Stvoření světů

Stvoření Greyhawku

Ačkoli mnoho herních světů vzniklo jako jedna z osobních her tvůrců, Greyhawk je ve skutečnosti původní D&D hrou. Jde o prostředí, které používal Gary Gygax při svých sobotních odpoledních hrách, zatímco vymýšlel pravidla pro to, co se stalo nejúspěšnější světovou hrou na hrdiny. Mezi jeho hráči se objevuje mnoho jmen, která jsou dnes legendární pro skoro každého, kdo se věnuje hraní her na hrdiny. „Ke Garymu jsem se připojil roku 1974,“ říká Jim Ward, bývalý viceprezident TSR, Inc. Dalšími lidmi zapojenými do původního tažení byli Ernie Gygax (Garyho syn), Robert Kuntz, Terry Kuntz, Don Arndt, Tom Champeny, Brian Bloom a Doug Bloom. „Hráli jsme na Garyho terase,“ vzpomíná Ward. „Gary měl velký pořadač plný poznámek a listů papíru. Měl celý svět zmapovaný. Mohli jsme jít kamkoli, kam nás napadlo.“ Ovšem postavy se nevzdalovaly od jedněch kobek v sousedství města Greyhawk. „Kobky byly natolik zábavné, že jsme nechtěli jít jinam.“ Se všemi materiály, které měl Gygax připravené, mohl Greyhawk snadno postačovat po příští roky. A původně tomu tak mělo být, každý D&D produkt měl podporovat Greyhawk. „Ale Gary dokázal psát jen určitou rychlostí,“ říká Ward. „Když společnost potřebovala psát rychleji, objevily se nové světy. Gary byl velice konkrétní v tom, koho nechal psát pro svůj svět.“ „Gary dával přednost hře s nízkou úrovní magie,“ říká Ward, „ale tažení mělo roztroušené kouzelné předměty všude. Byly zde prsteny, kouzelné nádoby, původní karty mnoha věcí,“ říká Ward. Gygax byl neoblomný v tom, že cokoli pro hru muselo být před publikováním ozkušeno ve hře. „Tak jsme získávali nové kouzelné předměty a artefakty skoro každý týden. Bylo to úžasné.“

Zrození Sundered Empire

Když se zahájila práce na hře, která se nakonec stala hrou s miniaturami Chainmail, hodně se probíralo prostředí. Designeři zkoumali ostatní úspěšné hry s miniaturami, aby pochopili, jakým podkladovým principům by měli věnovat pozornost. „Jednou z věcí, na které jsme přišli,“ říká Chris Pramas, jeden z hlavních designerů Chainmailu, „bylo, že každá skutečně úspěšná hra má vlastní specifický svět. Ten pomáhal zájemcům získat emocionální vazby k jednotlivých skupinám a pomáhal designerům rozhodovat se, které figurky budou v které armádě.“ Největší otázkou bylo, zda ke hře připojit nějaký už existující svět nebo vytvořit jen pro ni zcela nové prostředí. Po mnoha debatách padlo rozhodnutí pro hru vytvořit zcela nové prostředí. Svět Chainmailu by měl mít svou vlastní geografii, kultury a dokonce i nový božský panteon. Ovšem jak už se občas v obchodě stává, v průběhu procesu tvorby se objevily nové informace – informace, které přesvědčily vedení, že by bylo dobré vznikající hru silněji provázat s DUNGEONS & DRAGONS. Náhle měl být Chainmail umístěný do světa Greyhawku. „To nebyl problém,“ říká Pramas. „Zahájili jsme tvorbu s myšlenkou, že hra by měla být spojena se základním světem D&D, a tím byl Greyhawk.“ Ovšem jelikož se datum vydání rychle blížilo, mohlo se udělat jen pár úprav. Použil se panteon z Greyhawku a společně s Erikem Monou (který měl na starost RPGA tažení „Živoucí Greyhawk“) zvolili vhodné místo na mapě Oerthu, ale to nemělo žádný příliš zjevný dopad na starter set nebo první sadu figurek. „Později se se ve hře objevilo více Greyhawku,“ říká Pramas. „Pro rozšíření Kilsec jsme vymysleli silnou vazbu na Sestup do hlubin země a původní řadu D D&D dobrodružství. A společně s RPGA jsme vymysleli spoustu plánů, jak obě řady ještě přiblížit.“

