DeepL Translator

well well... let's probe it hard:

Volo	DeepL	sirien
Well met adventurer. You seem like a curious sort who enjoys the finer thins· Permit me to thrust upon you my latest masterwork, years in the making, I think you'll find it well worth your time and money. First a warning: here there be monsters!	Dobře poznaný dobrodruh. Zdá se, že jste zvědavý typ, který má rád jemné věci - dovolte mi, abych vám předložil své nejnovější mistrovské dílo, na kterém jsem pracoval několik let, a myslím, že vám bude stát za váš čas a peníze. Nejprve varování: tady jsou příšery!	Šťastné shledání, dobrodruhu! Zdáš se patřit ke zvídavým lidem, jež se těší z lepších věcí. Dovol mi ti vtisknout mé nejnovější mistrovské dílo, na němž jsem pracoval po celé roky. Myslím, že jej shledáš více než hodným tvé pozornosti i peněz. Zkraje tě ale varuji: zde jsou nestvůry!
No less a peerless font of sagacity as Elminster of Shadowdale has attested that more worlds than this one teem with monsters. As a result, that "Here there be monsters" line has appeared on maps of worlds far from this one, and hidden from your modest scribe. And who am I, you ask?	Nikdo jiný než Elminster ze Shadowdale nepotvrdil, že na více světech než na tomto se to hemží příšerami. V důsledku toho se řádek "Tady jsou příšery" objevil na mapách světů, které jsou daleko od tohoto a jsou skryty před tvým skromným písařem. A kdo jsem já, ptáš se?	Nejen tento, ale i mnohé další světy přetékají netvory, jak dosvědčil nikdo menší, než sám Elminster, nedostižný ve své moudrosti1. Proto je také věta :„Zde jsou nestvůry“ k nalezení na mapách světů vzdálených tomuto a skrytých tvému skromnému2 autoru. A kým jsem já, ptáš se?
Volothamp Geddarm at your service, setting forth truths like the deep and ancient secrets whispered into my ears by the guardian spirits of the hidden tombs of fallen archmages now dust. Yes, in this very tome, I set forth divers details, never before gathered with such coherence in one place, of the creatures varied and strange that it pleases humans and most other civilized races to deem monsters."	Volothamp Geddarm k vašim službám, který vám předkládá pravdy jako hluboká a dávná tajemství, která se šeptají do mých uší strážní duchové skrytých světů. hrobů padlých arcimágů, na které se nyní práší. Ano, právě v tomto v tomto svazku uvádím podrobnosti, které dosud nebyly shromážděny. s takovou uceleností na jednom místě, o stvořeních, která se v minulosti rozmanitých a podivných, že se to líbí lidem a většině ostatních civilizovaných ras považovat za nestvůry."	Volothamp Geddarm, k tvým službám. Jsem hlasatelem takových pravd, jako jsou hluboká a dávná tajemství šeptem mi sdělená strážnými duchy skrytých kobek padlých arcimágů dávno obrácených v prach. Ano, přímo v tomto spise předkládám detaily, nikdy dříve shromážděné na jednom místě v tak jasných3 souvislostech, o tvorech tak rozdílných a podivných, že je lidé i další civilizované rasy raději značí za „netvory“.
I cannot recommend the essential lore contained in this volume highly enough, and cry it to be "life-saving necessary" to every adventurer and wayfarer in the wilderlands. and the Underdark, be they prospector, miner, or merely seeking shelter in a cavern from prowling beasts or the claws of winter, over the world entire, And should you find it within yourself to complain this or that entry is lacking in veracity or comprehensive completeness, let it be known that I, Volo, took no shortcuts, and stinted not in the depth of my probings or the courting of discomforts in gathering the moat extensive and authoritative lore possible. At great personal risk might I add!	Nemohu doporučit základní pověsti obsažené v tomto svazku dostatečně vřele a volat po tom, aby byl "život zachraňující nezbytnost" pro každého dobrodruha a poutníka v divočině a v Podzemí, ať už je to kdokoli. prospektor, horník, nebo jen hledá úkryt v podzemí, ať už se jedná o jeskyni před dravými šelmami nebo před drápy zimy, po celém světě, A pokud ji najdeš uvnitř stěžovat si, že ten či onen záznam chybí. pravdivost nebo úplnost, nechť je to tak. že já, Volo, jsem se neuchýlil k žádným zkratkám a nešetřil jsem. v hloubce svých sond ani v namlouvání. nepohodlí při shromažďování příkopu rozsáhlé a možných autoritativních poznatků. S velkým osobním rizikem mohu dodat!	Znalosti obsažené v této knize nemohu slovy docenit4 a apeluji na jejich nezbytnost k ochraně života každého dobrodruha a cestovatele divočinou a Temnými říšemi, ať jde o hledače ceností, důlního průzkumníka nebo jen někoho, kdo hledá úkryt v jeskyních před plížícími se šelmami, zimními mrazy nebo celým světem.5 A pokud bys snad někdy pocítil touhu si stěžovat, že ten či onen odstavec postrádá na věrohodnosti nebo vyčerpávající úplnosti,6 nechť vejde ve známost, že já, Volo, nešel žádnými zkratkami, nemírnil se v hloubce svých prošetření7 ani neustupoval svému pohodlí při shánění těch nejvýstižnějších a nejvěrohodnějších možných znalostí. Za nemalého osobního nebezpečenství, mohu-li dodat!8
Betimes I used my not-inconsiderable magic to disguise myself as a tree, atone, or even a puddle, and so prepare the very beat guide I possibly could. In the doing, I have seen the moat wondrous vistas, from frosty high mountain where giant castles drift peat, to the deepest icy lakes beneath the earth, where nameless tentacled things stir and slither, and was awed anew at the beauty of the world that we all, monstrous or otherwise, share.	Někdy jsem použil svá ne zrovna zanedbatelná kouzla k tomu. převléknout za strom, aton, nebo dokonce za louži, a připravil tak co nejpřesnějšího průvodce. Přitom jsem spatřil příkop podivuhodných výhledů, z mrazivých velehor, kde stojí obří hrady. unášejí rašelinu, až po nejhlubší ledová jezera pod zemí, kde se míchají a plíží bezejmenné chapadlovité věci, a a znovu jsem žasl nad krásou světa, který nás všechny obklopuje, obludný nebo jiný, sdílíme.	Nesčetněkráte jsem využil svých nezanedbatelných9 magických sil, abych se zamaskoval za strom, kámen či dokonce kaluž, jen abych mohl vytvořit toho nejlepšího průvodce, jakého jsem jen mohl. Při tom se mi dostalo pohledu na ty nejzázračnější scenerie, od zamrzlých vrcholů hor, na nichž se obří hrady ubírají do dob minulých, po nejhlubší podzemní ledová jezera, na nichž se klouží bezejmenné věci s chapadly, a byl jsem uchvácen krásou světa, který všichni, ať netvoři či ne, sdílíme.
If you find this tome of use, please tell your friends, business partners, and acquaintances met in passing in the street. Then perhaps I'll have the chance to pen an even more useful guide, in future. And whatever befalls you or me in our unfolding lives, I remain your humble scribe and obedient servant, and am now (and if the gods grant, forever in lasting fame),	Pokud se vám tento svazek bude hodit, řekněte o něm prosím svému přátelům, obchodním partnerům a známým, kteří se s ním setkali. kolemjdoucím na ulici. Pak možná budu mít možnost napsat v budoucnu ještě užitečnější příručku. A ať už vás nebo mě potká v našem vývoji cokoli. životů, zůstávám vaším pokorným písařem a poslušným služebníkem a jsem nyní (a pokud bohové dají, navždy) v trvalé slávě),	Nalezneš-li pro tuto knihu využití, prosím sděl to svým přátelům, obchodním partnerům a lidem, s nimiž se setkáš v ulicích. Pak možná v budoucnu dostanu šanci sepsat průvodce ještě užitečnějšího.11 A ať už na tebe či na mne čeká v našem odkrývajícím se osudu cokoliv, zůstanu tvým skromným a úslužným pomocníkem, kterým jsem dnes (a kterým, dají-li bohové, zůstanu ve věčné slávě navěky),
Volothamp Gedarm	Volothamp Gedarm	Volothamp Geddarm

