Myslím, že to tu funguje, jak má. Na místní radu jsem si přečetla nádraží Perdido. A je vidět, že co člověk, to názor. Knížka se mi líbila, ačkoliv bych ji mezi top nezařadila. Autorova záliba v přebujelých POPISECH NA úkor děje mi chvílemi lezla na nervy. Vlastně ani nevím, proč jsem si koupila pokračování jménem Jizva:-) Ale nejspíš proto, že s autorem sdílíme stejnou absolutní fascinaci městy :-) Nový Krobuzon mi byl rozhodně sympatický. Ostatně jako malá holčička jsem se pravidelně cítila mizerně, když jsme vyjeli za Prahu. Prostě mi chyběly ty vysoké baráky, z otevřeného prostoru jsem měla osypky, to, co jiní lidé označují jako příjemný poklid bez lidí, mi připadalo jako postkatastrofický svět, kdy lidstvo podlehlo nějaké nákaze a husté tmy (kdy jsou údajně nádherně vidět hvězdy) se bojím ještě dneska. A ani ta totalita Nového Krobuzonu není tak hrozná (myslím jako v jiných knihách a vlastně i jiných zemích reálného světa), Vždyť Izák i Lin si žili docela dobře, než se zapletli s úřady... Proto jsem soucítila i s Bellis z Jizvy a chápala jsem její motivy. z čtení Miévilleových knih jsem zatím pochopila, že autor má slabost pro města, zlé ministryně, intriky zdánlivého přítele, popírání tradičních dějových schémat a patrně bere drogy :-)po dlouhé době jsem si přečetla nějakou čistokrevnou fantasy - neomillnerovou - nakažení a musím říct, že je to příjemné sympaticky drsné počteníčko a autorka má jednoznačně zlepšující se tendence (po i tak dobré, leč nevyrovnané, povídkové sbírce), takže na další díl se fakt těším. (už ten nápad, že společenství čarodějů vyvolá epidemii neštovic, aby rejžovalo na léčbě, stojí za to. Zvláště když člověk uváží, že viry mají takovou blbou vlastnost a mutují...:-) Někdo tu psal, že nádraží Perdido patří k nejdepresivnějším knihám, které kdy četl.

Už to tu padlo, já to jen zdůrazním. Skvělá fantasy sága je Malazská Kniha padlých od Eriksona. Je to epické, vtipné, originální (v rámci žánru) a dobře napsané. Provázanost a promyšlenost děje nemá myslím mezi ságami obdoby (i když tam je, pravda, poměrně slabá konkurence). Už vyšlo sedm dílů, někdy v březnu vyjde tuším osmý. Těch prvních několik, co jsem četl v rodném jazyce (jsem líný čekat), bylo i slušně přeložených.Mimo fantasy ság zmíním cokoli od Egana (třeba sbírky povídek jsou skvělé, něco mu visí i volně na netu)a Stephensona (tam raději originál, překlady bývají dost zmršené). Oba píší velmi chytře a mají nápady, jen člověk při jejich čtení nesmí být líný trochu přemýšlet.

Už se vám stalo, že jste si nějakou knížku koupili čistě na základě dobré obálky? Mně se to stává běžně... :-) Naposledy Pán ledové zahrady (agent vybavený moderními technologiemi pátrá na planetě, kde funguje magie, po ztraceném týmu vědců) od J. Grzedowicze. No, a když jsem viděl v pultech nádherně vyvedeného Rozsévače větru od jeho manželky M. L. Kossakowské (fantasy pojednávající o andělech), neodolal jsem ani podruhé. Poláci prostě mají něco do sebe!

heavy_head:hm,já se takhle naposledy nechal zlákat Dhampirem,tj. prvním dílem ságy Vznešený mrtvý od autorského páru Barb&J.C. Hendee.A byl jsem docale spokoken,o čemž svědčí i fakt,že nedočkavě čekám na díl páty,který fantomprint stále slibuje... :-)

Prodejnost knihy dělá ze tří čtvrtin obálka, nebudeme si nic povídat. :-) Dále se v současnosti probírám Netvory a kritiky od Tolkiena (přitažlivá sazba písmen! :-)), nostalgicky listuju Pelcovým novým vydáním ...a bude hůř (má být film?byl?) a dočítám v rauši Simmonsův Olymp. O Trójské válce píše líp než Homér Simpson! :-)

heavy_head:tak mě napadlo spočítat kolik peněz jsem jen letos utratil za knížky,nicméně jsem toho raději brzy nechal.Je asi lepší žít v nevědomosti(v tomhle konkrétním případě).

Majetný, zámožný, nerozumný čtenář - ideál všech nakladatelů. :-) Kdybych měl spočítat všechny knihy, které jsem si kdy koupil... asi bych se nedopočítal. ;-) Za to už by bylo nějaké pěkné autíčko... :-O

Proboha lidi, tohle mi nedělejte... Začala jsem nad tím přemýšlet. I kdyby každá knížka, kterou mám doma stála jen stovku (jako že ne) tak... Proboha, to je peněz... Brrrr. Vy jste mě vyděsili.

