Zajímavé.
Sice mi přijdou Přístupy Vypravěče trochu moc jako hra pro hru, ale jako teoretický experiment to je podnět k zamyšlení. Používání v praxi ... dokážete si to představit, používat to při hře?
Jako napadla mě u toho Jersonova touha po větším svázání GMa, aby nemohl samovolně a zlovolně družině škodit. Pro takovýto účel tam jistě potenciál pro další rozvedení je.

Tohle byl za mě vždycky jeden z Robových "víc alternativních" nápadů a přístupů. A popravdě mi přijde hodně FAE specifickej - ve FAE si jeho použití dokážu představit o dost víc a/nebo o dost víc doslovně než mimo FAE (a to včetně Fate Core - a nejde jen o Přístupy vs. Dovednosti ale o celou FAE filosofii odlehčenosti, důrazu na hlavní prvky (aspekty, přístupy...) a upozadění zbytku).

Když sem to poprvé četl a pak překládal, tak jsem viděl použití hodně v roli red-flagů a DM "mechanickejch poznámek" - jak chci aby tahle hra vyznívala a kde má mít důraz (vyšší náročnosti, větší hrozby). Např pro akčňák si nastatuju přístupy typu "střelba a násilí +3, Taktika a promyšlenost +2, Vychytralost +1", zatimco pro nějakou špionážku bych to nastatoval přesně naopak - to mi pak bude neustále připomínat, jak má opozice jednat a kde má být herní důraz a zároveň to bude fungovat jako nějakej defualt obtížností / hrozeb, takže v akčňáku sice může přijít nějakej ten podraz, ale i když bude výraznej tak to bude takový to "haha, já sem ve skutečnosti celou dobu na druhý straně...", co sice zhorší situaci nebo překazí nějakou akci, ale v důsledku se z toho hrdinové nakonec stejně prostřílej, zatímco ve špionážce bude násilí občas přítomný a možná někdo sem tam umře, ale skutečný nebezpečí bude ve zradách a podrazech a tyto budou těžký na odhalení a protivníci v nich budou fakt dobrý atd. Ale opět - to je něco co má systémovou návaznost a v tom FAE si to dokážu představit fungovat víc a o dost snáz, než jinde.

EDIT: což kinda dává smysl, když ten blog je implicitně zjevně vztaženej k FAE, že jo.