Jets: atheismus není o aktivním popírání boha. Nejdřív si možná najdi co to znamená než se začneš vztekat že Tě někdo někam řadí. Zvlášť když ses právě popsal způsobem vlastním agnosticky-apatickým atheistům (což je ostatně většina mezi atheisty, jenom to je ta tichá většina takže jejich postoj člověk tak moc neslyší). Žena s blond vlasy nemusí být ráda za to že ji lidé popisují jako blondýnu, ale když to je blondýna, moc se tomu nevyhne.

Tak sem si přečetl odpovědi na mé otázky o pár set postů dozadu. Děkuji.
1.) Vyhraňuji se prý proti středověké koncepci boha... No nwm, moje otázky se vyhraňují proti koncepci boha který: stvořil svět, lidstvo má pro něj nějaký zvláštní význam. To je proti nějaké nové koncepci boha která se používa v křesťanství?
2.) Tak sem se zeptal co to je ten bůh jako tajemství... WW odpověděl otázkou ( já vím, hezky se na to balí mladé vysokoškolačky co ještě neměli moc hodin logiky... Je mi líto, na mně to nefunguje... ). Takže to raději blíž komentovat nebudu. Tak... Vysvětlí někdo nejen mně, ale i Columbovy a Sirienovy tuhle koncepci, aby se nemuselo neustále opakovat že se vyhraňujeme proti středověké koncepci boha? A čím je to proti čemu sem se vyhranil mimo této koncepce?
3.) Vědecká metodika je na debatu. Columbo se snaží o konzistenci a někdy mu to nejde - jeho argumenty však sou na konci poměrně logické a konzistentní. Co se nedá říct o jeho odpúrcích - příde mi že hlavně WW napadá Columbovy vědecké metody aby pak proti nim bojoval argumenty jako musíš to zažít, duchovní zážitky, modlitby, člověk má duši... Když už tak trvá na vědecké metodice, mněl by se jí držet. Tohle nejsou důkazy které by někoho kdo o existence boha není přesvědčen přesvědčili nad tím aspoň uvažovat. Tyhle důkazy totiž jen utvrdí věřicí, takže bych je za důkazy ani nepovažoval. Hlavně při tom kolik toho víme o nedokonalosti lidského mozku.
4.) Add někdo kdo mi tu napsal že bůh stvořil svět tak aby vypadal ´starý´ i když takový není ( k mím argumentúm o stáří světa ), citaci se mi hledat nechce: tohle je bůh středověku. Proti tomu se ohradzuje i katolická církev.

Bajo píše:
Ta debata jede horzně rychle. JA mám čas to sledovat jen příležitostně. Už nebylo v mých silách rozvíjet myšlenky postupně, aby to navazovalo na tu rychlost vývoje v diskuzi. Ale jestli tě zajímalo něco konrétního, tak pokud to nepřehlédnu, tak se pokusím navázat.
Tak mě zajimá tvůj názor na ty hlavní otázky :-) Resp. proč jsme tady, kam jdeme, jaký je smysl života, a (abychom byli in topic :-) ) jak moc může rodina/církev/stát převádět vlastní názor na Boha dětem.
Píše:
4.) Add někdo kdo mi tu napsal že bůh stvořil svět tak aby vypadal ´starý´ i když takový není ( k mím argumentúm o stáří světa ),
To je názor který běžně můžeš slyšet od tzv. "bibličtích křesťanech" (tzn. fundamentalní američtí protestanti, ti co jsou největším trnem v oku ateistům). Drtivá většina ostatníh křesťanů se proti tomu vyhrazuje :-)

