Pokud jde o omezení AI v prostředí, doporučuji Dunu od Franka Herberta...po špatných zkušenostech je tvorba jakékoliv umělé inteligence zakázaná, mají dokonce přikázání "Nestvoříš stroj k obrazu mysli člověka"

Duna je děsivě náboženská. Navíc dost nesmyslně (no - je to Duna, ladí to tam stylem a hlavně to má bejt o něčem jinym, ale bráno do důsledku to nesmyslný je hodně) podtechnizovaná.
Je to hezkej knižní koncept, ale herně tomu nevěřim - hráče napadne "a proč" (a zrovna u tohodle tématu je těch "a proč" hodně), kromě toho se tím logicky vzdáváš spousty věcí okolo a tak.

"protoze jsme se tak dohodli pri tvorbe settingu" je dobra odpoved.

jinak, s AI to neni tak jednoduchy. Treba pri rizeni a tak. Ty vecicky jsou nespolehlivy, a to tak ze hodne.

Píše:
"protoze jsme se tak dohodli pri tvorbe settingu" je dobra odpoved.
Bezpochyby. Nicméně pokud ji musíš použít, očividně ta dohoda nebyla někomu jasná...

Píše:
jinak, s AI to neni tak jednoduchy. Treba pri rizeni a tak. Ty vecicky jsou nespolehlivy, a to tak ze hodne.
Jistě, dneska... ale když si vezmeš jak rychle jde vývoj.

Píše:
jinak, s AI to neni tak jednoduchy. Třeba při řízeni a tak. Ty vecicky jsou nespolehlivy, a to tak ze hodne.
dneska jo ale jde to strašně dopředu
jak je ten závod v Americe těch aut přes města,...
tak že loni myslím nejdál dojeli 20mil a závod nikdo nedokončil a letos těch 70mil projelo víc aut a co víš co bude za rok nebo deset let

Jinak mě při tomhle napadá co bude muset lidstvo vynalézt protože s tranzistorů si to nějak představit neumím

Asi nejlepší AI v dlouhodobé sérii jsem viděl u Asimovových robotů. 5i robotické zákony a zvyšující se komplexnost vedly k celkem zajímavým efektům. I film Já, robot velmi hezky ukazuje AI, která je použitelná ve světě, kde lidé mají stále své místo.
Za dobrou ukázku AI považuju i dvojku Terminátora - myslete si o Arnieho hereckých schopnostech cokoliv, ale na kyborba bez citů se opravdu hodil.
Pak je AI z různých béčkových filmů, která stojí na opačné straně, a když robot nebo android křičí bolestí / zuřivostí, když bojuje nebo když mu poslední lidský hrdina udřezává hlavu.

Omezení AI "shora" bylo i ve světě Warzony (Doomtoopera), ale takové omezení mi přijde těžko udržitelné.

Píše:
Jinak mě při tomhle napadá co bude muset lidstvo vynalézt protože s tranzistorů si to nějak představit neumím
Minimálně myšlenkově (co já vim co amíci testujou v "top secret" modu) se experimentuje s převzetím neuronální struktury - hardware systému vytvoříš podle schématu převzatém nebo minimálně inspirovaném mozkovou strukturou.

V Battlestar Galactica (a kromě toho dost vědců-futuristů tenhle nápad už řeklo samo) počítače naprosto bez váhání využívaj biologické mozkové struktury.
V BSG tak že cyloni - centurioni, stihače atp. prostě mají částečně biohardware, lidské modely cylonů jsou prakticky vzato kompletně biologické (až na nějakou nanoúroveň - umí se normálně připojit k počítačům a tak, ale lidé je od sebe nedokáží rozeznat)

ono biologický základ má obrovskou výhodu, může se přestavovat, opravovat atd.

...zešílet...

tak, nevím jak je na základě dnešních(a zejména mých) informací možno vytvořit elektronickou(tedy ze součástek) náhradu neuronových sítí se všemi jejími výhodami(tedy možnost změny struktury a tím vývoje). Dále neustále algoritmy, které provádíme jsou velice omezené a člověk nikdy nebude moci takto vytvořit onu bytost(pokud připustíme, že inteligence není nic jiného než složitý algoritmus se spoustou nejrůznějších typů zpětných kliček-pamětí, atd. atd.). Můj názor je ten, že onu umělou inteligenci, tedy samotnou bytost, budeme moci vytvořit jen s pomocí "evoluce", tedy vývoje a to vývoje samovolného. Prostě vytvoříme jednoduchý samoučící algoritmus a móóóc dlouho ho budeme v jakési aréně cvičt, učit podnětům, učit reagovat, napodobit evoluci s tím, že my víme, jakým směrem se chceme vydat a tak budeme moci působit danými prvky o kterých jsme přesvědčeni, že nám pomohli vytvořit naši inteligenci. No, pak nezbývá než ho pomalu krmit kulturou atd. atd.

Jerson píše:
Omezení AI "shora" bylo i ve světě Warzony (Doomtoopera), ale takové omezení mi přijde těžko udržitelné.

Proč? Řekněme, že k tomu, aby něco bylo inteligentí, tak to potřebuje duši™ a duše™ může sídlit jenom v organickém mozku, přičemž duše™ nevzniká, jenom se převtěluje a z libovolného důvodu se nikdy nepřevtělí do něčeho, co vziklo jinou než přirozenou (čápí/vraní doručovatelská služba) cestou.

jednak prestavovat se muzou i tranzistorovy struktury (kouknete na FPGA). druhak, ta neuronova sit muze byt softwarova a bezet na nejakem emulatoru -- potom ma tu vyhodu, ze ji muzu kdykoli vypnout, kdykoli udelat kopii, mit pet spolupracujicich siti na jednom cipu, atd.

Colombo: dnes se celkem úspěšně simuluje "myšlení" hmyzu, provádí se to metodou aplikace určitých šablon na rozpoznané problémové situace. Jestli to lze v komplexnějším meřítku přenést i na vyšší živočichy se asi teprve uvidí, ale u toho hmyzu brzy nepoznáš rozdíl mezi živým a umělým.

Fritzs: to ale není sci-fi

Lotrando: A proč ne?

Lotrando: jistě, ale to není myšlení, to jen vemeš jeden z těch tisíců propojených okruhů a snažíš se ho nějak spojit s tisícem dalším. Problém je, že na tohle potřebujeme znát veškeré věci. Prakticky zkopírovat hmyzáka, abychom měli hmyzáka program. Tohle je na mnohem delší trať. Alspoň podle mého názoru.

