Kultura

Gurney
18.9.2015 11:34
Hledám hráče/hledám vypravěče!
Protože naše komunitní sekce je momentálně v poněkud neutěšeném stavu a relativně často se tu objevují příspěvky typu hledám skupinu/hráče/vypravěče, tady je na to speciální diskuze. Nezapomeňte napsat koho hledáte (hráče, vypravěče, popřípadě v jakém množství), co a kde chcete hrát (místo/město, případně online, ať už přes Google Hangouts, Roll20, Fantasy Grounds nebo post-by-post) a nějaký kontakt na sebe (pokud nechcete dáva mail, pak se stačí registrovat zde na d20 a ostatní registrovaní uživatelé vám následně můžou posílat zprávy).

Zároveň sem budu přepostovávat "hledám ..." vzkazy, co se objeví v jiných diskuzích.
23.5.2019 15:34 - MirTur
Honzuvtata píše:
Čau, rád bych se připojil ke skupině na hraní D&d 5e

Nazdar. Ve středy tu ve třech skupinách pořádáme otevřené hraní (mrkni na Otevřené hraní D&D 5e v Brně). Hraje se Dungeon of the mad mage, není problém se připojit do rozjeté hry.
23.5.2019 17:52 -
Hledám nové otroky do svého království, značka - Masochisté, sadisté a milovníci černého humoru vítáni. ???? Už vás nebaví vysedávat po večerech samotné u PC a toužíte po nevšedních zážitcích? V našem světě inspirovaném Sapkowskim, Gemellem a Žambochem se bezpochyby snadno najdete a uspokojíte zde své nejtajnější sny. Hrajeme IRL v čajovně, u ohně a občas i online. Pravidla bereme pouze jako pomocnou berličku a dějství tvoří sami hráči.

Co jsme? : Skupina s PJ
Co hledám? : Hráče 18+
Kde? : Praha
Kdy? : Pátek od 17:00 (případně dle domluvy mezi hráči)
Kontakt : dantedmc@seznam.cz
2.6.2019 22:59 - Toretan
Hledám skupinu. Roll20

Zdravím, je mi 26 let a mám zkušenosti s DRD / D&D5e a světy s vlastními pravidly. Celkově mám nahráno 8 příběhů s různými postavami (několik let - osobní hraní, textová forma, Roll20). Hledám skupinu, která je v hraní pokročilá, ucelená, bez blbců, věnující se RP, bez zbytečného vtěsnávání OC a hádek. Skupinu, která neřeší 5 hodin emoce jednotlivců, jako na terapii při rozhodování o tom, kam se budou budoucí kroky skupiny ubírat. Rovněž hledám PJe, jehož svět bude rozmanitý, pestrý a bez střelných zbraní typu křesadlovky a podobných nesmyslů.

Jsem ukázněný a schopný hráč, který nehodlá ztrácet dny hraní se skupinou, která spíše potřebuje vyslechnout, než hrát DrD. Uvědomuji si, že hra má bavit nejen hráče, ale i PJe a pro méně komplikací je nezbytné držet skupinu ucelenou a pohromadě.

Kdo jsem: Hráč - 26 let, praxe několik let
Koho hledám: PJe, případně celou skupinu. Upřednostňuji začínající příběh. Rád začínám, jako totální nuzák od bláta s klacíkem v ruce. Věk 18+, ale čím starší, tím lépe.
Koho nehledám:Emocionálně vytřesené jedince, kteří mají tendenci rozebírat hodiny své emoce, pocity, tužby a neuznávají černý humor. Nehledám hádavce, paličáky a hysterky. Pokud se ve tvém příběhu stává, že skupina demokraticky hlasuje, kterým směrem půjde, 1 je proti zbytku, postaví si pak hlavu a nic a to včetně vstřícných kroků PJe ho nepřesvědčí a kazí tím hru celé skupině, nepiš mi. S takovým člověkem hrát nechci.
Termíny kdy mohu hrát: Jakákoliv 1 noc v týdnu
Kde hrát: Roll20 - případně jiný, podobný systém.
KONTAKT: andargerdoriney@seznam.cz / 606223032 - Následná domluva - TS / DC - jiné programy není problém...