Ad vědecká metoda:
V antice bývala obrovská debata o tom, z čeho se skládá svět. Jeden filozof trvdil že se skládá ze čtyř elementů, druhý že z hromady pidičástic (neviditelných) které nazval atomy (ve skutečnosti myslel něco jiného než ty naše současné atomy, ale pro potřeby debaty si to takto zjednodušíme).
Použitím Břitvy bychom dospěli k tomu, že je rozumnější předpokládat že se svět skládá ze 4 elementů než ze stovek atomů. Člověk to přijal a pak mohl podle toho žít, no problemo.
O mnoho století později se objevil vynález, který dokázal existenci atomů a debatu ukončil.
Co tímto chci říct?
Věda si klidně může použít Břitvu pro vlastní účely aby mohla nerušeně pracovat a je to v pohodě. Prostě a jednoduše to znamená, že k práci nepotřebuje koncepci Boha. Někdo si to pak může převést i na osobní život a říct si že když zvládne vést vlastní život bez nějaké extra entity tak jí nebude uvádět, což je taky v pohodě.
Co ale v pohodě už není a co Břitva neznamená, je že na jejím základě Bůh neexistuje. To je stejná chyba jako kdyby v Antice tvrdily že atomy neexistují protože Břitva. Existovaly i tehdy, jen se o nich nevědělo, nebyly prostředky jak je dokázat, ale zcela spolehlivě se obešli bez nich.
Tohle je asi celý kámen úrazu několikastránkové debaty Colombo and spol.

Hawkeye:

1) Pokusil jsem se upozornit, že klíčový problém křesťanství a Boha leží úplně jinde, než tvoje otázky.

V Bibli lze najít všechno možné, například návod na život starozákonního žida na poušti, ale podle mne je absurdní v tom hledat učebnici teoretické fyziky, biologie, paleontologie a podobně.
Otázky, které jsi položil, nemají pro křesťany vůbec žádný význam.

2) Pokud chceš dokazovat, že věda odpovídá na jiné otázky, než křesťanství, a jinými metodami, a že dochází k úplně jiným závěrům, pak se v mém případě dobýváš do otevřených dveří. Myslím si to samé. A křesťan nejsem.

3) To s tím balením holek jsem nějak nepochopil. Asi to bylo vtipné. Bazinga.

Snažil jsem se vysvětlit, že v podobné debatě bývá otázka často důležitější, než odpověď; například právě proto, že špatně položená otázka nevyřeší vůbec nic, pokud je třeba dokonale o.t. k podstatě problému.

4) Moje debata s Colombem skončila, protože Colombo nereaguje na to, co mu kdo napíše, a to ani po té, co mu člověk pošle přesný odkaz na místo v debatě, místo toho pošle pár nadávek a odkaz na něco jiného.
Tím má debata několik set vstupů a z nich je nejméně polovina o ničem, což je škoda, a podaří se vyhnat ty, kteří by třeba i měli co říct k tématu.
Věci proto nepomůže, když to budou komentovat třetí strany.

5) Na můj příspěvek není nutné reagovat, protože je z něho podstatný jen první bod, a víc k tomu moc nemám co dodat.

Píše:
4) Moje debata s Colombem skončila, protože Colombo nereaguje na to, co mu kdo napíše, a to ani po té, co mu člověk pošle přesný odkaz na místo v debatě, místo toho pošle pár nadávek a odkaz na něco jiného.
Ty si furt točil o tom, že "Bajo říkal že Bůh není vědecká hypothéza". Tak sem ti hodil odkaz, kde Bajo dosvědčil, že některé definice Boha vědeckými hypothézami být můžou. Tak nevím, co se vztekáš. Urážlivě "na to nemám čas" si to začal postovat ty.

Colombo: Mam pocit, ze u me ctes neco co jsem myslel jinak
Bajo píše:
To bys je asi musel Combo definovat trochu vice podrobne, on ten trebas krestansky Buh ma docela dost proprcovane definice na zaklade kterych se da nejaka verifikovtelnost jednak posuzovat a jednak z ni vyplivaji i nejake logicke duvodu pro jeho eixstenci, jejich konzistentnost lze take posuzovat.
verifikovatelnost posuzovat -> da se posuzovat, jestli je Buh overitelna hypoteza (tedy jestli lze vedecky zkoumat nebo ne), u tech propracovanych definic (tedy u tech se kterymi krestanstvi oficialne pracuje) overitelny proste neni (kazda definice lze overit, jestli je verifikovatelna).
z ni vyplivaji i nejake logicke duvodu pro jeho eixstenci -> ty definice jsou postavene tak, ze jsou vnitnre do velke miry konzistantni a tedy maji Boha definovaneho tak ze je pro jeho existenci duvod (toto je ciste vec logiky Boha).

