Vysoké charisma

Hodně lidí má problémy s hraním postav s vysokým Charismatem, nebo dokonce s hraním interakce postav vůbec.

Problém č.1: Moje postava má vyšší Charisma než já!

"Ve skutečném životě nemám příliš dobré sociální dovednosti. Nevím jak se chovat charismatickým způsobem." Tohle je jedna z nejběžnějších výmluv, ale jednoduše není pravdivá. Všichni víme, jak se chovat více charismatickým způsobem - a mnozí z nás to prostě nedělají, protože jim to nepřijde přirozené nebo protože se bojí, že to bude vypadat divně.Postavy s vysokým Charismatem jsou buď diplomatické, velitelské nebo přátelské (i když by se jistě našly i další způsoby, jak hrát postavu s vysokým Charismatem). Všichni známe filmy nebo jsme četli knihy, ve kterých taková postava vystupuje, takže i když nám to není přirozené v běžném životě, víme, jak to vypadá. A jsme schopni to hrát, pokud se pokusíme. S trochou snahy dokážete vyjádřit představu, že má vaše postava vysoké Charisma.
Příklad: Jedna postava požádá druhou, aby jí podala kečup.
Nudná postava: "Prosím, podej mi kečup." (To mi nezní jako postava s vysokým Charismatem.)
Diplomatická postava: "Drahý pane, byl byste od té nesmírné dobroty a poslal byste laskavě kečup mým směrem. Děkuji mnohokrát!" (Poněkud ukecaná, leč opravdu zdvořilá postava.)
Velitelská postava: "Je čas. Musíme udělat to, pro co jsme sem přišli. Je čas, aby byl kečup předán dále." (Snad trochu dramatické pro diskusi nad jídlem, ale dobré jako řeč před bitvou.)
Přátelská postava: "Ahojky... chodíte sem často? Poslyšte, podal byste mi kečup? Dík. A teď, zpátky k vám, jste si jistý, že nejste z části aasimar? ..." (Varování: Uhlazené postavy mají největší tendenci zvrhnout se v potrhlé.)
Dvě věci, které si zapište za uši: Zaprvé, všechny výše uvedené "vysoko-Charismatické" věty mohou platit i pro postavu s nízkým Charismatem, někoho, kdo se snaží být charismatický, ale není (například náš příslovečný hráč s nízkým Charismatem), což může být zajímavá postava na hraní. Avšak opačně to neplatí - nudné nebo úsmyslně nízkocharismatické hraní nezní dobře u postavy s vysokým Charismatem. Za druhé to, že hrajete postavu neznamená, že se kdykoliv vaše postava promluví musíte vydávat za potřeštěnou přehnanou karikaturu (pokud to není záměr). Pokud lidé kolem vás vyprsknou smíchy poté, co ze sebe vysoukáte první slovo, tak trošku uberte. Vaším cílem je, aby se ostatní hráči zaměřili na osobnost vaší postavy, ne na vaše herecké schopnosti.

Problém č.2: Hraní interakcí postav trvá strašně dlouho!

"Nechci tu stát a vybavovat se s měšťanama! Jsou tu nestvůry a doupata k rabování!" Tohle je závažné téma, zvláště když se jedna postava skutečně vybavuje a ostatní se vrtají v nose. Občas je to DMova chyba, když družinu neustále bombarduje ukecanými cizími postavami, které ukrývají kdesi pod vrstvami dialogu cenné informace. Řešením, které se nabízí, je přestat hrát roli a prostě probrat výsledky konverzace. Nicméně to nadhazuje otázku, jak moc hrát role. To hodně záleží na situaci a stylu hry, jaký hrajete, ale měli byste hrát role alespoň do té míry, aby to vykreslilo osobnost postavy.Příklady: Vezměme si hráče, který řekne: "Moje postava se spřátelí s barmanem a zeptá se ho na ruiny na kopci za městem." O postavě jsme se nedozvěděli zhola nic - hráč zachází s postavou jako s pytlem statistiky, loutkou, která dělá věci, ale není postavou. Nehrozí nebezpečí, že by hraní role zabralo moc času, protože tohle žádné hraní role není. Jiný hráč odehraje celé setkání - jeho postava si pokecá s barmanem o kvalitě místního piva, o historii města, o nápadnících starostovy dcery a pak se možná zmíní i o ruinách na kopci. Po deseti minutách ostatní hráči usnou. Možná je to už trošku moc. Třetí typ hráče odehraje první část dobrodružství - pokecá si s barmanem o kvalitě místního piva. Po minutové diskusi řekne: "Fajn, moje postava se pokusí stočit konverzaci k ruinám na kopci za městem." DM shrne důležité informace, které postava dostala. Celá věc zabrala tak dvě minuty a hráči teď mají potřebné informace. Hráč postavy s vysokým Charismatem, která mluvila, prokázal schopnosti své postavy při diskusi o pivu a není jen nějaký automat. Není třeba hrát každý detail každého setkání (i když můžete, když chcete) - ale je na místě projevit osobnost vaší postavy.

Problém č.3: Ale já mám tolik bodů v Diplomacii!

"Nemůžu si prostě hodit kostkou a uvidíme, kolik informací vyrazím z toho chlápka? Měl jsem si vzít radši Akrobacii..." Tohle je další zajímavé téma: K čemu je hraní rolí, když Charisma a od něj odvozené dovednosti určují výsledek interakce? Nebo naopak k čemu je vysoké Charisma, když DM trvá na tom, že se bude vše odehrávat a výsledek závisí na mých hereckých dovednostech? Řešením je obojí. DM by měl vyžadovat odehrání interakce před tím, než dojde k hodu. Na základě hraní rolí můžete dávat menší či větší bonusy nebo postihy k hodu. Závisí na snaze a schopnostech - hráč, který se pokouší opravdu tvrdě, si zaslouží na hod +2 (nebo +4), zatímco týpek, který řekne: "Čau, vyklop co víš vo tom podzemí," by měl dostat -2 nebo -4 (a nebo ještě větší postih), pokud se ovšem nejedná o postavu s nízkým Charismatem, kde je tento hrubý přístup již započítán do samotného hodnocení Charismatu. Někteří lidé si myslí, že hraní rolí je odměnou samo o sobě a mělo by se oddělit od hráčských dovedností a dovedností postavy. Jiní si myslí, že ověřování dovedností závislých na Charismatu omezuje hraní rolí a mělo by se zrušit, takže by všechna interakce závisela na hráčově schopnosti hrát. To jsou zcela právoplatné alternativy a DM by to měl důkladně probrat s hráči, tak aby si zvolili to, co jim nejvíce vyhovuje.