Na ukázku posílám Backstory mojí poslední postavy. Postava byla zlého přesvědčení, ale každá z mých postav byla prozatím odlišná.
_______________________
„Dobrá tedy, chceš vědět, kdo jsem a proč ti tak ubližuji? Je pravda, že v pravé poledne je v Aldidanu nesnesitelné vedro, tak proč si v tvém domě neudělat pohodlí předtím, než tě začnu trýznivě mučit a nepromluvit si. Povyprávím ti tedy svůj příběh a ty na oplátku nebudeš vyřvávat, jako když jsem tě svazoval. Platí? “
Toretan na pokývnutí vyndal roubík své oběti z úst, nalil si do poháru trochu bylinného čaje, napil se a posadil se opačně na židli před svoji novou hračku.
„Začalo to v tomhle městě. Narodil jsem se dvěma na místní poměry bohatým rodičům. Můj otec vlastnil pajz u přístavu a i přes nízké ceny to slušně sypalo. S jídlem a pitím jsme nemuseli šetřit tak, jako většina. Moje matka se starala o dokumenty a administrativu města. Měli jsme tedy slušné zázemí i postavení. Rodiče byly i přes to spořivý. Otec pravidelně každý měsíc nadbytečný zisk měnil v Grand Bazaru na drahé kovy. Lépe se uskladňovaly. Když mi bylo 15 let, měl jsem i dívku. Kočka s tím nejroztomilejším výrazem v jejím věku. Když jí místní viděli procházet, oči jim na ní zůstávali viset, jako kdyby viděli z nebe padat draka. Byla úchvatná. Jako dítě lpěli moji rodiče na tom, abych byl vzdělán. Nerozuměl jsem tomu proč se mám vzdělávat, když naše rasa ani nemá magický potenciál, ale když mě poslali k místnímu alchymistovi do učení, změnil jsem názor. Začali mě fascinovat jedy. Jejich možnosti jsou velkolepé. Není nad to někomu něco nenápadně nasypat do pití, následně sedět u stolu při večeři a pozorovat, jak se začíná dusit, následně padne xichtem do nějaké bezvýznamné mrvy, ošplíchne děvečku bohatších poměrů kejdou ze své misky, ta se dívá pohledem, probůh ty jsi mi ušpinil mé překrásné šaty, ostatní se začínají zvedat a panikaří, někteří si zoufale cpou prsty do krku a snaží se vyvrátit, co si nacpali do svých bezedných chřtánů a přitom stačí jen sedět, tvářit se překvapeně a předstírat, že nemáš nejmenší tušení o tom, co se to právě přihodilo. “
„Jednoho večera když jsem seděl ve svém pokoji a dočítal si knihu o jedech již asi po desáté, uvědomil jsem si, že nechci zbytek života trávit tím, že budu číst knihy, v dospělosti dělat stále dokola to o čem jsem četl a pak zemřít stářím. Cítil jsem v sobě větší ambice. Cítil jsem hluboko v sobě, sílu, která mnou prostupovala, a uvědomil jsem si, že nás, inteligentní bytosti svazuje v postupu na vrchol soubor pravidel, který dodržují téměř všichni i přes to, že jim to nabízí jen relativní bezpečí. Chvíli jsem nad tím přemýšlel a uvědomil si, že vlastně žádné zákony neexistují. Je to jen výmysl někoho kdo chce kontrolovat bytosti, které nechtějí jednat podle stejných vzorců. Uvědomil jsem si, že tak jednáme všichni bez výjimky. Ráno vstaneme, vysereme se, děláme to, co se od nás čeká, jdeme spát a tak stále dokola s vidinou pár dní v měsíci, kdy můžeme svojí denní rutinu vyměnit za trochu času, který prohýříme tak, abychom co nejvíce vytěsnili z hlavy myšlenku na to, že žijeme v kolečku. Z šuplete mého stolku jsem vytáhl nožík, který mi otec věnoval k desátému roku mého života. Můj otec byl v té době zrovna pro peníze do pajzlu a doma byla jen matka. Začal jsem do stolu ťukat prstem a zároveň jsem do něj dloubal nožem. Tento zvuk pochopitelně přilákal moji matku. Co to děláš? Zeptala se. Nevěnoval jsem jí ani vteřinku pozornosti a dále pokračoval v dloubání do stolu bez jakékoliv změny v tváři. Po několika dalších stupidních otázkách od: Myslíš, že je to normální, chceš ten stůl zničit, myslíš si, že peníze rostou na stromě jí to přeci jen nedalo a přišla blíž. Hbitě jsem ji uchopil za hlavu a bodl jí nůž do oka tak hluboko, že jsem cítil, jak prorážím celé oko až do mozku. Přiznám se, že jsem tehdy ještě neměl moc zkušeností s anatomií a nůž jsem z ní vytáhnul až na podruhé. Jelikož jsem věděl, že se můj laskavý otec vrátí každou chvíli, postavil jsem se do kouta za dveřmi a čekal. Ten hajzl si toho večera jistě musel dát pivo, protože mu to docela trvalo, než se vrátil. Hned jak přišel dveřmi, vrhl jsem se na něj jako zvíře a podřezal mu krk. Toho večera jsem pobral vše, co mělo v domě hodnotu a že toho nebylo málo. Moje první kroky směřovali rovnou k alchymistovi. Věděl jsem, že ten starý ostrovan má problémy se spánkem a že když večer usne, neprobudí jej ani lesní roh. Svůj hluboký spánek navíc každý večer jakožto správný hypochondr podporoval medovinou a čaji na spaní. A jelikož je v Aldidanu neustále vedro, měl pochopitelně otevřená okna. Neváhal jsem, skočil dovnitř, došel k jeho loži a podřezal jej. Následně jsem pobral flakony se všemi jedy, které měl. Pro mé další plány byly zcela nezbytné. Zejména Abuiil, který dokáže oběť paralyzovat. Od alchymisty jsem vyrazil rovnou ke své přítelkyni. Chystali se zrovna dělat večeři, jelikož se vraceli později z práce. Po zaklepání jsem se smutným výrazem matce mojí přítelkyně sdělil, že se naši doma hádají kvůli penězům a zdali bych nemohl noc přečkat u nich. S úsměvem mě přijala a jako vděčný a slušný Khajiiteu jsem se nabídl, zdali jim mohu na oplátku alespoň pomoci s přípravou večeře. Jelikož mě nikdo ani náznakem nepovažoval za hrozbu, nebo ohrožení, přišla příležitost, kdy se nikdo nedíval a já nalil do té sračky, co smrděla, jako vyvařené rybí hlavy Abuiil. Před večeří jsem se omluvil, že si ještě potřebuji odskočit a když jsem se po několika minutách vrátil, váleli se již v paralýze všichni pod stolem. Neváhal jsem ani vteřinu, stáhl si kalhoty a začal se před zraky paralyzovaných rodičů ukájet na jejich dcerce. Těsně před vyvrcholením jsem ho vytáhl a zcákal její matku. Bylo to velkolepé. Ani se neušklíbla. Poté co bylo moje dílo dokonáno, podřízl jsem jim hrdla, prošel jejich dům a pobral jejich skromné finance a cennější majetek a vyrazil k přístavu. V té době byl svět ještě v podstatě klidný a sehnat loď, která by plula s rozbřeskem do Azgadu netrvalo ani pár minut.“
„Když jsem dorazil do Azgadu, našel jsem si na pár nocí nocleh a začal se seznamovat s městem Westshild. Po pár dnech jsem narazil na knajpu, ve které se scházela ta nejhorší sebranka města. Většinou tam sedávali ti stejní ochlasti. Temný elf, který neznal slušného slova, několik stupidních trpaslíků, kteří dokola omílali to samé, o chlupatých trpaslicích pivu a kartách, jeden nobeshan, který se neustále chvástal tím, za jak dobré peníze pořídil jakousi barabiznu a pár obyčejných mužů, které běžně mohl člověk v knajpě nevalné pověsti potkat. I přes to, že se mi tohle prostředí hnusilo, bylo to vhodné místo pro nalezení skupiny hloupých a naivních dobrodruhů, kteří by mohli být pod vidinou nemalé kořisti vhodným nástrojem pro její získání. “
„Při flákání v přístavu jsem zaslechl, že se pravidelně vozí nemalá zásoba zlata z Azgadu na sluneční ostrovy. Termín se blížil a já věděl, jaká to bude loď. Potřeboval jsem jen sehnat dostatek lidí a dostat je na tu loď. “