Uzivatel: samotná přestavba je jen jedna z výhod, ale co takhle regenerace? Ono se právě, s ohledem na mikrometeority, přemýšlelo, jak to udělat, aby se neživé materiály samy opravovaly. Teď jsou v testování jakési trubičky, které obsahují akousik pryskiřici a když dojde k jejich narušení, pryskiřice vyteče a v kontaktu s ? se promění v látku jako trubička. Ale furt to není ono.
Tak, jestli jsi to nepochopil, tak na ty softwarové neuronové sítě jsem narážel. Ale je to sakra náročné(co jsem slyšel) a pochybuju, že ti na jednom čipu jich bude moci fungovat pět.
No a jak chceš vypnout něco, co má sílu Skynetu, uvědomuje si to samo sebe a nepřeje si, aby jsi to vypl? Už na dnešních počítačích je vypínání prakticky softwarové:)

Fritzs píše:
Řekněme, že k tomu, aby něco bylo inteligentí, tak to potřebuje duši™ a duše™ může sídlit jenom v organickém mozku, přičemž duše™ nevzniká, jenom se převtěluje a z libovolného důvodu se nikdy nepřevtělí do něčeho, co vziklo jinou než přirozenou (čápí/vraní doručovatelská služba) cestou.
Tím myslím, že když AI v minulosti byla velmi vyspělá, ale lidé s ní měl potíže, takže po válce někdo rozhodl, že se žádná vyspělá AI neude vyrábět - nevěřím v dodržení takových dohod, zeména pokud jsou výhody v jejím používání větší než malé.

Píše:
člověk nikdy nebude moci takto vytvořit onu bytost
Je to tak. Člověk neumí rovnou čáru. Dá povel a stroj jí s molekulovou přesností udělá. Máme nástroje, postupy, disciplíny.

Píše:
budeme moci vytvořit jen s pomocí "evoluce"
Evoluce je zoufale pomalá. Zkouší vše co zkoušet jde. Mutace nastane a není-li úspěšná, vyhyne. Evoluční vývoj trval miliony let. Počítače vznikli před x-sáti lety.

Člověk je mohutně paralelní. Člověk je neskutečně pomalej. Soutěžit s dnešním PC a vyhrát? Většinou půjde o "patentově lidské" disciplíny. Nespornost takových srovnání musí pak být jasná každému člověku. Stačí dobře volit otázky a výsledek na přání je na světě.

U herní umělé inteligence bych pak logiku věci nehledal. Založit její stav na nějaké víře. Víra je nezpochybnitelná.

víra je zpochybnitelná
nezapomínej na bipolárnost emocí, na to, že láska snadněji přejde v nenávist, než vyprchá.
Evoluce je rychlá mrška, jen ty výtvory, co jsou vyrobeny, častokrát dokáží toho sakra hodně vydržet a tak je neustále onen tlak, který evoluci žene menší a menší. Nehledě na to, že evoluce nejvíc probíhá na genetické bázi, vzhledově ji vůbec nemusíme postřehnout.

Píše:
Evoluce je rychlá mrška
V časovém horizontu posunu kontinentů určitě.

Píše:
láska snadněji přejde v nenávist, než vyprchá.
citation needed.
Osobně sem se timhle způsobem zatim nezhoup, naproti tomu lidi co nemám rád jsem ve valné většině případů neměl rád velmi brzy.

Colombo: dopuručuji skouknout, než se pustíš dál na tekný led spekulací. Flégr - Zamrzlá evoluce

Fritzs: protože sci-fi je vědecká fikce, chtělo by to rozumný důvod, proč by se neměla převtělovat, ale z povahy problému mě napadají jen teologická zdůvodnění.

Lotrando: knihu jsem nečetl(plánoval jsem, ale jaksi jsem se k tomu nedostal), viděl jsem však přednášku, četl jsem pár článků o tom a dobře vím, o co jde. Pan Flégr zde přichází s teorií, která má něco do sebe. A to, že druh je proměnlivý jen při svém vzniku, pak se jen natahuje atd. a případné změny se nedokáží dobře projevit. Tedy, že musí buď dojít k oddělení a vzniknout nový druh atd. atd.
Ale není to jeho teorie, ve skutečnosti to vyhrabal, což jsem slyšel na jedné přednášce(ze zánamu).
Evoluci celkem chápu a dovolím si říct, že více, než valná většina lidí.
Sirien: ne, evoluce je zatraceně rychlá. Je jen otázka, jaký je ten organizmus a jak dlouho trvá, než se projeví. Pracuje totiž hodně s generacemi. Ale, existuje evoluce skoková(tu Darwin popíral), která může vysvětlit, proč několiv věcí vznikly najednou.

Teď na té přednášce říká jednu věc, že je ten druh jako guma. On se přizpůsobuje, neustále, ale hlavně geneticky, protože morfologicky je logicky dobře uspůsobený. Řekněme, že se zmenší, zvětší, změní barvu atd. To vždy z nějakého důvodu. Při dostatku potravy se živočichové zvětšují, při nedostatku zmenšují(vyjímka jsou severské oblasti, kde je z důvodu teploty nutno být dostatečně velký). Tedy strčíme slona na malý tropický ostrov, málo potravy, slon se zmenší(doloženo, tzv. trpasličí slon). Pak ho strčíme zpátky do afriky, normálního pralesa..., slon se zvětší. Flégr říká: je gumový, evoluce neprobíhá. Já říkám: evoluce probíhá, když jsme ho dali do malého prostoru, zmenšil se. Když jsme ho dali zpět, vrátil se zpátky, protože té velikosti byl lépe přizpůsoben, opět se prosadili alely pro větší vzrůst. Přidej k tomu možnost přizpůsobování(uspávání a probouzení genů) v děloze a máš další věc, která urychluje vývoj.
Nebo v austrálii, ropuchy. Na okraji mají krátké nohy a čím více do středu, tím delší nohy mají. To proto, že ty delší nohy jsou lepší pro šíření. Žába doskáče dál a může se více rozšířit. Ale jakmile se tohle zaplní, delší nohy budou zbytčné budou lepši kratší nohy, přizpůsobí se výhodnějším podmínkám a to jsou kratší nohy. Že před tím měl druh taky kratší nohy? Jak to mám z gen. materiálu vědět? Víš kolik genů, co nic nedělají a jsou uspané v gen. materiálu máme? Prostě se jen přizpůsobili lepším podmínkám. Tak, jak předtím se nohy prodlužovaly, teď se zkracují.

Píše:
evoluce je zatraceně rychlá vůči čemu?

Je v tom částečně obsaženo pravdivé tvrzení. To co trvá jsou epizody, kdy se vlastně nic neděje. Podle Flégra je toto stav který je běžný a řpítomný po většinu doby. Když se však množství jedinců sníží, a to prudce, třeba tím umístěním na ostrov, nebo nemocí, nebo jinou katastrofou, dojde poměrně rychle k mutacím vedoucím ke změněnému druhu. V malé skupině se lépe prosazují odlišnosti, ve velké snadněji zanikají - to je v podstatě celé.

Skokové změny raději přisuzuji našemu nedokonalému poznání. Poslední dobou se to hodně zlepšilo, díky přístupnosti několika málo výjimečných lokalit.

Lotrando: Je potřeba říct, že Flégrova hypotéza je sice odvážná, ale momentálně opravdu spíš v podobě náčrtu. Rozhodně to není většinově rozšířený názor. Je možné, že se prosadí, ale stejně tak je možné, že nikoliv...

