Colombo:
Jsem si s tím naprosto jistý. V rámci magie. A správně jsi mne upozornil, že psát Popol Wuh takto je prasárna.

Wuh, to vypadá jako čínština:)

S těmi třpytkami to pochopitelně byl jen nápad. Na podobný pokus mi schází ta správná míra exhibicionismu. Nicméně kdybyste se někteří odhodlali, dejte vědět, jak to zapůsobilo.

Colombo píše:
v knihovničce fantasy a sci-fi mám přes 200 knih
On se ale ptal na něco jiného...

O Malazanu se tady už mluvilo, kolem strany 25 a 26. Pokud vás zajímá, jak budou knihy vypadat, až je budou psát automatické generátory textu, vyzkoušejte to. Jinak ne; je to velmi špatné.

Když se bavíme o těch detektivních příbězích, četli jste někdo "Ovce vyšetřují"? Dá se to číst?

ovce vyšetřují mám, rozečetla jsem to asi do půlky, nedočetla. prostě mě to nějak nechytlo.

nicméně, sestra to ve své posedlosti ovcemi přečetla, můžu se jí zeptat na názor.

Uvažoval jsem nad koupí, ale jestli je to skutečně jen pro fanoušky ovcí, nejspíš investuji do něčeho jiného.

Nejsem si jist, zdali v již v tomto tématu padlo jméno Gormenghast. Pokud ne, zmiňuji ho teď. Tradiční fantastická série plná groteskních představ, zvláštního humoru a poetiky; snad všechny postavy tam jsou svým způsobem šílené. Je to jedna z těch knih, kde vlastně na příběhu ani nezáleží, byť je zajímavý - dá se to číst prostě jen pro potěšení z četby. Podobný dojem jsem měl třeba i z Jonathana Strangeho & pana Norrella, ačkoliv tam šlo samozřejmě o úplně jinou atmosféru a úplně jiné prostředky.

můžeš mi nějak víc nablížit ten gormenghast? zní mi to strašně povědomě...

ogooglila jsem to a prohnala dalšími informačními zdroji, a jsem si jistá, že jsem to nečetla ani neviděla... takže odkud to znám?

Léto: a dostal jsi se přes seznam jmen? Jinak nevím, proč tak silná slova. Možná to na tebe bylo moc složité? Dost lidí je tímto odrazeno.

Píše:
On se ale ptal na něco jiného...
to nebyla otázka, to byla jedovatost(povšimni si smajlíku)

Jedovatost by to byla, kdyby tam ten smajlík nebyl. (:-))
I složité věci mohou být napsány tak, aby byly srozumitelné. V tomhle bohužel Erikson pokulhává. Škoda, svět je to zajímavý. (Jak tady někdo dříve napsal "z hlediska RPG skvělé čtení"). Možná. Škoda jen, že se toho nechopil někdo s větším literárním talentem. Nebo možná někdo, kdo nemá v kapse smlouvu na devět dalších dílů. ;-)

mi to připadá srozumitelné dost.. nedokážu si představit větší srozumitelnost. Méně roztříštěný děj? Méně linek? Ale tahle složitost, jak se to pak všechno krásně kříží, jak člověk v třetí knize pochopí, co to mělo znamenat to v první(a pak v 6 zjistí, že to tak uplně pravda není), tohle se mi strašně líbí.
Co konkrétně máte na mysli?

Možná se lišíme v konkrétním pojetí jedovatosti:)
(a do kterého dílu jste se dostali? Protože pak máte odhaleny jen dva střepy ze zrcadla a stěžujete si, že to co vidíte je nesmysl)

Colombo píše:
Jinak nevím, proč tak silná slova. Možná to na tebe bylo moc složité? Dost lidí je tímto odrazeno.
Složité? Ne, četl jsem i obtížnější knihy; problém Malazanu spočívá v tom, že autor upřednostňuje kvantitu před kvalitou a celkově je to prostě špatné. Vyjadřování krkolomné a těžkopádné - občas se málem ani nedá dešifrovat, co se autor pokouší říci. Postavy jsou jednorozměrné papírové kulisy obdařené šílenými jmény, vystřiženými nejspíše z první hry dvanáctiletých hráčů D&D. Popisy působí chabě a naprosto chybí cokoliv, co by upoutalo, zaháčkovalo, donutilo číst dál a starat se o to, jak se budou osudy hrdinů vyvíjet dále.
Říká se, že dobrý spisovatel za každé napsané slovo deset dalších škrtne. Erikson to očividně nedělá; naopak, ten za každé napsané slovo přidá ještě dvě náhodná adjektiva, aby splnil plán - kilogram textu za měsíc. :-)

Sethi píše:
ogooglila jsem to a prohnala dalšími informačními zdroji, a jsem si jistá, že jsem to nečetla ani neviděla... takže odkud to znám?
Nemám ponětí. V lidové slovesnosti se na Gormenghast moc nenaráží, tedy alespoň jsem se s tím nesetkal. V sérii je mnoho zapamatovatelných postav: Koncíř (úžasný antihrdina s analytickým mozkem, kterému nelze nefandit), lord Katafalk Žal, jeho syn Titus (většinu času dítě), dcera Fuchsie, tlustý kuchař Rubiata Bachoř, pan Kříst (v několikadílném seriálu ho hrál tuším Christopher Lee). Pořád nic?
Ještě mě napadlo, že někdo by mohl název hradu používat jako synonymum pro zkostnatělé tradice, jejichž smysl nikdo nechápe; to je totiž jedna z charakteristických vlastností tamní společnosti.