„Všechno mi hrálo do karet. Hned dalšího dne se v hospodě ukázala sebranka, jakou jsem potřebovat. 2 úplně blbý válečníci, 2 kouzelníci, jeden bard a jeden pokoutný lapka. Věděl jsem, že mám-li se dostatečně obohatit, musím jednat. Poté co si objednali již druhé pivo a vznikla mezi nimi chvilka, kdy by se o ničem nebavili, přistoupil jsem k jejich stol a pravil. Promiňte přátelé, jmenuji se Arigon a vím o způsobu, jak získat nemalé množství peněz a zlata. Každý z vás by si přišel na jmění v hodnotě několika stovek solarů. Zprvu jsem se nesetkal s velkým úspěchem. Válečníci na mě začali pokřikovat, že mi utrhají končetiny a nacpou mi je do různých otvorů a ti magičtí šarlatáni začali zpochybňovat vše co je nelegální ještě předtím, než sem jim stačil vůbec říci, co mám na srdci. Zastal se mě však lapka s tím, že možná mám něco, co by si měli alespoň poslechnout. Bard se nevyjadřoval. Hrál na jakýsi nástroj melodii, která mi drásala uši natolik, že jsem měl chuť jej na místě zabít. Poté co souhlasili s tím, že jim mohu říci, jakým způsobem by se dalo vydělat si, Začal jsem jim pomalu a jasně vysvětlovat co se má stát. Snažil jsem se netlačit na pilu a jen pomaličku našlapoval a naznačoval. Řekl jsem jim i několik lží. Všichni mi však věřili. Nezpochybňovali to, jelikož nikdo by nečekal, že si dovolí tak lišácky lhát malé kotě dvěma válečníkům. Řekl jsem jim, že loď, která bude převážet zlato je loď císařských, kteří financují válku dvou znepřátelených rodů v zámoří. A že jejich válka spočívá zejména ve vypalování a pustošení vesnic plných nevinných. Tím, že bychom jim sebrali zlato, bychom nejen pomohli chudým a bezmocným, ale i bychom si přišli na slušný peníz. Rovněž jsem jim řekl, že jim nechám dostatek prostoru na rozmyšlenou a že je stejně nejisté, zdali by se mi povedlo je vůbec na loď dostat. Po konverzaci jsem jim řekl, že budou-li chtít se této operace účastnit, že budu ještě v následujících dvou dnech v této knajpě a že mě zde mohou zastihnout. Po dvou dnech se dovalili v čele s válečníky, kteří na mě hned mávli při vstupu, abych naklusal. Tak kladné reakce jsem nečekal. Mluvili o tom téměř, jako o jejich vlastním nápadu. Byly z té myšlenky až natěšení a bylo zcela evidentní, že ten plán berou za svůj. Stačilo tedy už jen jediné. Přemluvit je, aby byly těsně před vyplutím lodě připravení v přístavu. Obratem jsem ještě koupil 10 lahví dobrého rumu, do 9 nalil Abuiil a označil je žlutou tečkou z vosku. Tu bez jedu jsem označil oranžovou tečkou “
„V den vyplutí se celá sebranka blbců sešla v přístavu. Loď vyplouvala s rozedněním tak ještě za roušky tmy jsme došli k lodi a já začal vyjednávat s kapitánem, zdali nás mohou vzít na palubu. Nepomohlo ani tvrzení, že máme ve Westshieldu problém a právě proto potřebujeme loď, která odplouvá jako první. Byl striktní a nesmlouvavý, ale stejně jako u všech nakonec převládla chamtivost. Za 12 solarů byl ochoten nás vzít s tím, že nás nebude krmit ani se o nás starat. Souhlasil jsem a dal mu 12 solarů, což byly veškeré moje úspory. Byly jsme upozornění, že když se jen přiblížíme k vstupu do podpalubí, hodí nás bez milosti rybám. Posádce jsem sdělil, že po přeplutí úseku s šarkány musí zaútočit a popravit jich co nejvíce. Vhodná se na to jevila noc, jelikož nás po té době již nepovažovali za hrozbu. Původně jsem zamýšlel, že otrávím sudy s vodou, ale nechtěl jsem, aby mě skupina podezírala, až budu trávit je. Té noci jsme vzali mnoho životů. Začal jsem podřezáváním spících na palubě, druhý lapka se postaral o hlídkující a kouzelníci pomocí magie zajistili, aby v podpalubí byly všichni jako zamrzlý v čase. Zkrátka se to den před doplutím na sluneční ostrovy povedlo. Obrovskou výhodou bylo i to, že na lodi se nacházel malý člun. Přemluvil jsem skupinu, abychom s lodí připluli k pevnině dále od města a člunem svozili zlato na pláž, kde zatím budou válečníci hlídat. Oni se úkolu zhostili s radostí, jelikož nemuseli nic dělat a jen sledovali, jak se jim vozí zlato. Byly to pošetilci. Mysleli si, že to dokázali sami a už spřádali plány na to, jak zjistit jaká další loď poveze zlato. Nechal jsem ty dvě chytré hlavičky uvažovat. Každá myšlenka, která zaplňovala jejich malou mysl, je znavovala tak, že přestávali být podezíravý. Po několika hodinách pendlování s člunem mezi pevninou a lodí a soustavným nošením, taháním, nakládáním a vykládáním jsme byli na pláži. Válečníci měli pochopitelně již narvané kapsy a pytle, ale byl to velmi příhodný okamžik na poslední maličkost. Přátelé, vyšlo nám to! Nezažil jsem příhodnějšího okamžiku pro přípitek a začal jsem z batohu tahat láhve s rumem. Sobě jsem nechal tu s oranžovým označením, otevřel ji, zvedl ji nad hlavu a zvolal. Na ty nejchytřejší válečníky, kouzelníky a hrdiny všech dob a pořádně jsem se napil. Jeden z kouzelníků sice chvilku nechápavě sledoval žlutou tečku s voskem, ale když viděl, jak jeho kolegové v poklidu začali lemtat, rozhodl se, že přeci jen trochu ochutná. Pánové, můžete na sebe býti hrdí. Nejen, že jste získaly velké jmění, ale pomohli jste velkému množství osob, které by přišli o své životy. Válečníci se na sebe podívali a již bylo zřejmé, že není vše v pořádku. Postupně se všichni složili k zemi a bylo zřejmé, že teprve nyní začne ten pravý problém. Já idiot nevzal lopatu. “
„Nebudu to dále protahovat. Zbytek noci jsem strávil tím, že jsem zahrabával mrtvoly do písku a zlato přemisťoval zhruba půl kilometru daleko, aby až někdo najde loď a bude slídit kolem, nezjistil, že u mrtvol je docela slušná kopička zlata. Poslední várku jsem již nenesl do skrýše pod palmou, ale vyrazil jsem rovnou do Aldidanu. Aby mě nikdo nepoznal, zahodil sem většinu oblečení a hned na začátku Aldidanu jsem s jedním vandrákem vyměnil za pár mincí jeho vandrácké hadry a ukryl se tady na kraji městských hradeb v keři před tvým domem. 2 dny jsem pozoroval, kde bydlí kolik lidí, a zjistil jsem, že ty tu bydlíš sám. “
Toretan vstal ze židle, došel k oběti, nasadil mu roubík a znovu se došel posadit.
„Proto jsem vlezl do tvého domu. Původně jsem měl v plánu, že ti postupně odřežu oční víčka, jazyk, prsty a zkrátka tě utrápím k smrti, ale jelikož si celou dobu neprotestoval, možná tě ušetřím zbytečných muk a jednoduše tě zabiju. Vezmu si tvé oblečení, vyberu si vhodné jméno pro svoji novou identitu, směním postupně zlato v Grand Bazaru za to nejlepší vybavení, které si budu moci dovolit a začnu putovat na sever do hor. Rád bych navštívil Elfí ostrovy. Sice tam nesmí nikdo, kdo není elf, ale kdo ví… Možná se jednou dokážu přestrojit i za elfa. Nicméně nyní mě čeká několik náročných dní. Budu sem muset postupně nanosit všechno zlato, Ty ingoty, které jsou označeny, budu muset pravděpodobně zbavit značek před jejich prodejem a zároveň musím být opatrný, aby mě nikdo nepoznal, nepodezíral a nepotkal mě na místě, kde je všechno to zlato ukryté. Před tím, než tě zabiju, mohl bys mi ještě pomoci s volbou nového jména. Co říkáš na Dorgrena? Nebo snad Dorien? Ne? Tak co Lukrecius? Lukrecius se ti líbí? Dobrá tedy. Rozluč se se svým životem. “