Kde presne jsi u me nasel, ze Buh je vedecky overitelny?

Naoki: pokud te to zajima, zkusim strucne par bodu, ale budu na to potrebovat chvili cas.

Bajo píše:
Naoki: pokud te to zajima, zkusim strucne par bodu, ale budu na to potrebovat chvili cas.
Oki, budu se těšit :-)

Hawkeye píše:
Columbo se snaží o konzistenci a někdy mu to nejde
Kde mi to nejde? Stačí říct a já svoje myšlení přepracuju.

Píše:
Co ale v pohodě už není a co Břitva neznamená, je že na jejím základě Bůh neexistuje. To je stejná chyba jako kdyby v Antice tvrdily že atomy neexistují protože Břitva. Existovaly i tehdy, jen se o nich nevědělo, nebyly prostředky jak je dokázat, ale zcela spolehlivě se obešli bez nich.
Tohle je asi celý kámen úrazu několikastránkové debaty Colombo and spol.
Já doufám, že sem nikdy netvrdil, že břitva je důkazem, že Bůh není. Mi jde jen o to, že na základě současných poznatků Bůh není nutný a nenutné entity je možné odstranit (ano, stylem "necháme si to na později dokud se neobjeví nějaký důkaz") pomocí Ockhamovy břitvy. Jak sem se pak snažil ukázat, podobným způsobem myslíme naprosto běžně a tedy má snaha o konzistenci i s jinými entitami. Výhodu to má mít i tu, že existuje nekonečné množství entit, které jsme schopni postulovat, ale jen malé množství z nich nakonec bude existovat. Což mi umožňuje všechny tyto entity shrnout do kolonky "neexistuje" (některé jsou vyvrácené, tak ta míra důkazů bude velká a pozice bude jistější, jiné jsou pouze pro neexistenci důkazů a nenutnosti takových entit, tam ta pozice bude nejistá a jakýkoliv důkaz je poměrně rychle z této kolonky vytáhne) a prostě v případě potřeby si tu kterou entitu z téhle kolonky vytáhnu a dosadím do puzzle poznání. Tedy, pokud se v budoucnu existence entity zvané Bůh ukáže jako nutná k vysvětlení nějakých jevů, nemám problém ji vzít z kolonky "neexistující" a mrsknout do kolonky "existuje". Toť vše.

Tohle je můj logický závěr a nikdo, kdo tvrdil, že "nemám pravdu", nebyl ochoten s tímto polemizovat a ukázat mi, kde se mýlím, nikdo mi nebyl ochoten vysvětlit, jak se má správně Ockhamovka používat (krom případů s labutěmi a teď s atomy, ale já bych mohl zase říct něco o flogistónu nebo etherové pěně, či jak se to..., věci, které byly postulovány a nakonec se nepotvrdili). Když se po mně křičelo, jak není břitva vědecká metoda, tak sem hodil 30 odkazů, kde se tvrdilo, že je, aby po mně pak bylo vystřelno, že jsem horší než náboženský fanatik...

fakt nevím, kde máte problém.

