letech jejich společného putování byli jak Robilar tak Yrag povýšení Jestřábím do šlechtického stavu a Riggby rychle postupoval v hierarchii Boccobovy církve ve Verbobonku. Tenser, Bigby a Mordenkainen se obdobně zlepšovali svými vlastními čarodějnickými způsoby, získávajíc mystické znalosti a moc.
Skupinu, která tak rázně porážela své nepřátele však stále čelila jistým problémům. Robilar nikdy tak docela nepřijal Mordenkainenovu filosofii a on a Tenser se často hašteřili o otázkách morálky. Serten, byť považovaný za užitečného nebyl nikdy plně respektování a Otis, unavený z podzemních výprav a výletů do měst opustil skupinu kritizujíc svoje přátele coby vykradače hrobek a hledače pokladů, kteří jsou slepí ke skutečným problémům světa.
V průběhu let se Citadela stala domovem takových velikánů, jakými byl kníže Melf Jasnoplamen z Elfů, půlork Quij, Felnorith, Robilarův bratr Terik a dokonce, v jednu chvíli i kvazibůh Murlynd, v přestrojení.
Takřka dekádu po založení Citadely se Otisova slova zhmotnila v proroctví. V roce 569 BR, když první šíp přeletěl Emridské palouky, byla Citadela očividně mimo. Ať už zkoumali magická tajemství Maurského hradu, tyto sebou zaujaté celbrity byly příliš zaměstnané než aby ovlivnili jednu z nejkritičtějších bitev století. Všechny až na Sertena, který hridně bojoval na straně Prince Thormella proti hordám Živelného Zla. Když Serten padl, nestál po jeho boku žádný z jeho přátel. Ač většina z nich navštívila jeho okázalý pohřeb ve Verbobonku, došlo v organizaci ke kritické roztržce. Citadela se rozpadala.
Tenser vinil Mordenkainena ze smrti svého přítele a vrátil se do svého hradu na odpočinek. Terik a Yrag zmizeli, někteří říkají, že do anonymity Banditských království. Dokonce i loajální Bigby opustil stranu svého bývalého mistra a vrátil se do Staré brázdy, kde po nějakou dobu dobrodruhoval se skupinou mladických přátel.Mordenkainen, muž, který dal Citadelu dohromady, jednouše potřásl hlavou a vrátil se, s ledovýma očima, ke svým studiím.
Vytvoření kruhu
Chaos obklopující návrat poloboha Iuze, v 570 BR donutil Mordenkainena nastolit nové paradigma. Ačkoliv Stařec pracoval na ovládnutí vzrůstající moci Rohatého společenství a nutil Furyodny upírat pozornost na své severní hranice, Mordenkainen věděl, že situace nevydrží. Rozpad Citadely zanechal Mordenkainena bez nástroje k utváření události, a myšlenka kterou si sotva připouštěl se znovu vynořila, chtěl se vrátit k životu dobrodruha.
Hlavní příčinou selhání citadely byla její otevřená filosofie, domníval se Mordenkainen. Jelikož byl její základní koncept mystický, bylo bláznovství předpokládat, že lidé jako Robilar nebo Riggby budou podporovat jeho věc bez toho, aby skrytě působili proti ní ze svých osobních, duchovních nebo politických důvodů. Muži intelgentní a s čarodějnými dovednostmi, jejichž primární cíle by byly víc než materiální je nahradní. Tak se zrodil Kruh Osmi.
Přístího roku požádal Mordenkaien některé z nejprominentnějších mágů Flanaessu, aby se k němu přidali. Prvního měsíce roku 571 BR, shromážidl pro svou věc osm mágů mezi nimi Bigbyho, Otta, Raryho, Nystula, Drawije a přátelského Bucknarda.
Kruh v těch dobách pracoval na ovládnutí moci vlivných bytostí ve východním Oeriku. Kde nemohli zashánout přímo, tam podporovali skupinu dobrodruhů, jako při vyčištění Iggwilina bývalého doupěte v Tsojcanthských jeskyních v polovině 70. let 6. století. Ať už tito agenti vždy věděli kdo je řídí či nikoliv, jejich výpravy jsou předmětem hojných diskusí.
