Vojtěch: a co je pokročilý standard?

sirien: ještě poznámka k improvizaci ... já třeba nejsem úplně improvizační eso, takže po takovejch improvizacích si zpětně říkám, že je škoda, že jsem tomu trochu času nedal, aby to ... hmm, aby to prostě mělo tu šťávu navíc.
při improvizaci imho jemný vychytávky a drobný věci, který tomu daj tu přidanou hodnotu, prostě většinou nedáš. s tím, že si toho třeba hráči ani nevšimnou ... zahrát dungeon improvizačně dobře jde ... aby v hráčích zůstal pocit, že to bylo skvělé či úžasné, je, řekl bych, nad síly většiny.
a pakpřichází to zvážení, jestli posun: dobré -> snad skvělé stojí za investovaných 20+ hodin času :)

LokiB: Píše se tam počáteční, ne pokročilý.

Mike Mearls tweetnul, že mají roadmapu pro příběhové linie na 10 let dopředu.

Vojtěch: číst umím. a tak se tě ptám, když jsi psal, že počáteční standard jsou 3 vidláci na hráče, co je pak pokročilý standard. čemu na tom není rozumět? :-)

Není žádný definovaný pokročilý standard. Postavy se přidávají z nájemných a vidláků, co normálně nosí kufry a hlídají venku koně atd., jestli je to to, co myslíš.

sirien píše:
Poslední dungeon co sem hrál sem odmáv že na přípravu kašlu a při hře sem si ho po dvou minutách trochy rozmejšlení obecného layoutu cucal za pochodu z prstu... překvapilo mě, jak malej byl rozdíl.
Na druhou stranu na SF detektivku jsi měl s sebou té přípravy docela dost. Justin Alexander měl někde docela dobrou poznámku, že příprava je užitečná jen dokud si připravuješ to co by jsi nedokázal odimprovizovat u stolu. Což pro někoho může být dungeon, pro jiného něco úplně jiného.

LokiB píše:
pakpřichází to zvážení, jestli posun: dobré -> snad skvělé stojí za investovaných 20+ hodin času
To tu přípravu zbytečně démonizuješ. Dungeon na jedno sezení má tak do deseti místností max., spíš míň, a vleze se na jednu A4 i s NPCčky.

Gurney: bych na to mohl ric, ze ten efekt pripravy moc marginalizujes :)
jo, dakazu pripravit dungeon za pul hodiny, resp, dokazu ho i odimprovizovat. jen je mi pak nekdy lito, ze to byl doslovne 550. uchazejici dungeon, kterej jsme s nasi skupinou hralim a tak zatouzim po nejakym, kterej zanecha DOJEM. a pak se muzeme bavit, jestli dojem zanecha, kdyz kouzelnik z poslednich sil na konci liteho boje obrim machnutim hole dobije golema, ktery predtim slozil oba bojovniky a tim zachrani den (tm), nebo neco jineho.logika, prehlednost, propracovanost. a nemyslim tim jen poucky: :jak tam ti zelgove mohou zit, kdyz to nema zdroj vody a jedine vstup do jejich mistnosti je podle vseho stovky let zapecetenej ...
ale to je cely na jinou debatu ... ta puvodni myslenka byla, ze jsem se casto na "oldskool DnD dungeony" tesil, prohlidl si je a precetl modul ... ale hrat ci GMovat, tak jak jsou, by me to moc nebavilo. jestli to nekoho kralovsky bavi, tak mu to preju a nemyslim si o nem nic zleho

Já taky neumím vymýšlet promyšlený dungeony. A tak buď přímo přebírám, nebo se nechám inspirovat vydanými v dřívějších edicích.

Na to jsou výborné právě ty. one-page dungeony, kde hned vidíš o čem to je a jestli se ti to hodí. A pokud ano, obvykle řešíš spíš zasazení do tvé kampaně.

Mimochodem ty Tales from the Yawning portal mi přijdou jako takový docela náhodný výběr. Zvlášt vydávat Against the Giants namísto celé Queen of the Spiders kampaně (tj AtG + 4 navazující moduly), to je z trochu slabšího soudku...

Co se dungeonů týče, odehrál jsem asi 3 moduly, kde šlo vyloženě o crawl:

- Pyramid of Shadows (4E): Jestli mě za něco hráči nenávidí, je to tohle... Nekonečná patra, co místnost, to halda mobů, které tam měly nějakou agendu. Pár prvků jsem svázal s backgroundem postav, některá NPC byli dokonce jejich příbuzní, ale největší úspěch měly moje vlastní věci, co ten dungeon totálně rozbily - vegetariánský upír co je pozval na večeři, obří kobliha pod schody, umrlčí bar á-la Mrtvá nevěsta a možnost pokreslit jednu jinak úplně prázdnou místnost runama, který během boje v ní něco dělaly.

