Gurney, jak dokážeš citovat tohle
Gurney píše:
hráči jeho rozhodnutí už nezmění
a vyložit si to takto
Gurney píše:
bez ohledu na okolnosti
?
Napíšu to jinak - pokud se hráči snaží dosáhnout nějakého výsledku ve scéně, GM se (na nějakém základě) rozhodne, jak scéna skončí, a od té chvíli ať hráči vymyslí a udělají cokoliv, aby dosáhli jiného výsledku, GM je to nechá udělat, ale jejich snahu, výsledky mechanik, roleplaying a cokoliv dalšího bude ignorovat, a scénu ukončí způsobem, pro který se už rozhodl, tak v tu chvíli podle mě railroaduje.
Takovým klasickým příkladem je, že se v polovině boje rozhodne, že záporák uteče, protože ho napadla cool scéna jeho návratu, a i když následně hráč použije zadržovací nebo smrtící kouzlo, GM pomocí aplikace dodatečných postihu, pravidel nebo prvků scény tento efekt kouzla neguje, a záporák opravdu uteče.
K tomu dodám ještě dvě věci - pokud tak někdo hraje, ani z mého pohledu to nemusí být špatná hra (špatná pro všechny a pro každého). Nemám problém to připustit (nebo se přes to "přenést", chceš-li.) Nicméně takivy styl hry mi většinou(!) nevyhovuje ani jako hráči, a už vůbec ne jako Vypravěči. Přesněji už mi nevyhovuje, protože jsem ho dřív používal také.