V Brně dále existují i různé malé, uzavřené skupinky, složené z pro nás "noname" jedinců. Je jich dosti, ale nemají potřebu se ukazovat na netu, ptže jsou zvyklí na své komorní hry. Najít je by bylo malou detektivní prací (začít např.
zde, anebo se pokusit vyhledávat třeba na seznamu), přesvědčit je k souhře by zase poukazovalo na slušné diplomatické schopnosti.
...
To pozitivní, co vidím na tomto vašem pokusu: když se tu poskládáte ve velkém, budete si toho moci zahrát více; např. i multikampaň.
A teď to horší: za poslední roky jsem byl svědkem čtyř takových pokusů, kdy se jedinci z internetu posbírali, aby založili nějaké společné hraní. Ta "nejhorší" skupina se rozpadla po předherním sezení, ta "nejlepší" po čtyřech hrách. Jednou se tak sejde spousta odlišných individuí; chybí mezi nimi jakákoliv sociální pouta (a regule kontroly), která by je udržela pohromadě (a od sebe) /teď nemluvím o RPG fórkařích - ti jsou sehraní!/, a rozpadnou se.
Takže nepříjemná, a přitom rozumná otázka do placu je: jak zařídíte tento váš pokus tak, aby byl, narozdíl od těch jiných, úspěšný(*)? Protože opakovat stejná chyby je hloupé, že.
*) nechat situaci přirozeně vyvinout v laissez-faire - tak, jak činily ty předch. skupiny - asi nebude to pravé ořechové (a pokud se Vám nesejde zrovna skvělá, sebedoplňující kombinace duševně vyspělých jedinců, pak hádám, že vím, kam bude mít tento pokus namířeno ...)
Tedy, nemyslím to s vámi zle; každopádně asi takto: je lepší předvídat, očekávat a mít možnost výstup svého snažení ovlivnit, než být jen obětí okolností.
hadrian píše:
nevím ale mám pocit že do 20 lidí se společnost může bavit společně
Jestliže zvládneš dvacet lidí, zasloužíš si obdiv. Obecně ale ne, ne, ne.
Pokud uvážíme, že průměrný člověk mluví rychlostí 200 slov/minuta, a přitom ve skupinové komunikaci dochází k pauzám (kdy jeden jedinec přeruší mluvu, aby se jí chopil druhý), interferencím (to když si skákají do řeči) a bůhví čemu ještě, pak se dá za minutu sdělit přinejlepším cca 150 slov.
Toto ale pořád neukazuje na 7.5 slov za minutu na člověka. Dle míry upovídanosti (ženy), resp. sociální dominance (muži) mohou vůči střední hodnotě (7.5) nastat extrémy (uvažme např. 5:1 pro nejhlučnější:nejtišší jedince). Takže abych např. měl udržovat pozornost na konverzaci, a být k tomu schopen říci v průměru jen tři slova za minutu, to bych ti měl tento odstavec vyprávět hodinu?
Toť názor, proč je 20 absurdně mnoho.