Článek je výborný, jen si myslím, že pokud mají nějaké pojmy český překlad (theme, mood, color se dá celkem bez nějakého posunu ve významu přeložit jako téma, nálada, zabarvení... dokonce je to i
v našem slovníčku - který čím méně je potřeba vůbec používat, tím lépe :), je lepší použít ten a redukovat tak případný "o čem to tu proboha melete" dojem.
Dotazník možná někdy vyzkouším, je fakt že výstup z pokecu někde v hospodě občas není úplně ideální ani když si člověk při té příležitosti dělá poznámky.
S tou domluvou na hru samotnou - rozhodně nechci říct že by to bylo zbytečné, ale zas člověk nesmí být překvapen tím, že ta hra, o čem bude a v jaké atmosféře jednak nikdy nebude probíhat tak jak si ji GM představuje, a druhá věc, nejspíš se postupem času ten styl bude někam posunovat. Nic z toho není špatná věc, ale dle mého je třeba aby si to především GM uvědomil a dovolil té hře posunout se tak kam ji sami tlačí hráči, namísto aby trval na své vizi.
Například mi přijde poměrně typické, že se GM snaží dělat hrozně vážnou a atmosférickou hru v nějakém hrozně specifickém světě, zatímco hráči si u toho samého stolu dopřávají celkem klasickou fantasy plnou drsňáckých hlášek (a evidentně se tím skvěle baví). Nebo podobný problém - GM spřádá složité intriky a plány v plánech jiných plánů a hráči už mu na to kašlou a jedou si odlehčenou hrdinskou hru. Prostě a jednoduše, racionální domluva a dotazníky jsou sice fajn, ale samo o sobě to nefunguje bez GMa, který vnímá co se mezi hráči děje a není ochoten nechat nechat se dít věci, které úplně nekorespondují s jeho původní představou. A byť to takhle napsané vypadá jako samozřejmost, v praxi (tj uprostřed toho všeho co GM při hře musí dělat) je to občas těžší než se zdá, obzvlášť pokud to znamená zahodit i nějakou přípravu na hru.