Píše:
Ale, existuje evoluce skoková(tu Darwin popíral), která může vysvětlit, proč několiv věcí vznikly najednou.
Pokud vim tak odkazem na skok evoluce začíná X-man 1, tak se už těšim až budu moct číst lidem v hlavě a mít Jedi mind trik nebo tak něco :)

dáš mi slevu...
Lotrando: právě vzrůstající vědomosti nám objasnili, proč může skoková evoluce být:) třeba znalosti ohledně mikroRNA a opravných procesů DNA...

Mimochodem, vlastně nic neděje. To je vlastně i ve sportce, nic, nic nic a najednou ti vypadne míček s číslem:)

aneb, jak říkal Donutil "Pořád se něco děje..."
to, že ty změny jsou z našeho pohledu nepodstatné... vznikají nové alely, nedokážou se prosadit, ale pak díky toho zjistíme, že v evropě jsou nejlepší mutace poskytující odolnost či dokonce naprostou imunitu vůči HIV.

sirien: nebo počátek vzniku netopýrů, křídla a echolokace + tvarovaný nos a další věci, jako odlehčení kostí...

Setkal jsem se s poměrně rozšířeným názorem, že k vysvětlení boha stačí jako důkaz nefunkčnosti evoluce uvést "oko". Oko totiž nemohlo vzniknout náhodou, musel jej někdo sestrojit. Bohužel pro autory tohoto argumentu lze snadno dokázat, že vznik orgánu podobného oku lze poměrně snadno předvídat, prostě ta cestička je tam načrtnutá a logicky zdůvodnitelná. Navíc, nejde o ni skokového, prostě mnoho pokusů a logicky nám z toho nakonec vyjde to oko, nebo ten echolokátor. Nicméně tady jsem už hodně na tenkém ledě a moje znalosti se pomalu ale jistě mění spíš ve víru v ty, co tomu rozumějí. Tak bych si dovolil skončit.

Ještě je řeč o AI?

ano, řešili jsme problém:
Je možno skonstruovat entitu(tím nemyslím jen AI, ale ten vyšší stupeň) pouhým zkoumáním již existujících entit(začnem u hmyzu, dostaneme se dále) a aplikováním zjištěných vzorů? Nebo je možné to získat jakousi virtální evolucí v konečném čase?

Byla tu narážka, že evoluce je pomalá. Vezmeme-li v úvahu skokovou evoluci( tzv. sympatrická) a možnost simulace, tedy, že nemusíme čekat fyzicky a simulaci můžeme notně urychlit, podle mého se toto ukáže jako rychlejší.

No, co se týče AI... vemte si současné stíhačky. Ty obsahují nějaký počítač (avioniku). Současné stíhačky nemají ani desetinovou výpočetní kapacitu na to, aby přijímaly a v reálném čase vyhodnocovali údaje ze všech senzorů. Když si vezmeme přední "radar", tj. širokopásmový radiolokátor, tak datový tok z něj je brutálně ořezáván. Teprve poté je ten zbytek dat protažen různými šumovými filtry a další jednoúčelovou foto-elektronikou a až pak jsou data zpracovávána avionikou do podoby "Hele, 20 km před náma asi mig na dvanácti". Do stíhačky se nevleze počítač, který by v reálném čase dokázal zpracovávat tak ohromný tok dat co dokáže vyprodukovat radar. Možná tak do antonova nebo do obdobného transportního letadla.
Myslím si, že v budoucnosti to bude to samé.... budou lepší počítače ale zároveň i senzory které nabídnou větší objem informací.
A teď se rozhodněte...
1) Chcete mít ve stíhačce plnohodnotnou AI, s tím, že avionika veškerý svůj výpočetní výkon obětuje pro AI a na senzory se už nedostane (myšleno obrovské tolerance ve vzdálenostech, chybové identifikace, nebo nemožnost realtime vyhodnocování.....), a nebo AI je ve formě nějakého přádavného kontejneru jako teď například přídavná nádrž, která sice prodlužuje dolet ale hodně zhoršuje některé další vlastnosti.

2) Nebo chcete mít něco podobného co má teď americké armáda u špionážních letounů - polointeligentní předprogramovaný letoun, co dokáže sám plnit lehké úkoly (v budoucnosti možná i boj na úrovni horších pilotů) a v případě potřeby si zavolá domů o radu (a nebo operátor se začne věnovat řízení - ne že by držel doma knipl ale spíš rozkazy typu proveď úhybný manévr doprava, obleť nejvyžší rychlostí ten asteroid a dostaneš se na něj zezadu).

3)Úplná kontrola na dálku (autíčko na dálkové ovládání) je nemožné, signál ať už jakýkoliv se dá lehce vyrušit, daleko horší je navázat a udržet spojení přes rušení. A to nemluvím o prodlevě spojení (předpokládám, že pokud spojení v "nulovém čase" bude existovat, vysílač bude velký jak barák)

Myslím si, že AI bude výspou planetárních datasfér a kosmických stanic a velkých mezihvězdných lodí (a to ještě jako velitelská loď v rámci nějaké úkolové skupiny). Toď můj názor.

ZM: tohle přesně dělá náš mozek

ZM: myslím že to pokračuje někam k variantě dva. Ono, když si rozebereš průměrného jedince lidské rasy, na většinu jeho činností jdou taky aplikovat šablony a chvilku by trvalo, než by si poznal rozdíl. Dneska asi jen malou chvilku.

ZM: dáváš varianty ale nejsou všechny. Vylučuješ možnost umělé inteligence na úrovni stejné, nebo vyšší než člověk. Počítače před pár desítkami let měli velikost baráku a stovky instrukcí za sekundu. Rozmach v poslední době zažívá paralelizace - hlavní přednost lidského mozku. Řídící technika vesmírných lodí nebude malá, ale co je to ve srovnání s životní podporou posádky (vzduch, gravitace, životní prostor, potraviny, extrémní zranitelnost, psychické cestovní problémy, neodhadnutelnost, emoce, stres).

Pokud jde o evoluci. Zajímavé jsou analogie u evolučně řešených problémů - použití evolučních principů na problémy (například obchodního cestujícího).

Základ je mutace a selekční tlak. Nad tím vším bdí hodnotící funkce.

Problém představuje krajinu s kopci. Hodnotící funkce měří v jaké výšce se jedinec nachází. V čím větší výšce je jedinec, tím větší je jeho hodnota a znamená lepší řešení.

Mutace posune náhodně jedince o určitou vzdálenost v krajině.
- Příliš časté mutace vedou k rovnoměrnému náhodnému rozložení populace po krajině. Hledání řešení tak degenerujeme na náhodné procházení prostoru.
- Příliš řídké mutace znamenají dlouhé putování. Jen pomalu hledá globální maxima. V podstatě jde o postupné procházení prostoru.


