20d6 jako maximum mě přinde docela nízko... jakože barbar kolem 12té úrovně s vysokou constitution by to mohl celkem bez problémů ustát...

Fritzs - po dopadu na tvrdý povrch se zranění zdvojnásobí, takže maximum pak bude 40d6 a to už je dost i na barbara na 12. úrovni.

Hele odkud máte ten dvojnásobek za dopad na tvrdej povrch?? Co si pamatuju, tak 20k6 bylo obecný maximum pro cokoli smrtícího - počínaje závalem a konče např. pádem do lávy! To jako že beton z 20 metrů je horší než když ti na hlavu spadne hora nebo když spadneš do řeky tekoucího magmatu? hmmm.... to jsou teda věci :)EDIT: Jo aha, už to vidim.. nějaký DSG řeší povrch dopadu. Copak to je?

Rytíř: Lava az 20d6, ale za kolo. Ten limit u padajicich objektu nechapu, stejne jako aplikaci masivniho zraneni jen na utok. Asi se pocita s tim, ze 20d6 zabije kazdyho.

DSG = Dungeoneer´s Survival Guide

K jake to je vubec edici? Vzdyt je to z 86 roku. :)

2 edice, ale nemyslím si že číslo edice je v tomhle případě podstatný.

To asi neni, pokud je tedy mechanika padu stejna, podobne jako dalsi prvky souvisejici se zranenim a hitpointy, ktere uz ale asi stejne nebudou. Nebylo by na skodu to priste uvest, protoze nic jako automaticka kompatibilita mezi edicemi neexistuje.

Jenom ještě doplním, že lidé vlastně spadli z obrovských výšek a přežili, i když jsou to skutečně raritní případy. Současná držitelka rekordu, Vesna Vulovič, přežila pád z výšky 33330 stop v roce 1972, i když byla velmi těžce zraněna. Takže i takovýhle naprosto unikátní případy se můžou stát v reálným životě.
(Pád týhle letušky asi z deseti kilometrů se stal shodou okolností nedaleko od města kde bydlím. Tahle chorvatská letuška k nám ještě čas od času přijíždí na návštěvu. Takže to můžu potvrdit.)

Vannax: A na co dopadla? Už jsem něco podobného slyšel i o několika dalších lidech ale stejně, to už snad musí být nějaká totální chyba tohohle settingu, něco jako že těsně před tím než dopadneš začnou lagovat fyzikální zákony nebo co :)

Muze mi to nekdo prepocitat na déšestky? Tohle se mi nejak nezda. :)

Ač se to na první pohled nezdá, ono je opravdu jedno, jestli dopadnete z šedesáti metrů, nebo z deseti kilometrů. Takže to pravidlo o maximálním zraněním 20d6 má svoji určitou logiku. Vizte: http://fyzweb.cuni.cz/dilna/krouzky/vrhy/res1.htm

RE Gurney: Dopadla do lesa, ale měla kliku, protože hned kousek vedle je rybník...dobře si hodila save vs. death (a taky na ní mocně zapracoval klerik u nás v nemocnici :)

A ještě jeden rekord drží letec N.S.Alkemade, kterej nejenže přežil pád bez padáku z vejšky asi 5,5 km, ale navíc nebyl ani zraněnej.

Ten výpočet skoro odpovídá - parašutisté padají rychlostí asi 200 km/h, když se snaží co nejvíc brzdit pád, a 300 km/h, když se snaží padat co nejrychleji. Možná že by se daly najít přesnější čísla.Petřínská rozhldna nebo Nuselský most prostě dostačujou co do maximální rychlosti, ale občas tato maximální rychlost není dostatečná na smrt - a vezměte si, že občas se v novinách dočtete "Sebevrah skočil z Nuselského mostu a zemřel po třech hodinách v nemocnici."Zato pravidlo o přidání 1k6 za každých šest hrotů mi v porovnání s ostatními přijde dost ošulené - jak dlouhé a jak široké hroty, jak daleko od sebe? Myslím že dopadnout na půlmetrové třípalcové kůly rozmístěné dvacet čísel od sebe je dost nebezpečné bez ohledu na výšku, tři metry nebo třicet, člověk stejně skončí jak jehelníček.

Pravidlo o těch hrotech jsem tam jenom zmínil. Podrobně je rozepsané v pravidlech (kdybyho někdo sháněl). Hrotama jsou myšlený jakýkoli špičatý věci, ať už připravené zabodané zbraně, nebo nějakým způsobem přirozeně vzniklé - suché olámané stromky, apod.