- Tomb of Horrors (4E DM promo verze): Kupodivu měla úspěch, protože aspoň řešení hádanek a pastí nesežralo tolik času jako typický 4E combat. Navíc jsem je nechal kouknout na Birchbark Heroes, takže trochu věděli, do čeho jdou. Taky bylo vtipný, že nechaly sukubu zmánit demilicha polibkem a pak s nim flákly do tý Sphere of Annihilation. Možná je to prostě deathtrap dungeon, ale není úplně bez ducha.

- Dark Pyramid of Sorcerer's Isle (5E): Zrovna jsme rovnejma nohama v tomhle. Trvá to děsně dlouho, většinou se stihne jen 1 combat + nějakej ten průzkum. Místo plánovanejch 4 hodin to zabralo už 10+ a zase, dokud to hraju as-written, lidi jsou dost otrávený. Co místnost, to buď nic nebo combat. Nejníž na žebříčku hráčské oblíbenosti je bludiště s poltergeisty a posuvnými stěnami, nejvýš mnou náhodně vymyšlená místnost plná neškodného vanilkového pudinku (potřeboval jsem je tam zavřít, tak jsem si vymyslel nekonečnou chodbu lemovanou místnostma plnýma různých absurdit).

Podtrženo sečteno, zrovna nejzatracovanější ToH pro moje celkem stabilní hráče dopadla zdaleka nejlíp. Do Tales se kvůli ní zrovna nepohrnu, ani kvůli jiným. Ale když už nic jinýho, zrovna ty crawly jsou fajn víkendovky, takže úplně propadák by to taky být nemusel.

Gurney: však já taky nehateuju přípravu, jen sem měl poznámku k přípravě dungeonů ohledně toho, že mi přijde, že to často lidi trochu přeháněj.

Jinak ano, na SF detektivku sem měl té přípravy hodně, ale obecně sem odpozoroval, že na detektivní příběhy mívám řádově víc přípravy než na nedetektivní - u detektivek jí potřebuju protože se chci vyhnout přehmatům v logice během hry (když něco vymyslim z fleku a pak zjistim, že to nedává smysl vůči nějakému jinému faktu v příběhu - u nedetektivní hry nad tím můžu z většiny mávnout rukou, u detektivní to může hráče hrozně rozhodit a rozbořit plynulost příběhu) plus když hráči po něčem pátrají tak chci mít odpověď na aspoň hlavní věci rovnou na ruce a ne se s ní vymejšlet (zejména protože je takovejch věcí i během jedné session docela hodně).


Loki: Tak jasně, příprava je vždycky individuální a každej se v ní soustředí hlavně na věci, ve kterých cítí že má slabiny při improvizaci - někdo si bude připravovat mrtě mapek, ale enemáky si črtne jen v rychlosti, někdo další se nebude namáhat s mapkama, ale enemáky si rozepíše do detailu. Tak to prostě chodí a je to mimo jiné důvod, proč je takové hrozné peklo přepisovat vlastní příběh tak, aby ho mohl odehrát i někdo jiný, protože při tom musíš myslet na všechno to, co běžně ignoruješ, protože to sám odehráváš jen tak ad hoc z patra.

sirien píše:
na detektivní příběhy mívám řádově víc přípravy než na nedetektivní

Já to mám přesně obráceně. Zimprovizovat detektivku je triviální, prostě stačí stavět na tom, co už se stalo/zjistilo. Hráči sami ovykle položí hromadu otázek, na které stačí postupně odpovídat. Zato zimprovizovat pořádnej dungeon je spousta práce, protože si musíš všechno vymýšlet prakticky bez jakýchkoliv vodítek.

Už sme dřív řešili jinde, že hraju trochu jiný styl detektivek, než Ty. Udělat příběh s vyšetřováním "a crime" taky zvládnu zimprovizovat z patra - příběh s "the crime" vyžaduje trochu víc pečlivosti.

Wizardům se to vážně povedlo! Viděl jsem v DnD různorodé pokusy o alchymistu, ale tento mi přijde nejlepší. Na všech těch pokusech mi pořád něco neštymovalo, ale tady toho bych si zahrál z fleku! Za mě nejlepší alchymista jako povolání, co jsem kdy viděl.

strůjce je imho fajn

Badatel

Badatel je třeba i klasický kouzelník. Doslovný překlad je "řemeslník-umělec". Dle schopností je to prostě výrobce různých předmětů.

Tvůrce

Merlinův Strůjce je dobrej překlad.