Selekční tlak aneb kdo s kým a zda to přežije
- Příliš malý selekční tlak. Další generace vznikne náhodně. Nepreferuji kombinace členů s vyšším hodnocením(výškou). Povede k náhodnému rozložení okolo původní výšky s jen malým zlepšením.
- Vysoký selekční tlak. Preference kombinace prvků s vysokým hodnocením nebo postup pouze těch nejlepších. Vede k tkz. elitismu - skupina nejsilnějších ovládne vrcholek kopce a není ochotna sestoupit do údolí aby mohla hledat kopec ještě vyšší.

ZM: Jenže všechna ta data z těch senzorů můžeš pořád ořezávat, nepotřebuješ, aby pilotní AI dostávala všechno. Stačí Ti když poletí lépe než člověk.

Počítač autopilota můžeš umístit místo lidského pilota (tím že ho vyhodíš dostaneš k dispozici prostor celé pilotní kabiny) a dodávat mu tytéž (nebo jen o něco víc) informace, jako lidskému pilotovi. V okamžiku kdy bude tento počítač v tomhle směru efektivnější, pilotům odzvonilo.

Ono i lidskému pilotovi je třeba informace dost osekat, aby je byl vůbec schopen zpracovat. Zrovna u kosmických lodí nevidím žádnou výhodu člověka nad AI pilotem, snad jen kromě přistávání na místě s neznámými vlastnostmi, ale i to by se asi dalo ošéfovat vysláním několika malých průzkumných sond před samotným přistáním.
Horší je vybrat vhodné místo, to je zatím zcela v kompetenci lidí, i když úspěšnost je taky sotva 50%.

Sirien: Osobně bych chtěl udělat následující pokus: Vezmeš si čertovsky chytrou AI a chytrého člověka. Oběma budeš podstrkovat nějaká data a oni na základě těchto dat budou vyvozovat nějaké závěry.
Já si osobně myslím, že čím ta data budou horší (neúplná, nepřesná...) tím víc se budou schopnostmi AI a člověka podobnější (neříkám úplně stejné). Pokud ale data budou celá, úplná, AI může využít celý informační potenciál těchto dat, což jí dá takovou výhodu, že na celé čáře porazí člověka. Tj. nikdy nemine, nikdy nenabourá, odhalí případnou past...

Jerson: No přistávání na neznámém území... OK, co takhle... Země se mapuje i radarově. Je pár satelitů, některé se dívají jen na reliéf povrchu, některé jdou do hloubky (pod hlínu). Tohle jsou ale radary uzpůsobené pro tento účel. V budoucnosti asi radary budou výkonnější lepší, citlivější, takže i nějaký zaměřovací radar při skenování povrchu by měl dostávat informace i o podloží. Tyto informace budou někde blízko úrovně šumu. No a když budeš ořezávat data, co se stane? Tyto informace ztratíš. AI by teoreticky mohla informace zpracovávat neořezané, tedy odseparovat slabé signály nesoucí informace o podloží, analyzovat je a vyvodit z nich například to, že prachová vrstva je tady silná kolem 10cm a pod ní je tvrdá skála, tedy v této oblasti Měsíce můžeme přistát. A nebo že je tam taková vrstva prachu, že "utopí" loď. Jinak s tebou souhlasím.

Max: Asi jsem se špatně vyjádřil v posledním odstavci. Myslel jsem AI na vyšší úrovni jak člověk. Tedy AI, která bude mát dostatečné množství výpočetní kapacity nato, aby mohla analyzovat jakoukoliv informaci, a na základě toho by například mohla s větší či menší pravděpodobností predikovat někeré budoucí události.
A máš pravdu, to nebyly zcela všechny možnosti. Chtěl jsem jen pár možností k zamyšlení.

Ono je taky důležité o jaké budoucnosti se bavíme. Zcela jiná situace nastává pokud AI bude zabírat místo jako sálový počítač proti tomu, když bude zabírat místo jen jako krabice od bot.

Osobně vidím článek jako tendenční, skrývá se v něm až příliš okatě "touha po existenci nadčlověka".

Myslím si, že nikdy nenehradí stroj lidský mozek v kreativitě a improvizaci. Autonomní rozhodování pilota přímo na bojišti s improvizací podle vývoje situace je specifikum, které je strojům opravdu hodně vzdálené.
Psát přímo o stíhačích je zavádějících a jejich kategorie je zastaralá, jasný trend je směrem k bojovým pilotům, kteří zvládají určitě portfolio akcí a nejsou svázani specializací.
Stroje jednají a myslím, že budou jednat velmi dlouho, šablonovitě, což znamená předvídatelně.
Ano budou věci na které bude zbytečné plácat potenciálem lidí, jako budou mezihvězdné lety, nebo zásobování, které je přímo ideálně stvořené pro AI. Nebo pěší droid či tank, který vystřelí po všem, co bude jeho hlavní senzor rozpoznávat jako nepřítele. Ale taky si myslím, že budou situace, kdy bude AI zoufale pokulhávat..

Na druhou stranu není řečeno, že AI musí člověka předčít v improvizaci. I předvídatelné chování může být učelné, pokud se takový stroj zároveň dovede účinně bránit a odolávat útokům.

Bojové stroje řízené AI mají výhodu v tom, že mohou být mnohem menší, může jich být velký počet a mohou zahltit obranu protivníka a po vyčerpání munice mohou provést sebedestrukční útok. Případně mohou být naváděny na dálku AI, která má větší výpočetní kapacitu a dokáže akce koordinovat.

Spíše si myslím, že AI může snadno dominovat v oblastech, které jsou mimo lidské možnosti, třeba směrování toků dat. To už ostatně dneska počítače dělají a jedinou možností lidského zásahu je použít jiné počítače a zjišťovat alespoň souhrnné údaje, ale stejně není možnost kontrolovat celý proces.

Píše:
Osobně vidím článek jako tendenční, skrývá se v něm až příliš okatě "touha po existenci nadčlověka".
WTFH!?!?
zaprvé netušim kdes to v tom článku vyhrabal.
zadruhé ten článek je o hraní v SF prostředí, kde AI, AE a další prostě dost často jsou, ne o tom jestli se je někdy podaří vytvořit nebo ne.

tendenční, alspoň co vím, je článek, který má zbudit dojmy ve prospěch někoho. Kdo z tohoto může mít prospěch? Americká armáda, středisko pro výzkum AI?

vira v singularitu je docela casta.

jinak, pratelsky vas upozornuju, ze se blizime stropu vyvoje pocitacu.

jako teď, nebo v našich představách?
Btw. to se říkalo už před dvaceti lety.

Hm, vyvoje pocitacu mozna ne. Miniaturizace MOSFETu docela jo.

