Asi už je mi to jasné. Já tvrdím, lze to hrát i jinak, bez klasických příběhových schémat a postupů a potom to není drama ale svět. A vy mi říkáte, bez těch postupů to nebude ten správný příběh.
Teď už jen zbývá vyřešit, jestli RPG, které udrží pozornost delší dobu, musí být pouze příběh. Btw. tím se dostáváme imho k tomu místu, kde se oldschool začal dělit (někde v polovině 80 let) a vyhrál nakonec ten Hickmanův příběhový přístup (
kampaň Dragonlance) a původní klasický dungeon-crawl/hex-crawl šel do pozadí, přestaly být cílem a staly se prostředkem.
Edit: Trochu mi to připomíná diksuzi na RPGF před nějakým rokem nebo tak, kdy jsem se dohadovali, že hra která produkuje děj, nemusí vždy produkovat příběh a jestli je to špatně nebo ne. Tehdy jsem zastával jiné stanovisko než dnes (že děj není to stejné jako příběh a je to špatně). Po určitých zkušnostech a pochopení určitých preferncí, stylu a s nimi spojenými technikami (včetně náhodná smrt, což je ale už extrém) jsem se dostal k dnešnímu: děj (produkovaný světem / dungeonem) nemusí to být příběh, ale nemusí to být špatně.
Edit 2: Pokud se události staly "jinak" podle čeho posoudíme, že to je "jiný příběh" a ještě k tomu třeba "osekaný příběh"? Jde přece o to, že se to nějak děje, v tom je to hra. Nebo mi něco uniká?