Soukromě členové Kruhu zkoumali fantastická zákoutí Zamije, včetně zvláštního a neblahého Města Bohů blízko Černého vřesoviště, další hlubiny Jestřábského hradu a dokonce i rozmanité úrovně pekelné Propasti. co je důležitější, skrze své dobrodruhy a poskoky začal Kruh vytvářet to, co se mělo stát nejrozsáhlejší sítí informátorů a agentů, jakou kdy Flanaess poznal.
Úplný kruh
Členství v kruhu se poněkdu změnilo mezi jeho založením a rokem 574 BR, kdy Tenser, stále zahořklý kvůli rozpadu Citadely požádal o členství. Poté co jeden ze zakládajících mágů opustil Zamiji při výpravě za zkoumáním sfér existence byla žádost přijata, a Tenser sebou přinesl svou jedinečný příspěvek k ideologii skupiny.
O dva roky později, po připojení mága Otiluka, Kruh upevnil svou reputaci coby politická síla Centrálního Flanaessu. Jako prezident Sponečnosti Mágů, sebou Otiluke přinesl křeslo v řídící Oligarchii Jestřábí a skupina započala svou dlouhoočekávanou výpravu za ovlivněním politiky světských vládců Hraničních zemí.
Jallari Sallavarian byla přizvána 581 BR, aby nahradila velmi váženého Bucknarada, který tajmně zmizel o dva roky dříve. POslední týden jejího šestiměsíčního zkušebního členství se ukázal být skutečnou zkouškou ohněm.
Návrat Vecny
Upozorněn na vzrůst zla ve Flanaessu, Kruh rychle shromáždil takřka nebývalou polní sílu v roce 581 BR. Nová síla se zřejmě stala součástí Zamijského pnatheonu, a její důsledky ohrožily magický řád známého světa.
Kruh cestoval do kopců jižně od Verbobonku, kde zkoumali hrobku dávno mrtvého Oeridinského tyrana, který prý vlastnil strašlivé artefakty, známé jako Ruka a Oko Vecny. Nalezení tyrana živého, svým způsobem, a zcela ovládaného Šeptaným, vyděsilo špatně připrvený Kruh Osmi a tak byl poražen. Vecna zničil celý Kruh, s výjimkou Mordenkainena, který se rozhodl zůstat v Jestřábí jako záloha proti právě takovým případům. Když se tyto novinky donesly k arcimágovi, mobilizoval spojence Kruhu a malá skupina čarodějných adeptů, bývalých spojenců a dlouhodobých důvěrníků se pokusila o takřka nemožné, zmařit Vecnovo zboštění.
Nějak (šeptá se, že za pomoci Iuze, který byl zboštěním pána Kostějů mnohé ztratil), odvážní dobrododruzi dosáhli zahnání Zohaveného Boha u kamenných kruhů známých jako Tovag Baragu, a Zamije se vrátila k relativnímu normálu, krom toho, že chyběl Kruh Osmi.
Roztříštěný kruh
Mordenkainen připisuje svou následující nepřítomnost snaze získat, co zbylo z jeho padlých druhů a naklonovat je. Tato snaha spotřebovala čas, který mohl jinak využít pro doručení zpráv Spojencům kruhu na Severu, které by je varovali před alarmujícím vývoje v Kamenné državě a Barbarských zemích. Když tyto události vyvrcholili k prvním šarvátkám Jestřábských válek, byli kloni stále jště nedovivinutí a zpola při vědomí. V době, kdy klony plně dospěly byl Kruh Osmi nucen už jen reagovat na bouřlivé události, které se mezi tím rozvinuly.
Ačkoliv Kruh nikdy během Jestřábských válek nejednal spojeně, určitým "horkým místům" se dostalo řádné porce jejich pozornosti. Mordenkainen, Bigby a Otto bojovali proti Starcově armádě v nechvalně proslulé bitvě o Critwallský most a Drawmidj byl nápomocen při organizaci přílivu uprchlíků ze Ztracených zemí do Dobrých vrchů. Nystul pracoval havně samostatně při obléhání Tenhu, zatímco Otto a Bigby opustili ve Vesveském hvozdu Mordenkainena, aby udělali co mohou proti Železné lize. S odvoáním na osobní potřeby, se Rary stáhl do své věže v Lopolle a odmítl přijít svým druhům na pomoc.