Uzivatel: tak dvě nebo tři generace jsou ještě před námi a jsou v podstatě v připravené v šuplíku. momentálně nás spíš přibrzdí ekonomická krize. Někd ejsem četl pojednání o tom, že předním výrobci čipů mají poměrně konkrétní představu o příštích 20ti letech. Co je na tom pravdy, bůh suď. Posledních 20 let byl ale docela rachot.

ono to většinou bývá tak, že se furt zdokonaluje současná technologie a jak se dosáhne jejího dna, že si lidi myslí, že pokrok dále jít nemůže, přijde nějaký filuta a celý problém obejde někde uprotřed. Pak se celou dobu zdokonaluje tahle techologie...(rekurze)

Ja bych za nejlepsi objevy v tomhle odvetvi prohlasil asi SSD disky (coz bude fakt dobry az se to rozjede) a lcdcka za hodne levno. A multicore procesory, samozrejme. Ac se spoustou veci to nepomuze, neni to spatny pro ty kterym to pomuze.

Sirien: Tendenčně ve směru, že AI a AE zákonitě překonají člověka, tudíš ve prospěch AI a AE.
Dost mi tam chybí přístupu, kdy nepřekonají, třeba se jen vyrovnají a píšu to proto, že jsi to nakousl tím SW, ale pak ignoroval. Prostě napsal si článek o implementaci umělé iteligence a mě přijde polovičatý.
Toť vše.

AI v určitém směru překonala člověka už v roce 1940. Pokud jde o otázku, zda AI nebo AE může překonat člověka v každém směru, tak nejsem schopen odpovědět.

Samozřejmě jsem myslel v komplexním pohledu. Dokonce pro větší pikantnost situace bychom to mohli formálně nazvat v potravinovém řetězci. :-)

V komplexním pohledu jsou dneska některé mobily chytřejší než někteří lidé, a to i v oblastech kteativity a plnění požadovaných úkolů.
Na druhou stranu i počítač může namalovat kresbu, kterou někteří lidé prohlásí za "zajímavou".
Na druhou stranu až se budu tři dna byvit s někým po netu a pak se ukáže, že to byl jen počítač, začnu o funkční lidské AI vážně uvažovat.

Jerson: Dá se říct, že některé mobily byly chytřejší než někteří lidé již v době, když žádné mobily neexistovaly. Jen si nejsem jistý, jestli to víc vypovídá o kvalitách neexistujících mobilů nebo o kvalitách bohužel existujících lidí... :))

alnag: narážíš tím snad na někoho?>:(
rozřeźu si žíly //.-(

ono je otázka, jakým směrem ty AI narvem. Jestli do klasického analyzování údajů a algoritmizace, či do biologických heuristik. Algoritmus bude vždycky přesnější, biologická heuristika rychlejší s dostatečnou přesností.
Představivost atd. je podle mého otázka struktury.

Píše:
Sirien: Tendenčně ve směru, že AI a AE zákonitě překonají člověka, tudíš ve prospěch AI a AE.
O AE bych se v tomhle směru moc nebavil a to ze dvou důvodů. První je ten, že AE je velice abstraktní konstrukt který si lze dost těžko představit. Druhý je, že AE je ze své vlstní definice minimálně rovna lidskému myšlení s bonusem počítačové výkonnosti - dá se říct že je z definice nadlidská.

U AI a SW je ten problém, že SW nejdou SF, ale space opera, scífkový fantásko. Spousta věcí tam je prostě dogmaticky nadefinována a tečka - fyzikálními zákony počínaje, pokračuje Silou a AI konče - ve skutečnosti SW počítače místy sotva dosahujou efektivity těch našich. Prostě SW nemá z principu věci efektivní AI.
V článku jsem vycházel z představy, že umělá inteligence, mnou svévolně definována jako stroj schopný plné autonomie, bude dosažena v souladu s nenarušeným současným trendem, kterým je vývoj IT systémů geometrickou řadou - tedy stále více a více efektivnější v konstantním časovém intervalu.

Samozřejmě lze pracovat s myšlenkou toho, že se vývoj na něčem zasekne a v tomto směru se zpomalí. Uznávám že máš pravdu - na tuto možnost jsem zapomněl. Nebyl to záměr, prostě mě to nenapadlo. Pokud se někdy dostanu k updateu článku, tak to do něj rozhodně zahrnu (hodim si to radši rovnou do interní poznámky autora (: ) a díky žes na to poukázal.

Alnag: Poněkud offtopic, nicméně bohužel velmi trefné.

Ebon: Abys věděl že blbě nekecám tak sem si tam tu interní poznámku právě veditoval, fakt jí tam mám, konkrétně tuhle:
Píše:
Ebonova poznámka někde kol. 60. postu - vývoj AI geometrickou řadou se na něčem zasekne a AI nedosáhne lidské efektivity.
:)

Zas bych to s tou geometrickou řadou nepřeháněl - takto roste výpočetní kapacita, ale to není to samé jako výkonnost (v oblasti inteligence).

U letadel se po jistou dobu také zvyšovala maximální rychlost čím dál víc, ale jen samotná rychlost (ve vodorovném letu) letadlo do vesmíru nedostane.

Díky za vstřícný přístup. Psal jsem to proto, že se mi velmi líbí, když se vývoj AI dostane v určitém směru na svou kapacitní hranici a další nýšení by nebylo výhodné třeba z nutnosti zvětšení zdrojů, či dochází k nežádoucímu vývoji chování.
Robot který bezchybně vypočítá takřka cokoliv a řídí cokoliv je bezradný, když má vymyslet zamilovanou básničku.
Robot jako dokonalý společník, který se ale nikdy neodváží jen tak pro zábavu překročit zákon, třeba něco ukrást.
Či ten sentimentální robot ze stopařovýho průvodce..

Ono pak narazíš na problém, že vždycky vzniknou nějaké velmi bohaté skupiny, kterým se prostě zatraceně vyplatí vyvinout extrémně silný počítač na hranici současných možností, bez ohledu na cenu, náklady a klidně i teoreticky možné problémy ohledně nějakého chování AI nebo tak.

Typickými příklady z našeho světa jsou armády, tajné služby typu NSA, NASA, CERN, teoreticky je možné představit si založení investiční skupiny nebo něčeho takového jinak konkurenčními firmami v určitých oborech - reálně by o to nejspíš stály letecké společnosti (Airbus, Boeing...) firmy vytvářející IT komponenty, možná farmaceutické firmy.

Je pravda že bys takhle vytvořil nejspíš jen pár takových počítačů, ale i tak bys musel nějak velmi dobře vysvětlit, proč nedojde k běžnému procesu ovládnutí technologie, rozvinutí technologie, minimalizace a následné pásové výrobě.

Já ti nic z toho co píšeš neberu, pouze nejsem zastáncem toho, že AI musí zákonitě převálcovat člověka, protože očekávám, že ho sice překoná v některém odvětví, ale neočekávám, že ho překoná ve všech komplexně. V oboru informací o technologiích zbrojního průmyslu se snažím držet krok se světem a jediným kdo si může dovolit privátně takový vývoj jsou ozbrojené složky. Ale to neberu jako nijak převratnou informaci. Protože toto je samzřejmostí od WWII. Vzhledem k tomu, že i teflonová pánvička je dar US aerokosmického průmyslu.
Každá technologie má svůj vývojový potenciál není nekonečný.

