Jako spousta lidí, i já miluju Batmana. (Miluju i Supermana, ale tohle není místo pro tuhle geekovskou rozepři.) Ale je těžký o něm mluvit, protože v závislosti na zdroji, vedoucím autorovi, potřebě příběhu a mnoha dalších aspektech existuje asi tak třicet sedm různých Batmanů. (A aby toho nebylo málo, tak asi tak šest Bruce Wayneů.) Prvky postavy (vztek, vypočítavost, rodičovské instinkty, touha po kontaktu s lidmi) a schopnosti (vyšetřování, bojová umění, technologie, symbol hrůzy, železná vůle, dlouhodobé plánování) se mění podle konkrétní vize a detailů titulu, ve kterém zrovna vystupuje. Batman, který střeží ulice Gothamu, a Batman, který bojuje po boku Supermana v Lize spravedlnosti (*), si jsou tak rozdílní, že si takřka nejsou ani podobní. Takřka. Nějakým způsobem jsou všichni stále Batmanem, a to je důkaz o síle postavy.
(*) Pokud moc netušíte, o co jde, tak v krátkosti: Liga spravedlnosti obsahuje týpky jako je Superman, Green Lantern, Wonder Woman a Flash. Batman je chytrej a tvrdej a rychlej, ale je to pořád normální týpek, což ho omezuje. Jak teda zajistit, aby Batman nebyl úplně k ničemu, když dojde na boj se záporáky představujícími nebezpečí celé Lize? Historicky (Superfriends, pokud vám to něco říká...) se z něj udělal týpek s techno-udělátkama, což došlo tak daleko že jeho opasek nejspíš zvládnul víc, než prsten Green Lanterna. Moderní autoři se zaměřili víc na jeho taktické schopnosti a přednosti toho mít v týmu nejlepšího světového detektiva a Grant Morrisonovu Ligu Spravedlnosti drží Batman pohromadě jako šachista v pozadí, jako někdo kdo vyhraje, protože je vždycky několik tahů napřed.
To nás přivádí k zajímavé a dlouho známé herní výzvě - jak mechanicky popsat Batmana. Problém to je zajímavý, protože je velmi snadné popsat jakéhokoliv konkrétního Batmana, i toho z Ligy spravedlnosti, ale je velmi těžké popsat je všechny. Pokud by Ligový Batman byl vypuštěn do ulic Gothamu, tak by to hodilo jen pár dost nudných příběhů, protože by všechny překážky překonal tak snadno, že by to možná bylo až vtipné, minimálně na chvíli. Podobně Gothamský Batman by ale proti Apokalypsovi moc dlouho nevydržel.
Nejsnazší řešení je rozdělit to na "úrovně" hry, takže pouliční Batman bude mít prostě jiné sady statistik než Ligový Batman. Bohužel, lidem to nesedí, protože to je pro ně trochu moc meta.
Další možnost je zkusit vyvážit Batmana bodovým systémem tak, aby byl skutečně na rovinu s ostatními Ligovými hrdiny, aspoň na papíře. Stará hra DC Heroes to zkusila a, upřímně, bylo to naprosto šíleně rozbitý, protože způsob kterým toho dosáhla se nedá popsat jinak než jako velmi účelové a podezřelé nacenění schopností. Celkový výsledek byl Batman, který byl technicky vyvážený (tak nějak) se Supermanem pomocí buildu, který byste ve skutečné hře nikdy neviděli.
Nacenění dovedností v superhrdinské hře je složité, ale stane se fakt šílenym, když s dovednostma zacházíte jakoby byly na rovině se superchopnostmi. Pokud jsou bojová umění dražší, než tepelné vidění, tak máte problém.
Pokud byste stáli o dost titěrné řešení, tak byste mohli jít cestou managementu zdrojů. Batman má hromady 2 bodových tokenů, Superman má tucet 10 bodových. Když čelí problému, Superman ho může překonat utracením tokenu, ale nemusí to být chytré, pokud to je malý problém. Batman naopak potřebuje utratit SPOUSTU tokenů (třeba 16), aby dostal 10 bodový efekt, takže pro něj není tak efektivní dělat velké kousky. Batman tak bude utrácet své tokeny aby si poradil s menšími problémy (i když je může zkombinovat, pokud musí) a postará se tak, že Superman bude mít "rozpočet" na to poradit si se skutečnými problémy.
