Jsou fantasy hry na hrdiny i pro dospělé?

D&D bylo první hrou na hrdiny (RPG). A definovalo jednoduchý koncept: Hrdinové z fantasy ság a pověstí bojují „v podzemí“ proti nestvůrám, sbírají poklady (loot), řeší hlavolamy a vyhýbají se pastem. Nakonec porazí hlavního zloducha a vrací se domů se zaslouženou odměnou (obrovským pokladem), kde je všichni oslavují jako zachránce.


Dnes se to zdá jako největší klišé, které by přece nikoho nebavilo. A přesto si myslím, že je geniální. Ve své době dokázalo zaujmout skrz DrD i (deseti)tisíce hráčů v Česku. Proč se dnes mnoho lidí od tohoto konceptu tak distancuje?


První věc, kterou je třeba si uvědomit, že hry na hrdiny (a teď myslím mainstream) se vždy soustředily hlavně na teenagery, na hráče od cca 10 let. V této věkové kategorii začíná hrát RPG nejvíc hráčů. Jsou to děti, které vyrostly na pohádkách a ještě jim teče mléko po bradě. Svět pohádek, stejně jako svět těchto dětí, je černobílý. Zlo versus dobro. Hrdinové verzus padouši. Rytíř, co pro srdce sličné panny neváhá riskovat svůj život a postavit se drakovi. Není to jen o černobílém vidění světa, ale i o víře. Víře, že dobro nakonec přemůže zlo, že hrdinové zvítězí, že na trůn usedne moudrý král, který přinese zemi opět mír a blahobyt. Žádné dítě o tom nepochybuje. Žádné to nezpochybňuje. A tento svět má velmi blízko k onomu RPG klíšé. Proto si myslím, že jsou fantasy RPG tak populární. Proto si myslím, že je D&D a průzkum podzemí tak oblíbený. Má to nádech tajemna a navíc boj dobra se zlem, který bude odměněn velkým pokladem. A proto je mezi dětmi tak oblíbený Harry Potter.


A jak hráč stárne, začíná o tomto klišé pochybovat. Začíná to zcela nevinně: Jak se ten medvěd, kterého jsme porazili, dostal za ty zavřené dveře? Proč luk střílí jen x sáhů, a ne 10krát x sáhů? Jak je možné, že existuje tolik podzemních komplexů? Tolik pokladů vytváří nereálnou ekonomiku. Jak se živí a jak vlastně žijí trpaslíci v podzemí bez zdroje světla? Vždyť je to uhozené. Vlastně celý ten boj v podzemí je uhozený, stejně jako neforemné fantasy rasy s lidskými vlastnostmi. A proč vlastně proti bojujeme proti nestvůrám? Přece se vše musí dát vyřešit mírumilovně, vyjednáváním. A ten zloduch na konci přece jen nebyl úplně špatný, jen byl prostě egostický. A vůbec, těch bojů je ve hře nějak moc. V pravidlech je jim věnováno až příliš mnoho místa. Nezahrajeme si raději Fate nebo My Life with Master?



Ač nechci žádnou hru shazovat (a všechny výše uvedené jsou velmi zdařilé), tak si myslím, že k hraní RPG mainstreamových her je potřeba přihmouřit v dospělosti oči, najít v sobě kus dítěte. Jinak se vám nemůžou líbit. Je potřeba se oprostit od pochybností a nasát trochu dětského pohledu na svět. Zase chtít objevovat tajemné a zpuchřelé, bojovat proti zlu (ať už je to cokoliv, co se hrdinům postaví do cesty), nehledat v dobrodružství logické chyby. Jen tak si člověk může hru naplno užít. Otázka je, jestli to vůbec jde.


Fantasy RPG mi někdy přijdou jako foglarovky. Děti je milují, a kdo je v mládí nezkusil, v dospělosti se pro ně už jen ztěží nadchne. Ano, zahraje si hru, přečte si jednu knížku, ale to skutečné kouzlo už mu zůstane skryto. Znám pár hráčů, kteří hráli jako kluci DrD a od té doby nic a stále na něj rádi vzpomínali. Pak si ho zkusili po mnoha letech zahrát znovu (už v dospělosti) a najednou jim ta hra přišla strašně stupidní. Stejně tak si vzpomínám, jak jsme měl rád jako kluk foglarovky, ale když si dnes zkusím nějakou přečíst, tak mi najendou přijde stupidní. Vidím tam spoustu logických chyb, které jsem v mládí neviděl. A to byly mé nejoblíbenější knihy (zvlášť Chata v jezerní kotlině).