A tím také nemíním nějaké slovíčkaření, že chytřejší počítač je dál než blbej člověk, protože blbej člověk pro mě není porovnávací reprezentant.

...nejen vojenského. Třeba ta teflonová pánev je dárkem od NASA. A CERN je taky civilní institut (dokonce nevládní, pokud vim) a má na takovýhle hovadiny peněz dost - ostatně si nedávno postavili největší urychlovač částic na planetě.

Herní problém je spíš ten, že ve chvíli kdy AI vzroste i jen v některých bodech příliš, tak sebere hráčům z rukou herní témata (pilotování, armádní složky atp.), což není zrovna ideální stav.
Dá se s tim pracovat buď tak že AI nějak rozumně omezíš aby to nemohla, nebo vyvýšíš nějak lidi, aby byli lepší (psionika je tradicí ověřená cesta), nebo tak že tu hru pojmeš jinak než je tradiční (např. jak sme hráli ten transhumanspace s Erricem ve Střepech snů tak tam to vůbec nevadilo. Stejně půlka z nás byli napůl androidi nebo lidi napůl transformovaný do AI... ale nebyl to zrovna běžnej herní styl)

Píše:
Robot který bezchybně vypočítá takřka cokoliv a řídí cokoliv je bezradný, když má vymyslet zamilovanou básničku.
Robot jako dokonalý společník, který se ale nikdy neodváží jen tak pro zábavu překročit zákon, třeba něco ukrást.
Doufám že to není definice robota, protože já mám v občance napsáno "muž" a u zamilované básničky jsem taky bezradný (: )
A pro zábavu zákony nepřekačuju.

Ebone, pozor na to, argument typu "Robot nedokáže vytvořit umělecké dílo" vede k protiotázce "a ty to dokážeš?" V horším případě se tě na to zeptá přímo robot - a co mu na to řekneš?

jinak u počítačů bych jako zásadní viděl vzájemnou komunikaci. Lidé myslí každý jinak, požívají složité věty plné vedlejší významů a když se mají domluvit, trvá jim to dlouho. Když se mají domluvit po telefonu, je to ještě horší a jak vypadá domluva na netu víme všichni moc dobře - hádky, flejmy, rozpady skupin, osočování.

Počítačům stačí stejný komunikační protokol a může se jich domlouvat tisíce najendou, zatímco člověk zvládne poslouchat jen jednoho, maximálně dva lidi, když mezi nimi přepíná. A pak se mu ještě plete co říkal jeden a co druhý.
AI jako jednotlivec nemusí překonat žádného člověka, aby společnost robotů dokázala překonat společnost lidí.
A ve hře může snadno pár individuálních lidí bojovat proti přesile strojů, z nichž každý sám je slabý, ale v pěti už jsou mnohem silnější - a chytřejší.

Píše:
zamilované básničky jsem taky bezradný
Já ne, mám v IM contact listu pár holek co je zvládaj :)

Píše:
Ebone, pozor na to, argument typu "Robot nedokáže vytvořit umělecké dílo" vede k protiotázce "a ty to dokážeš?"
Nebo k ještě lepší otázce: A co je umění?
A robot by určitě začal vysvětlení na úloze estetického cítění v evolučním kontextu.
Načež by dokázal že je umění schopen ale jeho umění se liší od Tvého. A vypliv by na Tebe takovou sérku 1 a 0 že bys nic nepochopil.
A on by Ti na to nejspíš řekl: "a co? Já ty Tvý čmáranice taky nechápu, to sme si qit"
(a osobně - i kdyby umělecké dílo nevytvořil - takovejhle dialog sám o sobě by jím byl)

Nebo, hůř, by z té evoluční teorie estetického cítění odvodil vzorec a opravdu by vytvořil geniální umělecké dílo.
EDIT: a pak by Ti vysvětlil jak odvodil lidské estetické vnímání jako myšlenkovou zkratku kterou evoluce pomocí instinktů plácá lidi přes prstíčky jako malý děti "tohle ne" "tohle jo" a že vlastně celé Tvé estetické vnímání je pouze projev nedokonalosti, kterou je on schopen symulovat - ale proč by to dělal, když on dokonalý být může

EDIT2: Ebon: Ano, v tomhle postu argumentuju za roboty, já vim. Ale mě se prostě hrozně líbí Caprica six, snad mě to omlouvá (ve skutečnosti se mi víc líbí osmičky a trojky (Athena&Boomer, D´anna), ale s těma tam neni zdaleka tolik erotickejch scén a scén v sexy šatech).

sirien: uměni není projev nedokonalosti, je v tom něco více, podle jedné teorie memů má být umění důkazem velkého úspěšného mozku, který se tak stává více sexuálně přitažlivý

btw. po androidce jsem nikdy netoužil, ale vždycky jsem si chtěl v nějakém počítačovém RPG zahrát za nějakou sexy ufounku:)
ale vždycky si rád v sci-fi strategiích zahraju za rasu intelgentního slizu:D

Ono ty androidky v BSG sou docela sexy a jako bonus ani nejsou nijak zvlášť syntetický - lidi dokonce ani nepřišli na to, jak infiltrované cylony odlišit od lidí a to včetně kompletní zdravotní prohlídky a tak. Pak teda zjistili který to sou, ale víseméně silovou metodou - prostě potkali jiného jedince stejného modelu.

Občas to psychologové s tim sexem trochu moc hrotěj - nejdřív Freud, teďkon evoluční... vzhledem k tomu že umění vnímáme emotivně a emoce vznikly jako myšlenové zkratky umožňující přežít (na principu lepší se třikrát leknout a zbytečně se rozeběhnout, než se jednou nechat sežrat) tak se spíš kloním k tomu že umění je nedokonalost - je založené na systému který vznikl jako nutná zkratka mezi vnímáním a jednáním.

Což neříká nic o tom že by nebylo hodnotné.
Což také neříká nic o tom že může být vnímáno (a může skutečně být) jako projev vyšší intelektuální kvality. (lepší mozek - lepší zkratky - lepší přežití. Potomků, pokud tam fakt chceš ten sex narvat).

bereš tu jen jednu emoci, strach.
Co láska? Co přátelství? Co úcta? Všechno to jsou pocity, věci, nad kterými nemusíš přemýšlet, které ti mozek podá už hotové a zpracované vnímání okolí.

Btw. nejde ani tak o sex, ale o plození potomků. Sex je to, že nás to plození potomků baví. Je to pojištěné zase více, máme tendenci mít děti, i když by nás ten sex nebavil. Máme tendenci něco opatrovávat atd.

