Když jsem nedávno vedl detektivní hru, měl jsem asi následující přípravu. Tušil co se asi stalo, kdo zmizel, kdo kde byl a co asi tak mohl dělat. Měl jsem i jistou představu, jak to asi vlastně mohlo být, k tomu do jisté míry vedly indicie. Podstatnou část přípravy tvořilo vymyšlení NPC a jejich motivací.
Pak jsem jen používal připravené bangy a čekal, co hráče napadne. Někde je indicie vedly poměrně předvídatelným způsobem, jinde si v podstatě vymysleli své vlastní závěry. Pokud nebyly v nějakém hlubokém rozporu s atmosférou místa i scény, zakomponoval jsem to.
Výhoda byla, že celé to představení bylo o atmosféře, ne o tom kdo co udělal. Vlastně nakonec stejně jen tušili, o co jde, nebyli si jistí. Tím pádem jsem nemusel příliš rail-roadovat, což je asi pro detektivku lákavá metoda.
K tomu snad zbývá ještě dodat, že to byla poměrně náročná hra, jak pro mě jako GMa tak i pro hráče a trvalo docela dlouho, než se hráči začali orientovat ve spleti narážek.
to je asi všechno k mému pojetí detektivky. Zabití hlavního padoucha už byl čistý wargaming :)