Toretan vstal, došel ke své oběti, vytáhl nůž a bodl mu jej do krku.
„Je čas vyrazit nakupovat. Až budu mít vše potřebné, nebude již majetek něčím, proč budu muset hledat další skupinu. Abych se ale nenudil, nebylo by od věci nějakou skupinu najít a přidat se k ní. Pozabíjet je mohu kdykoliv. Možná narazím na sebranku, která najde ztracené město, ve kterém bych si mohl udělat vlastní harém, nebo město v hoře. Nevadilo by mi mít horu plnou zlata a koček. Možná bych mohl nějakou sebranku přesvědčit, ať mi pomůže v nějaké zemi převrátit režim a stát se panovníkem. Uvidíme. Teď už ale na trh. “
Toretan dalších několik dní chodíval do Grand Bazaru, kde měnil zlato na solary, ale věděl, že když se bude mezi těmito lidmi pohybovat delší dobu, může tak odhalit svoji pravou identitu. Přeci jen loď určená pro převoz zlata, vykradená, bez posádky, nedaleko od města vzbuzuje nemálo pochybností. Každý druhý obchodník, který by se kvůli svým drobným proti městským proviněním chtěl drobet zavděčit a ukázat svoji kladnou stránku před všemi papaláši Aldidanu by neváhal ani sekundu a stal se udavačem. Malým, záludným práskačem, který by doběhl za velitelem gardy, nebo Sultánkou a popsal mě. Ve městě velkém, jako Aldidan se dá schovat jistě déle, než v nějaké prdeli, ale i tak nechcete, aby vás hledali na každém kroku. Toretan využil tedy horkého odpoledne, sedl si a pozoroval ty malé, ostrovanské zmetky, jak okrádají cestovatele. Poznat někoho, kdo není místní, není nejmenší potíž a ti malý, jak bota černí Spratci se přikradou, vytáhnou pár mincí z kapsy a zmizí, jako pěna z piva v tomhle vedru. Byli však spořádaní. Bylo jasné, že to nedělají z vlastní iniciativy. Podle jejich výrazů a zasoplených rypáčků bylo zřejmé, že to nejsou žádní inteligenti. Jsou pouze rychlý. Ještě než začalo zapadat slunce, vydali se ti grázlící k baráku nedaleko bez toho, aby tušili, že dnes nejdou sami. Když jim otevřel dveře sotva dospělý ostrovan s xichtem propíchaným všelijakou bižuterií a ozdobama, skoro jsem se poblil. Tak tohle je extrémní nevkus, pomyslel jsem si. Když Spratci předali výdělek, ten cinkající mameluk jim prohledal kapsy, vzal si zbytek, dal jim pár výchovných facek a začali se otáčet. Přiskočil jsem ke dveřím, dal tam nohu, aby se nedovřeli a nasadil sem svérázný úsměv. Když se otevřeli dveře, rovnou, než jsem dostal jakoukoliv otázku, řekl jsem, že chci mluvit se šéfem.
„Tak pojď dál. Dovnitř se dostat dá, ale ven už možná obtížněji. “
Jen jsem se usmál a vkráčel dovnitř tak sebevědomě, jako bych byl nesmrtelný. Dům ani nebyl dům. Byla to prostě jen velká místnost, se schodištěm nahoru. V místnosti bylo celkem 11 osob i semnou. Všichni zjevně pochybní lapkové, podvodníci, zloději a mlátičky. Každý už si držel v ruce přichystanou zbraň, od malých nožíků až po krátké meče a dokonce jednu sekeru.
„Ty zbraně nebudou potřeba pánové. Nejsem ozbrojen a vážím sotva polovinu toho, co noha támhleté obří zrůdy. “
Prstem jsem ukázal na největšího vazouna v místnosti, který by neměl nejmenší problém mi rychlým pohybem jeho obří ruky zlomit záda.
Došel jsem ke stolu, odsunul si s úsměvem židli a posadil se přímo před jejich vrchního.
„Přišel jsem vám nabídnout obchod, který vám všem vydělá slušnej balík bez toho, abyste se nějak zapotili. Vzhledem k tomu, že jste v takovém počtu nasáčkovaní v jednom baráku, je zřejmé, že vás ty kšeftíky s dětma neživý. Máte i dost jiných zdrojů příjmu. A jelikož máte k dispozici celý dům, plánujete v Aldidanu na rozdíl ode mě působit mnohem déle. Já jsem zde jen na krátko. Před nedávnem jsem šel po pláži a zakopl jsem o pytel zlata. Problém je, že to zlato má značky té lodi, o které se už v celém městě mluví. Kdyby mi to zlato, někdo vyměnil za solary, třeba jen v poloviční hodnotě, získal bych tolik solarů, že bych z nich vyžil spokojeně celý život. A ten dotyčný by nabyl jednou takový zisk během dne, přičemž by se postupně musel vypořádat pouze s tím, kde ho udá. Zlato je univerzální surovina, a když má někdo čas, může z toho slušně vytěžit. Tak jak? Domluvíme se? “
Chvilku jsem měl pocit, že mi nikdo z nich nerozuměl ani slovo. Zírali na mě výrazem, že jsem nedokázal určit, jestli mě chtějí sežrat, znásilnit, nebo okrást.
„Víš kdo jsme, kočičko? MY JSME BRATRSTVO ČERNÉ RUKY!!! My jsme králové zlodějů! Ti nejlepší zloději v celém Aldidanu!!! My tě klidně umučíme a to zlat…! “
Ještě než to ten nekňuba, který stál na pravé straně místnosti dořekl, skočil jsem mu svérázně do řeči.
„Je mi zcela lhostejné, kdo jsi ty a o tom kdo jste vy jako celek, si nedělám žádné iluze! Jste banda zlodějů, ať už si říkáte, jak chcete. A jestli sis to neuvědomil ty bezvýznamná existence. Bavím se tady s tvým šéfem, nikoliv s tebou. Myslíš si, že jsem snad tak stupidní, abych sem nakráčel bez toho, abych neměl pojištěné, že to zlato bude do nějaké doby putovat po městě pro případ, že se nevrátím? Když mě teď začnete mučit, budu vám popisovat cesty k různým domům ve městě. U jednoho z nich bude sedět dítě, které když tam někoho zmerčí, řekne to osobě, která to zlato hlídá v jiném domě a prostě ho jen ukryje. S mojí smrtí by zmizela možnost tohohle obchodu a vzhledem k tomu, jak výhodný obchod vám nabízím, měl bys nechat mluvit ty chytré, než řekneš něco, čím celou tuhle možnost vydělat si na 2 zimy v bordelu pro každého z vás zcela posereš… “
Velmi pomalu jsem otočil hlavu zpět k zjevně ostřílenému, jednookému kriminálníkovi v černé kožené zbroji, opřel se do židle, jako bych byl v naprostém bezpečí a čekal na to, co z něj vypadne.
„Jak provedeme výměnu? Doneseš to sem, nebo máme jít s tebou? “
Zeptal se po chvilce napínavého ticha.
„Nejsem blázen, hlupák a ani sebevrah. Výměna bude postupná. Budu za vámi chodit s takovým množstvím, pro které se vám nevyplatí podříznout mi krk. Vy mi ho vyměníte za solary v poloviční hodnotě a já odejdu. Tohle budeme dělat zhruba týden, než bude celá směna provedena. Mimochodem, vím jak vypadájí tvoji muži, takže kdyby se nějaký z nich chtěl vydat na špacír, a sledovat mě, věř tomu, že si uděláme velmi dlouhou procházku a bude jen ztrácet čas. Ve finále se kromě velikosti od těch co stojí kolem mě, moc neliším. Jen nejsem silný, ale značně chytřejší, než někteří. “ Pomalu jsem natočil hlavu na toho, který si dovolil mě osočovat.
Vůdce téhle bandy přivřel jeho jediné oko, odfoukl z dýmky a následně to zkusil ještě jednou.
„Nenapijeme se tedy pořádně, abychom oslavili náš nový obchůdek?“
„Říkal jsem ti, že nejsem hlupák. Až obchod skončí, napiju se s radostí s každým z vás a můžeme oslavovat bujaře několik dní a nocí. Po celou dobu obchodu si však budu držet mysl bystrou. Důležité věci beru zodpovědně. “
Věděl jsem, že tuto větu by chtěl slyšet každý, kdo musí vézt bandu imbecilů, kterým se něco musí opakovat i desetkrát. Bylo zcela jasné, že se zalíbím svojí vypočítavostí, drzostí, odvahou a opatrností. Když jsem se vracel do příbytku, vyrazil jsem prvně zcela opačným směrem a postupně prošel celým městem, přičemž jsem stále kontroloval, jestli za mnou někdo nejde. Paranoidně jsem kontroloval i děti a všechny, které jsem již někdy zahlédl.
Následujících několik dní jsem průběžně nosil zlato, měnil trasy, nosil solary, měnil trasy, dělal si různé zastávky, ohlížel se, občas se někde na chvíli ukryl a pozoroval, kdo mi jde v patách a podobně. Celý obchod naštěstí proběhl v klidu. Během předávání jsem se občas na chvilku zdržel, abych prohodil pár slov s každým, kdo vypadal ochotně normálně konverzovat. Na konci týdne jsem dostal i naučnou přednášku o historii jejich bratrstva. I přes tu zbytečnou nudu, která mi nevnukla žádný nápad, jsem se pochopitelně tvářil, jako že mě to zajímá. Při posledním předání se stalo nevyhnutelné. Vrchní lapka se mi představil jako Alfar prohnaný a nabídl mi členství v jejich bratrstvu. Započali jsme debatu, při které jsem si nechal vysvětlit, co by to obnášelo. Kdybych souhlasil, byl bych svým způsobem nucen žít v Aldidanu. To však nebylo v souladu s mými cíli. Domluvil jsem se s nimi, že se jednoho dne do Aldidanu vrátím a hned jak tak učiním, přidám se k nim. Pochopitelně se mě pokusili ještě toho dne přemluvit, ať se s nimi napiji, ale bylo mi jasné, že vhodný moment bude, až budu mít solary z kapes na místě, kde je chci. Oslava proběhla tedy hned po jejich přemístění do skrýše.
Další týden jsem trávil pobíháním po městě a sháněním toho, co potřebuji na cestu. Nakoupil jsem si běžné věci a nějaké to vybaveníčko pro muže s nekalým zaměřením. To podstatné co jsem chtěl, však nebylo možné koupit ihned. Zadal jsem si v těch nejlepších obchodech ve městě vyrobit několik věcí na zakázku. U koželužníka jsem si nechal vyrobit koženou zbroj s kalhotami, rukavicemi bez prstů, kožené boty, do kterých by bylo možné umístit čepel, nátepníky a opasek v černé barvě. Ještě předtím, když jsem procházel jeho obchod, všiml jsem si, že je tam několik kousků, které na sobě mají krásné a elegantní vzory a motivy. Vše s tématikou lovu, zvířat a podobně. Koželužník mi sdělil, že jeho žena je umělkyně a vyřezává motivy do kůže. Rovnou jsem si řekl, o její služby. Sdělil jsem, že na čase tolik nezáleží, ale že chci na zbroji motivy lebek, draků, květin a aby vše pojala jako své mistrovské dílo. Rovněž jsem si řekl, o černý kabát z té nejjemnější hověziny, jaká lze udělat. Chtěl jsem něco tmavého, přes co nepromoknu, mohu se do toho zahalit a je to lehké a nedělá to rámus. Rovněž jsem chtěl, aby to dokázala prošít švadlena, tak, aby černá nit vytvořila ty nejlepší možné vzory, které lze do kůže udělat.
U kovářů jsem si nechal vyrobit čepele do bot, a když jsem pozoroval kováře, jak obratně, leč opatrně a s láskou pracuje s kovem, dostal jsem nápad na speciální a nenápadnou zbraň. Chvilku jsem nad tím přemýšlel, pak jsem to namaloval a začal s kovářem debatovat. Celá debata trvala téměř půl dne a celou noc, přičemž vypil asi sto piv a já 12… Nakonec kovář přišel na způsob, jak ukotvit čepel tak, aby při bodání držela vysunutá a rozhodl se, že když to zaplatím, zkusí mi takovou zbraň vykovat. 4 týdny jsem seděl v kovárně, pozoroval ho, co a jak dělá a specifikoval své požadavky. Jedním z nich byl i kovový plátek až po loket, kterým by bylo možné vykrývat údery zejména sečných zbraní a uložení celé konstrukce následně do kůže, aby mi nevydřela mezery v srsti na rukou. Poslední věc, kterou jsem chtěl, byla kuše. Chladnokrevná a nenápadná hračka, kterou přes celou hospodu jedním zmáčknutím dokážeš udělat větší ránu, než pěstí. Požadavky byly jasné. Chtěl jsem, aby byla zejména malá a lehká. Rovněž jsem chtěl, aby na ní byl bajonet a měla drážky pro 3 šipky. Když jsem kožený kabát předával na zdobení švadleně, poručil jsem si u ní ještě šátek z černého hedvábí a červenými výšivkami na motivy smrti. Ten zle využít jako maskování, nebo přikrývka hlavy pro případ, že na mě bude pražit slunce.