Když už mluvíte o pádech a dopadech, jak byste řešili pád do vody? Tím pádem ve vodopádu je myšlen pád, při kterém okolí (padající voda) klade vyšší odpor, nebo se těch 10d6 vztahuje čistě na pád do vody?Dopad na hladinu dejme tomu ze šedesáti metrů musí být taky pořádná rána, která, řekl bych, ve většině případů bude končit smrtí. Šance na přežití bude ale každopádně větší než při dopadu na pevnou zem. Asi bude dost záležet i na zkušenostech padajícího, jestli se k tomu dopadu vhodně nasměruje... nebo ne?

Osobně, pokud se nebude jednat o bezvládný tělo, tak bych předpokládal, že se postava bude snažit dopadnout nějak rozumně, tedy počítal bych 10d6.Pokud by ale měla postava dopadnout naplocho, nebo by voda nebyla moc hluboká a následoval by ještě náraz na dno počítal bych 20d6. (Pochopitelně všechno jsou to maxima a při menší výšce se to úměrně sníží.)

S vodou jsem slyšel několikrát opakovat rčení, že když letíte víc jak 200 km/h, už se při dopadu chová jako beton. Na druhou stranu, pořád si myslím, že musí být rozdíl dopadnout na beton a vodu, která se pod vámi těsně pod nárazu rozestoupí a přijme vás do své náruče.. :)
Problém s vodou je v tom, že po takový ráně už lidi obvykle nebývají moc schopni plavat, takže sice dopadnete měkčeji, ale zase se můžete utopit.Všechno to řešení povrchu dopadu mi připadá trochu zbytečné. Co jsem slyšel, tak stejně vždycky víc záleží na náhodě než na tom, kam spadnete! Větve stromů bývají obyčejně považovány za nejlepší.. ale taky vás můžou propíchnout, že jo.Nějaký výsadkář spadl do vřesoviště z výšky několika km, protože se mu neotevřel padák. Vymknul si jenom kotník. Jinej prej spadl taky tak, ale na nějakou tvrdou zem. Byl celej polámanej, ale dostal se z toho.
Před pár lety proběhl v našich novinách černohumornej příběh o českym ožralovi, co vypadl při mávání známýmu z okna z 8. patra paneláku. Dopad na trávníček u domu a nebylo mu vůbec nic. Odvezli ho do nemocnice a druhej den propustili, nevěřícně kroutě hlavou, že se podruhý narodil. Šel večer do hospody a prej vůbec nepil, jen se chlubil, co zažil. Vylez přitom na stůl, spadl a zlomil si vaz...Takže, já naprosto chápu, že základní pravidla neřeší kam spadnete. Při pádu je ve hře tolik proměnných, že brát v úvahu jen jednu z mnoha je vlastně naopak spíš na škodu a dává to víc nerealistický výsledky, než si jenom hodit a kouknout, co to s mou postavou na její úrovni momentálně udělalo.

S tou vodou je to zajímavé - stačí pět metrů a můžete si vyrazit dech, při deseti už může občas dojít i na zlomeniny ...ale jsou lidé, kteří pravidelně a opakovaně skáčou do přicházejích vln ze sedmdesáti metrů a pokud se fakt do té vlny trefí, tak se jim nic nestane - když se netrefí, obvykle narazí na dno.Takže zrovna u vody by měl rozsah zranění dost záviset na schopnosti a začínat nulou.Na druhou stranu - při jaké příležitosti řešíte pády? Když je někdo smeten do propasti, buď se zachytí na visícím kořeni, nebo dopadne do rorvodněné řeky jako Aragorn, a při pádech z vysokých domů přicházejí na scénu plachty aut a altánků. Všechny ostatní případy jsou střihnuté před dopadem, protože je jasné, jak dotyčný skončí.Takže jestliže někdo uklouzne při šplhání, podle mě by měl dostat možnost se zachytit (a ta možnost bude téměř automatická). Jstliže někdo spadne z draka, tak ho chytí nějaký jiný pták nebo něco takového - a pokud ne (a nemá pod sebou moře a poblíž loď, tak prostě dát postavě sbohem a šáteček. Čekat na to, zda si hodím hodně nebo málo při pádu a podle toho si budu nebo nebudu nahazovat novou postavu mi přijde zbytečné zdržování - nebo vhodné opravdu pro ty, kteí raději skočí z okna než by se zdržovali chůzí po schodech.

