uvádí se to jako (ve zkratce):

gnoze -- vědění
theism/atheism -- víra

gnostický atheista -- vím, že bůh není a nevěřím je
agnostický atheista -- nevím, jestli bůh je a nevěřím v něj

gnostický theista ...

Jinak, to co si uvedl jako agnosticismus je spíš apatheismus. Těm to je jedno a nezajímá je to.

Uloženo do kartotéky jakožto předmět doličný v případu "Bajo, Colombo versus Lineární tok času"

York píše:
Čtivě a honosně to můžeš podat například takto: "Nehmotný a bezčasový bůh stvořil svět a od té chvíle začal běžet čas."

Pokud to má znít vědecky, tak třeba: "Před velkým třeskem neplatily známé fyzikální zákony, neexistovaly rozměry ani čas. Velký třesk je počátek existence, ve které běží čas."Tady už myslím začínáme brouzdit vody kosmologických argumentů.
Poslední dobou mám tušení, že ten problém je stejně tak logický jako lingvistický. Nicméně imo je taky fakt, že:
1) "Bůh se rozhodl stvořit svět (a logickým důsledkem je, že svět vznikl - protože Bůh má moc to udělat i záměr)"
je v absenci času asi stejně smysluplné, jako:
2) "Magická skála neučinila rozhodnutí nestvořit svět (a logickým důsledkem je, že svět vznikl - magická skála má moc to udělat -od toho je magická, že- a nemá na vybranou)"

Colombo: A to máš odkud? Jako takhle lze samozřejmě rozdělovat ruzne kategorie do nekonečna podle libosti. Otázka je čemu to má přesně pomoct v diskuzi nebo co se tím snažíš říct?

Skew: odhal jsi me, jsem Incanter :-D

Colombo píše:
Zřejmě si zapomněl na princip parsimonie. Jeden ze základních vědeckých principů. Jakou že vědu to vlastně děláš?

Psychologii. Princip je to pěkný, ale nikoliv všespasitelný. Zkus na základě něj vypublikovat nějaký článek a uvidíme, jo. :) Čímž ale jen odvádíš pozornost od toho, že nejsi up-to-date. :))

Píše:
Psychologii. Princip je to pěkný, ale nikoliv všespasitelný. Zkus na základě něj vypublikovat nějaký článek a uvidíme, jo. :) Čímž ale jen odvádíš pozornost od toho, že nejsi up-to-date. :))
Princip je to naprosto základní, protože existuje nekonečné množství alternativních hypothéz, které mají stejnou predikční schopnost na základě současných dat.

Proto se u AIC a podobných dává ten počet parametrů. Jakmile bude svět stejný, když odříznu existenci nějakého objektu, můžu tvrdit, že ten objekt neexistuje. V momentě, kdy se objeví nová data... je nutné to přehodnotit. (s čímž nemám problém)

A články se takhle publikují naprosto běžně, já nevím, jak je to v psychologii, ale biologie a zejména evoluce je výrazně matematicky založená. A s tvým přístupem bych si mohl v klidu postulovat 3 0000000 nových druhů a to, že veverky cestovali beringem 3000. Místo dvakrát (a i na to musíš mít jó data).

A up to day znamená zase co? Co jsou "nejnovější trendy" v Psychologii?

Píše:
A to máš odkud? Jako takhle lze samozřejmě rozdělovat ruzne kategorie do nekonečna podle libosti. Otázka je čemu to má přesně pomoct v diskuzi nebo co se tím snažíš říct?
Tak různě na internetu.

Čemu to má pomoct? Definování jistoty. Někteří věřící (už musím psát někteří, sakra s těmi klauzulemi) strašně rádi tvrdí, že atheisti jen "věří", že bůh není atp. A taky v momentě, když obrátíš debatu třeba na víly.

No oni to říkají proto, že podle jejich pohledu exitenci boha nelze minimálně vyvrátit, takže jakýkoliv postoj k němu je jen formou víry.

Každopadně v tom co jsem ríkal ja si teda klidně tyto termíny doplň, apateista bude stat svorně vedle agnostického ateisty:

já píše:
to co je podle mě podstatně je otázka, pokud Existence je "dusledkem" něčeho kvalitativně jiného, jestli toto kvalitativně jiné má pro nás nějký smysl, tedy jestli ta odvozenost se projevuje i nějakým smyslem, dopadem nebo možnostmi pro nás.
Otázka je, na základě čeho je možné toto definitivně vyloučit. Jedna věc je, že se někomu zdá nepraktické ztrácet tím čas nebo mu ta možnost příjde jako méně pravděpodobná (agnostikcý ateista / apatheista), druhá věc je, že to apriory odmítáme jako logicky nemožné(gnostický ateista).