OK, shodli jsme se na tom ,ze ne vsechny definice jsou dokonale a nektere nedokonale definice by teoreticky slo vedecky overit (ale imho jich bude mensina a budou to spis definice okrajove nebo laiku, kteri nemeli duvod byt precizni a maji proste zjednodusenou definci, ktera je treba jednodusi na pochopeni nebo pouzivani).
Nicmene pokud by jsi takovou definici vyvratil vedecky, vyvratis jen podobu boha, ktera presne odpovide teto definci, coz nicemu moc nepomuze. Porad pujde na zaklade toho ta defincie nasledne opravit, aby to porad pro toho vericicho byla definice ktera vyhovuje jeho vire vyjde velmi podobny Buh jen trochu logicky kozistentnejsi. A rozhodne tim nevyvratis Boha kterehokoliv velkeho nabozenstvi nebo Boha jako koncpet obecne (tzn. ze ateismus tim nijak neobhaji svou pozici).

Buh = nejvyssí kvalita která je pricinou byti a ze ktere byti vychazi a ze ktere vychazi rad v tomto byti. To si myslim ze je zobecneni definice, se kterou nebude mit porblem vetsina nabozenstvi. Problem ve skutecnosti je kdyz se zacinaji resit ty konkretnejsi aspekty a "vlastnosti".

Bajo:

Já jsem odkazoval na 1160, kde jsi to napsal na začátku naprosto jasně a nejlépe z nás tří.

Naoki:
Ono s těmi antickými filosofy je to o dost složitější; odkázal bych tě na RPGF, ale to, jak známo, nefunguje.

Především; drtivá většina z nich se nedochovala. Někteří vůbec (ani čárka, například Pythagoras, kterého mají prakticky všichni ze velkého učitele), nebo Sokrates (zakladatel asi nejslavnější školy), jinde se dochované věty vejdou na stránku (na RPGF je v Katedrálách pitván Anaximandros).

Většinou je to, co říkal o dotyčném někdo jiný. Představ si, jak třeba Sirien zemře, jeho učení někdo dokonale smaže, a vše bude známo čistě skrze moje a Naokiho poznámky. Obávám se, že takové závěry budou silně bez záruky.

Přes tyto výhrady mne po zkoumání těch původních vět u pár nejstarších filosofů čekalo velikánské překvapení.
Sovy zřejmě nejsou tím, čím se zdají být.
Údajná "kosmologie", konkrétně Anaxagorova, nepojednává o vesmíru, ale o Našem Vesmíru, což není to samé. A je dost možné, že je tam různočtení, takže to může mít i plno dalších významů; navlas podobně, jako začátek knihy Genesis.
Lze se důvodně obávat, že jeho kolegové, kteří psali docela často o tom samém (alespoň podle těch dochovaných trosek), budou ten samý případ, v čele s tím Pythagorem.

Prohlásit antické filosofy za machry ve vědecké metodologii je proto velmi nejistý závěr. Prokazatelně se tím zabýval ten Aristoteles, který se dochoval daleko lépe (via Arabové a středověk). Zrovna u něho je velmi nesnadné zjistit jeho vlastní postoj k základním otázkám, proto ho také, pokud vím, všechny tři strany, tedy křesťani, vědci i mágové, porůznu prohlašovaly za "svého".

Bajo: a taky historické definice.

Ono ničemu nepomůže hlavně to, že všichni odmítali vyjasnit si, o čem se vlastně bavíme.
Píše:
Nicmene pokud by jsi takovou definici vyvratil vedecky, vyvratis jen podobu boha, ktera presne odpovide teto definci, coz nicemu moc nepomuze. Porad pujde na zaklade toho ta defincie nasledne opravit, aby to porad pro toho vericicho byla definice ktera vyhovuje jeho vire vyjde velmi podobny Buh jen trochu logicky kozistentnejsi.
Tomu se pokud vím říká "Bůh prázdných míst", ne?
Píše:
Buh = nejvyssí kvalita která je pricinou byti a ze ktere byti vychazi a ze ktere vychazi rad v tomto byti.
S tímhle nemá problém snad nikdo. Osobně by mě zajímalo, jestli je to skutečně tak vágní a bezpředmětné, jak to vypadá, nebo se tam skutečně ukrývá nějaká informace, třeba pod tou "kvalitou" a "řád".