Tyna:A proč myslíš,že jsem radši počítat přestal po první poličce?Faktem ale je,že já prostě knihu která se mi líbila mít musím.Je to asi nějáký druh snobismu kombinovaného se sběratelstvím.

K těm obálkám. Už léta si o knížkách hledám info na netu. A kupuju pak na jisto. Jen asi jednou za 20 knih zkusím něco jiného. Nejvíc jsem asi naletěl u C.J.CHERRYH a jejího cyklu CYTEEN - dostal Huga, ale vůbec to není můj šálek čaje a asi brzy poputuje do antiqoše. Stačilo si o tom něco přečíst a nevzal bych ji.
Nejlepší úlovek naproti tomu byla první kniha ságy na jejíž obálce jel muž na koni zasněženou krajinou. Na pozadí hrad u sedla připnutý kulatý štít. To byla trefa.:-)))

Pokud mohu za sebe říci kdy jsem se naposledy spálil při náhodném výběru,tak koupí Acháji,jmenovitě prvního dílu(další jsem raději nečetl).Je vidět,že post se kterým se někdy setkávám,tj. polský autor=záruka kvality,není zdaleka absolutní.Nemám nic proti užívání ostřejších slov tam kde to působí smysluplně.Stejně tak se přenesu přes popis nějákého toho mučení.Nicméně obsah této knihy mě nutí se zamyslet nad povahou autorovou...

Aleš Novotný - Hvězda Kruhu Knížat.Trocha české historie v románové fresce. Dobrá znalost dobových reálií i způsobu myšlení. Minimum rušivých moderních vlivů, i když se autor neubránil úplně.

Knihy nerostou na stromech a nejsou zadarmo, to je jisté. Počítat, kolik jsem za ně v životě utratil, se mi nechce. To bych mohl počítat i to, co jsem utratil za jídlo nebo za oblečení. Jisté je i to, že bez knih, které jsem přečetl, bych nebyl takový, jaký jsem. A to by mi bylo možná líto. Vybírat si knihy podle různých upoutávek nebo recenzí může být taky ošidné. Nemám s tím dobrou zkušenost. Je sice dobré, vědět zhruba, o čem kniha je a být tzv. "navnaděn", ale nic se nevyrovná pocitu, když vezmu v knihkupectví do ruky náhodnou knihu (někdy se řídím i jménem autora ;-)), prolistuju ji a zjistím, že omámeně sahám po peněžence. :-)Jistě, každý autor vkládá do knih, které píše, kus sebe sama. Ale není pravidlem, že když někdo popisuje mučení, je automaticky sadista. I když není až tak důležité o čem píše, ale jak o tom píše... Kdybych to bral z tohoto pohledu, asi bych měl váhat, zda-li bych se chtěl osobně setkat třeba s G.R.R. Martinem - on má těch různých "chuťovek" ve svých knihách více než dost... ;-)

Nechci tě děsit, ale na nějaké to stahování z kůže, opékání zaživa a obyčejný život drancířů během války bys asi měl být připravený. :-)

heavy_head:řekněme to takhle:u G.R.R.Martina jsem měl pocit,že popisy těchto věcí děj nenarušují,tak nějak tam patří.Prostě to většinou nebyli samoúčelné popisy lidské krutosti proklédané diskuzí party dlaždičů!

Souhlas s Lokkenem, já sem u Acháji měl naprosto stejný pocit. V nějakém náhlém pominutí smyslů jsem si koupil i druhý díl a i když je trochu lepší, pořád se mi zdá, že Zemiansky trpí docela vážnou SM úchylkou... A dělá si dobře psaním :) A nejde ani tak o to co, ale jak to píše, přesně jak heavy píše.. :)
A přitom rovna u něj je to jeho vyžívání se v ponižování a ubližování docela škoda, protože psát jako on umí. Njn, co naděláme.

Doufám, že tu není nikdo, kdo nečetl Dunu Franka Herberta? Teď myslím úplně první díl, ne ta na několik způsobů převařovaná pokračování. Je možné, že mladším ročníkům unikl (česky vyšlo 1988). Klenot v záplavě všeho toho, co nás zaplavilo po revoluci. A do mé "top SF ten" se vejde s přehledem.

Četl jsem to, ale je to už tak dávno, že to ani není pravda. Bylo to něco o kořeněných červech, ne? ;-) Mimochodem, včera jsem si na zkoušku koupil Noční hlídku od nějakého toho Rusáka. Doufám, že bude tomu názvu dělat čest.

Já to taky četl už před časem, ale rád se k tomu stále vracím. Ano, je to cosi ekologicky zaměřeného o nesmrtelnosti... Cože, tys ještě nečetl Lukjaněnka? :-O To snad není možné, že někdo takový vůbec může existovat! :-) Radši si přečti ale knihy, než se podívej na ten film, mohlo by tě to odradit (pokuds ho už náhodou neviděl).