Sirienův blogček: O diskusi

jonka píše:
Použiju parafrázi z Burning Wheel. Vítězit argumenty = přesvědčit diváky o tom, že mám navrch. Vítězství argumentů =/= vítězství pravdy. Aneb v bitvě argumentů mohou vítězit i jakékoliv nepravdy, klidně i vylhané.
(zde) (plus mínus stránka, znáte to, plovoucí diskuse...)

Co to je diskuse? Existuje vcelku nepřekvapivě mnoho různých definic, ale předpokládejme, že diskuse je interakce mezi dvěma a více lidmi, která není apriori nepřátelská, a ve které se zainteresovaní lidé baví o něčem objektivním. Pokud se diskuse zvrhne (viz dále), nebo pokud jde jen o "pokec", pak bych o diskusi moc nemluvil.

Základním důvodem proč se účastnit diskuse je snaha něco se dozvědět. V diskusi se vzásadě můžete dozvědět buď nějakou objektivní informaci, nebo názor druhé strany na daný problém. Oboje jsou legitimní zájmy, je však docela vhodné vědět, se kterým z nich kdo do diskuse vstupuje. Pokud se totiž baví dva lidé, jejichž názory jsou rozdílné a poměrně pevně zakotvené, pak nelze dost dobře dojít nějaké shody a diskuse se může snadno zvrhnout v hádku. Na druhou stranu se takoví lidé mohou docela dobře obohatit tím, že se dozvědí pozadí názoru toho druhého.
Trochu problém v tomto směru nastává v diskusi které se účastní více lidí, protože ve chvíli kdy se tyto motivace začnou míchat je docela těžké udržet si přehled o tom, ke komu se jak vyjadřovat, stejně tak nemusí být snadné udržet si přehled o tom kdo se snaží něco objektivního vyjádřit a kdo prezentuje svůj názor.

Diskuse zároveň můžeme rozdělit do dvou rozdílných typů. První je diskuse nerovnoměrná, ve které jsou vědomosti jedné strany větší než vědomosti druhé strany. V takové diskusi se jedinec s menším množstvím informací snaží dozvědět, naučit se, něco dalšího, nového, co ještě nezná, a zároveň tyto nové informace zkonfrontovat a uspořádat se současnými znalostmi.
Mnohdy pak vzniká konflikt v okamžiku, kdy se "vice informovaná" strana snaží protlačit spolu s tázanými informacemi i další kontext, který si ale "slabší strana" chce vytvořit sama, v takovém případě opět hrozí zvrhnutí diskuse v hádku (krásně jsme někteří viděli svého času na "diskusích" ohledně tzv. Velkého modelu (GNS) kdy se mnoho lidí kromě samotného modelu snažily ostatním protlačit i své vlastní pochopení důsledků Velkého modelu, o které ale ostatní nestály a chtěli si kontext vytvořit sami).

Rovnoměrná diskuse naopak často vzniká v okamžiku, kdy jeden člověk něco neví, a zeptá se na to jiného člověka, který je ale stejně informovaný jako on, takže mu nemůže vědomost předat přímo. V takové chvíli se diskuse stává prostředkem, ve kterém spolu tito lidé konfrontují své vědomosti ve snaze kýženou vědomost vymyslet skrze inspiraci z nových úhlů pohledu, které si vzájemně poskytují.
Problém fór často je, že lidé, kteří stojí o rovnoměrnou diskusi s nějakým výsledkem, jsou "zaplaveni" lidmi, kteří jsou svými vědomostmi níže a diskusi rozmělňují neustálými návraty k základům tématu. V určité chvíli jsem bohužel došel k názoru, že pokud potřebuji něco o RPG vědět poměrně rychle a není, kdo by mi to řekl přímo, je pro mě snazší si na ICQ odchytit Alnaga nebo Qualdezara (případně jiné, jejichž názor pro mě má v RPG váhu) a probrat problém s nimi, než jej prezentovat veřejně a dva týdny se snažit držet diskusi u původního námětu pod nátlakem lidí jejichž názor mě vpodstatě nezajímá, protože nepřináší nic nového. To je problém, který prostě je, není možné s ním nic moc dělat, není ani špatný, je to prostě rys veřejných diskusí, a jehož následkem je, že se tím lidé s mým přístupem občas ochudí o názor lidí, kteří by měli co říct, ale o kterých to nevědí nebo na ně nemají přímý kontakt.

Diskuse se zároveň může několika způsoby zvrhnout. Prvním z takových způsobů je demagogie, která nastává, když do rovnoměrné diskuse vstoupí někdo, kdo nemá zájem řešit problém, ale chce natvrdo protlačit jeden konkrétní způsob jeho řešení. Pokud je takový záměr odhalen, vede často k hádce, pokud ne, pak diskusi obvykle ubije. Pouze obratný demagog skutečně zvládne nepozorovaně svůj názor protlačit, a i tak jen některým (mnohdy ti, kteří jej odhalí, z diskuse prostě odejdou).
Druhým chybným modem diskuse je hádka. Zde je důležité rozlišovat flame-hádku, a pouze flame. Zná to divně, ale flame vzniká při osobním emotivním nasazení lidí v diskusi. To nemusí nutně znamenat, že se hned hádají, ve skutečnosti se mohou stále držet tématu. Bohužel, na první pohled to nelze vždy rozlišit a je potřeba diskusi trochu nastudovat, nebo se jí sám účastnit, protože "pouze flame" naopak vede k ryclejšímu tempu diskuse s větším zájmem své argumenty kvalitně obhájit a prezentovat, což zahrnuje i pečlivější hodnocení argumentů ostatních.
(to je důvod, proč jsem zásadně proti moderátorským vstupům bez znalosti diskuse - je dost nesmyslné moderovat jeden post, když nevíte, co mu předchází)

Pointou je, že dokud diskuse zůstává diskusí, pak se nevyhrává ani neprohrává individuálně. Buď vyhrávají všichni zůčastnění novým poznatkem, nebo prohrávají všichni jejím zvrhnutím ("plichta" pak je, když se diskuse nezvrhne, ale nedojde se k výsledku, což bývá následek nedostatku času, nebo nedostatku relevantních vědomostí všech zůčastněných)