Colombo píše:
Bajo: a taky historické definice.
Teoreticky nektere, nejaky konkretni pripad, ktera se ti nelibi?

Colombo píše:
S tímhle nemá problém snad nikdo. Osobně by mě zajímalo, jestli je to skutečně tak vágní a bezpředmětné, jak to vypadá, nebo se tam skutečně ukrývá nějaká informace, třeba pod tou "kvalitou" a "řád".
Tak minimalne bude mit nejvyssi kvalita nejaky vztah k smyslu dobra a z toho bude vychazet zase podoba toho radu a jeho vztah ke smyslu zivota stvoreni, ale to uz by bylo asi na narocnou filosofickou diskuzi, jak vlastne nastaveni nejvyssi kvality souvisi s dobrem atd.

Colombo:
ono to totiž místy vypadalo (aspoň mě) že tohle
Píše:
Já doufám, že sem nikdy netvrdil, že břitva je důkazem, že Bůh není.
skutečně tvrdíš :-) Jak říkám, že Bůh se ve vědě neřeší to nikoho moc netrápí - ať už protože Břitva, nebo kvůli postaveným předpokladům. Že si někdo na osobní rovině rozhodne použít Břitvu protože se mu zdá že se bez Boha obejde tak ho mít nebude, to taky nikomu moc nevadí.
Co mi vadí jsou následující dva přístupy:
- že Bůh neexistuje protože Břitva (jak se zdálo z některých projevů, ale od kterého se nyní distancuješ, žes to tak nemyslel)
- že všichni kdo věří jsou idioti, protože je jasný že přece Bůh neexistuje protože Břitva (nebo jiný vědecký či pseudo-vědecký instrument)

WW:
to byl jen příklad. Jak to přesně kdo co myslel není až tak podstatné, podstatné pro mě bylo poukázat na to, že jen protože nemáme jak něco dokázat a obejdeme se bez toho, ještě to neznamená, že to neexistuje.

sirien píše:
Neexistuje nic takového jako moudrost věkem.

Podle mě existuje. Jen to není úplně přesně to, jako co se to tváří, když tě tím kamenují v mládí. A v tom se možná skrývá ta jediná trocha moudrosti.

Vcelku zjevná vlastnost rostoucího věku je, že člověk má prostě víc času na zažívání (ve smyslu zážitků, ne trávení ;-)), diskutování a přemýšlení. Ne každý ho ovšem využije.

Na druhou stranu s věkem nepochybně přichází i zatvrzelost, zatrpklost, uvědomění si vlastní smrtelnosti, uvědomění si, že i v tom zbytku života půjdeš jen s kopce, zejména fyzicky a nakonec i mentálně. Pocit ztráty příležitostí, protože mládí se ti už nevrátí. To jsou všechno věci, které objektivně působí a navíc průběžně a dlouhodobě a s člověkem to chtě nechtě něco udělá. Asi by bylo lepší říkat tomu jinak než moudrost, ale už se to nějak vžilo.

Na druhou stranu ale souhlasím s tím, že nic z toho není nepředstavitelné a souvislost s názory na různé problémy to má jen velmi volnou. Vmést někomu v diskusi do tváře svůj požehnaný věk taky považuju za velice neslušné a snažím se tomu maximálně vyhýbat. Kouzlo diskusí na netu je, že se tomuhle je možné vyhnout. Můžu se klidně bavit s patnáctiletým jako rovný s rovným a pro oba z nás to může být přínosné. Když mu řeknu něco jako "tímhle jsem si prošel už před dvaceti lety", tak bude nejspíš po debatě a po přínosu, jakkoliv to může být pravda.

Což mě přivádí k závěru: Jedna z věcí, kterou opravdu stojí za to se s věkem naučit, je přísnější kontrola svého projevu. Naprostá otevřenost je sice taky nepochybná hodnota, ale málokdo ji ocení.