Je to naprosto nepraktické, já vím, ale je to zajímavý myšlenkový experiment. Zvažte například, že spousta ostatních Ligových hrdinů může mít 8 bodové tokeny.
Poslední jednoduchá možnost je vynahradit rozdíl narativní kontrolou. Pokud postavit Batmana ve vašem systému stojí 20 "bodů", ale postavit Supermana stojí 100, tak hráči Batmana dáte narativní kontrolu v hodnotě 80 bodů, obvykle v podobě nějakých bodů osudu. Batman tak má možnost zasahovat do příěhu a manipulovat událostmi s vysvětlením, že "se na to připravil". Když nehraje na téhle úrovni, tak jeho zásoba bodů osudu klesne na množství adekvátní hrané úrovni (když je s Outsidery, tak rozdíl může činit 40 bodů, a když funguje na pouliční úrovni, tak nemusí mít žádné).
Tohle ve skutečnosti na papíře funguje velmi dobře, ale v praxi to hodně záleží na tom, jak funguje ekonomika bodů osudu. Pokud má Batman jen o pár bodů osudu víc, než Superman, nebo je Superman může získat stejně snadno, jako Batman, tak tyto přestanou pro jejich rozlišení fungovat.
To je naštěstí řešitelný problém. Nemůžu vám samozřejmě říct, co je řešením, protože to záleží na konkrétní hře. Například mechanika Obnovy v Dresden files RPG řeší podobný problém (TLDR: čím víc magie máte, s tím méně body osudu začínáte každé sezení), ale dělá to na menší škále rozdílů. Rozdíl mezi postavou s Obnovou 10 a postavou s Obnovou 1 je citelný, ale není to Batman vs. Superman. I to se ale může během hry rozbít, v závislosti na tom, jak je hra hraná. Ve hře s řídkavými odměnami je vysoká Obnova velmi silná. Ve hře se štědrými odměnami nebo s častými možnostmi volných vyvolání (Fate mechanika situačně dublující efekt body osudu, pozn. překl.) nízká Obnova nebude moc velký handicap. (Což je důvod, proč v DFRPG nespoléháme na Obnovu jako na jedinou vyvažovací mechaniku.) Je to jedna z těch věcí, které se budou lišit skupinu od skupiny i mezi jednotlivými sezeními a je velmi těžké vytvořit nějaká jednoduchá pravidla na to jak s tím pracovat.
Řešení, se kterým si teď hraju, je dovolit těmto "normálním" postavám, aby ze svých bodů vyždímaly víc, takže Batman nejenže dostane víc bodů osudu, ale dokáže s nimi víc věcí. Může to být obecné (jako seznam efektů nebo větší bonusy nebo déletrvající efekty), nebo stejně jako superschopnosti můžou být použití k tomu aby za ně koupil specifické cool podpůrné efekty.
První přístup je myslím jasný; ten druhý je složitější. Je tam riziko, že Batmanova karta postavy bude vypadat odlišně než karty ostatních Ligových hrdinů, což je potřeba brát v potaz. I když to je trochu hrubé, tak lze dostupné efekty odstupňovat podle úrovně hry, nikoliv postavy, ale to není nijak moc uspokojivé.
Elegantnější myslím je stavět to tak, aby se stejné efekty zesilovaly, takže typ efektu zůstane stejný, ale s typem hry se změní jeho rozsah. Vemte si třeba Batmana jako nejlepšího detektiva světa. Na pouliční úrovni mu to dovolí dělat spoustu věcí ve stylu Sherlocka Holmese (*), ale na Ligové úrovni tyhle Sherlockovské efekty zesílí do věcí jako je přechytračení mimozemšťanů s božskou inteligencí a příprava plánů, které se budou realizovat celá tisíciletí. Na pouliční úrovni může jeho chladný pohled donutit gangstery k útěku. Na Ligové úrovni může zastrašit generála vládnoucího tisíci světům. Prostě protože to je Batman.
