Moje zkušenost je taková, že potvory na heroic tier většinou nestihnou zdrhnout, pokud se k tomu nerozhodnou krátce po začátku souboje. Zatímco na paragon tier, klíčoví protivníci zpravidla mají dostatek rezerv, aby unikli. Což lecos naznačuje.
Proto bych se zdržel úprav hlavně na nižších levelech, kde se zdá být všechno lépe vyvážené. Na těch vyšších mi pak příliš nevadí, když mají potvory alespoň teoretickou šanci stát se tím správným, opakovaně prudícím protivníkem. Ostatně všechno hned umlátit do mrtva mi přijde dost ploché.
Druhá věc je, že by postavy neměly mít šanci do každé potyčky vstupovat s plnými zdroji. Tahle hra je o tom, co kdy kde použít, bohužel množství hráčů tíhne k tomu postavit kombo na "drahých" zdrojích a pak vyžadovat opakovaný odpočinek. Protože vyčerpané daily a item daily powers znamenají absenci kchúl komba. Hospodaření se zdroji je ale o taktice, narozdíl od prolézání příruček a hledání exploitů, které se nutně musí v tak rozsáhlém systému vyskytnout. Tak je zkuste unavit, zkuste ať nemají jistotu, kdy je finální souboj, chystejte zrady a zvraty. Ostatně ani enemy nemusejí být vždy v nejlepší kondici, vaše polovina životů může znamenat, že už nějakou potyčkou prošli, než narazili na PC. Pak úprava 1/2hp +1d nebude tak průhledná a bude mít smysl i příběhový.
Další věc jsou kondice a paragon tier. Podle mého názoru je daleko větší problém množství kondic, kterými jsou postavy hráčů zahrnuty v prvních dvou kolech souboje. Ve chvíli kdy se jich zbaví, už je většinou rozhodnuto. Spojeno s rozumnou taktikou a hlavně s alespoň částečnou představou "na koho jdu", od čehož se právě taktika odvíjí, se mi pak nezdá, že by potvory měly nějak moc životů. Samozřejmě, některé ano, ale málokdy ty podstatné. A když odstraníš leadera, zbytek přirozeně uteče.
Zajímavé je, jak se namísto toho, aby se hráči soustředili na hru, prováděli tahy efektivně, místo toho aby se hrálo hlavou ne kostkama, tak se pořád řeší, kde co přidat nebo ubrat. Docela mě překvapuje sebevědomí, s jakým mnozí do hry zasahují.
Pak už zbývá jen počkat na okamžik, kdy se hra pod tíhou domácích pravidel stane nudnou či nehratelnou.