Mě tam trochu chybí rozlišení přístupu ke klasiským hrám s obsahem (stuff) od přístupu k hrám téměř bez pravidel. Ještě jiný přístup je u SRP, ale ty už jsi vydělil zvlášť.
Mám na mysli to, že v DnD, když postava sešle kouzlo nebo použije dovednosti či bojový manévr, tak je podle pravidel velmi dobře jasné, co se děje jak v herním světě tak v pravidlových mechanismech.
Opačným případem jsou hry jako Bank nebo Wushu, kde postavy můžou dělat, co hráče napadne a pravidla spíš jen pomáhají kočírovat příběh nebo tempo boje.
Hry jako Window neno FATE pak můžou stát mezi nebo se přiklonit na jednu stranu podle způsobu použití. Dají se použít jako volné nebo jako framework pro pravidla klasického typu.
S těmi volnými hrami (FRPG?) mi nějak scházejí praktické zkušenosti, ale myslím, že přístup ke hraní je výrazně jiný, než u klasických her.