* Pozn. překl.: psáno v době kdy vyšel sotva první díl BBC Sherlocka - tzn. v době kdy byl Sherlock stále ještě relativně při zemi.
Co se mi na tomhle přístupu líbí je, že umožňuje podpořit i ostatní lidské-ale-úžasné postavy. Když použijete obecný systém (ve kterém všichni jen dostanou víc bodů osudu, nebo obecně silnější body osudu), tak rozdíl mezi Batmanem a Green Arrowem bude otázka fasády, ne mechanik, protože když budou operovat na úrovni Supermana, tak bude jedno, jestli útok přišel z luku nebo z batarangu.
S unikátními "narativními schopnostmi" (*) se můžete dovolat Green Arrowovy stylizace a ten tak může, například, utratit bod osudu k vytvoření situace, ve které bude nějaký velmi drobný cíl, který bude možné zasáhnout s velkým efektem. "Velký efekt" znamená vyhodit do povětří auto (na pouliční úrovni), ale může to znamenat i zničení slunce (na Ligové úrovni). Tak na okraj, Archerovy schopnosti nejsou o tom být přesnější, ale spíše o tom vytvoři situace kde na přesnosti záleží. Jak nad tím přemýšlím, tak to funguje velmi dobře i pro udělátka. Pouliční udělátka můžou zahrnovat miniaturní letlampu a nějaké oslepující granáty. Superhrdinské nebo vyšší úrovně udělátek začnou být o dost šlenější (i když jedna z hezkých věcí na ne-superhrdinském Batmanovi je, že dneska drží Batmanova udělátka na uvěřitelnější úrovni. Mám to o dost radši).
* A sakra, hned co jsem to napsal, tak mi vybuchla hlava. Tohle je děsivé, vyzývačné označení. Zoufale to potřebuje přejmenovat. V termínech Fate jde o specifický typ triků, ale to není úplně vhodné. Aspektové triky? Mohlo by dávat smysl svázat tyhle triky s konkrétními aspekty, jako "Nejlepší detektiv světa" nebo "Mistr lučištník".
Stálo by za to zamyslet se nad tím jak tyhle věci-co-ještě-musím-pojmenovat vypadají. Je snadné vymyslet první tucet, ale potřebuju se tomu věnovat trochu víc, abych se přesvědčil, že to je použitelná cesta.
Nakonec bych rád poděkoval @semiocity, @boymonster, @ThadeousC , @johnoghue a osatním z twitteru, jejichž diskuse mě dovedla k tomuhle článku, o kterém jsem v době jeho rozepsání měl dost jiné představy.
...resp. zkrácené převyprávění těch zajímavých.
...Několik postů ohledně toho jak věc aplikovat na Smallvile (seriál o mladym Supermanovi, kdo neví).
Rob: Pár navazujících myšlenkek:
1 - pro rozlišení postav by šlo použít i limity. Blue Beetle i Batman jsou Bohatí, ale Beetlovo bohatství končí na Superhrdinském - na úrovni Justice League už nic moc nepřinese.
2 - Šlo by použít "jen jeden nejvyšší slot". Batman i Mister Miracle můžou růst až do Justice League úrovně úniků, ale když jsou ve hře oba, tak takhle vysoko může levelovat jen Mister Miracle. Může to pomoct rozdělit spotlight, ale působí to trochu násilně.
3 - tohle se týká i veškeré vědy. Pokud by Barry Alen byl tak dobrý ve forenzních vědách, na úrovni JLA by měl psát studie a zakládat instituty.
4 - tohle se týká i běžných superhrdinů. Podle příběhu může i ten nejmocnější superhrdina skončit přivázaný k lampě nějakými gangstery.
Cam Banks: a teď problém Tulačky a Scarlet Witch.
- - Rob: Tulačka je velmi specifická a zjevná: Vypadáš jak hezoun, sestimsmiř. Scarlet Witch problém se vyřeší tím, že GM přestane zkoušet sbalit její hráčku.