To bude asi ten problém, že když mě nějaká sága nezaujme v prvním díle, že si nekoupím dalších pět dílů, abych se mohl dozvědět, jak to vlastně autor všechno myslel. :-)

Ploché postavy? Co tím konkrétně myslíš? Vyjadřování krokolomné a těžkopádné? Proboha proč? Kde?

Do jaké knihy jsi se dostal? Nebo spíše, do jaké stránky? V jedné kapitole se nedá dát hloubka všem postavám. Na to je celých 10 knih, kdy se o jedné postavě dozvíš zmínkou, pak je to vedlejší postava a nakonec je jedna z hlavních. To se ale nedozvíš, když si přečetl seznam jmen.

Já taky netvrdím, že sem si přečetl zadní stranu obálky nějaké knihy od Martina a netvrdím, že je to ten největší brak, že příběh je o nićem a že Martin vůbec neumí psát.

Heavy_head: to je samozřejmé, ale pak není chyba v té knize, ale ve mne. Kniha může být dobrá, ale já nemám na to ji ocenit. Ať už proto, že mne momentálně zajímají jiné věci, zvykl jsem si na jiný styl, jsem moc líný. Ale tvrdit proto, že kniha je nesmyslný a groteskní brak, který vůbec nemá cenu ani toho papíru, na který je tištěn?

Vidím to podobně.
A znám člověka, který se protrápil, mám ten dojem, až do pátého dílu. Pak to odložil se slovy, že pokud se to do té chvíle nedokázalo zlepšit, nezlepší se to nikdy. :-)

Píše:
a dostal jsi se přes seznam jmen?
Tohle byla jedovatost. :-)

pokud jde o náhodně generované texty, tak na špičce je u mne, při vší úctě k prvním dvou dílům, třetí část Gormenghastu. A na obranu Malazy musím říct, že se autor postupně zlepšuje. Hádám, že na konci 10. dílu by se syndromu "Když tomu rozumim já, tak musí každej" mohl zbavit úplně. Alespoň v to musím doufat, protože v tu chvíli to budu potřebovat.

PS: přečtl 6 dílu a to jenom proto že až na vyprávěcí styl "horečnaté blouznění" je to dost špičková věc.

Píše:
Ale tvrdit proto, že kniha je nesmyslný a groteskní brak, který vůbec nemá cenu ani toho papíru, na který je tištěn?
To přece nikdo netvrdil. To jsou tvoje slova.

Píše:
S těmi třpytkami to pochopitelně byl jen nápad. Na podobný pokus mi schází ta správná míra exhibicionismu. Nicméně kdybyste se někteří odhodlali, dejte vědět, jak to zapůsobilo.
Kdyby se někteří odhodlali, nevím, jestli by pak ještě mohli dát vědět...
Malazská sága zní chvilku dobře, chvilku špatně... Uvidím, možná to zkusím.
Bohužel se na mě taky šklebí seznam povinné četby, takže v tom asi tak vidím svou literární budoucnost. Ale není to špatné. Quo vadis, Obraz Doriana Graye, Navzdory básník zpívá, Mechanický pomeranč...Četli jste?

Heav_head: dokážu být přátelsky jedovatý, zle jedovatý i nevinně jedovatý, pan T by mohl povídat:)

Přečetl jsem první díl. Na třetí pokus.
Plochými postavami myslím všechny, co se v knize vyskytly. Zkrátka jednorozměrné makety, bez hloubky, bez psychologie, bez toho, aby zaujaly. Dokonce si už ani nevzpomenu na jejich jména. Jen si pamatuji, že působila neuvěřitelně genericky.
Dobrý spisovatel dokáže postavu oživit i v několika větách. Ten špatný to nedokáže ani na čtyřech stovkách stran.

Macintoush: Třetí díl Gormenghastu se obvykle k těm prvním dvěma nepřiřazuje; Peake ho psal v době, kdy trpěl pokročilou Parkinsonovou chorobou, kombinovanou snad ještě s něčím. Na smysluplnosti textu se to dosti projevuje, pravda. Nicméně literární kvality tam stále pableskují - tím se liší právě od Eriksona, který je nejen nesmyslný, ale hlavně nudný a nezajímavý až smrt.