Třetí sezení – První záchvěvy

Loď odplouvá do dáli. Edvard s několika námořníky, kteří se ji marně snažili pronásledovat, mají nyní problémy dostat se kvůli vratným vlnám a přes skaliska na břeh, takže nakonec chtě nechtě narazí a dojdou tak říkajíc po dně. Zemí otřásá záchvěv mírného zemětřesení a zdáli se rozléhá nepříjemný a zoufalý křik.
Osvobození námořníci se pak nutně vydávají pro vodu do zásoby. Edvard a Aesia se vydají hledat lepší místo na ubytování a do toho se jim vnutí neodbytný námořník Diego.
Ignatio odhalí na pláži podivnou, slizkou stopu, jako by se tam něco plazilo.
Edvard, Aesia a Diego přicházejí do krásného domu, kde si v břečťanem zarostlém atriu hrají ve slunečních paprscích motýli. Podivný klid toho místa se jim zdá až příliš podezřelý, a tak jen Diego vyšplhá do patra, zahlédne trosky městské pevnosti a rozhodnou se zkusit štěstí tam.
Mezitím Ignatio zpovídá starého sluhu Tercia.
Trojice se při proplétání městem dostane až amfiteátru svažujícím se po uměle zbudované stráni až k pódiu. Na jeho dně najdou slizkou stopu, na kterou Diego neopatrně sáhne. Sliz mu ulpí na prstech a tak si je odchází omýt k nedalekému potůčku. Edvard a Aesia mají mezitím pocit, že jsou sledování, který se ještě zintenzivní, když Diego od potůčku nejprve křikne a pak už se neozývá. V panice Evard a Aesia vyběhnou po stupních amfiteátru nahoru a vydávají se zpět do města nechávajíce nepříliš vítaného Diega jeho osudu. Ve zmatku však zvolí nešťastný směr a dostanou se do samého středu města, kde stojí podivná kupolovitá budova.
Doufají, že nebudou zahlédnuti, a se snaží vycouvat, ale je už příliš pozdě. Domorodci je dohánějí, někteří mění podobu a jiní po nich střílejí šipky z foukaček. Aesia je zasažena a její vědomí se rozostřuje. Evard s ní v náručí utíká k táboru. Vittorio zastřelí v poslední chvíli jednu z potvor, která se už na ně sápe, ale zbylé obklíčí tábor.- Co zanechává slizkou stopu?
- Co se stalo s Diegem?

Čtvrté sezení – Metamorfózy

Domorodci obkličují tábor, zatímco se snáší tma. Neútočí a prořídlé osazenstvo tábora se také nemá k nějaké protiakci, tak jen zapálí ohně v očekávání nejhoršího. Celou noc se v okolí cosi hemží a tak probdí celou noc s výjimkou Aesie, která upadla do neklidného spánku.
Ráno není po domorodcích ani vidu ani slechu, zato svět jako by se změnil. Stavby v okolí vypadají zároveň zachovalejší, ale i zarostlejší. Popínavé rostliny, květy orchidejí i psí víno, svlačec a břečťan jsou všude.
Vittorio, Edvard a probuzená Aesie se vydávají pro vodu. Zatímco Ignatio s námořníky na ně čekají, ale nedočkají se jich a tak se po několika dnech nastěhují do města do jednoho z domů, který nenadálá proměna (neustále postupujíc) uvedla do obyvatelného stavu. Vittorio, Edvard a Aesie se vrátí s vodou, jen aby našli tábor prázdný a už dávno opuštěný. Dokonce to vypadá na řadu týdnů. Navíc podivné skokové posuny souhvězdí i dorůstání Měsíce naznačují, že cosi není pořádku zvlášť, když pak nastane trvalá noc.
Oheň, který si rozdělají na pláži, však zahlédne Ignatio a vydá se tam podívat. Setkají se tak za úplňku když se neklidná země znovu otřásá a vodní masa ustupuje od pobřeží. Nastává závod s časem uprchnout před přívalem záplavové vlny. Město již téměř dokonale původní, v němž lze téměř zahlédnout pohybující se přízraky lidí, je zaplaveno vodou jen naše čtveřice se ukrývá ve zvonici.
Když přívalová vlna opadne (po značné době, která však vytrvale setrvává v nočním přítmí jen za svitu Luny) vydají se postavy do domu, kde žili s námořníky. Zjistí však, že námořníci chytili několik domorodců (zřejmě díky přívalové vlně, která je odřízla) a nyní se je snaží vyslýchat. Jejich metody však mají daleko do civilizovanosti a zejména z proměněného sira Rogera jde strach.
Ten pošle postavy pro vodu, když teď přívalová voda zamořila místní zdroj vody je potřeba se vydat k akvaduktu. Postavy jsou rády, že jdou pryč, jen Vittoria to táhne zpátky k jeho pánovi. Po konfrontaci s jeho obludností, kdy je trestán téměř stejně, jako chycení domorodci utíká, ale je pronásledován námořníky. Postavy prchají k akvaduktu, zatímco i námořníci se mění ve zvířata.
Boj na akvaduktu je dramatický, proměněná kněžka Osudů, také jedna z pronásledujících překvapí Vittoria, srazí ho na zem a pak si jej zkoumavě prohlíží. Edvard sklouzne s jedním tvorem na zádech přes okraj a zoufale se drží, zatímco se mu pařáty bestie zatínají do zad.
V samém závěru se objeví Diego a svým scimitarem zachrání Vittoria před jistou smrtí.- Co způsobuje zemětřesení a přílivovou vlnu?
- Co se stalo s časem a proč se město začalo obnovovat a zároveň zarůstat zelení?
- Co zapříčinilo nenadálou změnu námořníků a sira Rogera?
- Odkud se tam vzal Diego?