Dobrá, ale protože já se považuju za agnostického ateistu, dostáváme se k tomu, co mi ve skutečnosti vadí a to je to, že se mi náboženští fanatici cpou do vědy a já si nemůžu genetickou modifikací vypěstovat z rajčete holku! Prej že si hraju na boha a tak.

Tak fanatici vadej skoro kazdemu rozumnemu cloveku.
Nicmene s genetickym inzenyrstvim asi maji problem i jini, ale ja se v tomhle moc nevyznam, mam k tomu opatrny postoj, ale to je tak vse, takze v tomu uz asi moc nepomuzu.

Bajo píše:
Co je pravdobnější?

Pravděpodobnost obvykle vyjadřuje četnost výstkytu určitých variant nějakého jevu. Realitu ovšem máme jen jednu, takže bavit se o četnosti výskytu mi moc nedává smysl...

Ok, zkusím odpovědět na to, co jsi tím nejspíš myslel: Jelikož mě nenapadá nic, co by mohlo jednu z těchto variant jakkoliv podpořit, tak mi nezbývá, než obě považovat za stejně "pravděpodobné".

Bajo píše:
to co je podle mě podstatně je otázka, pokud Existence je "dusledkem" něčeho kvalitativně jiného, jestli toto kvalitativně jiné má pro nás nějký smysl, tedy jestli ta odvozenost se projevuje i nějakým smyslem, dopadem nebo možnostmi pro nás.
Otázka je, na základě čeho je možné toto definitivně vyloučit.

Pokud kauzalitu vezmeme jako předpoklad - což je celkem praktické, bez toho bychom toho vědecky moc nevybádali - tak určitě dává smysl ptát se, jak to naši realitu ovlivnilo.

Bajo píše:
Jedna věc je, že se někomu zdá nepraktické ztrácet tím čas (agnostik), druhá věc je, že to apriory odmítáme (ateista).

Nepraktické to bude až do chvíle, než při tom někdo přijde třeba na to, jak cestovat v čase, nebo se dostat na jiné místo v prostoru nadsvětelnou rychlostí. To ale platí tak nějak pro veškerý základní výzkum.

Ateismus bych asi takhle nerozšiřoval. Od "nevěřím tomu, že existuje bůh, jak si ho představují křesťané" k "nevěřím tomu, že mimo náš prostor a čas nic neexistuje" je poměrně hodně velký skok.

Bajo: genetické inženýrství je ohromně silný nástroj, třeba v podstatě veškerý inzulín se vyrábí v geneticky modifikované E.coli (nebo kvasinkách) s genem pro lidský inzulín.
http://en.wikipedia.org/wiki/Insulin#Synthesis_2

a přežilo to jen proto, že o tom v podstatě moc lidí neví, jinak by se určitě našlo dost fanatiků, kteří by na ty "továrny" (či jak to nazvat) naházely kvůli své víře bomby nebo to zapálily a tím by prakticky pozabíjeli hromadu lidi, kteří mají díky tomuto (a moderním přístrojům pro vpravování do těla) v podstatě stejný život, jako zdraví lidé.


Jiná věc je zákaz kritiky náboženství a výhody náboženských zvyků nad ostatními. Jako příklad je halali a košér. Zatímco průmyslové podniky i domácí zabijačky mají od hygieny nakázáno, jak správně zabít zvíře tak, aby co nejméně trpělo, podobné "organizace" to mají povoleno jen proto, že to je součást něčí víry.

Pokud by podobné věci nebyly (jako tzv. "restituce", které vlastně restitucemi nejsou a je to vůbec skvěle průhledné nebo "mše pro ČT", což je u státního podniku ve státě, který se hlásí k sekularismu taky WTF), pak ať si každý věří v co chce.

York píše:
Ateismus bych asi takhle nerozšiřoval. Od "nevěřím tomu, že existuje bůh, jak si ho představují křesťané" k "nevěřím tomu, že mimo náš prostor a čas nic neexistuje" je poměrně hodně velký skok.
Může být.
Stejně tak ale může být hodně velký skok mezi tím, jak si většina nekřesťanů představuje křesťanského Boha a jak si jej představují jednotlivý křesťané.

