Šaman píše:
Ne, že bych chtěl nějak slovíčkařit, ale epické znamená výpravné
V kontextu fantasy žánrů nikoliv.
Definice nejspíš nějaké jsou mezi akademiky kteří nikoho nezajímají a v komunitě / fandomech je v kontextu fantasy chápání slova "epický" docela jiné než v klasické literatuře.
LokiB píše:
a magie. no, my jsme většinou nehráli na vysokých úrovních. někteří hráči se i bránili postupům, chtěli zůstat na nízkých :)
A co Ti to je platný, když problém "většina class je magických" neni v levelu, ale v té classe?
Jakože za mě jeden z velkých "zbytečných" nedostatků DnD 5e je právě hrozné podstřelení počtu nemagických class. Fakticky tam máš barbara, bojovníka a tuláka (a dobře, mnicha...) (a to ještě i tyhle mají magické subclassy) proti bardovi, warlockovi, sorcce, wizardovi, druidovi, hraničáři a paladinovi.
Kropy píše:
jaký má vliv častější házení kritických úspěchů/neúspěchů na zvolený žánr?
Častější extrémní hodnoty víc odpovídají méně "realistickým" žánrům. Jde hlavně o předvídatelnost (jak moc se můžeš spolehnout na to že Ti "běžná" věc nebouchne do xichtu - a naopak jak moc je nesmyslné snažit se o něco těžkého) a pak o frekvenci extrémů (jak běžné je že postava úspěšně šáhne na hranice svých schopností).
Celé se to točí kolem otázky jak často a jak moc má postava ne/uspět a jakým způsobem. Což je žánrově dost rozdíl třeba mezi noirem nebo nějakym drsnějšim akčňákem (první Smrtonosné pasti a zbraně, Poslední skaut) a ustřelenym akčňákem (Shoot 'em up, John Wick)