WW & Lem:
K anotacím konkrétních titulů se teď vyjadřovat nebudu. Doporučení je to hodně lákavé a vcelku mě to téma zajímá - ostatně průběžně uvažuju, že něco v tomhle stylu napíšu. Takže se pokusím na Lema nezapomenout a časem něco od něj zařadit do TOREAD listu, pokud to seženu.

Wild West píše:
Vše vzniklo dávno před Pratchettem, mnohokrát chytřeji, ve více variantách a v případě té Kyberiády IMHO daleko veseleji.

Existence Lema je ostatně také jeden z důvodů, proč mne Pratchett až tak nezaujal.

Pratchett je především autor humorné fantasy. Napsal i jiné věci, které nejsou tak humorné a tak fantasy, ale zas tam nejsou až tak hluboké myšlenky (i když) a do série o Zeměploše těch hlubokých myšlenek ukryl mnohonásobně více, než by se na první pohled mohlo zdát. Kvůli nim ho ale asi čte jen málokdo, takže to ani nebudu doporučovat. Jako oddechovou četbu ovšem určitě. To, že ji pak budeme moci rozebírat v seriózně se tvářících debatách, je, myslím, pozoruhodný bonus.

Tohle v zásadě potvrzuje i mou obecnou tezi, že forma podání je často důležitější než původnost myšlenky. Ano, všechno už to tu nejspíš v nějaké podobě bylo. Nikdo před Pratchettem to ale neskloubil a nenapsal tak, jako on. A Pratchetta taky pravděpodobně četlo mnohem víc lidí, než ty starší autory.

York:

Já jsem četl od Pratchetta asi pět knih, takže představu mám poměrně slušnou. Dokonale se na něj vztahuje souběžná poznámka na vedlejší debatě o věku a hraní RPGF.

Ebon Hand píše:
Třeba už jsi hotový člověk, který se ukotvil v životě, má své místo a své názory.

Tohle je mistrná ukázka toho, jak podat argument věkovým rozdílem tak, aby to nebylo na první pohled zřejmé.

Člověk je ukotven v životě v okamžiku svého početí. Před narozením si s ním sice moc nepokecáš a jeho názory ti nejspíš budou cizí (ve smyslu alien), ale pořád je to člověk a má své místo v životě. A vyvíjet se nepřestane, dokud neumře.

Můžeš se snad na někoho podívat a prohlásit: "Ty jsi hotový člověk"? Podle čeho to poznáš? Shodnou se na tvém názoru i všichni ostatní? A co když se ten hotový člověk pak dostane do situace, kdy udělá nějakou zásadní botu, třeba vezme stomiliónový úplatek a zavřou ho za to?

To samé mimochodem platí i pro cestu k osvícení, cestu od žáka k mistrovi, atd. Zkusili jste se někdy zamyslet nad absurdností situace, kdy vás dvacetiletý lektor učí anglicky a vám je čtyřicet? A když ten lektor pak jde skládat zkoušku z dalšího stupně svých vlastních jazykových znalostí. A asi není úplně vyloučená představa, že o chvíli později ho zase vy budete učit něco, co spadá pod váš obor a on se to bude chtít naučit.

Jasně, pojmenovávat všechno definitivními pojmy (Hotový, vystudovaný vysokoškolák. Docent. Hotový člověk. Osvícený zenový mistr.) je strašně lákavé, protože to vypadá tak krásně a uspořádaně...

York:
Myslím, že jsi hrozně přísný. Téměř z toho vzniká jakási podivná political corectness - nesmíte mluvit o věku, neb to automaticky znamená, že se vytahujete.

1) V případě mojí poznámky o tom, že "jsem na tomto místě byl před třiceti lety" všichni zasklili to důležité pokračování věty, "a od té doby jsem se vyvíjel opačným směrem".
To byl totiž smysl toho, proč jsem to psal. To, že je někdo v osmnácti vědecký zélóta, neznamená vůbec nic; v dalším vývoji může u toho setrvat a dokonce přitvrzovat, jako třeba Sirien, nebo jít někam úplně jinam, jako já. A to, že je někdo na nějaké magické cestě neznamená, že třeba nebyl kdysi hardcore materialista; to jsem chtěl tou poznámkou říct, nic víc a nic míň.
A pro plno lidí je tahle informace důležitá a podnětná.