Píše:
Pravděpodobnost obvykle vyjadřuje četnost výstkytu určitých variant nějakého jevu. Realitu ovšem máme jen jednu, takže bavit se o četnosti výskytu mi moc nedává smysl...
To je frekventistická pravděpodobnost. Vítej do úžasného a magického světa Bayesiánské pravděpodobnosti!
http://en.wikipedia.org/wiki/Bayesian_probability

Píše:
Stejně tak ale může být hodně velký skok mezi tím, jak si většina nekřesťanů představuje křesťanského Boha a jak si jej představují jednotlivý křesťané.
A zase ta Halíkovina.

Colombo: ČT není státní podnik.

Colombo:
ad Halikovny, já musim ale jeho postřeh z vlastní zkušenosti v tomto potvrdit. Ono je opravdu nejvic nedorozumění a sporů spíše věcí vlastních předsudků a obecných generalizací. A to na obou stranách.

ad genetika, podle mě jista rizika jsou a je potřeba být opatrný, v medicíně v některých směrech možná je nějaký smysl, pěstování holek z rajčat bych řekl už spíš ne, s tím bych ještě počkal, upravovat plodiny, to je otázka. Problém hlavně je, že se o tom obecně málo ví, takže to chce zatím dělat důvěryhodnou osvětu a být trochu trpělivý, pokud věříte že to je v pohodě.

s nadřazeností náboženských pravidel a zvyků je to problematické téma nejen pro sociology, nebo sociology náboženství (tedy religionisty určitého druhu). Tady se nám střetává problém liberalismu ale také přirozeného prává na kulturní kořeny apod. Podle mě by každá země měla mít právo si určit pravidla podle své kultury a tim co tam příjdou by se měli přizpusobit. Samozeřjmě ma kažá kulturá právo být více či méně tolernatní vůči zvykům příchozích. Tady je spíš otázka jestli dané nastavení v dané kultuře odpovídá požadavkům většiny příslušníků dane kultury a proti je jen menšina a nebo je to obráceně.

Bajo: jistá rizika jsou i v tom, že když budeš klidně sedět tak dostaneš rakovinu a zástavu srdce. Problém je, že veškerá "rizika", o kterých se mluví u GMO jsou naprosto neopodstatněná. Většinou se mluví o tom, že to není přirozené. Přitom horizontální transfer DNA je až překvapivě běžný a děje se i u vyšších organizmů.

A když někdo zakazuje GMO a propaguje šlechtitelství, které si už pár desítek let nutně musí pomáhat skrze různé ozařování a podobná svinstva (čímž narušíš rovnováhu mezi reparačními mechanismy DNA a vzniku mutací, čímž vytvoříš hromadu variability a tu pak můžeš dále "probírat" klasickým šlechtěním), tak máš jako výsledek hnusná rajčata, která jsou bez chuti.

Přitom alternativa byla:
http://gizmodo.com/the-original-genetically-modified-tomato-youll-never-ea-559924439

Colombo píše:
To je frekventistická pravděpodobnost. Vítej do úžasného a magického světa Bayesiánské pravděpodobnosti!
http://en.wikipedia.org/wiki/Bayesian_probability

No jo, ono to tak nějak odpovídá tomu, jak se ten pojem běžně v řeči používá. Předpokládám, že podle tohohle pohledu je správně moje úvaha, že když o daném problému není možné nic ověřitelně zjistit, tak je to 50 na 50? Teda pokud se bavíme o stavu probádanosti hypotézy a ne o víře.

York: jo, absolutní ignorance bývá definována plochým rozdělením, nejčastěji rovnoměrným.
když máš dvě hypothézy, tak 50:50, když máš tři, tak 33:33:33, když máš čtyři, tak 25:25:25:25...

Jenže tenhle plochý prior (tedy apriorní informace) není vždycky nejvhodnější. Protože:
1. vždycky nějakou informaci máš
2. nemá z hlediska transformace zrovna dobré vlastnosti


Jenže, problém je v tom, že samotný výběr hypothéz (nebo vymezení priorů) máš subjektivní záležitost. Jestli vybereš k testování model co má dva, tři nebo čtyři parametry ti žádná matematika neřekne. Definování modelů je tak trochu "umění". A často trvá mnoho let, než se nejrůznější vědomosti a teorie přeformuluje v solidní matematický model.