náhodou, to je od Vadera geniální koncept.
Vem si to - věky hledáš někoho kdo je dostatečně Force sensitive, potom ho roky trénuješ, aby za něco stál, kováš ho v poslušnosti a Temné straně a v mávání lightsaberem a ve skillech na vkrádání se a utajenou práci a tohle a támhleto...
no a pak ho pustíš do světa, jednou, dvakrát, třikrát... a pokaždé tenhle týpek vidí a slyší věci, o kterejch netušíš, nemáš kontrolu nad tim, s kym se baví nebo nad čim přemejšlí... a pak, když je na nějaké sedmé nebo osmé misi, potká nějakou Force sensitive kočku (jak to tak v SW bývá, že...) která ho obrátí na druhou stranu a on Ti vrazí kudlu... lightsaber do zad v tu nejnečekanější a nejmíň vhodnou chvíli.
Místo toho vezmeš takhle jednoho týpka, naklonuješ si ho, trochou temné Sithské alchymie do těch klonů naleješ pár vědomostí o Síle a skillech a tak... sice to zabere o nějakou dobu víc, ale dlouhodobej prospěch je zjevnej - na každou misi posíláš nového, přitom schopného a zcela spolehlivého, okolím nenahlodaného agenta, který je ale plně nahraditelný.
Jen teda nesmíš bejt idiot a musíš se řídit logikou 110 pravidel úspěšného zlého krutovládce a když dojdeš k závěru, že čas jednoho z těch klonů vypršel, je vhodné si ho zabít vlastní rukou a ne říct partě volů "kill him", otočit se k tomu zády a odejít.
A pak se nevrátit, když ucítíš ten záchvěv síly když je tam všechny začne zabíjet v rámci svého útěku.