V high-level a epickych hrach bych klidne nahazoval, tam nevidim problem. Pokud by tedy postavy (takove, ktere si dokazi osedlat draky) shodou okolnosti nemely permanentni Feather Fall nebo podobne serepeticky. :P

To je asi na každém, já pravidelně používám smrt postavy náhodným pádem z výšky jako pitomý konec. Na druhou stranu nejhorší pád který jsem řešil bylo rozjeté auto dvacet metrů do rozvodněné řeky.

Rytíř: z výšky přibližně 72m už jedno, jestli dopadneš na beton nebo vodní hladinu. Utrpěná zranení jsou smrtelná. Jestli oběť ještě chvíli žije a v konečném důsledku se utopí je asi jedno. Jen na okraj, podívejte se ze sedmi metrů dolů, třeba na skokanské věži v bazénu v Podolí (možná je jen 5ti metrová). Určitě se vám nebude chtít skákat. Ze sedmdesáti metrů pochybuju, že se někdo "trefí do vln", to je asi dost náhoda.

Lotrando, kdyby to bylo jendo, těžko bych o takových lidech viděl dokument, ve kterém jsou ty skoky nafilmované.Je to podobné jako když si jinde na nohy uvážou liánu a skočí z věže tak, aby se hlavou dotkli země. Někdy neodhadnou délku nebo liána praskne, takže sem tam si někdo něco zlomí nebo zemře, ale stále se nade dost těch, kteří začali v sedmi letech na deseti metrech, skáčou každý rok a ve čtyřiceti skáčou ze čtyřiceti metrů - a žijou.Kromě toho když na beton je lepší dopadnout naplacato, to máš o něco větší šanci (tedy z nižší výšky), zatímco do vody je lepší padnout svisle, pokud je dost hluboká. Když to zkusíš obráceně, dopadneš v obou případech špatně.A s "trefením do vln" je to asi stejná náhoda jako s délkou liány - netrefíš se a zlomíš si ruce, třeba. Nebo máš smůlu a zlomíš si vaz. Nebo je holt vody víc a i když se netrefíš, nic se ti nestane.To že já bych neskočil ani z pěti metrů je věc úplně jiná - nejsem člen kmene a nezávisí na tom můj úspěch u dívek. Kdyby byly skoky něco jako maturita a vlastní auto dohromady, tak taky skočím (: )

Jerson: sedmdesátiletí skáčou ze sedmdesáti metrů? Nebo skáčou z těch 40 metrů max? Mě to přijde, že se tu dost zobecňuje a čísla se tak nějak zvětšují pro větší efekt. Jestli skáčou ze 40 metrů, věřím že to odnesou jen zlomeninou, při větší smůle ztratí vědomí a utopí se. Na těch sedmdesát fakt nevěřím, snad kdyby skákali z nějakého konkrétního, geograficky známého místa, jehož výška je ověřitelná. Já jednou skákal v rámci plaveckého výcviku na VŠ z těch pěti metrů, a opakovat si to nebudu :)

Lotrando, to nevím, ale jen ti nejstarší mají právo skákat z největší výšky. Čtyřicet metrů je maximální výška bambusové věže, kterou jsou schopni (nebo ochotni) postavit - i tak je to docela dost.Jinak u těch skoků do vody mi přišlo, že výška je spíše podhodnocená, letěl dolů asi čtyři sekundy. Zkusím najít nějaké informace.

ja se priznam ze jsem videl na Eurosportu nejaky zavody ve skoku ze skaly do pribojovych vln. normalni hloubka byla 5m a s vlnou mnohem vic. ale vejsku si nepamatuji ale urcite to nebylo 70m. dle me to bylo asi 40. a ty indose jsem videl videl. kazdej si upletl lijanu( sam) a brali to jako zkouzku dospelosti. mam za to ze to bylo na pocest kondora...jejich postvatnyho ptaka. a tam si pamatuji 40m.
Lotrando: ja v pohode skacu z 8m do vody. takze podolska vez(5m) mi nedela problem. :-)

Jen tak mimochodem, po dlouhých letech k tomuhle tématu - někde jsem četl, že "správně podle Gygaxe" je ta "rozšířená"/"kumulativní" verze zranění za pád, ale pak se to v rámci AD&D nějak ztratilo "v překladu" a od té doby se o tom vedly diskuze na mmoho desítek stran.

Což nic moc nemění na to, že smrti pádem z výšky jsou pro potřeby RPG poněkud antiklimatické...

Gurney: To vykládej Imperátorovi

ve Voidu můžeš padat třeba z druhé galaxie a přežiješ :)...sice tím vyhubíš všechny dinosaury, ale ty přežiješ :)

Ale co když jsi sám dinosaur?

Teorie voidovského paradoxu