Stvoření Dragonlance

O počátcích Dragonlance panuje spousta mylných představ. „Největší z nich je,“ říká Margaret Weis, „že vzniklo z tažení, které jsme všichni hráli. To pravda není.“ Co naopak pravdou je, je fakt, že herní svět původně nazývaný „Projekt Overlord“ byl výsledkem několika nezávislých událostí. První byl marketingový průzkum doručený do TSR na počátku roku 1983. Zpráva uváděla následující tři základní postřehy: 1) DUNGEONS & DRAGONS bylo základním podnikáním firmy; 2) mnoho vydaných D&D knih obsahuje kobky; 3) relativně málo produktů obsahuje draky. Konečným doporučením zprávy bylo: „Udělejte více knih o dracích.“ Ve zhruba stejné době dostal Tracy Hickman nabídku na práci jakožto designer ve firmě. Jak se se svou ženou Laurou stěhoval z Utahu do Wisconsinu, napadlo je, že by mohlo být dobrým nápadem přijít s jednou dvěma novými myšlenkami, čistě jen proto, aby ukázali společnosti, že zaměstnat mladé spisovatele byl dobrý nápad. Během cesty je napadlo prostředí, ve kterém lidé létají na dračích zádech a vedou draky do bitev. A zhruba v téže době TSR najala mladou editorku jménem Margaret Weis, aby pracovala na jejich oblíbených Endless Quest „zvol si vlastní dobrodružství“ knihách. TSR také doufala, že jim pomůže vyvinout linii tradičnější beletrie – fantasy ve stylu Tolkienova Pána prstenů, který právě prožíval oživení zájmu. „Byl jsem jmenován do týmu, od kterého se očekávalo, že vytvoří řadu modulů, každého s odlišným drakem,“ vzpomíná Hickman. „Ale nechtěli jsme jen být klubem 'drak měsíce'.“ Tracy řekl spolupracovníkům o svém nápadu s dračími jezdci, a ti ihned začali na tvorbě návrhu pro TSR. „Nápad se jim zalíbil natolik, že se rozhodli udělat víc než jen moduly,“ říká Weis. „Chtěli plakáty, kalendáře a knihy.“ Tak byla jmenována do týmu. „A v tu chvíli jsme začali hrát.“

Stvoření Taladasu

Herní prostředí Taladas má svůj původ ve spíše neškodné otázce: Co se nachází na druhé straně Krynnu? Otázka padla u Augieho, baru a grilu v Lake Geneva, Wisconsin, kam Jim Ward a Warren Spector vzali TSR vývojové oddělení na debatní schůzku. Skupina se snažila přijít s nápady, jaké dva nové krabicové D&D sety by měly vyjít v roce 1989. „V těchto dnech,“ vzpomíná Jeff Grubb, „vždy šlo o krabice. A my jsme potřebovali dvě.“ Nápady létaly rychle a volně – včetně představy, ze které se nakonec stal Spelljammer – když se objevil námět Dragonlance. Šlo do té doby nejúspěšnější svět, s úspěšnou herní linií i románovými bestsellery. Co společnost hledala, bylo příští Dragonlance. Taková byla situace, když někdo nahlas řekl „dobrá, víme o Ansalonu, ale na planetě je toho více. Co je na druhé straně?“ Nikdo si už není jistý, kdo se zeptal (nebo se alespoň nikdo nepřiznal), ale výsledkem byl první oficiální spin-off. Na co si lidé dodnes pamatují, byla mimořádná kvalita služeb toho dne u Augieho. „Zdá se,“ říká Grubb, „že kdosi řekl obsluze, že jsme 'lidi z Holywoodu', kteří zjišťují, zda se Lake Geneva hodí pro scénu do filmu.“ Skutečností je, že v oblasti se točilo několik scén pro thriller Cold Fusion s Keanu Reevesem a Morganem Freemanem. „Dodnes si myslí, že Warren Spector byl ve skutečnosti Stephen Spielberg.“

Zrození Birthright

Birthright má své počátky na konci roku 1993, kdy byli všichni designeři TSR požádání, aby napsali jednostránkový námět na nové D&D prostředí. Výsledek se dostal na stůl Richardu Bakerovi a Collinu McCombovi, kteří měli zpracovat návrh. „Všechny náměty propojoval jeden motiv,“ vzpomíná Baker. Šlo o světy, kde se postavy hráčů stali králi. A tak jsme tento názor přijali jako naše programové prohlášení.“ Projekt se ukázal být skutečným týmovým úsilím. „Prostředí bylo volně založeno na Richově nepublikovaném románu jménem Kingslayer,“ říká editorka Anne Brown. „A Jeff Grubb přidal představu, že bohové přišli do světa bojovat a byli v bojích zabiti, leč jejich moc stále působí v žilách urozených.“ Myšlenka pokrevních linií se stala ústředním námětem prostředí. Tým strávil mnoho času herním ověřováním pravidel regentství a doménových kouzel – rozšíření D&D systému magie, které umožňovalo hráčům čerpat sílu a ovlivňovat zemi, které vládli. „Měl jsem vedle stolu pověšenou velkou korkovou tabuli se špendlíky reprezentujícími vojáky a panství,“ říká Baker. „Hráli jsme víceméně play-by-mail způsobem. Každý z designerů se stal vládcem jedné země. Přes den se přicházeli dívat na mapu a pak odešli si spolu promluvit, uzavírat spojenectví a plánovat příští kroky.“ Samozřejmě vše nešlo tak, jak se předpokládalo. „Roger Moore hrál krále kouzelníka z Alamie,“ říká Baker. „Po použití říšských kouzel, kterými se snažil vyvolat armádu zombií a kostlivců, zešílel, a pak napadl království Monte Cooka. Byla potřeba koalice čtyř království, aby ho zastavila, ale provedla to dost přesvědčivě. Bylo to jaksi divné, ale ukázalo nám to, že pravidla fungují.“