Sirienův blogček: O diskusi

jonka píše:
Použiju parafrázi z Burning Wheel. Vítězit argumenty = přesvědčit diváky o tom, že mám navrch. Vítězství argumentů =/= vítězství pravdy. Aneb v bitvě argumentů mohou vítězit i jakékoliv nepravdy, klidně i vylhané.

(zde) (plus mínus stránka, znáte to, plovoucí diskuse...)

Co to je diskuse? Existuje vcelku nepřekvapivě mnoho různých definic, ale předpokládejme, že diskuse je interakce mezi dvěma a více lidmi, která není apriori nepřátelská, a ve které se zainteresovaní lidé baví o něčem objektivním. Pokud se diskuse zvrhne (viz dále), nebo pokud jde jen o "pokec", pak bych o diskusi moc nemluvil.

Základním důvodem proč se účastnit diskuse je snaha něco se dozvědět. V diskusi se vzásadě můžete dozvědět buď nějakou objektivní informaci, nebo názor druhé strany na daný problém. Oboje jsou legitimní zájmy, je však docela vhodné vědět, se kterým z nich kdo do diskuse vstupuje. Pokud se totiž baví dva lidé, jejichž názory jsou rozdílné a poměrně pevně zakotvené, pak nelze dost dobře dojít nějaké shody a diskuse se může snadno zvrhnout v hádku. Na druhou stranu se takoví lidé mohou docela dobře obohatit tím, že se dozvědí pozadí názoru toho druhého.
Trochu problém v tomto směru nastává v diskusi které se účastní více lidí, protože ve chvíli kdy se tyto motivace začnou míchat je docela těžké udržet si přehled o tom, ke komu se jak vyjadřovat, stejně tak nemusí být snadné udržet si přehled o tom kdo se snaží něco objektivního vyjádřit a kdo prezentuje svůj názor.

Diskuse zároveň můžeme rozdělit do dvou rozdílných typů. První je diskuse nerovnoměrná, ve které jsou vědomosti jedné strany větší než vědomosti druhé strany. V takové diskusi se jedinec s menším množstvím informací snaží dozvědět, naučit se, něco dalšího, nového, co ještě nezná, a zároveň tyto nové informace zkonfrontovat a uspořádat se současnými znalostmi.
Mnohdy pak vzniká konflikt v okamžiku, kdy se "vice informovaná" strana snaží protlačit spolu s tázanými informacemi i další kontext, který si ale "slabší strana" chce vytvořit sama, v takovém případě opět hrozí zvrhnutí diskuse v hádku (krásně jsme někteří viděli svého času na "diskusích" ohledně tzv. Velkého modelu (GNS) kdy se mnoho lidí kromě samotného modelu snažily ostatním protlačit i své vlastní pochopení důsledků Velkého modelu, o které ale ostatní nestály a chtěli si kontext vytvořit sami).

Rovnoměrná diskuse naopak často vzniká v okamžiku, kdy jeden člověk něco neví, a zeptá se na to jiného člověka, který je ale stejně informovaný jako on, takže mu nemůže vědomost předat přímo. V takové chvíli se diskuse stává prostředkem, ve kterém spolu tito lidé konfrontují své vědomosti ve snaze kýženou vědomost vymyslet skrze inspiraci z nových úhlů pohledu, které si vzájemně poskytují.
Problém fór často je, že lidé, kteří stojí o rovnoměrnou diskusi s nějakým výsledkem, jsou "zaplaveni" lidmi, kteří jsou svými vědomostmi níže a diskusi rozmělňují neustálými návraty k základům tématu. V určité chvíli jsem bohužel došel k názoru, že pokud potřebuji něco o RPG vědět poměrně rychle a není, kdo by mi to řekl přímo, je pro mě snazší si na ICQ odchytit Alnaga nebo Qualdezara (případně jiné, jejichž názor pro mě má v RPG váhu) a probrat problém s nimi, než jej prezentovat veřejně a dva týdny se snažit držet diskusi u původního námětu pod nátlakem lidí jejichž názor mě vpodstatě nezajímá, protože nepřináší nic nového. To je problém, který prostě je, není možné s ním nic moc dělat, není ani špatný, je to prostě rys veřejných diskusí, a jehož následkem je, že se tím lidé s mým přístupem občas ochudí o názor lidí, kteří by měli co říct, ale o kterých to nevědí nebo na ně nemají přímý kontakt.

