Amazing Adventures - články

Amazing Adventures - Dodatky

Obsah článku:

A-J

 

Agera

  • Aiss píše:Zdálo se mi o Janosovi. Těžký, dusivý sen. Probudila jsem pána Vendamira. Také jsem viděla paní Maeve a cosi temného, co se plížilo chodbami kláštera.
  • Nad schody, po kterých dívky zrovna přišly, se vznášela šerá postava. Aiss si ji pamatovala ze snů, plíživý stín, který se proplétal mezi sloupy sarbatoinského kláštera. A teď, když viděla do její tváře - nebo spíš do šedé nicoty toho, co tváří mělo být - dokázala ji i pojmenovat.
  • Sven píše:Gnoll se s vrčením znovu a znovu vrhal na podivnou postavu bez tváře. Jen stěží šlo poznat, že to kdysi musela být vznešená.
  • Slabost lidí, kteří vyměnili svoje duše za poklady pekel, nebyla nijak překvapivá. Ale podle legend tak učinila jen jedna z eladrin. Agera, mocná kněžka Zimního dvora, obětovala svou krásu.
  • Aiss píše:Agera Šedotvář. Sličná elfka, kdysi bývala kněžkou Královny. Pak ale vyměnila svou krásu za moc a zaprodala svou duši jednomu z pekelných pánů. Zradila Paní a všechno, co je Havrany.
  • Už dlouho o ní nikdo neslyšel a myslelo se, že ji nakonec zničila její pýcha, nebo že ji snad dostihl některý z Královniných Mstitelů a přiměl ji zaplatit za její zradu. Ale tady stojí, chladná a strašlivá.
  • Sven píše:„Utíkají,“ probral mne až další elfčin výkřik. Nebyl radostný, jak by se snad dalo čekat. Peklem políbená eladrinka a stínový válečník se vrhli k portálovým kruhům v koutě místnosti i s netušeným a neprozkoumaným bohatstvím. A tak sotva mi slizké tělo chapadlatce sjelo z hrotu meče, vyběhl jsem za nimi stejně jako ostatní, jen abych před očima viděl Ageru držící zhroucené a posekané tělo jejího společníka. A pak byli pryč.

 

Bezhlavý jezdec

  • Erathis:„I scestí je cestou, která někam vede. A každá událost je zkušeností. Bez lidí kolem sebe neriskuješ. Ale utíkat od každého není způsob žití. Je to způsob smrti. A pokud uhneš z cesty…“
  • Sven píše:Slyšel jsem v hlavě dusot kopyt. Viděl jsem cestu zalitou stínem a prach zvedající se do dáli.
  • „To co se blíží, tě zahubí. Pokud proti tomu budeš stát sám,“ řekl znovu ten hlas.
  • Na cestě se objevil jezdec zahalený v mlze. Smolně černý kůň odfrknul a hrábl kopytem. Probudil jsem se, zbrocený potem.
  • Aiss píše:Zdálo se mi o Janosovi. Těžký, dusivý sen. Probudila jsem pána Vendamira. Také jsem viděla paní Maeve a cosi temného, co se plížilo chodbami kláštera. A viděla jsem mlžný les a jezdce bez hlavy a katedrálu.

 

Bobo

  • Aiss píše:Chápu, co se mi snažili říct - mohlo by to být mnohem horší a nechali jsme tě jít, protože jsme chtěli. Některé z nich jsem poznala, výrostky z Bobovy party. Ale Bobo by na nic takového sám nepřišel, netroufl by si zasáhnout tak daleko na území Ptáčat.
  • Bobo dokázal vyklouznout ze skladiště v nějaký slabší moment, Gaerwyn se ho snažila pronásledovat, ale prý se jí ztratil někde mezi domy.
  • N:je nalezen ve výpusti, s dýkou v zádech
  • V jeho ústech Gaerwyn našla stříbrňák.
  • Ne bodnutí do zad, ne utopení, jak by se mohlo zdát, z nešťastného Boba prostě někdo vysál veškerou životní sílu.
  • tam, kde měl být stín mrtvého, tam, kde se měla dotknout jeho duše, byla jen prázdnota. Ne klidná prázdnota odeslaného, ale bezútěšné temné místo, jako krvavá rána po ukradené, vyrvané duši.
  • U Kelsonova doupěte nás napadly stvůry z jiných rozměrů. A pak Bobo, jistě. Nebo to, co Bobem kdysi bývalo. Zde bloudila jeho duše, odtržená od těla, nešťastná, rozzuřená. Dopřáli jsme mu věčný odpočinek, dopřáli jsme mu cestu ke Královně.