Když však chcete nadchnout malého kluka, desková fantasy RPG je sázka na jistotu. Zkusil jsem do hry zapojit svého desetiletého synovce, který do té doby nikdy žádnou deskovou RPG nehrál, a byl nadšený z ohono fantasy klišé, z figurek, kostek, map jeskyní (vytiskl jsem battlemapy vytvořené v Dungeon Designeru 3 do velikosti, jak jsou v Tilesech) a všeho okolo. A tehdy jsem si uvědomil, jak je smutné, že se od tohoto konceptu tolik hráčů a herních vývojářů sistancuje. To, co mnohým dospělým hráčům přijde překonané, a co se nazývá „špatným herním stylem“, to malé kluky nejvíc baví.


A pak je otázka, nakolik jsou tedy fantasy hry na hrdiny i pro dospělé.
Napsal: ShadoWWW
6.12.2011 18:04 - Wild West
Noir:
Já bych Barkera odmotával od knížek k filmu, rozhodně ne obráceně. Průvodce byl právě uveřejněn v Drakkaru. Pokud to někoho zaujme, má cenu zkoušet Hellraisera; ale řekl bych, že jen a výhradně Hellraisera 1, ostatní už jen na vlastní nebezpečí, neb to padá až upadá. Až docela na dno (4. je Pinhead ve vesmíru na způsob Vetřelce... jen pro milovníky absurdit). Barker zmizel po 1. dílu a v 2. zahynuly všechny původní postavy.

Blade Runner cenu má zaručeně, i když si to Jerson nemyslí.

Gibson je vpodstatě strašně blbý film. Což je pozoruhodné, s ohledem na to, jaký je v té historce potenciál.
6.12.2011 18:05 - Colombo
WW: proč je v Drakkaru Argonantus a tady WW?

Blade Runner má cenu i z jiných důvodů. Je to Dickovina. (F. K)

A je celkem zábavné číst najednou Heinleina a Dicka. Oba píšou o stejných tématech, mají podobný styl, ale každý to píše úplně jinak:D Připadá mi, že někdy naráží Heinlein na Dicka a někdy naopak. Hodně silný pocit jsem měl u "Počkej si na příští rok", což mi přišlo jako variace na Hvězdnou Pěchotu, která ale řešila něco úplně jiného.
6.12.2011 18:11 - noir
WW: Že si to ty, tak se zkusím někdy tenhle týden na H1 mrknout. Ale negarantuju, že to dám...

Blade Runnera mám hrozně rád, i když mi už po letech připadá nudnější než Rublev... Přijd mi, že spousta témat je tam už hrozně vyčpělých a dilemata, která ti lidé řeší, vypadají hrozně nedůležitě - alespoň vzhledem k problémům, které vidíme dnes. Ale jako studie osmdesátek je pořád nepřekonatelný...
6.12.2011 18:14 - Colombo
Píše:
WW: Že si to ty, tak se zkusím někdy tenhle týden na H1 mrknout. Ale negarantuju, že to dám...

Jak jsem říkal, flagelant:P
6.12.2011 18:41 - Wild West
Flagelant jsem já; projel jsem z experimentálních důvodů i tu čtyřku, a to je fakt strašná kravina.
A to mne ještě čeká 6,7 a 8 a na to se fakt netěším. Existuje i 9, která dostala na csfd děsivých 15%.

Vůbec mne zaujal fenomén, že hororové série vydrží daleko déle, i když nemají ani náznak myšlenky (Pátek 13 má prý 10 dílů).

Potvrzuje to teorii, že mladý jedinec je celkem jednoduchý, a hlavně - ještě to neviděl, takže ho lze lacino dostat.
6.12.2011 18:58 - Jerson
Wild West píše:
Vůbec mne zaujal fenomén, že hororové série vydrží daleko déle, i když nemají ani náznak myšlenky (Pátek 13 má prý 10 dílů).

American Pie má sedm nebo kolik dílů a taky nemá náznak myšlenky (možná tak myšlenky, že je třeba klátit holky.) Třeba je to univerzální pravidlo filmových sérií.