Ale jako úplně blbej není. A navíc ví, že šlechticům se vyká. :)

Dobře poznaný dobrodruh bude ještě asi chtít krapet doladit, ale jo, slušný ;)

Strojový překlad je shit. Ne "da shit", ale prostě shit. Nepoužívejte ho, děcka, fakt ne. Pokud vám to přijde OK, tak je to tím, že neumíte česky a nemáte cit pro jazyk. Bežte se někam zastydět. Možná vám přijde jako dobrej nápad nechat si to předpřeložit Deeplem a pak to "jenom učesat".

Je to blbej nápad. Když takovej učesanej text pošlete na kontrolu někomu, kdo má trochu cit pro jazyk (jakože třeba pro volbu slov nebo slovosled a uspořádání souvětí, což stroj absolutně nedává), tak vám to chudák bude muset celý přepisovat a bude u toho sprostě nadávat a proklínat vás. Ten strojovej překlad možná ušetří čas vám jakožto špatnému překladateli, ale tomu dobrému redaktorovi strašně moc času sebere.

Jakožto profesionální překladatel mám s bohatými zkušenostmi vyzkoušeno, že snažit se "učesat" strojovej překlad (což se nám neustále snaží lecjakej klient vnutit) mi zabere víc času, než když to přeložím z fleku celé sám. Snažit se zcivilizovat něčí strojovej překlad, kterej už překladatel "učesal" a pak mi ho poslal... mi pořád zabere zhruba tolik času, jako kdybych to přeložil celé znova.

Prostě to nepoužívejte. Naučte se radši překládat.

Markus: otázka je, jestli to nemůže výrazně urychlit práci čistě co se týče psaní.

Já sem v minulosti dělal nějaké méně důležité business překlady tim že sem prohnal nějakej mail nebo dopis translatorem a pak sem si jen hodil verze vedle sebe a místo toho abych se s každou větou překládal a psal sem jen jel očima a zahlazoval sem co se mi nelíbilo - i když to znamenalo šáhnout do každý jedný věty, tak mi to minimálně pocitově (nestopoval sem si to...) přišlo rychlejší a rozhodně míň duševně namáhavý.

Když si vezmu že stejně všechno co přeložim tak pak du ještě jednou a přepisuju to po sobě znovu a když si vezmu že tu pak máme proces korektorů co to zahlazujou dál, tak nějaké jazykově jednodušší texty by to mohlo hodně zefektivnit. Neodstraní to překladatele, ale může to usnadnit život - zvlášť u věcí kde jde hlavně o to aby překlad byl aspoň v nějaké verzi co nejdřív - nebo vůbec... že, ShadoWWW, koukám na toho Xanathara... nebo popravdě i Hranolky kterýmu chybí už jen poslední část Taši, ale už docela dlouho... bylo by lepší Xanathara a Tašu mít, byť třeba v první verzi hůř, než mít současnej stav kdy pro anglicky nemluvící pořád nejsou vůbec?

Jakože tohle je práce ve volnym čase pro komunitu - pro lidi co si s angličtinou neporadí vůbec nebo jen velmi špatně. Neni to profi level za kterej by byl někdo placenej a dával si ho do profesionálního portfolia. Heslo "don't let perfect to stand in the way of good enough" se mi tu dost vkrádá na mysl.

Markus: Nejde o používání strojovýho překladače tam, kde potřebuješ kvalitní, profesionální překlad. Jde o to, že z tohohle překladu dokážeš celkem dobře pochopit, o čem zdrojovej text je, i když ten profesionální překlad k dispozici nemáš.

BTW skoro bych řekl, že hodnota kvalitního překladu s existencí tohohle překladače spíš vzroste - nikdo už nebude chtít špatnýho překladatele, když srovnatelnej překlad může mít na jedno kliknutí a zadarmo.


edit: A jak říká Sirien: Pokud potřebuješ "good enough" překlad, s tímhle ho uděláš o dost rychlejš, stačí zahladit zjevný chyby.

Jinak v tom prvním postu sem tam jebnul Volův dopis jako ten nejtěžší překladatelskej text co sem kdy na RPG scéně potkal - byla to záměrná hardcore zatěžkávačka.

Pro srovnání repostuju struckyho pokus s mnohem normálnějšim textem z Candlekeep mysteries ("A Deep and Creeping Darkness" je název knihy):

A Deep and Creeping Darkness came to Candlekeep with another group of adventurers, given to them by a villager who found it among her grandfather’s old possessions. Her grandfather—a traveling bard in his youth—claimed to have written it. Though appearing to be nothing more than a combination of diary and penny dreadful, the book satisfied the requirement of a unique work to grant that party entrance to Candlekeep. It chronicles the death of a mountain village called Vermeillon by slow, unknown means. Following a terrible accident in the platinum mine, survivors and other villagers began disappearing. Eventually Vermeillon’s population all vanished or fled, leaving the village abandoned. (They never discovered the cause: ***.)

Hluboká a plíživá temnota přišla do Candlekeepu s další skupinou dobrodruhů, darovala jim ji vesničanka, která ji našla mezi starým majetkem svého dědečka. Její dědeček - v mládí potulný bard - tvrdil, že ji napsal. Ačkoli se kniha jevila jen jako kombinace deníku a penny dreadful, splňovala požadavek na jedinečné dílo, které této skupině umožnilo vstup do Candlekeepu. Je to kronika zániku horské vesnice Vermeillon pomalým, neznámým způsobem. Po strašlivém neštěstí v platinovém dole začali mizet přeživší a další obyvatelé vesnice. Nakonec všichni obyvatelé Vermeillonu zmizeli nebo uprchli a vesnice zůstala opuštěná. (Příčinu nikdy nezjistili: ***.)