2) Co se týče toho "ukotvení" a "hotovosti" - ono se kolem dvaceti skutečně s většinou lidí v tomto směru děje poměrně hodně. Vím dobře, že jsem tehdy řešil podobné věci daleko víc, než dnes. Vím, že plno mých známých měnilo podstatně názor právě v této době.
Člověk se vyvíjí celý život, dalšími zážitky, ale velmi různou rychlostí a v různých směrech různě; a světonázor se zcela obvykle tvoří kolem dvaceti let, plus minus nějaké drobné.
Předpokládám, že ti to asi potvrdí zdejší psychologové i nějak vědečtěji.

Takže tohle zřejmě Ebon mínil a jeho poznámka je zcela namístě. Sirien se zřejmě už nikam v tomto směru posouvat nebude, skončil tam, kde jsme ho moc nečekali (já a Ebon), a je to tak, se s tim smířim.

Píše:
Zkusili jste se někdy zamyslet nad absurdností situace, kdy vás dvacetiletý lektor učí anglicky a vám je čtyřicet?
Nechápu absurdnost situace. Jsem tu asi sedm let a co chvíli mne učí někdo věci, o kterých jsem neslyšel, kdežto on ano, a jeho věk je třeba poloviční.

Wild West píše:
Například argument, že jsi na něco ještě mladý, jsem nepoužíval proti nikomu

"Podobným dilematem jsem si procházel před třiceti lety" tohle v sobě bohužel skrývá, ač to tak není myšleno.

Skoro bych řekl, že to patří mezi věci, které je lepší neříct, byť jsou v daném kontextu relevantní. Nebo si alespoň být zatraceně jistý, že všichni čtenáři/posluchači jsou přinejmenším takoví dinosauři jako já ;)

edit: Ha. Reagoval jsem sice na příspěvek o pět stran dříve v diskusi, ale ve výsledku to na sebe pěkně navazuje. Takže jen dodám, že tohle je z mé strany spíš úvaha na dané téma. Sám si dělám jasno v tom, jak moc mám sám sebe v podobných situacích cenzurovat.

edit2:
Wild West píše:
světonázor se zcela obvykle tvoří kolem dvaceti let, plus minus nějaké drobné.

Tak to je pro mě novinka. Ale možná je to tím, že mám tendenci čas vnímat logaritmicky, tj. zdvojnásobení věku vnímám jako stejný časový rozdíl. Od osmi let do šestnácti mi to přijde podobné jako od šestnácti do dvaatřiceti.

Těžko říct proč. Možná to souvisí s tím, že se snížila četnost změn. Nebo že roste objem informací, které zpracovávám a na kterých dál stavím. Tedy abych vnímal zásadní posun, tak dejme tomu potřebuju zchroustat jednou takový objem informací - což zabere přibližně jednou tolik času a jsme u toho logaritmu.

Každopádně to ale rozhodně nevnímám tak, že bych si kolem dvaceti vytvořil světonázor a tím to všechno skončilo.

edit3:
Wild West píše:
Nechápu absurdnost situace. Jsem tu asi sedm let a co chvíli mne učí někdo věci, o kterých jsem neslyšel, kdežto on ano, a jeho věk je třeba poloviční.

To asi opět souvisí s věkem. Když mi bylo dvanáct, tak jsem asi moc nerozlišoval mezi pětadvacetiletou učitelkou a pětašedesátiletým kantorem. Teda alespoň po stránce vztahu učitel-žák. Dneska se na to dívám trochu jinak* a přijde mi to zamyšleníhodné.

* A ne že mi vmetete do tváře, že tu machruju svým věkem ;-)