Boros

  • Sven píše:„I vy na sebe dávejte pozor," zasmál se Lanar. „A jestli vás cesta zavede na Krkavčí skálu, vyhledejte Borose, podkoního. Poradí vám. Pomůže.“

 

Otec Cedric

  • N:kněz v sarbatoinském chrámu, pomáhající s radami ohledně vymýtání

 

Dryád a jeho kamarád

  • Aiss píše:V salonku, kde nás Šedivec přijal, byly dvě zkamenělé postavy.
  • První byla polámaná, dříve nejspíš lidské tvary teď bujely v rozličné výhonky, nebo snad chapadla. To, co zbývalo z tváře, byl zmučený výraz plný bolesti. Nebylo mu už pomoci - jediná služba, kterou jsem mu mohla poskytnout, byla ta poslední, havraní.
  • Druhá nebyla tak poškozená ani znetvořená, tieflinka se proto rozhodla začít s ní. Natáhla svoje vědomí a k vlastnímu překvapení se dotkla jiného. Náhle ucítila na zápěstí stisk, pevný a studený, přesto jemný - a na rtech závan sladkého dechu a vůně mladé trávy. Otevřela oči, aby s údivem zjistila, že hledí do očí tvora, jenž byl ještě před okamžikem sochou - paprsky slunce v jarním listoví, pomyslela si, zlatavě smaragdové a strašně, strašlivě unavené.
  • "Havraní paní," zašeptalo stvoření, "Posečkejte..." Stisk na ruce povolil a do náruče překvapené dívky se bezvládně sesunulo tělo.
  • Odnesli jsme ho ven, zabalili do dek.
  • Myslím si, že podobně, jako vyprchala po Šedivcově smrti moc portálu, tak se postupně uvolnilo i prokletí, které ty dva drželo v kameni.
  • Sven píše:Položil jsem si hlavu bezvládného eladrina do klína a odhrnul jsem mu vlasy z obličeje. Až pak jsem si všiml čehosi zvláštního. Nebyly to vlasy, ale nesmírně jemné lístečky. Snad vrbové. A já nezpíval uklidňující a hojivou píseň eladrinovi, ale dryádě. Pokud by byla při síle, dokázala by rozmetat celý tenhle hostinec na kusy a ani by se přitom nezadýchala.
  • „Kde je tvůj domov?“ zašeptal jsem. „Pamatuješ si cestu?“
  • Jemně pohnul hlavou, když jsem ho držel v náručí. „Zpívající jeskyně.“
  • „Co je poslední, co si pamatuješ? Hrozí ti tam nebezpečí?“ ptal jsem se dál a dál, věda, že času není nazbyt.
  • „Přišel muž. Tiefling. Rozmlouval s námi,“ odpověděl.
  • N:Sven vyrobí bránu
  • Sven píše:Dryáda prošla oknem a zmizela v kapkách deště. A v rukou jsem nahmátl podivný váček. Peníze v něm nebyly, jen kousky čehosi tvrdého. Zřejmě dárek na rozloučenou.
  • Aiss píše (Spercheiův dům): Sven poukázal na dva prázdné podstavce v další části domu a připomněl, že to byl Spercheios, koho zachráněná víla viděla předtím, než upadla do mramorového nevědomí.
  • N:Byla tam spekulace, jestli je Šedivec dostal od Spercheia, nebo jestli si je vzal sám.

Dryáda

  • S:celý ten proces sledovala ve svých horečnatých snech Aisska, vlastně z pozice té dryády, takže věděla, že ona je dívka chycená mezi dvěma muži, které má ráda a kteří zřejmě bojují na život a na smrt nebo tak něco, a bylo tam zklamání z toho, že někdo něco neudělal a zase někdo jiný něco udělal
  • Sven píše:Dívka rozkročená mezi dvěma muži. Nerozhodná a váhající, kterým směrem se vydat. Ke komu se přimknout, koho zavrhnout. Byl tam i svár a nenávist. Eladrin a trpaslík, jako dva démoni zápasící o vládu nad jednou křehkou duší.
  • N (Po zabití Ramaela):Aisska tuším odletěla něco si špitat s dryádou. Nějak něžně jí naservírovat k čemu došlo. Až v průběhu rozhovoru zjistila, že dryáda je sestra Ramaela.
  • Nejsem si úplně jistá, jestli to zjistilo už aissčí hejno, nebo až Konstantin v postkoitálním pokecu.
  • A:takže po tomto krátkém výletu do biologie pro pokročilé se ukázalo, že dryáda, alias DB lord alias strom alias catwoman... dokáže být zřejmě na více místech současně. A je krapet labilní.
  • N:Roztrhala Konstantinovi bezedný pytlík a ukradla mu kladku
  • Jo a taky si vzala tělo svého bratra, co měl Konstantin v tom pytlíku
  • Taky nám řekla, že odejít z domény se prý dá jen někdy kolem úsvitu. Který se pomalu blížil.
  • A my se pomalu blížili k poslednímu místu, které jsme nevybili - ke špitálu
  • Dryáda společně s dalšíma kočkama nám pomohla dostat se dovnitř a pak už přišlo na řadu šťastné shledání s trpem