.

...tady je ta užitečnost myslim mnohem zřejmější. Jak sem psal vedle - na AWčko bych to nepustil, tam ten text je a překlad tudíž byl silně stylizovanej a to ten systém nzvládne, ale když vidim tohle, tak kdybych dneska překládal Fate s jeho přímočarou simple angličtinou, tak bych o tomhle velmi intenzivně přemejšlel - ono jestli prací zadarmo pro ostatní spálím skoro všechen svůj volný čas za čtvrt roku, nebo nestli to zvládnu za měsíc... je jakože hodně rozdíl.

Podle mě je ten překladač super na rychlý pochopení textu - např. pokud mám za hodinu hru a chci si ještě načíst něco o Letohradu, abych zapojil trošku lore, tak jen vezmu několik odstavců textu z netu z wikipedie forgotten realms, bouchnu to do toho a přečtu si to v češtině. Nejsem špatný angličtinář a čtu i normálně knihy v angličtině, ale trvá mi to zhruba třikrát déle a neznám úplně každé slovíčko na které narazím. A google překladač byl tak hrozný že se to nedalo číst a v nagličtině to bylo skoro lepší a rychlejší než chápat co google kterou větou vlastně myslel. Ale tohle funguje parádně.

sirien píše:
(Příčinu nikdy nezjistili: ***.)
Jenom doplním k tomu zahvězdičkovanému slovíčku (kvůli potenciálnímu spoileru jsem ho "schoval"), že mě mile překvapilo, že si to dokázalo poradit i s v češtině (edit: vlastně v angličtině taky...) neexistujícím slovem a alespoň ho to hodilo do plurálu. The nest of Meerlocks -> Hnízdo Meerlocků

Markus: Rad bych s tebou souhlasil :) Bohuzel 90% lidi nerozezna ani mizerny preklad od dobreho, ti nepotrebuji aby pro ne plytval usilim kvalitni prekladatel a jeste redaktor.
A z toho taky muze pramenit ten strach, ze tutez uvahu provedou nekteri nakladatele/zadavatele a reknou si ze se jim placeni za kvalitni praci nevyplati.

Dlouhodobě jsem zde na straně kvalitních překladů. Uvědomuju si přitom, že jsem velmi ovlivněn tím, že si originál v angličtině přečtu bez problémů.

Kdyby byl originál japonsky nebo finsky, tak bych asi ocenil u pravidel i špatný strojový překlad, kdybych z něj byl schopný ta pravidla pochopit správně a hrát podle nich.

Jako je fajn si zálibně počíst fluff u Vola, v AWčku či jinde. Ale přeci jen, jsou to herní pravidla, takže podstatné je (pro mě) zejména to, aby mi to fungovalo jako hra.

Výhoda strojového překladu je, že na něj se zlobit nebudu, je to stroj. Ale když čtu špatný překlad, který překládal člověk, tak jsem kdoví proč mrzutější a pichlavější :)

Markus: jak bys přeložil ten text z Candlekeep Mysteries? Když už jsem si nafackoval, tak bych rád viděl, jak to má být správně.

Sepsal jsem na RPG Fóru nějaká svoje moudra o překládání, jestli vás to zajímá.

Pro Aegnora: U překladu neexistuje žádné "správně". Správně je vždycky spousta různých řešení. A taky je jich ještě víc blbě. :)

Rychlopřeklad toho odstavce z Candlekeep, aniž bych se předtím díval na strojový nebo jakýkoli jiný překlad. Prostě překládám:


Kniha Hluboká a znepokojivá tma dorazila do Svícmarku s jinou skupinou dobrodruhů. Dostali ji od jisté vesničanky, která ji objevila mezi pozůstalostí po svém dědečkovi. Ten v mládí býval potulným bardem a kniha je prý jeho dílem. Přestože na první pohled působí jako obyčejný deník prokládaný strašidelnými historkami, byla uznána za jedinečné dílo a skutečně dobrodruhům vysloužila vstup do Svícmarku. Pojednává o pomalém zániku horské vísky Vermeillon z neznámých příčin. Po děsivé nehodě v tamním platinovém dole se z vesnice začali ztrácet přeživší horníci i ostatní obyvatelé. Nakonec všichni obyvatelé zemřeli nebo uprchli a vesnice byla opuštěna. (Na příčinu se nikdy nepřišlo.)

EDIT: Koukám na ten překlad od DeepLu a je fakt nepoužitelnej. Rozumíš, co chce říct, ale dostat z toho rozumnou češtinu vyžaduje od základu to přepsat. Slovosled a větná stavba jsou úplně blbě - klasika.

Markus: je mi jasné, že neexistuje jeden jediný správný překlad. Každopádně beru na vědomí, že až se tě budu ptát příště, tak se musím zeptat na "jedno ze správných řešení".

Markus: vida, jak to je individuální. neber to jako přetahování nebo hejtování, jen demonstruju odlišné cítění.

"mezi pozůstalostí" - méně právnické "v pozůstalosti".

"vysloužila vstup" - vysloužení bývá aktivní činnost dané osoby, která službu vykonávala, ne předmětu, kterým si osoba "úspěch" zasloužila. "zajistila vstup".

"Pojednává o pomalém zániku horské vísky Vermeillon z neznámých příčin" - "chronicles" si zaslouží trochu víc než jen "pojednává", je tam podstatné to, že ji zjevně v časové posloupnosti stylem kroniky popisuje. + jsem na vážkách, jestli je pomalý ten zánik. Stylu, kterým je psán zbytek (přeživší atd) by třeba sedělo "Zaznamenává postupný zánik horské vísky Vermeillon, jehož příčiny zůstaly neznámé."

"Po děsivé nehodě" - jestli spíš nebyla nehoda "strašlivá" / "strašná", než děsivá.

"Nakonec všichni obyvatelé zemřeli" - bych použil "všichni obyvatelé zmizeli". Tady mi přijde, že "vanish" neurčuje, že by bylo jisté, že zemřeli.


Jako ten strojový překlad jistě nejde rovnou sázet do knihy, ale na několika místech z těch, které jsem vypíchl, bych se přiklonil trochu na jeho stranu oproti tomu, cos napsal.

Well - tohle vzniklo jen tím že jsem četl a rovnou zahlazoval:


Hluboká a plíživá temnota se do Candlekeepu dostala s další skupinou dobrodruhů, které ji darovala jistá vesničanka. Ta ji našla v pozůstalosti svého dědečka. Její dědeček - v mládí potulný bard - tvrdil, že je jejím autorem. Ačkoli se kniha jevila jen jako kombinace deníku a hororových příběhů, splňovala požadavek na jedinečné dílo, což této skupině umožnilo vstup do Svícitvrze. Jde o kroniku zániku horské vesnice Vermeillon pomalým, neznámým způsobem. Po strašlivém neštěstí v platinovém dole se začali ztrácet přeživší i další obyvatelé vesnice. Nakonec všichni obyvatelé Vermeillonu zmizeli nebo uprchli a vesnice zůstala opuštěná. (Příčinu nikdy nezjistili: ***.)