Diskuse se zároveň může několika způsoby zvrhnout. Prvním z takových způsobů je demagogie, která nastává, když do rovnoměrné diskuse vstoupí někdo, kdo nemá zájem řešit problém, ale chce natvrdo protlačit jeden konkrétní způsob jeho řešení. Pokud je takový záměr odhalen, vede často k hádce, pokud ne, pak diskusi obvykle ubije. Pouze obratný demagog skutečně zvládne nepozorovaně svůj názor protlačit, a i tak jen některým (mnohdy ti, kteří jej odhalí, z diskuse prostě odejdou).
Druhým chybným modem diskuse je hádka. Zde je důležité rozlišovat flame-hádku, a pouze flame. Zná to divně, ale flame vzniká při osobním emotivním nasazení lidí v diskusi. To nemusí nutně znamenat, že se hned hádají, ve skutečnosti se mohou stále držet tématu. Bohužel, na první pohled to nelze vždy rozlišit a je potřeba diskusi trochu nastudovat, nebo se jí sám účastnit, protože "pouze flame" naopak vede k ryclejšímu tempu diskuse s větším zájmem své argumenty kvalitně obhájit a prezentovat, což zahrnuje i pečlivější hodnocení argumentů ostatních.
(to je důvod, proč jsem zásadně proti moderátorským vstupům bez znalosti diskuse - je dost nesmyslné moderovat jeden post, když nevíte, co mu předchází)

Pointou je, že dokud diskuse zůstává diskusí, pak se nevyhrává ani neprohrává individuálně. Buď vyhrávají všichni zůčastnění novým poznatkem, nebo prohrávají všichni jejím zvrhnutím ("plichta" pak je, když se diskuse nezvrhne, ale nedojde se k výsledku, což bývá následek nedostatku času, nebo nedostatku relevantních vědomostí všech zůčastněných)
Napsal: sirien
Autorská citace #41
9.3.2009 21:06 - Sethi
Píše:
Smůla, že třeba na školách se, pokud vím, rétorika zrovna moc nevyučuje.

náš ročník měl povinný předmět "Komunikační dovednosti". biochemici. nikdo jiný z celé fakulty to neměl povinné, ani učitelé.

chlapík, který nás učil, byl mimo jiné certifikovaný hrobník a k tomu špičkový úchyl. zápočet (který jsem absolvovala ve františkánské zahradě u václavského náměstí, za přítomnosti německých turistů, malebně doplněn sbíječkou z nedaleké stavby) se sestával z: odrecitování dětské lidové říkanky "oře oře jan," to až do čtrnácté vrány na jediný nádech (technicky stačilo jen se nadechnout tak, aby to ten člověk nezaznamenal); přibližně tříminutového přednesu básně dle vlastního výběru (to ráno jsme byly tři, co recitovaly zlatý kolovrat - přestože jsem zapomněla polovinu textu, dostala jsem body za improvizaci, poté, co jsem polovinu básně volně odvyprávěla jako pohádku).

byl to první a zároveň poslední rok, kdy byly komunikační dovednosti povinné.

mám-li si vybrat mezi systémem, kde se tento předmět nevyučuje vůbec, a takovým, kde ho učí certifikovaní hrobníci... radši bych byla bývala zůstala neposkvrněna.
Autorská citace #42
9.3.2009 21:20 - Fritzs
Sethi: Na VUT v Brně je todle tuším taky povinné, na Masárně to máme naštěstí jako volitelný předmět.
Autorská citace #43
9.3.2009 21:33 - sirien
Píše:
Na osobnosti? Ano. Ze své přirozené osobnosti umíme komunikovat s určitým druhem lidí (dle emoční a názorové "kompatibility"). S těmito to jde samo.

Znám lidi kteří i když hájí stejný názor jako já tak je mám chuť nakopat někam, obvykle když ho hájí naprosto nesmyslně (aneb Nietzsche: chcete-li nějaké myšlence uškodit, obhajujte ji falešnými argumenty)
Naopak znám lidi kterých si velmi vážím i přes naši názorovou nekompatibilitu.

Takže bych řekl že co do tohodle jde mnohem víc o to jak si lidé sednou osobností, než názory, pokud není rozdíl opravdu extrémní v něčem zásadním.

