Lotrando: to je super, ale těžko obviňovat družinu že se neptá, když už se ptala. Stačilo lidský říct, že se to ještě dotváří, než tajemně mlčet a pak napsat: "no jestli to nebude tim, že ste se zatim nikdo nezeptal, proč se o Stracha tak zajímám, zatím jste měli z toho jen srandu s vejcem a pokud mě paměť neklame". Odpověď zní my sme se už ptali.
Já tu nechci rozvíjet útočnou debatu čí je to chyba, já pouze konstatuji názor na věc. Asi by bylo super, kdyby se Beny postavil sám a řekl, "hele děcka to je strach a je to přítel mýho tatíka tak se k němu tak chovejte kurňa" - třeba. Napsat - "se na něj zeptejte a neksichtě se furt na něj" asi není řešení.
V jednu chvíli prostě vznikla ve družině nálada, že Strach si nás jen potřeboval k něčemu využít a ta trvá. Já nevím, ale asi družina sama něco takovýho jen tak nepřehodnotí. Je na strachovi, nebo Benym, aby hodili něco do placu co zvrátí náladu. Asi se v tuhle chvíli těžko stane to, že se řekne "střih, silná čára, všichni objímají Stracha a pláčou štěstím, že jsou spolu".
Já jsem hráč kterej dnd hraje kvůli příběhum, mě příběhy baví a stačí mi málo a zažeru se do toho a pomůžu s čímkoliv, ale PROSÍM potřebuju aspoň trochu info a i info o tom, že je třeba to dorazit, je důležitý, než tajemný usměvy - ty mě jen naznačují neptej se nic se nedozvíš.
Promiňte mi oba, ale tak to prostě cítím.