Marpenot 1387 II

Pozorování lidských říší, Jaloop, 7.akolyt Druhého Kruhu chrámového komplexu Ilsensine v Oryndollu

Po noci na chrámové půdě se části družiny konečně setkali. Kromě některých lehce podivných momentů to bylo setkání plné vzájemné úcty a ohmatávání měšců. Zbytku bylo rychle vylíčeno, co se půlce družiny přihodilo v Sundabaru – od přátelského přivítání až po Valenův zářný úsměv při odchodu.

Amadeus se ukázal být užitečný (poznámka pro Paxxis – tieflingové jsou vskutku zákeřní), když ho jeden z jeho bývalých kontaktů ve městě varoval, že někdo začal čistit řady špiclů a udavačů – a vystavovat je na odiv. A zařídil setkání s velmi dobrým informátorem.

Amadeus (po novém Zlocvík, po sterém Part) byl trochu zaskočen, zejména když pak padlo jméno Ostražitého meče Sundabaru, Brionna Haskura, který se snaží rozplést záhadu mizejících mladých lidí v posledních měsících.

Následně je dostihnul posel z Haly ostražitosti, kde s nimi chtěl promluvit Sněžný lord, Mraskin Kamenná pěst. Jeho klerici zkoumali prsten, který družina získala a závěr byl jasný - Ajipar žije, a nachází se někde v Druarském lese, přesněji to však nelze určit. Družinu tedy Mraskin požádal, aby Ajipara přivedla, svolení Helma, Pána Sundabaru, k tomu získal.

A na řadě byla konečně návštěva Ostražitého meče, velitele Kamenných štítů, Brionna Haskura. Po rychlém představení a zjištění, že Brionn je trochu zná, je rovněž požádal o pomoc – o únosech již družina věděla, Brionn však doporučil se podívat do stok, kde dle několika svědků mizeli poslední z unešených. Po rozhovoru u Brionna tedy zamířili opět do Trubky, vyhlášeného...ehm...hostince s diskrétní službou, jemuž vládla bývalá milenka Amadea, a kde pracovali poslední oběti, mladé dívky jménem Telia a Sonera. Hanuh dostal vynikající nápad - Elemer by mohl zkusit vyčmuchat oběti, uplynula již nějaká doba, ale šance tu byla. Problém byl jenom v tom, kterou část jejich ošacení použít.....

Stopu sice nakonec ztratili, ale zavedla je až ke vstupu do kanálů, kde dle Brionna skončila i část unešených lidí. Protože vícero nitek se zbíhalo právě sem, volba jasná. Rychlí běžci sestoupili pod ulice Sundabaru.  Páchnoucí prostor stok není místo pro dojemná setkání, ale potkali partu hromotluků, kterou slušně umravnili a po tom, co poslední z nich vysypal všechno co věděl, zakroutil mu Bran krkem (poznámka pro Paxxis - půlobra je nutno vyřídit jako prvního, pokud dojde ke konfliktu).

Měli přepadnout strážnici a několik patrol, následně se sejít na smluveném místě k vyplacení odměny.  Najal si je neznámý muž, a všichni byly označeni písmenem  G. Co všechny zarazilo nejvíce, byla přítomnost trpasličích zbraní v rukou pobudů, značky klanů, který je vyrobil, však byly zničeny. Brionn Haskur se vlastně mimo jiné zmínil i o několika zmizelých zásilkách zbraní a zbrojí, v tom shonu však nikdo informaci nepřisuzoval větší význam.

Neváhali a vydali se na smluvené místo dříve, našli však v záloze čekající zloděje a odporné loktaše.  I tito měli na sobě vypálené značky G. Co G znamenalo, nebylo zatím jisté, ale družina již měla několik teorií. Spletitá cesta skrze stoky je zavedla až k širokému, ale částečně rozpadlému kamennému schodišti do hlubin země.

Opatrně se po něm vydali dolů a ke svému překvapení o mnoho set stop níže skončili na velké písčité pláži obrovského podzemního jezera nebo moře, vedle nich se do výše zvedaly brala a skály přirozeného zálivu s přístavem a otočnými balistami.

Nikde nebylo nikoho vidět, ale dopadající světlo loučí dávalo tušit, že zcela bez obyvatel toto místo nebude. Elen se vydala zkusit sabotovat balistu na menším kamenném ostrůvku a zbytek družiny zamířil k člunům na pláži. Ze skalních chodeb ale vyběhli stráže, které družina rychle vyřídila a jala se prozkoumat, co za tajemství tento přístav ukrývá.

Elen zjistila, že rozhodně tady nejsou sami – na druhé straně jeskyně uviděla menší loď v malém přístavu a v suchém doku stavbu další – společně s desítkami dělníků a pár ozbrojenci.

Zbytek družiny mezitím zajistil část jeskynního komplexu, v jídelně je však přepadla patrola válečníků a vrahů, se kterými měli velké obtíže. S vypětím posledních sil se všichni stáhli, Aranthar dokonce objevil tělo jednoho tyrana (stoupenec Tyra) a obě zmizelé dívky. Polomrtví, ale šťastní, že se jim podařilo uniknout, prchla družina po schodišti zpět do stok. Jako diverzi zapálil při útěku sádlo v kuchyni a tmavý hnusný kouř je kryl při zběsilém úprku.

Ještě než vystoupili na povrch, nechal jsem se hloupě odhalit, takových chyb se musím vyvarovat.

Brionn přijal zprávu o přístavu, lodích a únosech se stoickým klidem a požádal družinu, aby dokončila začatou práci a zítra se vrátila k podzemnímu jezeru Anfarra. Jeho muži zajistí kanály a stoky, terén při jezeře ale neznají.

Družina tedy souhlasila, vrátila se ještě k Nastasyi, která byla ráda za návrat svých dvou děvčat. Již méně rádi byly v Tyrově Chrámu věčné spravedlnosti, kde tělo identifikovali jako bývalého Obránce spravedlnosti, Triandala Kladivouna, který se vydal před mnoha dny na pouť do Llorkhu.

Po zaslouženém odpočinku Rychlí běžci opět vyrazí k jezeru Anfarra.