Fritzs: Myslím že co tak sleduju tak u některých spíš bohužel volitelný.
Autorská citace #44
9.3.2009 21:39 - pipux
Má-li se rétorika vtloukat do hlav až vysokoškolským ročníkům, jedná se o zabitou situaci. Aby přešla do krve, musela by být nasazena dříve (to by museli učitelé s žáky komunikovat). Ale taková situace by přinesla spousta změn, otřesů.

Zajímavé je, že ze sociologického pohledu formuje škola mysli žáků v to, čím mají v budoucnu být mysli zaměstnanců, kteří mají držet zobák a makat.
Otevřenější škola by produkovala individua (možná až moc pestrá) -> z pořádku by vyrašil chaotický cirkus (ano - doslova samí zmalovaní klauni s červenými čumáky a pruhovanými kalhotami).

---
Sethi, za hodiny u nekromanta je mi tě líto.

Hmmm, ten náš je sice ve svém oboru zkušený hráč a kapacita, ale vede si svůj kurz slovesné tvorby, jak tomu říká, dost osobitým stylem. Jako citový mrzák jsem mu řekl, že básničky jsou jen pro máničky. Už vidím, jak si mě příště vytáhne na básničku.

Zatím to nejlepší, na co jsme příšel ...

Píše:
Zloděj.

Tajemný zloděj Jan Špína,
Vloupal se do přízemí zatuchlého mlýna.

Sklepík plný vína,
Zaradoval se Špína.

Probudil se v něm ďábel.
Jak doléval další sklenici,
V alkoholu se utápěl.

Hulákal, chlastal, vyváděl.

K ránu ho sebrali městští strážníci,
Byl odvezen na záchytnou stanici.


Tedy nic moc. Ale ten pseudorétorský předmět je sranda :)
Autorská citace #45
9.3.2009 21:43 - Alnag
Jedna věc je jak to říct (to umí každý druhý), druhá věc je mít co říct (to neumí skoro nikdo).
Autorská citace #46
9.3.2009 21:48 - pipux
sirien píše:
Znám lidi kteří i když hájí stejný názor jako já tak je mám chuť nakopat někam, obvykle když ho hájí naprosto nesmyslně (aneb Nietzsche: chcete-li nějaké myšlence uškodit, obhajujte ji falešnými argumenty)
Naopak znám lidi kterých si velmi vážím i přes naši názorovou nekompatibilitu.

Ovšem, jde o zbůsoby myšlení, se kterými se ztotožňuješ (resp. ti z nich vstávají vlasy na hlavě).

Mistr analytického myšlení by třeba milerád nakopal tyto spontání třeštidla, věřící na osudy, pravé lásky z prvích pohledů, mýdlové opery a podobné pohádky.

O názor tu vůbec nejde. Myslíte-li zásadně jinak, nejste schopní se domluvit. Z každé vyhořelé komunikace vzniká frustrace --- proto bys ho rád nakopal ;)

Abych nebyl jednostranný, můžeš nesnášet i uplně stejně myslícího člověka - v případě, kdy si konkurujete, tj. když ti šlape na práh a zabírá místečko :)
Autorská citace #47
9.3.2009 23:17 - jonka
Alnag píše:

Jedna věc je jak to říct (to umí každý druhý), druhá věc je mít co říct (to neumí skoro nikdo).

to se taky nedá umět, to se musí mít. ale tolik lidí zas tady neběha (obecně) aby to měli, takže s tím bych nedělal takovou vědu. ono dost často stačí být slušný ,-)
Autorská citace #48
9.3.2009 23:23 - sirien
jonka: Vidíš. Mě bylo vždycky sympatičtější být v diskusi s někým ostřejším kdo má co říct (něco jsem se dozvěděl, stačilo číst s chladnou hlavou) než s někým kdo jen slušně žvaní (člověk ho měl chuť kopnout za ztrátu času).
Samozřejmě, slušný co má co říct je asi ideální, na druhou stranu nemůžeme mít vždycky všechno a kdybych si měl vybrat, tak budu radši za někoho kdo napíše Imaginární diskutér A píše:
di doprdele s timhle, ti asi hráblo, kdyť to je takhle a takhle, mrkni sem, a kvůli tomu pak nemůžeš tvdit tohle, protože když vemeš v úvahu tohle, tak to je takhle, kdybys myslel tak ti to je jasný

než za někoho kdo mi na totéž napíše Imaginární diskutér B píše:
To vypadá jako zajímavý názor, ale přijde mi že je možná trochu vyhraněný, osobně mi moc nesedí i když nevím pořádně proč, ale řekl bych že mi tam možná trochu vadí trochu přdpojatost, ale chápu že to každý vnímáme subjektivně

/příklady jsou vyhraněné pro očividnost pointy/

...na druhou stranu co jsem odpozoroval tak mám dojem že jsem s tímhle názorem dost osamocený.
Autorská citace #49
9.3.2009 23:37 - jonka
taky možnost jak se na to dívat..

