(obsahuje spoilery)
Já tyhle knížky četl jen proto, že jsem je dostal k narozeninám a bratr mi tvrdil, že obě jsou skvělé. Vlastně vůbec nechápu, jak někdo může být z Armady tak nadšeny, když vůbec nedává smysl. Maximálně dnešní mladí geekové, pro které je počítačová hra středobod logiky, okamžité přenosy z vhodně umístěných kamer naprosto logická součást světa a hackování krásnou a superskvělou hackerkou-hráčkou během pěti minut běžná součást světa. (Na rozdíl od Ready Player One, kde hacky používá pouze Evil Corp, ehm ehm jasně).
Nemluvě o tom, že polomrtvý tatík hlavního hrdiny má při svém solitérním útoku na základnu plnou nepřátel dost času pouštět si do toho super muziku, aby svým sledovatelům poskytl dostatečně uspokojivý zážitek.
Jako chápu, že autor ujíždí na MMO a kosmických střílečkách, ve kterých se kosmické lodě chovají jako druhoválečné stíhačky, jen dosahují světelné rychlosti, ale když si chce hrát na to, že se takové věci dějí ve skutečnosti, měl by se alespoň trochu zamyslet nad tím, co na to reálná fyzika. Nebo - což je horší - co na to jeho technoblábolická metafyzická magie. Tím myslím, že pokud mají lodě inerciální pohon a osoby uvnitř necítí vůbec žádný pohyb (což způsobuje hlavnímu hrdinovi nevolnost při cestování, ale ne při boji??), tak těžko může cítit nějaký náklon lodi před přistáním.
No nic. Někam jsem to musel napsat.
Pokud jde o Expanzi, přečetl jsem si o čem to je, ale raději ne. Setkání s Rámou bylo super, než to Gentry Lee pod Clarkovým jménem posral ve třech pokračováních, kde se začal zabývat problémy, které si lidé ve sci-fi vždycky vytvoří sami, na rozdíl od reality. Expanze zní až příliš jako variace na toto téma.