Historická města

Počtení a pokoukání to sice bývá hezké a užitečné, ale… části konzumentů po jisté době začne něco chybět. A to dokonce i tam, kde by chybět nemělo (Cityscape, různé Campaign Settingy atp.). Tou chybějící věcí je – překvapivě – popis „města“. Ale jistě, geografie fyzická, rasová, sociální i jiná podána bývá; vždy ovšem jde o konkrétní příklad jednoho toho kterého konkrétního města. Teorie obecnějšího rázu chybí, což dle situace bývá v různé míře na škodu. Příklad? Cechy. Ve městech hrávají značnou roli, ale co kdo o nich ví? O jejich roli (Jistě, ekonomika – ale co třeba politika? Společenské postavení a úloha? Sociální role? Náboženský rozměr? Jak moc zasahují do života lidí? Lze být členem více cechů najednou?), organizaci (Existuje jeden celoměstský cech, nebo může existovat v jednom městě cechů více? Kolik jich vlastně je? Jak jsou organizovány?) a funkci v rámci města či většího regionu (Jak velká je jejich organizační úloha? Existuje nějaká hierarchie mezi cechy ve městě? A co hierarchie cechů jednotlivých měst na úrovni kraje či země?). Těch „krizových míst“ by se ve městě našlo víc.

Vedle toho si dříve či později někdo všimne, že problémy vyvstávají i na „vyšší úrovni“ než je jen život ve městě. Jde třeba o postavení města ve společnosti (včetně rozdílu město – neměsto a případné městské typologie), respektive rozdíly mezi městy jednotlivých oblastí (třeba italské obchodní město x francouzské město, nebo město muslimské x čínské) a časů (existuje jiná než fyzická kontinuita antika – středověk, respektive pozdní středověk a raný novověk – konec 18. a začátek 19. století?). I těchhle zádrhelů je víc. Zvlášť proto, že „město“ chápeme – my laici, hráči i odborníci ze společenských věd – spíše instinktivně a spíše podle vnějších projevů (hradby, hodně lidí, monumentální architektura, trh…). A pak se objevují problémy typu „Je Babylón městem? A starověký mezopotámský Ur, egyptská Memfida, indická Harappa? Jak staré je město – můžeme za něj považovat i anatolský Hacilar, Alaça Hüyük nebo nejstarší, ještě akeramické Jericho? A pokud ano, co indiánská puebla (podobají se Hacilaru) nebo keltská oppida (až na materiál hradby shodná s Jerichem)? A jak jsou na tom africká Zimbabwe (je jich víc), indiánská mezoamerická a andská města?“.

V sérii článků se pokusím popsat „město“, jeho život vnitřní i vnější včetně vztahů ke zbytku společnosti a funkcí, které pro ni vykonává. Zaměřím se výhradně na středověké a raně novověké město západoevropského kulturního okruhu (bude-li to možné, pokusím se vycházet z domácích poměrů). Případným exkursům do jiných krajů a dob se nevyhýbám, v plánu je řecko-římská antika.
Předpokládaná osnova je následující:

1. Co je to město (dostupné i v .doc)
2. Obyvatelé (dostupné v .doc)
3. Městská správa
4. Řemesla a obchod (dostupné i v .doc)
5. Městské stavby (dostupné i v .doc)
6. Vojenství (dostupné i v .doc)
7. Církev (dostupné i v .doc)
8. Církev: aplikace na DnD
9. Život ve městě: nové termíny, stará realita
10. DnD – kde co najdete a co (ne)číst
11. Literatura (dostupné i v .doc)
12. Exkurz: Městský stát
13. Exkurz: Romans roku 1580 (dostupné i v .doc)
14. Exkurz: Řemesla a Obchod (dostupné i v .doc)
15. Exkurz: Privilegia
16. Exkurz: Chebský městský kodex
17. Exkurz: Vyhlášky městské rady
18. Exkurz: Antická obec
19. Exkurz: Demokratické Athény

Nejde o pořadí, jak budou články psány, ani nemohu zaručit, jestli některé články nebudou zrušeny, nepřibudou nebo nebudou předělávány a rozšiřovány/ kráceny. Připomínkám či přímo spoluúčasti na tvorbě se rozhodně nevyhýbám.

Předem upozorňuji, že má pracovní morálka je silně závislá na záchvatech grafomanie, takže prosím, mějte (svatou) trpělivost.