Kromě toho, že trvalo téměř 3 měsíce, než vše bylo kompletně hotovo, stálo mě to polovinu mých čestně nabytých úspor. Jak byly zakázky hotové, nosil jsem je průběžně do obchodu, ve kterém mi je mohli očarovat. Zprvu si ze mě ten šarlatán za pultem dělal legraci, jestli nechci lektvar na růst, nebo na sílu. Když jsem ale zacinkal pytlíkem s tak charakteristickým zvukem, jaký mají jen solary, pochopil, že tam nejsem pro růstové doplňky.
Řekl jsem mu, kolik solarů mohu zaplatit a naporoučel si to nejlepší na všechny své věci na rychlost, obratnost, lepší trefu, krvácení a podobně, v dané ceně na každý ze svých kousků vybavení. Chvilku na mě koukal jako na naprostého pošetilce, když jsem chtěl, aby se skrze můj šátek dalo dýchat pod vodou a jen kroutil hlavou. Nakonec jsme se domluvili na tom, že se vynasnaží udělat to nejlepší, co dokáže, ale že moje přemrštěné požadavky nedokáže zaručit.
Za 3 další týdny jsem byl kompletní. Měl jsem vše, co bylo potřebné pro to, abych bezpečně mohl začít putovat světem a získat i to, co získá za život jen hrstka bytostí. Pravou moc a svobodu. Poslední noc předtím, než jsem se chystal vyrazit z města, najmul jsem si v ranních hodinách levnou, leč mladou a pohlednou khajitteu na poslední pobavení. Dovedl jsem ji do domu, vysvlékl ji, nechal ji lehnout si na břicho, nasedl na ní, vysunul čepel a probodl jí zezadu oběma čepelemi krk. Fungovali tak jak měli. Bezchybně. Posledního dne jsem ještě vyrazil za vyhlášeným šampionem města Rudým Drápem. Všude se šuškalo, že je na dně a prodává vše, co již pro něj nemá valnou hodnotu. Prsten neviditelnosti mi dal téměř zdarma. Když jsem od něj odcházel s tím, že se vydám do přístavu na první loď někam do neznáma, vrazila do mě jakási pekelná kurva rasy, kterou jsem nikdy neměl tu čest spatřit. Byla členem zajímavé skupinky podivínů, kteří zjevně neměli tolik co společného a působili dosti roztěkaně a naivně. Chvilku jsem je pozoroval, a když si mě konečně všimli, sám došel a začal se mi vnucovat jeden z nich. Tak dobrá. Chcete kamaráda? Odedneška budu váš nový kamarád. Uvidíme, kam až se s vámi dostanu. To jsem ještě ale netušil, že skupinka mameluků, která vypadá, jako by je vyplivl sám ten nejhorší vtip, během chvíle zdecimuje celé město…