Když odbočím jinam - říkám si, jak by mé hraní vypadalo, kdybych se k němu dostal v dospělém věku. doufám že to budu moci sledovat na své přítelkyni, která zatím nemělo o RPG ani ponětí, nicméně po shlédnutí Gamers II řekla, že by si to chtěla zahrát. Na durhou stranu mám podrzření, že by jí více bavil LARP než RPG. Nicméně to se (doufám) ukáže.
6.12.2011 19:17 - noir
WW: Pátku 13 jsem viděl dva díly - první (hutné) a asi devátý, který se odehrává ve vesmíru v budoucnosti a hraje tam takřka kompletní osazenstvo seriálu Andromeda Ascendant. Jako komedie to nebylo vůbec špatné, ale brát to aspoň trošku vážně, to fakt nešlo :)
6.12.2011 19:47 - Wild West
V oboru nevážného gore je mistr zřejmě jenom jeden - Peter Jackson. Párty skončila (nelze dát odkaz, protože by mne Alnag doživotně vyloučil za úchylnost).
Když jsem slyšel, že tenhle blázen bude točit Pána prstenů, byl to jeden z největších šoků v mém životě.
6.12.2011 20:13 - Wild West
A tuhle verzi by možná zvládl i Noir...
http://www.youtube.com/watch?v=9MmtS0_iICE&feature=related
6.12.2011 20:42 - Colombo
Já raději BUNNY
6.12.2011 20:56 - sirien
Wild west: #16. Bylo to takové jízlivější rozvinutí Gurneyho kritické poznámky na Sapkowu adresu - rozehrál hroznej příběh na pět knížek a u třetí ztratil dech, ve čtvrtý se mu to začalo všechno nějak motat a rozlítávat kdo ví kam a zakončení v pětce na mě působilo že tak tak z posledního dechu zvládnul posbírat aspoň většinu linií a uzavřít je aspoň na pohled čestnym způsobem. (v čemž se značně liší od Andrzeje Ziemianskeho, jehož třetí (poslední) díl Achaji je naprosté zřícení do propasti a rozbití příběhu na trosky)
6.12.2011 21:16 - Wild West
Sirien:

Tak to jo. Jak jsem tušil, souhlasím - a určitě jsme to už někde probírali.

Na druhou stranu, do série christologických parafrází jsem uvažoval i o Harry Potterovi, abych ti udělal radost, ale on si neprošpikoval ruku a není moc gore.
6.12.2011 23:10 - Sosáček
Wild West píše:
Potvrzuje to teorii, že mladý jedinec je celkem jednoduchý, a hlavně - ještě to neviděl, takže ho lze lacino dostat.

To nemusi byt jenom tim. Horory maji dost skalnich fanousku, kteri ani nic jineho nechteji.

Prej.

Wild West píše:
(Pátek 13 má prý 10 dílů)

Takze patek 23. ?

Jinak o jakem Gibsonovi to mluvite? Ne o Williamovi, ze ne? To by mi nedavalo smysl.
7.12.2011 08:37 - Wild West
Traktor
Jsem svým způsobem skalní fanda hororů. Horor jakožto metoda psaní a vnímání literatury se mi jeví být docela univerzální.
Problém je, že horor s nějakým nápadem, aby to nebyl standardní slasher (čili teenagerská vyvražďovačka, jak to trefně nazvala Mirka Spáčilová), je dnes strašně vzácná věc. Natož aby to mělo pět inteligentních pokračování.

Řekl bych, že fandové slasherů a gore jsou možná malinko něco jiného, než fandové hororu obecněji. Takovou geniální věc jako Pod povrchem nebo Šestý smysl přehlídnou jako krajinu. Důležitý je pro ně bodycount.

V hlavním tématu se mi začíná jevit daleko důležitější, nežž otázka dungeon ano/ne problém hack´n´slash, ano či ne.
Je to přehledné, nebo moc rychlé?
7.12.2011 08:57 - Quentin
Slashery jsou taky fajn. Nepotřebuješ awesome pointu, aby to stálo za to. Trocha sympatie k hlavní postavě, stylovej záporák, pár nápaditejch killů a je o zábavu postaráno. Jasně, taky mám rád "pořádné" horory, ale poctivej slasher rozhodně neurazí :)
7.12.2011 09:18 - Wild West
Ještě Colombo:
Bunny verze je taky geniální; problém je, že pokud neznáš originál, tak ji asi těžko doceníš.
7.12.2011 09:25 - Wild West
Ještě Sirien:

Jasně, že jsem to našel; a určitě toho bylo i víc:
http://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php?f=108&t=1836&start=210
7.12.2011 12:18 - Sosáček
2007. Kde jsou ty casy.

Ja doplnim, ze jsem psal o fanouscich slasheru, i kdyz jsem jim tak nerikal. Myslim ze slahery a dungeony jsou v tomhle podobne, vecicka co ma fanousky, kterou ostatni nechapou.
7.12.2011 12:35 - Noldo2
Já bych k tomu seznamu připsal Tarantiva legendární a kultovní veledíla. Docela by mě zajímal Noirův sofistikovaný názor na ně...
7.12.2011 12:52 - noir
Noldo: Hrozně se mi vizuálně a poslechem líbil Kill Bill a o něco míň Sin City. Vůbec mě nezaujalo Pulp Fiction; chápu, že to byla evoluční věc, tuším proč asi - ale nějak to po mně sklouzává a nezanechává to ne mně žádné stopy. Parchanti a Planeta mi přišly jako zbytečné filmy.

Násilí mi u Tarrantina nevadí, je to tak absurdní nadsázka, že je směšné. U Barkera bylo znepokojivé, u Passoliniho děsivé. Protože reálné - strach z bubáka je prostě abstraktnější a vzdálenější než z člověka. (aspoň u mě).

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.10869193077087 secREMOTE_IP: 3.138.110.119