Argonantus: ad 1) Ale jen se nestyď, příběhy (resp. drby) z hraní patří k tomu nejzajímavějšímu, co se člověk v komunitních diskusích dozví. Tedy, ne že by mne nebavily ty hrozně nóbl a hóch diskuse o ontogenezi jsoucna, ale občas si rád dáchnu při něčem méně náročném. :-)
ad strach z railoradu - ano, file jsem dostal... a vsuktu byl velmi vydatný a značně zdařilý (i když někdy jsem se pro neznalost nebo jen nepřímou znalost některých probíraných děl ne vždy zcela chytal). S tím příběhem vidím i ten problém, že při pohledu zpět, je každý příběh čistě lineární (tedy rail-road). A nedivil bych se, kdyby někteří autoři takhle programově psali, věděli k čemu chtějí dojít a vlastně nějakou dekonstrukcí cíle se dobrali k počátku, což u RPG pochopitelně není možné, resp. za určitých okolností (ala Memento) by se to dalo navodit, ale tím by se ten problém stejně nějak převrátil.
ad zlomové okamžiky dějin - no tak vzhledem k tomu, že nějaký "konflikt" - rozpor, nejasnost je pro RPG klíčová mne to ani nepřekvapuje. A pokud nehraješ RPG za celé národy (což se teda taky dá) nebo mýtické hrdiny tak nezbývá než aby pomocí drobných zrnek písku rozpohybovali lavinu. Tomu docela rozumím. Jestli se můžu zeptat? Jaké dějiné okamžiky tedy hraješ? Nebo jsi hrál?
ad komunity - no tady bych možná argumentoval, že stát mimo jakékoliv komunity je velmi obtížné, až zhola nemožné a už samotný fakt, že se tady o tom teď bavíme by se dal brát jako arugment na podporu tohoto tvrzení. Nicméně souhlasím, valná většina hráčů žije spokojeně svůj život v rámci své malé herní komunity (herní skupiny) a nemá potřeba se aktivněji angažovat třeba na netu. Zdráhám se ale uvěřit tomu, že by je trendy zcela míjely, spíš si myslím, že k nim proniknou později. Protože pravděpodobně mají známého, který má známého, který už v komunitě je. A tak možná pozdě, zprostředkovaně a se slušným efektem tiché pošty se i určité nové pohledy na RPG šíří. Nejde přitom příliš o to, co je vidět.
Spíš mne ale napadá jiná otázka, a tou je, co hráči, kteří se v těch větších komunitách účastní, vlastně sledují. Myslím si, že to "hlásání RPG jako evangelia" bude spíš podružné. Viděl bych to na kombinaci zvědavosti, poměřování sil (vlastních kvalit), určitý sociální instinkt (stejný ke stejnému) a jistě i řadu dalších faktorů.