Pravé jméno: Toretan
Vlastní jméno: Toretan Travič
Aktuální jméno: Lukrecius Leone
Záměr: Nakoupit vše potřebné, najít skupinu naivních imbecilů, dosáhnout velkolepého cíle, všechny zabít a přivlastnit si veškeré zásluhy
Přesvědčení: Zákonné zlo
Charakterové vlastnosti: Chronické lhaní a mazání medu kolem úst, naprosté vnitřní pohrdání životem ostatních, neuznávání jakéhokoliv zákona, vrozená chuť škodit, ubližovat a obírat ostatní. Velmi si rovněž libuje, když okrade chudé a slabé. Baví ho to více, než brát bohatým.
13.6.2019 19:10 - Silverrook
Ahoj, rád bych tu našel skupinu hrající D&D 5e v Praze, ke které bych se mohl přidat jako hráč. Je mi 28 a žiju v Praze, čas mám většinou ve všední dny po práci. Co se zkušeností týče, už mám něco málo odehráno jako DM, ale nikdy jsem neměl příležitost být hrdinou ve světě někoho jiného a tak bych si to rád vyzkoušel. Pokud by měl někdo volné místo pište na mail rawen@email.cz
22.6.2019 20:06 - crystoball
Zdar,2 hráči hledají GM a alespoň 2 další hráče, kteří by byli ochotni si tak jednou za tejden (nebo 14 dní) zahrát Pathfindera popřípadě DnD převážně o víkendu přes TS + Roll20.net. Adresa TS je cursed(tečka)cz a jsem pod nickem Crystoball.Jinak je možné mě ještě kontaktovat zde přes PM.
23.6.2019 08:41 - Almion
[drd 1.6 - Online] Družina hledá 1 hráče do skupiny
Zdravím, hledám 1 hráče pro pravidelné hraní podle modifikovaných pravidel DrD.
Hrací doba: Soboty od 19:00, pravidelně každý týden
Současná podoba družiny: Barbar Kouzelník,Hobit Alchymista, Člověk Hraničář a Elf Zloděj.
Hrajeme na internetové platformě roll20.net + používáme pro komunikaci discord.
Skupina je otevřena nováčkům, kteří mají vůli se učit.
Ve skupině uvítáme obzvláště Válečníka či kněze. (Ostatní povolání ale nejsou automaticky zavrhována)