Když politické rámusení signalizovalo blížící se konec konfliktu dosažený ve Svobodném městě Jestřábí, celý Kruh byl po ruce, aby zajistil příznivý výsledek mírového procesu. Jejich síť agentů pronikla do blízkosti klíčových diplomatů a účastníků jednání, a byly zaměstnány magické věštby pro odhalení rádoby sabotérů. Nikdy se však pohledy těchto věšticích krystalů neobrátily dovnitř, k plánům jediného člověka, který mohl nadělat nejvíce škody.
Raryho zrada toho dne zabila Tensera a Otiluka a získala Ketskému Arcimágovi na věčné časy nechvalnou proslulost. Vyvržen svým bratrem z rodiny a vypovězen z Jestřábí samotným Mordenkainenem, uprchl Rary do Třpytné poušti, aby ukryl svá tajemství a založil říši.
Kompletování kruhu
Od války přijal kruh tři nové členy, aby doplnil své řady. Z velkých dálav, prastarých zemí Bakluniše, přizvali Alhamazda Moudrného. Theodain Eriason, první skutečný nelidský člen kruhu přišel ze Zemanství. První přírůstek však byl zjevný. Warnes Hvězdoplášť, rádce Urnstských dvorů se již osvědčil při získávání Raovy berly z rukou Matky všech čarodějnic, Iggwilv. Hrdinské užití artefaktu kanovníkem Hazenem v roce 586 BR potvrdilo Hvězdoplášťovo zařazení, stejně jako arcimágova klíčová role v hrozivých okolnostech obklopujících Tenserův návrat z říše mrtvých.
V letech následujích po skončení Jestřábských válek, muselo být uděláno mnohé ke stabilizaci rovnováhy Flanaesských sil. Mnoho práce však stále ještě zůstává a Mordenkainen a Kruh musí zajistit, aby byla dokončena.
Výňatky z Mordenkainenova kodexu
Na obou stranách věčného sváru dobra se zlem stojí, kteří vidí jednu stranu mocnější té druhé a jejich filosofií je absolutní nadvláda. V tomto smyslu není velkého rozdílu mezi veleknězi Rohatého společenství či Koncilem Devítky v Mintahshivenu. Obě skupiny by měnili svět tak, aby vyhovoval jejich vlastním záměům a tak by destabilizovali rovnováhu, která ochraňuje tento svět i celý mnohovesmír.
Zlo má své šampiony na dvorech dekadentn Aerdy. Dobro shromažduje svoje síly pod praporcem Jeleních rytířů či vlezlých kněží Sv. Gisberta. Kdykoliv jedna strana usiluje zvítězit nad druhou, mění jména a tváře, ale nikdy úmysly. Co zavdává příčinu k obavám z osudu, je však to, žeje jen nemnoho takových, kteří chrání rovnováhu všeho, brání jedné síle vše ovládnout. Svět nemůže být pohlcen Propastí nebo vynese do Nebes. Pokud by se tak stalo je jeho zničení zaručeno. Zamije je Zamije, sféra pro všechny a je jen málo takových, kteří zajišťují, aby to tak zůstalo. Rozhodl jsem být jedním z nich.
Při zkoumání křehkých stránek Knihy srdcové čepele jsem zjistil, že nevinnost doprovází ignorance. Hrozba Zamiji je horší, než jsem si kdy představoval. Zlo, dlouho považované za zkrocené netrpělivě čeká na to, aby sem vpadlo s hordami mnohovesmíru. Píši o Temném, pochopitelně. Bifágovi. O tom, kterého prastaré texty nazývají Tharizdun. Jeho eventuelní návrat je dnes tak jistý, jako byl, když všichni jednali v protikladu s jeho vnuknutími a chaos a ničení které zplodil ukončilo Věk Slávy. Jeho je moc sjednoceného zla, síla, které jak se zdá, se nic nevyrovná.
Myslel jsem si, svým optimistickým způsobem, že mohu změnit povahu Zamijské hrozby bez spojenců. Moji pěšáci pracovali proti oběma stranám a drobné získy umožnili postup cílových, důležitejších figur. Cíl byl v postupu, aby se zabránilo návratu toho, kdo všechno pohltí, bylo nutno uvsét nového hráče, někoho, kdo bude jednat ze strany temnoty samotné, aby narušil její podobu zevnitř.
S darem jedinéh meče byla iniciována řada události. Není odpuštění za to, co jsem učinil. Modlím se, abych jednal správně.
Výňatek z Kodexu Mordenkainena, 570 BR
< Kruh Osmi > | |
Členové Kruhu Osmi |