Ebon (ale asi i jiní):
Prakticky totožná hra; proč mne to nepřekvapuje. Včetně toho zjednodušování mikromanagementu. Pokud ano, pak má cenu řešit třeba množství kamení na stavbu katedrály (které je FAKT docela veliké).
Poznámka o railroadu byla preventivní obrana, protože minule s tím někdo na stejném místě vyrukoval (jako že nutit Froda házet Prsten do Hory Osudu je hrubé násilí GMa na svobodných preferencích ubohého hobita).
Prohazování místností, again:
Považuji za regulérní měnit terén, pokud se ještě nehrál.
Autor v mém pojetí nezavře hru do CD a smršťovací folie, čímž je z obliga, ale může do světa dopisovat a "doprogramovávat" během hry, s výše popsaným omezením.
Ona je to nutnost; svět o normální velikosti opravdu nelze mít dodělaný do poslední svíčky a každého hobita; pokud se jede třeba do Oxfordu, tak se GM poředtím může zamyslet, co tam bude potřeba mít, a co stačí zimprovizovat.
Že bych zaměnil Oxford za Paříž, to si, pochopitelně, neumím moc představit; zejména, když měly postavy informaci, že tam bude Oxford. Podobná transplantace by si žádala vysvětlení.
Že bych udělal hrad třikrát tak veliký a složitý, než jsem původně plánoval, to si umím představit naopak živě a dělám to často. Pokud v něm postavy zatím nebyly, těžko mohou být nějakou změnou překvapeni.
Svět se stabilizuje odehráním.
Píše:
A uvažovat, že je hráčům líto, že neprošli ostatní místnosti je představa mylná, stačí se jich na to zeptat.
V našem světě neprojdou drtivou většinu možných lokací. To se dá, ostatně, očekávat. Při delším hraní to vede spíš k tomu, že jezdí i opakovaně na místa, kde něco důležitého je, než že by zkoumali vesnice ve Francii (kde budou nejspíš vesnice).
Kdybych jako GM chtěl a trval z nějakého důvodu, aby postavy šly na nějaké bezva místo, které jsem pěkně vymyslel, tak tam prostě něco důležitého dám.
A setkal jsem se i se situací, že se mi na to postavy stejně vykašlaly. Pokud to není přímo pro děj nezbytný předmět či postava, stát se to může. Toť osud GM.