...a narovinu... sorry, Markusi - za mě good enough a značně rychlejší než vlastní překlad.

A popravdě, když to tak čtu, tak i docela v pohodě text.

Tak ono DeepL hlavně není zajímavé tím, že by na první dobrou střelilo skvělý překlad, ale tim, že ti udělá nástřel, že kterého rychle vidíš smysl věty, a když pak změníš/napíšeš jedno dvě svá slova, tak podle toho přegeneruje zbytek.

Loki: Touché. Našel jsi mi tam objektivní zlepšení (popisuje > zaznamenává) i chyby vzniklé přehlédnutím (zemřeli > zmizeli; stroj má aspoň tu výhodu, že nikdy nenapíše jiné slovo, než chce). Mám potřebu se obhájit, tak jenom řeknu, že jsem to psal z hecu, o půlnoci a na první dobrou. I pro účely srovnání se strojem mi přišlo lepší poslat to první, co ze mě vyleze, než se s tím nějak mazlit. V reálné praxi by samozřejmě následovalo nějaké druhé čtení s časovým odstupem, kde by se tohle snad mělo vychytat.

Jinak se omlouvám, ale vedu diskuzi o strojovém překladu i na RPG Fóru a nemám sílu psát dvakrát lehce odlišné argumenty. Tady je odkaz. Pro vaše pohodlí to sem celé zkopíruju:

---

Marky, díky moc za podněty k diskutování! To bude zajímavé. Předně: Tu variantu DeepL jsem nedělal já, ale zkopíroval jsem ji z diskuze na d20. Takže je na tom vidět, že když dva dělají totéž, není to totéž. Tvoje varianta je skutečně výrazně lepší. Nicméně mírnil bych předčasné nadšení – pokud jsi předtím četl ty texty tady v diskuzi, tak je jakékoli srovnání neprůkazné. Samozřejmě že ti upravování strojového překladu půjde rychleji a líp, pokud už jsi před chvílí četl překlad téhož textu od člověka, máš ho v hlavě a jdeš do toho s tím, že víš, co ten text má říkat.

Ale to hlavní: Já nepopírám, že z DeepLu nedokážeš dostat něco „jakžtakž dobrého“. Tys ukázal, že jazžtakž dobrý překlad z něj dostaneš a to nerozporuju. Ale já tvrdím jiné věci.

(Jednak tedy viz záhlaví.)


1) Nedá se to dál zlepšovat, „učesávat“

Strojový překlad bude vždycky maximálně „jakžtakž“ dobrý, ale už ho nevytáhneš na vyšší kvalitu. To protože ty problémy jsou strukturální (stroj nezná kontext, nezná slovosled), a abys napravil strukturální problémy, nezbyde ti nic jiného než ten překlad smazat a napsat znova. Například z tvé první varianty:

Píše:
Popisuje zánik horské vesnice Vermeillon pomalým, nepoznaným způsobem.

Tohle je na první pohled „jakžtakž“ dobrá věta, ale pořád je nemotorná a nečeská. Cáká z toho angličtina. Pro Čecha není přirozené říct „zánik pomalým způsobem“ - v češtině přirozeně řekneš „pomalý zánik“. Jenomže k tomu musíš tu větu smazat a napsat znova.

Tím se dostáváme do fáze, kdy je pro mě jako překladatele rychlejší napsat to celé od základu sám než opravovat strojový text. To protože proces bez něj obnáší jenom: Přečíst a pochopit originál > Napsat překlad. Zatímco proces práce se strojovým překladem obnáší: Přečíst a pochopit originál > Přečíst a posoudit strojový překlad > Zjistit, že je někde něco špatně > Znova přečíst a pochopit originál > Smazat strojový překlad > Napsat svůj překlad. A to prostě trvá víc času. Strojový text mě tady aktivně zdržuje! (Skutečně ověřeno dlouholetou praxí: práce se strojovým textem mi trvá déle).

Jako pro redaktora je to pro mě ještě horší, protože při redakci očekávám, že mi jednotlivé věty nezaberou zdaleka tolik času, jako kdybych je překládal. Pokud se dostanu do fáze, kdy ten text musím mazat a překládat sám, tak je to z hlediska efektivity práce naprostá tragédie.

Znovu opakuji – nepopírám, že ze strojového překladu nedostaneš „jakžtakž dobrý“ text. Ale pak hlavou narazíš na kvalitativní strop, jestli se budeš chtít dostat výš, tak to musíš celé smazat a začít od nuly.

Opět ale viz dislaimer v záhlaví tématu.


2) Výsledek „učesaného“ strojového překladu bude vždycky horší, než kdybys to napsal sám

To je ze dvou důvodů.

2a) Jednak tam proběhne cosi jako „priming“ – jakmile si přečteš první výstup strojového překladu, tak jsi „předprogramován“ k tomu, abys uvažoval jen o určitých řešeních. Začneš to třeba trochu ladit, ale v zásadě provedeš jen kosmetické změny. Pokud je někde potřeba hlubší strukturální změna – například přeskládat celé souvětí a změnit pořadí jednotlivých vět – tak tě vůbec nenapadne ji udělat. Ten priming je fakt mrcha. Když na první přečtení uvidíš, že strojový text je „jakžtakž dobrý“, vůbec tě nenapadne, že ve skutečnosti má hluboké strukturální vady. Poladíš jedno dvě slovíčka a jdeš k další větě.

Ale kdybys to psal sám, neovlivněný strojovým překladem, tak to dost možná napíšeš líp. Opět, tohle je mnohokrát ověřeno praxí: necvičení překladatelé, ale i čtenáři, nedokážou poznat anglicismy. Necvičený člověk si přečte větu s anglickým slovosledem a plnou anglických formulací nebo artefaktů (najdi prasárnu: „podal jsem mu svou ruku“) a řekne si „To je celkem v pohodě.“ Nebo maximálně cítí, že je to trochu škrobené, ale neví, kvůli čemu. Tak to nechá.

A přitom každý z nás tady ovládá češtinu celkem přirozeně, a když píše z vlastní hlavy, píše pěkné přirozené věty a anglicismy nedělá. Jenomže většina taky není schopná odhalit vady ve strojovém textu – z toho důvodu je lepší se té mezifázi úplně vyhnout.

2b) A za druhé, nepodceňuj lenos. Lenost je mocná zbraň. Věřím tomu, že pro účely srovnání tady v diskuzi si s tím jedním odstavcem v DeepLu fakt vyhraješ. Pomazlíš se s každou větičkou. U každé fráze si rozklikneš možnosti, posoudíš je, vybereš tu ideální. Ale dokážeš tuhle svědomitost udržet na celé stránce? Na celé kapitole? Na stostránkové příručce?