 

Gorbik Zimovous

  • Aiss píše:vzácnou zbroj, kterou mistr kovář vyráběl na zakázku pána Durmena.
  • N:Gaerwyn se ho ptala, jestli té noci něco neslyšel (větev, kroky na střeše), ale odpověděl záporně
  • Ještě řekl, že byl hrozně rád, že po něm Durmen nechtěl, aby mu vrátil materiál, resp. ho nahradil
  • Sven píše:„Napadlo mne… chtěl byste se stát součástí našich dobrodružství a vstoupit do legend prostřednictvím mých balad?“
  • „A kromě zbroje se vám nic neztratilo,“ zeptala se Gaerwyn zpříma, ale kovář jen kroutil hlavou.
  • „Když už jsme u těch pověstí a legend,“ začal jsem zvolna, „říká se, že každý trpasličí řemeslník vytvoří za svůj život alespoň jedno mistrovské dílo." A v tu chvíli sebou trpaslík zřetelně cuknul. Pak si rychle dolil režné.
  • „Není to první zbroj, která zmizela,“ hádal jsem. Po chvíli trpaslík, už notně zmožený svou vlastní pálenkou, vyklopil všechno. Že to není první zbroj, která zmizela. Že zmizela i mistrovská zbroj jeho otce a děda.
  • „Zahlédl jste v poslední době něco podivného na zadním dvorku?“ zeptal jsem se, když jsem spatřil, že Gaerwyn s Konstantinem tam asi našli něco zajímavého. „Možná nějakou vílu nebo podobnou havěť,“ doptávám se, když vidím, co mi signalizují. Ale trpaslík jen krčil rameny. „Býval tu hájek, kde tyhle bestie žily. Tam co je dnes dům pána Spercheia, ale to už je dávno. Vílu tu jaktěživ nikdo neviděl.“
  • „A tenhle kaštan?“ ukázal jsem na strom, zatímco mi Gaerwyn ukazuje zralý plod, přestože strom sotva začal kvést.
  • N:Trp pak řekne, že v takovém polorozpadlém kumbále byla dřív zbrojnice
  • Brnění kradli pohůnci Ramaela, aby se s jejich pomocí mohl dostat k Hamelykovi. Ten je vzdálený příbuzný (předek) vartenských kovářů.
  • Po návratu z výletu k alchymistovi Gaerwyn kovářovi vrací všechny poničené zbroje. Trpaslík omdlévá štěstím.

 

Ifrida

  • Sven píše:„Myslím, že zajdeme k Rudé lilii,“ prohlásil jsem. Dráček nechápal. „Do bordelu,“ upřesnil jsem. „Jak lépe chceš oslavit slunovrat?“
  • „Je tam i jedna drakorozená… slečna. A myslím, že je tam nešťastná. Nemusíš s ní přece spát, ale mohl bys zkontrolovat, že jí nic nechybí.“

 

Ivan

  • místní blázen v Sarbatoin

Jaseb

  • Aiss píše:k Jasebovi se chodilo, když už se nedalo jít nikam jinam.
  • Starý Jaseb, nevrlý, náladový, nebezpečný - a zatraceně šikovný. Jediný člověk, který se odvážil žít na Hřbitově, v té mrtvé části města. Když se dívka potřebovala zbavit nechtěného plodu lásky, šla za Jasebem. Když někoho soužila nemoc či zranění, se kterým se nechtěl chlubit, šel za Jasebem. S Jasebem byla tajemství bezpečná.
  • bylo znát, že Jaseba samotného se okolnosti Lorniny smrti dotkly
  • Sven píše:rozeznal jsem známou tvář. Tedy, nikdy v životě jsem Jaseba neviděl, ale poznával jsem každou vráskou, každý drobný pohyb mimiky. Viděl jsem ho, viděl jsem ho kdysi dávno. A přesto se mi jeho tvář vryla do paměti.
  • Když jsme odcházeli, řekl jsem Jasebovi o tom, že jsem ho viděl v tůni snů, a zdálo se, že rozumí.
  • Aiss píše:Řekl, že o toho zaklínače, o Kelsona, se už starat nemusíme, že si ho našla noc. Tam, v ruinách. Jen hlupák zůstane na Hřbitově když zapadne slunce.
  • Sven píše:Možná, že to on…

 

Napsal Nerhinn 11.01.2011
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 28 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.082463026046753 secREMOTE_IP: 44.204.125.111