V případě zájmu a dotazů pište na
email: george.dzhan@gmail.com
discord: Almion#1414
23.6.2019 20:41 - Oracions
Jsme skupina DM+3 hráči a hledáme další hráče na hru v Praze. Chtěli bychom hrát každý týden v nějaký všední den večer, jsme zatím 24-29 let. Tři z nás už hrají D&D delší dobu (D&D 4 a D&D 5), jeden je nováček.

Nyní právě začínáme plánovat další kampaň/dobrodružství. Systém ještě není určený, ale D&D5/Pathfinder se jeví jako nejpravděpodobnější.

Pokud máte potenciálně zájem, budu rád, když se ozvete na petrhudecek2010@gmail.com.
25.6.2019 13:50 - Ueyatl
Ví někdo / hledá formaci anglicky mluvící stolní skupiny RPG v Českých Budějovicích?

Jsem obeznámen s D&D 3.5 a 5, většinou Whitewolfovými hrami a Chtulhu, a můžu DM, pokud to bude potřeba.

Střílel mi e-mail na adresu: jam.yerena@gmail.com

_______________________________________________________________________

Does anyone knows/is looking to form an english speaking tabletop rpg group in Ceske Budejovice?

I'm familiar with D&D 3.5 and 5, most Whitewolf games and Call of Chtulhu, and I can DM if the need arises.

Shot me an email to: jam.yerena@gmail.com
1.7.2019 17:46 - Silwiniel
Není tu nějaká skupina, která hraje DrD nebo RPG V Pardubicích? Moc rádi bychom si s manželem někdy zahráli, ale není s kým. Oba máme zkušenosti spíš s online hraním, ale určitě není problém se naučit pravidla podle potřeby.
silwiniel@seznam.cz
2.7.2019 14:10 - captain66
Silwiniel: Nevim, kdo obvykle hraje v Pardubicich, ale treti vikend v cervenci tam probehne Gamecon, kde je velky vyber ruznych RPG na vyzkouseni a treba tam najdes i nekoho na hrani po GC.
15.7.2019 07:28 - House of Valor
Najde se tu jeden začínající nebo i zkušený hráč z Brna který hledá skupinu?
15.7.2019 13:12 - PanOndrej
Čtyřčlenná skupina hledá hráče, který by rozšířil její řady. Scházíme se během týdne ve večerních hodinách v centru Prahy (orientačně 19-23). Momentálně máme rozjetou kampaň v DnD 5e (postavy na 4.-5. úrovni), ale do budoucna se nebráníme ani jiným systemům. Vítáme i úplné nováčky.
18.7.2019 20:10 - vojta_h3
Ve jménu našeho velectěného sklepmistra hledáme hráče do skupiny

Jak se bude hrát? přes Fantasy Grounds (přístup je od DM) a Skype, v případě největší nouze přes Discord, po domluvě, prostě a jednoduše když se sejde dostatek lidí, cca mezi 18-22:00
Dodatečné informace: DnD 5e, hrajeme Dungeon of the Mad Mage, postavy jsou na levelu 8. Ve skupině hrajeme hlavně pro zábavu, prostě se sejít pokecat zahrát atd.