Lenost je všemocná. Touha usnadnit si práci je obrovská. Efekt toho, že před sebou vidíš 100 strojem přeložených stránek, je nepřekonatelný. Na druhé stránce už budeš klikat míň svědomitě, na páté ještě míň a na desáté už ten strojový překlad prakticky nebudeš upravovat. Navíc lenost spolupracuje s primingem – na desáté stránce si na ty anglicicmy a strojové fráze tak zvykneš, že už ti ani nebudou připadat divné.

Práce z vlastní hlavy má tu výhodu, že ti neumožní to flákat. To je samo o sobě fakt obrovské plus! Musíš pracovat pomalu, poctivě a musíš používat vlastní hlavu – výsledek bude fakt lepší.

Tohle opět hovoří zkušenost. Ten tvůj překlad tady v tématu je „jakžtakž dobrý“. Ale všechny upravené strojové překlady, které jsem po někom v RPG četl nebo opravoval, byly mnohem, mnohem horší.


3) Se strojovým překladem se nikdy nenaučíš překládat

Tohle je v závislosti na perspektivě buď úplně zbytečný bod (protože ti jde jen o výsledek a chceš chrlit co nejvíc „jakžtakž dobrého“ textu), nebo úplně nejdůležitější bod (protože to celé děláš kvůli tomu, aby ses naučil něco nového – v tomhle případě překládat). Při práci se strojovým překladem získáš brain damage, kterého už se nikdy nezbavíš. A to není nadsázka, to myslím zcela vážně. Budeš tak dlouho číst prasecké, strojem napsané věty, že z nich znecitlivíš a už ani nebudeš vědět, jak vypadá dobrá čeština.

Ostatně tenhle efekt probíhá na nás všech v širší popkultuře, ať se nám to líbí nebo ne. Pokud jste geek, tak pravděpodobně konzumujete spoustu anglických textů, a když už nějaké české, tak s velkým rizikem špatného překladu (videohry bývají přeložené mizerně, český filmový dabing je otřesný, sci-fi a fantasy literatura má často taky špatné překlady...). Důvod, proč spoustě lidí přijde výstup strojového překladu „jakžtakž dobrý“, může být mimo jiné i ten, že už dlouho nečetli dobrý český text a znecitlivěli. Kdy jste naposledy četli českou, nepřeloženou knížku? (Já asi před 10 lety.)

O kulturu mi tu teď nejde, ale tohle samé se ti stane jako začínajícímu překladateli, který bude pracovat se strojovým překladem. Nevyhnutelně to povede k tomu, že se naučíš překládat jako stroj.

Ale jinak opět viz záhlaví a viz taky moje principy „Když už něco děláš, dělej to pořádně“. A taky „všechnu práci, kterou ušetříš sobě, ve skutečnosti přiděláváš někomu jinému“.

Protože ano - strojový překlad vám jako fanouškovskému překladateli rozhodně ušetří čas. Otázka je, jestli to za to stojí.

Markus: nemůžu si pomoct ale přijde mi, že v dobré tradici všech co narazili na disruptive tech děláš klasickou chybu: snažíš se roubovat součastné postupy a procesy založené na starém prostředí do nového prostředí a pak se vztekáš, že starý dobrý hranatý kolik nesedí do nové čtvercové díry.

Celá ta pasáž o tom kolik času co zabere překladateli a kolik redaktorovi mi zní špatně. Podobný software prostě přichází s novým workflow - a odlišnými lidskými skilly. Tvůrce překladu s Deepl není překladatel ani redaktor - je něco mezi tím - ale víc redaktor. Nový skill není překlad ani kontrola, ale úprava a oprava vygenerované češtiny. Logika procesu se obrací - dřív překladatel strávil mnoho času překladem a redaktor trošku času úpravou, s Deepl stráví nejdřív upravovač (stylista? Ať to zní dobře...) hodně času úpravou a následně překladatel trochu času kontrolou.

Chápu, že to je neintuitivní. Chápu i, že to pro Tebe může být profesně nepříjemné. Ale to neznamená že to není funkční a s příslušně upraveným postupem to nemůže vést ke stejně kvalitnímu překladu, který je ale stejně kvalitní a vyžaduje menší nároky na vysoký skill pracovníků.

Sirien: Ale žádný tvůj „příslušně upravený postup“ neexistuje. Já mluvím ze zkušeností z praxe - se strojovým překladem pracuju prakticky denně. Buď protože mi ho někdo cpe a musím ho upravovat, nebo protože musím upravovat text po někom, kdo upravoval strojový překlad... Já nejsem luddita, za každou technologii, co mi ušetří práci, budu rád. Každý software, co mi skutečně opomůže, velmi ochotně využiju. Ale strojový překlad mi ji přidělává, a to jako fakt.

Obrátit logiku na to, že "upravovač" trochu učeše strojový překlad a "překladatel" ho potom vyšperkuje, je nesmyslné právě z těch důvodů, které se tu snažím vysvětlit – celý ten proces bude trvat víc času, než kdyby to překladatel napsal pořádně napoprvé. Z toho důvodu taky tenhle proces nikdo nikde v praxi nepoužívá. Nejsou žádní „upravovači“ a po nich „překladatelé“ - je jenom překladatel, který nadává na to, že ho někdo nutí používat strojový text. A v závislosti na své svědomitosti a motivaci pak překladatel pouští dál buď „jakžtakž dobrý“ text (tj. pořád to zní strojově, ale seru na vás), nebo „dobrý text“ (tj. musel jsem to po tom stroji přepsat a nadávám, kolik mě to stálo času). V běžném komerčním překladu jde většina textu přímo od překladatele do reálného využití. Maximálně to po překladateli přečte korektor, který opraví překlepy, ale do struktury vět nezasahuje.

Tj: V reálné praxi na textu dělá v zásadě jenom jeden člověk. V lepším případě dva, ale ten druhý je fakt jenom glorifikovaný korektor (nikoli „tvůrčí profese“ jako redaktor). Tvůj příklad pracuje se dvěma „tvůrčími profesemi“, to se nezaplatí a nikdo to nikdy nepoužije.

To byl "technický překlad", ve kterém se strojový překlad relativně běžně používá - a fakt nemá dobré výsledky.

Když se přesuneme na pole knižního překladu, kde už skutečně existují redaktoři, kteří po překladateli text poctivě procházejí... tak i tady je žádoucí, aby ten text od překladatele (nebo "upravovatele" - říkej mu, jak chceš, prostě od toho prvního v řadě) odcházel v co nejlepší kvalitě. Když pominu překlepy nebo chyby z nepozornosti, tak v knížce mi redaktorka udělá maximálně tak dvě tři výraznější změny na stránku, někdy ani to ne. Kdybych jí posílal texty, ve kterých bude muset běžně přepisovat celé věty, tak mě okamžitě vyrazí. Tady jakékoli nasazení strojového překladu absolutně nedává smysl, protože, opakuji – dostat se ze strojového překladu na požadovanou kvalitu trvá déle než napsat si to celé sám.

