Píše:
Tvá úvaha o počtech mi nesedí - byť by Flavius hodně přeháněl, nesporné zůstává, že Vespasianus a Titus obléhali Jeruzalém s třemi, možná třemi a půl legiemi plus pomocné jednotky, dohromady cca 40 000 lidí se vším všudy, zatímco ve městě byl desetinásobek obležených... pokud ne dvacetinásobek.
Krčím rameny.
Viděl jsem dav asi tři čtvrtě milionu lidí, a vím, jak fyzicky vypadá. Viděl jsem Jeruzalém. Pokud se jeruzalémští vsadili, a soutěžili o zápis do Guinessovy knihy rekordů, kolik lidí lze nacpat technicky do ulic, pak snad. Museli tiše stát a ani se nehnout. Rozhodně nesměli pobíhat, jíst nebo něco podobného. Pravděpodobnost takové akce nechci dál rozvádět.
Druhá věc je to vojenské moudro o obraně a útoku.
Je zřejmé, že všichni ze 400.000 nebo 800.000 lidí nejsou vojáci. Nicméně použitelných chlapů je zaručeně víc, než desetina. Nad legiemi budou mít pohodlnou několikanásobnou převahu, i kdybys je ozbrojil motykami a vidlemi.
Bitvy proti několikanásobné převaze ve volném poli se v historii skutečně odehrály, a slabší strana vyhrála díky geniální strategii nebo zázračné zbrani.
Tady pro žádnou genialitu není prostor; pro dobývání potřebuješ naopak značnou, nejlépe dvojnásobnou převahu útočníků, jinak jsi celkem bez šance. I když se podaří důmyslnými mašinami prolomit hradby, výsledný průlom nijak neřeší to, že jsi několikrát slabší. Boj ve městě je za podobných podmínek recept na katastrofu (černý jestřáb sestřelen, v moderní podobě; šance v boji tváří v tvář ve starší době jsou úměrně nižší). Velitel, který něco podobného zorganizuje, je vůl. Což o římanech rozhodně nepředpokládám.
Jiné vysvětlení je, že židi byli měkkýši a okamžitě se vzdali, což zase neodpovídá Flaviovu líčení ani zkušenosti v jiných případech.
Třetí vysvětlení záhady - a to je nejklasičtější a nejrozumější - že je to opět variace na známé téma "naši bojují proti převaze" - ježto máme dost přesnou představu, kolik bylo našich (ty legie, dost jasně vymezené), zmnohonásobí se počet protivníků. Přesně, jako 600.000 Korbughových lidí u Antiochie, půl milionu Mongolů u Lehnice (viděno Evropany) nebo 200.000 Maďarů u řeky Sajo (viděno očima Mongolů). Nebo Vítkov, kde na pár husitů (myslím, že přesně 34) útočily desetitisíce křižáků.
Antika to ostatně provedla v historických záznamech vícekrát taky - někde u Bibracte bylo údajně popraveno 400.000 Galů, a to zřejmě během pár dní či dokonce hodin, což je výkon, na který by i komanda SS zírala s úctou. V kterési punské válce mělo být 200.000 námořníků a ještě dříve s Řeky mělo bojovat asi milion Peršanů.
Všechno jsou to pitomosti; hledám už dost let, a vlastně se mi nepodařilo najít žádnou bitvu, kde by stálo spolehlivě na jedné straně 100.000 lidí najednou, a to až do novověku. Pravděpodobná výjimka jsou zřejmě Katalaunská pole. Možná výjimka je právě Antiochie, což by mohla být největší středověká bitva vůbec (pokud zredukuji Korbughovy síly někam ke 100.000 a přidám jako vítězný faktor zmatek v jeho vlastních řadách). Ale jinak se na tahle čísla dostala Evropa někde u Turků u Vídně nebo dokonce až Napoleona.