(neřek jsem to moc slušně? : ) )
Autorská citace #50
9.3.2009 23:44 - sirien
Tak trochu jo - protože by mě víc zajímalo kdybys napsal že "to je hovadina protože" ;)
Autorská citace #51
10.3.2009 07:05 - Fritzs
pipux: My jsme měli "rétoriku" na gymplu. BTW: V dnešní "rétorice" jde v prvé řadě o to stoupnout si před plátno na které se promítají sljady, odvykládat to svoje bez neustálého koukání do papíru, koktání, mulmání atd. a poté odpovědět na několik všetečných otázek. Pokud se nějaká všetečná otázka dostaví, udělal jsi to dobře )ovšem musíš na ni vhodně odpovědět).

Přiznám, že tento skill ovládám na relativně odpovídající úrovni.
Autorská citace #52
10.3.2009 08:35 - Argonantus
Rétorika rozhodně není totéž, co schopnost komunikovat.

Rétorika je malý výsek schopnosti komunikovat; schopnost mluvit k větší skupině s promyšleným projevem (což taky každý neumí).

Komunikace je nejen mluvení, ale také naslouchání a porozumění; vyšší level je pak přizpůsobování své řeči a stylu té druhé straně.

IMHO jsou tyto schopnosti v naší zemi v naprosto katastrofálním stavu. Výrazná část dospělé populace například neumí položit otázku (vůbec; řada z nich dokonce nechápe, co to je).
Autorská citace #53
10.3.2009 08:54 - Fritzs
Argonantus píše:
IMHO jsou tyto schopnosti v naší zemi v naprosto katastrofálním stavu.


Smím požádat o příklad země, kde jsou tyto dovednosti v jiném, než katastrofálním stavu?
Autorská citace #54
10.3.2009 10:10 - andtom
Argonantus píše:
Komunikace je nejen mluvení, ale také naslouchání a porozumění; vyšší level je pak přizpůsobování své řeči a stylu té druhé straně.

Přesně tak.
Vzpomeňte si třeba, jak komunikujete se zajímavým příslušníkem opačného pohlaví ;)
Autorská citace #55
10.3.2009 10:53 - Fritzs
andtom: Ovšem je nutné nezapomínat na fakt, že ne každý příslušník opačného pohlaví je zajímavý ze stejných příčin.
Autorská citace #56
10.3.2009 12:22 - pipux
Fritzs píše:
V dnešní "rétorice" jde v prvé řadě o to stoupnout si před plátno na které se promítají sljady, odvykládat to svoje bez neustálého koukání do papíru, koktání, mulmání atd.

Tohle je ta nejzajímavější (a nejtěžší) část jakéhokoliv řečnického umění.

Učili vás takové blbiny, jako že máte očima po publiku opisovat písmenem "W" (resp. "M"), aby se jim zdálo, že je berete všechny? :)

Argonantus píše:
Rétorika rozhodně není totéž, co schopnost komunikovat.

Rétorika je malý výsek schopnosti komunikovat; schopnost mluvit k větší skupině s promyšleným projevem (což taky každý neumí).

Fritzsova rétorika, tak jak ji popisuje v příspěvku před tebou, je vrcholný stupeň veškeré komunikace ... když se umí provést dobře.

Argonantus píše:
Komunikace je nejen mluvení, ale také naslouchání a porozumění; vyšší level je pak přizpůsobování své řeči a stylu té druhé straně.

Tohoto krásně využiješ i v přednesu ... když se ti podaří zaujmout publikum natolik, aby se podílelo na diskuzi (a ne podřimovalo :P).

antom píše:
Vzpomeňte si třeba, jak komunikujete se zajímavým příslušníkem opačného pohlaví ;)

Uh, tak to nevím. Tato věc je silně podtržena společensko-kulturně, jedná se o jakýsi rituální taneček sebevědomí a prezentovaných kvalit.
Autorská citace #57
10.3.2009 13:12 - Jerson
Píše:
Fritzsova rétorika, tak jak ji popisuje v příspěvku před tebou, je vrcholný stupeň veškeré komunikace ... když se umí provést dobře.