Kontakt : vojta_h3#4659 nebo email: husa3@seznam.cz
6.8.2019 22:53 - Aasimar
Hledám skupinu či spoluhráče ideálně na D&D. Ale jsem otevřen zkusit i jiné hry.
Hrával jsem kdysi Dračí Doupě a poté několik let s partou D&D 3.5e a 4e.
Jsem ze Dvora Králové nad Labem, tak jestli je někdo poblíž (Dvůr, Trutnov, Jaroměř, Hradec,...).
Kontakt: aasimar@seznam.cz
7.8.2019 11:52 - ben222
Ahoj hľadám niekoho v okolí sp starej vsi,popradu, alebo kežmarku kto hrá dnd 5e ale prispôsobím sa aj na iné RPG. Mám 11 rokov,robím DMa ale môžem aj hrat.PPHa iné príručky mám kompletne prelistovane
14.8.2019 09:33 - Vandergrift
Hľadajú sa hráči na nadchádzajúcu old-school kampaň:

ZÁMOK ČERVENEJ SMRTI

Barón, majiteľ neslávne známeho Zámku Červenej smrti na pobreží tunajšieho kraja, pozýva všetkých natoľko odvážnych alebo hlúpych, aby sa vydali do podzemia zámku. Čaká ich tam neskonalé bohatstvo alebo strašná smrť.

Systém: Lamentations of the Flame Princess (Basic Dungeons and Dragons retro klon) + všetko kompatibilné
Ako: roll20.net, discord
Kedy: nepravidelne, keď sa dohodneme (snáď raz za týždeň); z povahy kampane vyplýva, že hráči sa nebudú musieť zúčastňovať každého sedenia a môžu hrávať len príležitostne.
Základná premisa kampane: Družina podniká pravidelné výpravy do (nekonečného) mega-dungeonu plného pokladov a príšer a odhaľuje jeho tajomstvá. Vy tie poklady veľmi chcete. Doslova poklad = XP!
Ťažiská kampane:
Prieskum. Vyšlete niekoho napred? Prekvapia Vás príšery? Nájdete tajnú miestnosť? Vyhnete sa pasciam? Stretnete sa s potulnými príšerami?
Strety. Dokážete od obyvateľov podzemia získať užitočné informácie? Poštvete frakcie proti sebe? Dokážete sa vyhnúť príšerám? Odplašiť ich? Máte dostatočnú výhodu na to aby ste sa im mohli postaviť v boji?
Extrakcia. Koľko pokladu ste ochotní odniesť a teda spomaliť družinu? Čo je najcennejšie a zároveň váži najmenej?
Moje požiadavky na hráčov: fungujúci dospelý človek, nebuď ch*j
Kontakt a ďalšie info: https://discord.gg/G2pZQe7
8.9.2019 14:37 - webpal
Traja hráči hľadajú DM (DnD 5e) - Brno

Ahoj!

Sme traja študenti (21-23 rokov), ktorí v Brne hľadajú Dungeon Mastra (prípadne aj ďalších spoluhráčov) na DnD. Ja už mám zopár hier za sebou, kamoši zatiaľ nehrali, no nemajú problém si základné info o hre načítať. Všetci sme veľkí priaznivci fantasy a deskoviek. Je nám úplne jedno, aký svet/kampaň by sme hrali, nemáme problém sa prispôsobiť :)

Hrať by sme chceli ideálne aspoň 1x do týždňa.

Kontakt: pavol.pluta1@gmail.com, prípadne tu na fóre.
9.9.2019 11:47 - mrkew
Hledáme 3 hráče DnD 5e - online

Krátké představení: Ahojte jsme manželé Mrkew a Sayuri a hrajeme DnD 5 edice a vysíláme naše tažení na Twitchi https://www.twitch.tv/mrkew_sayuri a snažíme se bavit lidi a občas zakomponovat diváky. Aktuálně hrajeme první experimentální sérii, ale po kladném feedbacku a různých nápadu chystáme změny na druhou sérii. Začátek někdy v říjnu.

Co hledáme: Hráče co budou mít čas jednou týdne, nejlépe pátek 20:00 až +- půl noc, Hledáme 3 hráče.

Jak se bude hrát: Roll20, volání přes discord/teamspeak, kamery nechceme

Dodatečné informace: Více informací a přihlášku nalezte zde (pro důvod abych měl zájemce na jednom místě a neztratil to): https://forms.gle/MmffTubM88CxC5jU7

Kontakt: discord (Mrkew#3758), tady na d20.cz asi do zpráv nebo mrkew.sayuri@gmail.com
9.9.2019 22:10 - Gediman
Mám tu takovou zvláštní nabídku. Platí vlastně pořád.

Hraní Void: Sci-Fantasy, Void: Fantasy, Void: Sci-Fi nebo Aliens vs Predator Void-mod přes Skype nebo Discord. Postavy pro vás klidně vytvořím.

Ideálně v pátek nebo o víkendu.

Napište PM a domluvíme se ;) Můžeme pro začátek klidně zkusit nějaký jednodušší one-shot...
13.9.2019 16:32 - Ugy
Je to dost narychlo, ale nechce si někdo zítra večer (sobota 14.9) cca od 19:00 zahrát v pardubicích Draka z ledovýho šítu (ten nový essetials kit)? Shaníme pár hráčů.
Nick:
Velikost okna: [1] [2] [3]
Zobrazit náhled Zobrazit náhled
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.21871900558472 secREMOTE_IP: 18.207.134.98