A jasně – berte tohle jako pohled z profesionální praxe. Ale je to fakt pohled z praxe, od člověka, co má se strojovým překladem bohaté zkušenosti. Není to fórová teorie, je to fakt.

Jiná otázka samozřejmě je, o jak vysokou kvalitu se vůbec chcete pokoušet v amatérských překladech. Já mám profesionální deformaci v tom, že kvalita podle mě má být vždycky ta nejvyšší, jaké jsi schopný, a vědomě odevzdávat míň kvalitní práci, než jakou dovedeš, je podle mě prasárna. A strojový překlad je právě věc, která ti v odevzdávání kvalitní práce brání.

Pokud ale rezignuješ na kvalitu, tak strojový překlad je opravdu rychlejší. V závislosti na míře rezignace může být dokonce i hodně rychlejší. Pak už je to jenom otázka toho, jak si nastavíš priority. A v zásadě pochopím, pokud se někdo vědomě rozhodne, že pro účely amatérského překladu RPG je možné tu kvalitu šidit. Když je to vědomé rozhodnutí, budiž. V zásadě to chápu. Ale netvařme se prosím, že strojový překlad může být kvalitativně srovnatelný s lidským. Fakt nemůže.

A ještě další copypaste z Fóra:

Doplním další zkušenost z praxe. Na některých projektech musím používat strojový překlad, protože se s ním pojí určité slevy – za text, který už prošel strojovým překladem, dostanu zaplaceno například jenom 80 % běžné sazby. Proto někteří klienti trvají na tom, že strojový překlad (a hlavě ta sleva) tam prostě musí být. Můj výsledný překlad je pochopitelně horší. Protože, ano, mohl bych se s tím babrat a poctivě to všechno učesávat a upravovat, ale šel bych jenom sám proti sobě – dostat strojový překlad na kvalitativní úroveň běžného překladu by mi trvalo delší dobu než běžný překlad a dostal bych za to zaplaceno míň než za běžný překlad. Takže i u mě v profesionální praxi pak vítězí lenost a princip „je to jakžtakž dobrý, nechám to tak, protože za skutečně dobrý mi nechcou zaplatit“. Ta lenost je fakt mocná.

Markus píše:
Mám potřebu se obhájit, tak jenom řeknu, že jsem to psal z hecu, o půlnoci a na první dobrou.

Však já to nepsal jako "hehe, stroj je lepší", ani jako "koukej, já to přeložím líp".
Souhlasím s tebou ohledně kvalitních a nekvalitních překladů, ohledně (nejen místní) tolerance k nekvalitní češtině v překladech, k toleranci anglismů/germanismů/... atd.
A na vině je ne až tak velká kvalitní čeština mezi lidmi. Dost lidí má kvalitní češtinu za anachronismus, za něco, co venkoncem nepotřebují, protože se spokojí s pochopením smyslu.

Když dnení mladí půl života čtou věci v originále, často psaném ne zrovna oxfordskou angličtinou, tak mají daleko větší toleranci k anglismům, nečeskému slovosledu a spojením slov, které čeština nepoužívá (vlastně už spíše "nepoužívala"), ale v angličtině jsou běžné.

Což třeba tady chápu, jak jsem psal, u toho, že chci "podle pravidel hrát" (nebo jinde: si tu varnou konvici zapnout a nespálit) a kvalitu textu vůbec neřeším.
Fantasy jsem víc začal číst po roce 1989, kdy se masově začalo překládat to, co tu reálně až 40 let chybělo. Kolem roku 1992 překládali fantasy knížky i moji spolužáci, čerstvě po gymplu, protože lidi toho chtěli hodně, neplatilo se až tak moc a kvalitních překladatelů bylo málo. Podle mě se to na minimálně jedné generaci podepsalo, protože četli "oficiálně vydané" knihy, tak je automaticky měli za jakýsi etalon kvality a svůj pohled na češtinu tomu přizpůsobili.

Mimochodem (tedy BTW:) - za anglismus považuju i překlad Candlekeep jako Svícmark, to bych třeba v beletrii překladateli vyčítal. I včetně toho mužského rodu "-mark".

Čistě po představu. Takhle vypadá typická dvojstránka z mého překladu knížky potom, co ji projde a upraví redaktorka. Dostat se na tuhle úroveň ze strojového překladu je prakticky nemožné.





A píšu to s vědomím toho, že porovnávám jabka (profesionální překlad knihy) s hruškama (fandovský překlad). Berte to prosím jenom jako ilustraci pro účely diskuze. Je to reakce na Sirienovu teorii se změnou pracovního workflow, kdy by se z pracovníka prvního stupně měl stát jen upravovač, po němž to někdo bude zahlazovat – to je finančně nereálná představa. Už ten první musí odevzdávat vycizelovaný výsledek. Nikdo nedokáže zaplatit na jeden text dva lidi, co se mu budou věnovat plně. Je potřeba, aby ten druhý mohl pracovat hodně hodně rychle a neměl s tím už prakticky žádnou práci.

Rozhodně nečekám, že by se někdo ve fandovském herním překladu babrat s textem na téhle úrovni – protože kdyby to uměl, mohl by se tím živit. :)

EDIT: Doplněn text.

Jde o kontext. Když by se mi podařilo vydat knihu a někdo ji chtěl přeložit strojově a vydat v jinym jazyce, poslal bych ho do háje. Když by si nekdo chtěl strojově přeložit manuál k UFU, poslal bych mu link na DeepL.

Markus píše:
celý ten proces bude trvat víc času, než kdyby to překladatel napsal pořádně napoprvé. Z toho důvodu taky tenhle proces nikdo nikde v praxi nepoužívá.
Nechci Tě urazit, ale zníš hodně jako zastánce filmu proti digitální fotografii těsně předtím, film zanikl.

Proces zatím neexistuje, protože nástroje které vyžaduje ještě nejsou dost dobré. Tak jako digitální fotka nebyla dost dobrá - až najednou byla (a Kodak najednou nebyl).

Markus píše:
Tvůj příklad pracuje se dvěma „tvůrčími profesemi“, to se nezaplatí a nikdo to nikdy nepoužije.
Jenže lidí co umí dobře česky je mnohem víc než těch, co umí dobře anglicky - takže jsou levnější (o jiných jazycích ani nemluvě). A úprava textu v jazyce je snazší (= rychlejší) než tvorba nového textu (což přímý překlad je) - to je další úspora.

A narovinu když vidím jak často vypadá pořadatelská práce v oblasti SFF beletrie, tak dost možná i zvýšení kvality. Jakože to co Ty popisuješ je ideál, který reálné standardy kvality prostě často nepotkávají.