Ale pořád hraje plození potomků prim.

tohle je jak s kreacionistama a okem - když jim dokážeš evoluční vznik oka, najdou si nějakou blbou bakterii s bičíkem. Ukázal sem strach protože je nejsnazší. Podobný je pocit hnusu (vrozená hygienická kontrola), láska je přímo určena k potlačení myšlení (viz Alnagův článek o hraní duševních chorob kde na konci dokládá lásku jako perfektní příklad psychózy ubíjející racionální myšlení) - úkolem je reprodukce. Přátelství a úcta nejsou emoce, nicméně dají se odvodit obdobně.

pravda, jsou to pocity

Bičík je blbost, protože ano, je to neredukovatelná věc, ale to neznamená, že nešla vyrobit z něčeho redukcí. Podobně jako barák, ten taky je "neredukovatelný", k jeho výrobě by jsi potřeboval lešení.

Mám jen otázku, aby se ta debata nevzrhla někam, protože jsme se blbě pochopili, co myslíš tím myšlenková zkratka?

Trochu to sklouzává..
Pokud to chceš do detailů o té pánvy, zahrnul jsem to do aerokosmického průmyslu, protože to je realita, NASA je státní organizace která vymýšlí a realizuje experimentální technologie a následně je převádí na aplikované technologie pro americký zbrojní průmysl, pro nikoho jiného, nic pro civilní firmy. Teflon vynálezl Du Pont pro zbrojní zakázku - vývoj raketoplánu, ne NASA. V USA je totiž kosmický průmysl vojenská záležitost, stejně tak jsou v oddíle astronautů NASA vojáci od všech ozbrojených složek USA, takže mezi astronauty je typ od USAF, NAVY i MARINES.

Určitě sis všiml, že v mém postu bylo jasně napsáno, že dnes, krom ozbrojených složek, neexistuje organizace která by si mohla dovolit velký privátní výzkum na úrovni podniku AI.

Cern je mezinárodní projekt, kde si nesmějí bez veřejného požehnání ani uprdnout, doporučuji sledovat schválování jednotlivých investic od obyčejných šroubků, to je totální byrokracie, takže taky nic závratného. Nikdy by pod pokličkou nic zásadního nevymysleli, protože ve veřejně sledovaných rozpočtech se to neutají..

Slovíčkaření ohledně mých příkladů, které byly pouze ilustrativní elegantně přeskakuji.

Tvůj argument ohledně Caprica six beru jako vážný a plně se s ním stotožňuji.. :-) Seriál neznám, ale neváhal jsem vygůglit dostatek podkladů, abych to mohl zhodnotit. Stejně tak se mi dříve líbila sedmá z devíti ve ST.
Ale nikdy jsem při pohledu na ně neřešil, že mě inteligenčně převyšují, myslel jsem na jíné aktivity, kde je těžké předem posoudit, kdo koho.. :-)

Mě se nejvíc líbí varianta, že AI v dostatečně rozvinutém scifi funguje a lidi v mnoha ohledech převyšuje, ale funguje na nějakém nosiči který se dá snadno vypnout/zničit. Něco jako elektronika a kapesní rozbuška na elektromagnetické pulzy. Takže na všechny zodpovědné věci musí být v záloze člověk s primitivnější technologií nepodléhající vypnutí a neumožňující tak efektivní automatizaci. Nejlepším důvodem takové "vypnutelnosti" asi je strach, že AI začne zlobit, ale v určitém settingu to může být dáno i technicky (tj. neví se o rozumné alternativě).

AI se dá teoreticky omezit nutností nějakého specifického sériově nevyrábitelného jádra, mě tak napadá. Ale blbě se to okecává aby to dávalo smysl.

Goran: Ne. Dřív nebo pozdějc někoho napadne že vlastně tu pojistku nepotřebuje a že to zvládne bez ní.
Stejně tak když to je technologicky podmíněný, tak někdo určitě vynaloží zatraceně velký prachy na to, aby vytvořil stabilizátor.
Tahle varianta je nejspíš lákavá, ale před logikou moc neobstojí, bohužel.

EDIT: Kromě toho nevim nevim jak moc by bylo zábavný hrát pouze záložní sílu za efektivnější AI.

sirien: tehdy, když se něco pokazí:)

Sirien: v BSG existuje způsob, jako poznat Cylony, jen je to zdlouhavé. Dokonce mám pocit, že se tam hraje na něco takovýho, jako že testujou celou flotilu, tudíž odpočet už začal. (viděl jsme jen dvě první série, takže jestli pan doktor bluffuje, tak se možná pletu).

Lotrando: spoiler Gaius ví že existuje 12 modelů, zná Six a něco málo o jejich technologiích, to všechno protože s Caprica six nějakou dobu docela spokojeně spal. Chtěl tyhle informace předat Adamovy, jenže se nechtěl přiznat k tomu že to byl on kdo Caprica six svojí touhou dostat se jí mezi nohy umožnil povraždit několik miliard lidí a tak, takže si vymyslel nějakej blábol o tom že to nějak lze analyzovat.
Ale nelze.
Existujou jen dva způsoby jak poznat cylona a to buď ten, že ho potkáš (případ Six, Leobena...) nebo že se Ti k tomu přizná (Boomer, Tigh).

Jinak by na konci jak magoři nehledali jeden a půl série "final five".

roboti v boji. Sice to je bulvár a tak, ale k tématu to je.
To videíčko s tou plastickou hmotou je docela hezká záležitost.

EDIT: A omlouvám se, Gaius Baltar skutečně nějak ví, jak se Cyloni detekují, nicméně způsob této detekce označil úmyslně za nefunkční. Už se nepamatuju přesně proč...

Mě se líbila koncepce "AI" v Eganově Diaspoře. Rozdíl mezi AI a člověkem zmizel, veškeré myslící entity jsou jen kusem software, který běží na různém hardware, přičemž ten lze celkem bezproblémově měnit. Nejprogresivnější komunity běží jako čistý software na miniaturních zadrátovaných clusterech, jejich vnímání času je o mnoho řádů rychlejší než běžný pozemský čas (vývoj jde dopředu mnohem rychleji). Pak je tu skupina androidů, která si uchovala fyzická, ale čistě robotická těla. Ta se vyžívá ve fyzickém objevování kosmu bez omezení křehké tělesné schránky. Třetí komunita jsou biologičtí tvorové podobní dnešním lidem, kteří si užívají všechny požitky reálných emocí.

V tak pokročilém stupňi technologie, kde se díky zálohování stala reálná nesmrtelnost, pojmy jako množení a rodičovství prakticky ztratily dřívější smysl, se ultimativním cílem všech "AI" stalo hledání náplně života. Stává se totž, že staré AI upadnou do deprese/apatie/zacyklují se a efektivně ukončí svoji existenci.

http://www.novinky.cz/internet-a-pc/187096-vanocnim-hitem-jsou-roboticke-zeny-ktere-jsou-k-nerozeznani-od-lidi.html

Chobits anyone?

Ale Chobits mají ty hezká ouška...kdo by chtěl normálního robota? Když už, tak s ocáskem, nebo ouškama, nebo aspoň růžkama...:D

Myslím, že pokud někdo nerozezná takového robota od člověka na první pohled, měl by více chodit mezi lidi :-)

Zajímavý pokrok v oblasti robotiky.
http://osel.cz/index.php?clanek=4836

Pokud jste nezaregistrovali seriál Humans, tak jsem právě zkouknul jeho první dva díly (resp. první dva díly britského remaku) a so far very good.