Tak ti nevím, Pipuxi, ale Fritzs popisuje komunikaci jednostrannou a navíc když to uděláš skvěle a když to uděláš špatně, dostnaeš ten samý výsledek - nikdo se nezeptá. V prvním případě je všechno jasné, ve druhém případě nikdo neví o čem jsi to vlastně žvástal.

Dovedu si představit mnohem složitější komunikační situace, řečnění k davu bych za vrchol rozhodně nepovažoval.
Autorská citace #58
10.3.2009 13:21 - Argonantus
Fritzs:

Předpokládám, že ve většině anglosaských zemí (mám jisté zkušenosti s USA a Anglií). Diskutovat o problémech, psát eseje a přednášet je je jedním ze základních metod učení na škole.
Věřil bych i severským zemím.

Předpokládám, že i tam se najde pár funkčně negramotných jedinců, ale u nás je to procento až děsivě vysoké; zejména proto, že se o to nikdo nikdy nestaral.
Předpokládám, že typus dámy, která jen chrlí svoje moudra na okolí jako protržená přehrada, otázku vůbec nepotřebuje; když ji má zformulovat, je bezradná.
U mužů jsou pak obvykle komunikační schopnosti úměrně horší.
Autorská citace #59
10.3.2009 13:56 - pipux
Jerson píše:
Tak ti nevím, Pipuxi, ale Fritzs popisuje komunikaci jednostrannou a navíc když to uděláš skvěle a když to uděláš špatně, dostnaeš ten samý výsledek - nikdo se nezeptá. V prvním případě je všechno jasné, ve druhém případě nikdo neví o čem jsi to vlastně žvástal.

Ta komunikace ale není jednostranná -- publikum se přece může aktivně chytit diskuze, ptát se. Nebo ti může usnout/odejít na oběd.

Navíc nepodceňuj komunikaci k davu. Nejedná se o model řečník - posluchač (není to jedna masa), ale náročný model řečník - publikum. A v publiku se nachází spousty individuí, z nichž každá preferuje určitý způsob sdělení. Aby jsi podal své sdělení kvalitně, musíš umět najít zlatý střed mluvy, který (skoro) nikoho neodradí.

Když se ti nikdo nezeptá, nepovažoval bych to za úspěch (vážně jde všechno perfektně vysvětlit, a to vyčerpávajícím způsobem)?
Spíš znám případy, kdy se otázka k posluchačům stává otázkou řečnickou (nastává trapná chvilka ticha a pan profesor, matematik, si to musí zodpovědět sám :) ).

Jerson píše:
Dovedu si představit mnohem složitější komunikační situace, řečnění k davu bych za vrchol rozhodně nepovažoval.

Tak pověz, které? Ať si rozumíme ...

Argonantus píše:
Předpokládám, že ve většině anglosaských zemí (mám jisté zkušenosti s USA a Anglií). Diskutovat o problémech, psát eseje a přednášet je je jedním ze základních metod učení na škole.

Ano, smetánka a politická elita se tomuto učí. Ale co když přijde na prezidentský projev, kde si čas od času ten šašek dovede nasekat hrůzy typu "blablabla ... teroristé zranili srdce američanů. tohle je boj dobra proti zlu ... bla bla ...", pak se ptejme: jsou na tom z obecna ještě hůře než my?
Autorská citace #60
10.3.2009 16:07 - Jerson
Pipuxi, tak jinak - mnohem náročnější na komunikaci mi přijde problém, kdy na dvou strancáh stojí znesváření lidé, kteří mluví různými jazyky a chtějí se navzájem zabít, a člověk, který není ani z jednoho národa se pokouší nalézt řešení, aniž by někdo zemřel.
Nebo jný případ - umět s dohodnout s blízkým člověkem, když jsme ve sporu, oba jsme na tom osobně zainteresováni a já mám podle zákonů spíše pravdu.

Přednášku (a dobrou přesnášku) nepodceňuju, rozhodně to je umění, jen mi prostě přijde relativně snadné, ve srovnání s partnerskou domluvou určitě. A to jsem nezabrousil k domluvě s dětmi, s tím nemám žádnou zkušenost - a hlavně v takové komunikaci je každá chyba mnohem horší.

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.10646200180054 secREMOTE_IP: 3.145.74.54