Jakože mám dost vzdělání v průmyslových inovacích a tady docela vnímám blížící se změnu celého paradigmatu - a logicky tedy i odpor ze zaběhlého odvětví.

EDIT: A popravdě, to co tu píšeš jsou docela učebnicové příklady "odporu ke změně" a většina Tvých argumentů mi zní že bych k nim našel 1:1 obdobu u všech ostatních případů změny těsně předtím, než k ní došlo. Klasiky jako "nová technologie není dost dobrá", "současné postupy to komplikuje", "výsledkem bude pokles kvality", "jen současní expertní pracovníci..." jsou v tomhle pro mě dost red flags.

Siriene, to není odpor ke změně. Já s technologiemi běžně pracuju (viz část o CAT tools na RPG fóru) a aktivně vyhledávám všechno, co mi urychlí práci. Víceméně každý den taky pracuju se strojovým překladem. Píšu ti výsledky reálné praxe: strojový překlad mi práci nešetří, ale přidělává. A mým kolegům taky. Nadávají na něj všichni svorně, a fakt nejsme ludditi.

Abych nežral: znám jeden projekt (začíná na G a končí na oogle), kde už má strojový překlad použitelné výsledky, kde "použitelné" = dává pro mě smysl to po tom stroji číst a upravovat, ne automaticky to mazat jako všude jinde. Ale je za tím obrovská investice do AI a konkrétních překladatelských nástrojů naprogramovaných velkou korporací pro konkrétní projekt + obrovská databáze překladů přímo z tohohle projektu, na kterých se AI může trénovat. A ano, ve chvíli, kdy dokážeš natrénovat AI pro jeden konkrétní projekt s tím, že ho manuálně naučíš terminologii, významy, kontext i styl toho projektu, tak to vychází výrazně líp. Ale o něčem takovém se v amatérském překladu RPG her fakt nebavíme.

Markus: jenže co do přijetí a přístupu uživatelů je ohromný rozdíl mezi technologií, která existuje v rámci stávajícího paradigmatu a která podporuje existující postupy, a technologií, která stávající paradigma boří a vyžaduje přijmout zcela odlišné postupy (spolu s odlišnou podstatou práce a odlišným skillsetem). Je rozdíl mezi novým typem filmu který se v komoře jinak vyvolává - a mezi čipem a úpravou v photoshopu.

Tvoje praxe a Tvoje zkušenosti jsou o tom že se snažíš použít strojový překlad jako nástroj ve svém už zaběhlém postupu - což logicky nefunguje. Skutečný test pro strojový překlad není jak ho dokážeš použít Ty jako zaběhlý překladatel s tendencí k zachování stavu, ale jak ho oproti Tobě a Tvému postupu dokáže použít někdo kdo se je nejen ochotný, ale nadšený přijmout nové postupy které se nesnaží strojový překlad integrovat, ale které se mu naopak podřizují. (Stejně jako úspěch digitální fotografie nestál na tom jak si jí oblíbí milovníci filmu a vyvolávacích komor, ale na tom jak lepší s ní budou fotografové, co milují editaci na počítači.)

(Ohledně Google AI... další stereotypní argument: "pro jeden use case možná dobrý, ale jinak..." - a ještě s očividným předpokladem že technologie neprochází exponenciálním poklesem ceny a souběžným exponenciálním růstem výkonu. Před pěti lety nešlo překládat ani tim Googlem, dneska připouštíš že to vlastně možná někde jde, za pět let...)

Markus: teď nevím, jak to pojmout, abych nezněl jinak než chci. jen mi ten ukázkový překlad té dvoustránky, přijde jako rychlopřeklad, se kterým nebyl čas si hrát.
a chápu, že se snáze kritizuje nečí práce, než tu práci dělat, tak to neber nějak úkorně.

příklady:
"skládky na odhazování odpadků" - skládky se nevyužívají na odhazování odpadků, na skládku se neodhazuje, ale cíleně naváží
"srazil počty zvířat a rostlin" - "srazil" bych používal když je to ve spojení "někam", tedy třeba "srazil na minium" nebo "srazil na úroveň vyhynutí", tady, bez dalšího rozvinutí, se variace na "snížil" hodí lépe.
"aby vůbec chytili něco jedlého" - tady mi nedochází, proč "jedlého". jakože chytají jinak ryby jedovaté? nebo jich chytají málo? "jedlý" patří tak nějak víc k houbám, jestli se jedná o "poživatelnost".

není cílem ti kritizovat tůvj překlad a tvářit se, že to umím líp (neumím, neživím se tím a ani bych nemohl). Ale z toho příkladu mi nebylo jasné, co vlastně demonstruješ.
Protože tam vidím velké výkyvy ... velká část textu je kvalitou na takové úrovni, kterou strojový překlad (zatím) nedává. Takže je jasné, že si s tím překladatel pohrál.
A pak jsou tam věty či spojení, kde mi přijde, že se na to překladatel vykvajzl a použil něco, co mu předpřipravil strojový překlad, nebo to jel na první dobrou.

Můj kamarád a spolužák dělal roky v New Yorku pro IBM na umělé inteligenci strojových překladů. Překlady do afghánštiny a čínštiny. Učení AI na to, aby "na jedné straně telefonu byl afgánec, na druhé američan, každý mluvil svou řečí a vzájemně si rozuměli". Nebo "byznys volání" s automatickým překladem.
Před pár lety se vrátil do ČR a teď má vlastní firmu na AI "učení pro překlady".

Říkal, že pro překládání manuálů, příruček atd už se to používá běžně, vzhledem o objemu a účelu je to nejjednodušší a nejefektivnější. Tam to funguje. Ale jako hlavní cíl svého byznysu viděl překlady v obchodním styku, protože tam peníze na to jsou, tam se toho točí strašně moc každý den. U beletrie je cena překladu zatím stále dost nízká na to, aby se používal "starý přístup".

Jiná kamarádka je překladatelka, tlumočnice a učitelka angličtiny, která je dost proti "technologickému přístupu", tedy stará škola. Stroje nerozbíjí, ale nepoužívá. Je naučená, že překlady (například učebnic, článků do odborných časopisů nebo příspěvků na konferencích) se musí dělat se znalostí dané předmětné oblasti, často tedy ve více lidech (protože překladatel holt nerozumí jak jaderné fyzice, tak molekulární chemii, astronomii atd), kdy jeden zajišťuje překlad a druhý je odborný technický poradce pro kontext.

Já o samotném profi překládání jinak moc nevím, jen co znám z povídání s nimi a kamarády, kteří někdy nějaký překlad dělali.