Jen teda ta linka "omfg někteří roboti jsou úplně inteligentní a nevíme kteří to jsou / fuck, ty paranoidní lidi se nás snažej dostat" mě tam bere mnohem míň, než ta "sociální studie" toho jak obyčejní androidi co ani nejsou full-AI interagujou s lidma v domácnostech. Resp. jak půlce z nich hromadou malejch, nenápadnejch, ale vzájemně se sčítajících věcí kurvěj život.

Jedna z novinek o ktere nekteri mozna jiz slyseli - Memristor - ctvrta ze zakladnich soucastek v elektronice. A prekvapive, neurony se chovaji jako memristory. A tudiz nyni zijeme v dobe, kdy zakladni dily pro stavbu AI az AE mame. Dokazeme tak vyrobit opravdu myslici pocitac.
Pisu v rychlosti, pro pripadne zajemce dodam link na prednasky objevitele Memristoru dr. Chua, ktere jsou urceny pro sirokou verejnost :-)
https://en.wikipedia.org/wiki/Leon_O._Chua

Dr. Chua? Jsem nevěděl že název Wildstar rasy má takový základ IRL :D

Pro kohokoliv kdo by chtěl do své hry vložit nějakou AI, popř. pro kohokoliv kdo chce hrát v transhumanistickém prostředí popř. jmenovitě pro případné fanoušky Ashen Stars, zejm. cybů a jejich variací...

TED: Oscar Schwartz: Can a computer write poetry?

DeepMind StarCraft II Demonstration

Má to 2 a půl hodiny, ale je to série několika různých komentovaných zápasů Alphy proti pro gamerům a i jako totální ne-starcrafter sem se i vcelku rámcově chytal (byť kdokoliv kdo starcraftu rozumí z toho bude mít logicky mnohem víc než já).

Zajímavé highlighty jsou, že stejně jako u Go a šachů, Alpha nehraje "silou" (tj. "uklikám vás k smrti, sledujte můj smrtící multitasking napříč mapou...") ale skutečně tvoří různé strategie a taktiky.

Když v té jedné hře naběhne na "mikro-control" jednotek, tak sem měl docela creepy pocit, protože mi to docela drsně připomnělo Person of Interest s agenty AI co mají direct-link. Popravdě sem měl docela živě představu takovéhle armádní AlphaStar obdoby která zároveň ovládá bojiště a zároveň v boji "vede" jednotlivé vojáky.

Jestli si chceš připadat jako The Machine, zahraj si Frozen Synapse. Je to ve své podstatě brutálně jednoduchá ale přitom dost hluboká taktická hra, kde si za 99% lidských ztrát a proher můžeš sám, protože sis neudělal simulaci pro situaci, se kterou jsi nepočítal.

StarCraft je hra, kde micro jednotek poměrně dobře škáluje. I když normálně je jednotka countrovaná jinou, pokud má člověk dobré micro, tak to najednou neplatí (typicky marine, kteří zabijí naprosto všechno s dobrým micrem).

To se IMHO projevuje tady. AI dokáže naprosto precizně microvat jednotky. Viděl sem jedno video, protoss mirror, kde AI nestavěla nic jiného než Stalkery. A jak se AI dostala k blink (short-range teleportace stalkeru), byl to konec, protože jak byl jakýkoliv stalker na low HP, AI ho prostě teleportovala do bezpečí. Profík co hrál proti ni tak nedokázal stalkery zabít, i když stavěl jednotky, které normálně stalkery countrují. Postupně se tak stalkeři nahromadili a to byl konec. Takže jo, ačkoliv AI nemá povolené nemožně hodně APM, díky preciznosti to není třeba.

Tos viděl to jedno jediný (z 6 tam ukázanejch), v němž mikro hrálo dominantní roli. Ze zbylejch 5 to asi dvakrát zmíněj jakože to má fakt dobrý, ale vlastně co do např. počtu příkazů za minutu ne až tak super-výjimečný.

sirien: To je hezké, jenže ty mluvíš o APM, já ne.

máš input -> processing -> output

limit na APM ti dá limit na maximální output. Jenže tu máš pořád input a processing.

Vem si ty stalkery.

if (stalker.hp < critical) stalker.blink_to_safety()

I když máš omezené množství akcí, kolikrát blink_to_safety() můžeš provést, tak realisticky ani nemůžeš blinknout 300 stalkerů, protože a) abilita má cooldown b) tolik stalkerů ani ve hře mít nemůžeš c) tolik jich ani nebude na pokraji smrti

Problém je, že ty nepotřebuješ APM, ale (jak ta funkce ukazuje) neustále monitorovat HP stalkerů. Pak ti bude stačit 10 akcí na blinknutí tvých 10 stalkerů v ten pravý moment. Ale PC cykly co monitorují HP jedou furt.

Nevím jak to mají googlácí pořešené, ale tohle byl můj dojem z oné hry.

Co se týče APM (Actions per minute), tak se tam bere nějaký průměr. Ona ta inteligence běžně až tak moc neakční a ten průměr brutálně zvedne pak právě díky bojům, kdy kliká mnohem víc. A výsledný průměr pak víceméně odpovídá profíkům.

Colombo: já mám pocit, že APM má povolený jakýkoliv, jenom té umělé inteligenci předhodili hromadu profesionálních her, ze kterých se učila. Takže měla v základu nějaký rámec, co je cca efektivní.

Aegnor: Já mám zas pocit, že omezili jak APM tak obrazovku, která AI vidí, aby nemohla vidět celý svět, i.e., nemá perfektní informaci o světě/mapě.

Aegnor: APM graf s Tebou moc nesouhlasí - zjevně AlphaS nejvíc akčnila v počáteční fázi hry (tj. při úvodním prudkém rozvoji základny - tam hráče "překlikala", ale reálně se nezdálo že by se rozvíjela nějak výrazně rychlejc) a následně se "zklidnila".

Colombo: to co píšeš... je v principiální kontradikci k tomu jak v tom videu tvůrci AlphaS popisujou, že AlphaS vůbec funguje. Např. "obrazovka" AlphuS moc nezajímala (resp. těch prvních 10 iterací, pak tu finální udělali tak aby skutečně fungovala jako hráč s limitací na "kameru"). To je tak když hodnotíš z jendoho výřezu místo z celý ukázky i s komentářema ;)


Anyway, vůbec mi nešlo o to tu začít OT diskusi o fungování Alpha neurálních sítí od DeepMind, ale o inspiraci k tomu jak může fungovat AI v nějaké futuristické SF hře, popř. jak může vypadat interakce AI a lidí a proč a hlavně jak i s pokročilýma dronama může být stále preferenční využívat kombo lidí a AI a udržet tak hráčské postavy "v akci" i v technologicky a vojensky pokročilém prostředí.