Nevím, jestli se překládání dostává do úrovně, kdy stroji řekneš, že se jedná o povídku, nebo o článek do časopisu o jaderné fyzice, a on podle toho bude nastavovat styl překladu.
Před 10 lety se zdálo, že ano, ten pokrok byl tehdy velký ... ale pak se to buď nějak zabrzdilo, nebo to zůstalo uzavřené v odborných kruzích a mezi běžnou veřejnost to proniká pomaleji, než se čekalo.

Podle toho, co jsem se s tím kamarádem od AI bavil asi před půl rokem, tak on byl hluboce přesvědčen, že to je cesta a věří tomu natolik, že na to sází svoje peníze.

https://www.themama.ai/#about-us-section-anchor

Ad kvalita mého překladu: To máš nevyhnutelný - pořád bude někde něco, co můžeš zlepšovat. Ty bys něco vylepšil mně, já tobě. Čím víc času a lidí tomu věnuješ, tím lepší to bude. Ne donekonečna, pochopitelně – ale dřív narazíš na limit toho, kolik času, peněz a péče jsou do toho jednotliví aktéři ochotní vrazit. Já se s tím taky nemazlím tolik, jak bych mohl, to bych se neuživil.

A Siriene, opět: nemám odpor ke změnán. Například počítám s tím, že technologie budou stále důležitější částí mojí práce a těším se na to, až mi nějaký počítačem asistovaný překlad bude práci ulehčovat a ne přidělávat. Já se nebojím, že bych byl nahrazen strojem – stroj je jenom nástroj, který mi časem umožní stíhat toho ve stejném čase víc a víc.

Velmi dobré technologie jdou trochu jiným směrem než klasické strojové překladače. Nepřekládají text dopředu, ale fungují jako našeptávač – já rozepíšu větu a AI mi navrhuje, jak by mohla pokračovat, což pak jenom odklikávám – klidně jen po jednotlivých slovech. To už teď někde funguje tak dobře, že mi to reálně zrychluje práci. Ale je to jiný režim fungování: místo toho, abych četl cizí překlad a opravoval ho, tak si v hlavě vyprodukuju svůj překlad a potom odklikávám návrhy AI, které se do něj trefí. Až si jednou budu moct vytrénovat AI na svých vlastních textech (a že jich mám dost), tak to bude teprve užitečné.

Ale dostáváme se na pole profesionálního překladu a vyhlídek do budoucna, což už je asi pro RPGčka irelevantní. Tady je důležité, co je užitečné tady a teď pro amatérské překladatele RPG, kteří se překlad učí s pomocí nástrojů, co existují teď. A tady si fakt myslím, že lepší výsledky (ne rychlejší, ale lepší) produkuje poctivý ruční překlad.

Markus: mluvíš o něčem jiném než Sirien. Ty mluvíš o změnách, které podporují tvůj (ve smyslu 'ten, který používáš') styl překládání textů. Sirien oproti tomu mluví o změnách, u kterých je tvůj (smysl viz výše) styl překládání naprosto nevyužitelný.
Někdy v budoucnu se objeví styl překládání, u kterého dokážeš použít tak 17%* ze všech dovedností, které využíváš při překládání.
A taková změna pro tebe může být i nepředstavitelná. Proč by někdo začal překlad sepsáním kontextu, požadovaného stylu, typu publikace a dalších pro překlad vlastně naprosto zbytečných informací?
Přitom to může dávat smysl, když pak bude stačit předhodit tyto informace se zdrojovým textem nějaké AI a dostaneš překlad na úrovni toho, co by klasický překladatel překládal několik měsíců.

EDIT: Prosím, u toho příkladu na konci netahat za slovíčka.

Je možný, že ty strojový překlady vyhrajou, i když budou horší.

Všichni vědí, že MP3 nikdy nemůže být tak kvalitní jako nativní CD, nedejbože LP. A stejně dnes vydává hudbu v MP3 běžně i Český rozhlas.

Po rychlodabinzích filmů přišly velmi kvalitní dabingy začátku devadesátek. Pak přišly digitální dabingy, kde už se dabéři ani nesejdou a je tam i velká postprodukce. Jeden dabér sólo má za dvě hodiny hotovo. Kvalita utrpěla, a stejně už se dnes jinak nedabuje.

A to nemluvím o (ne)kvalitě dnešních Barbie panenek vs. těch ještě ze začátku devadesátek.

Bohužel kvantita mnohdy vítězí nad kvalitou.

Když už jsme u věštění z lógru, myslím si, že v ne až tak vzdálené budoucnosti budou strojové překlady (téměř?) perfektní a nebude se překládat jen z textu, ale i z náslechu.

Z náslechu už se překládá, Google Translator to umí pěkných pár let. Používali jsme se to v na Sicíli v zapadlých vesnicích, kde anglicky nikdo ani nekvákl - a lepší než mezinárodní jazyk "rukama-nohama".

Marky: Vím. A YouTube umí generovat z náslechu titulky. Ale přijde mi to zatím dost nepoužitelné.

Lethrendis: tak Google appka to už skoro umí... spíš má chudinka problém s tim odposlechem.

Ale jestli myslíš že by zvládla simultánní tlumočení v real time... to je jako hodně jinej level a brutálně hardcore, tam už v podstatě musíš umět kontextově předvídat co řečeno bude. Jednu až dvě věty zpátky, ok - real-time... na to si hodně počkáš.

sirien píše:
Jednu až dvě věty zpátky, ok - real-time... na to si hodně počkáš.

ten link, který jsem tu dával před pár příspvěky říká něco jiného. a něco jiného říkají i lidé, kteří se na real-time překládání mluveného slova specializují.

Loki: rád se nechám vyvést z omylu :)

(Aby bylo jasno, tak zopakuju - slovy "real time" mám namysli "se zpožděním menším než jedna věta" - což už jen vzhledem k rozdílným slovosledům v různých jazycích good luck, o ostatním nemluvě.)

Tak inzeruje Google:

https://ai.googleblog.com/2021/01/stabilizing-live-speech-translation-in.html

Píší, že půrměrné zpoždění mezi vyslovením slova a zobrazením překladu je 4.1 sekundy.
Jestli to je nebo není realtime ať posoudí každý sám. Když někdo řekně větu za vteřinu věty, tak to asi za realtime podle tvé definice považovat nelze :)

tak jako odposlechnout větu a následně jí přeložit to umí už dávno, z toho moc impressed nejsem :)

Jinak ten problém co sem psal výše tam přímo zmiňuje - těžko mít real-time překlad když Ti ještě nevyslovené slovo může změnit význam už řečeného - to bez schopnosti predikovat větu alespoň částečně z kontextu ještě než je vůbec vyslovena prostě nejde. A i pokud se nebavíme o porozumění ale o nějaké kontextové predikci z předchozích slov a vět, tak to je prostě úplně jinej šálek kávy než "jen" překlad.

Z lenosti jsem se rozhodl si pár dokumentů nechat přeložit DeepL přes tu funkci na překlad PDF. Výsledné dokumenty nelze tisknout ani upravovat. Nevíte někdo, co s tím?