První nástřel postavy
Wilfred pochází ze starého šlechtického rodu de Meulengracht , jenž byl v posledních desetiletích spíše urozený, než majetný. Přesto se díky svému dobré pověsti těšil slušnému vlivu ve vysokých kruzích, neboť Meulengrachtové byli známi svojí loajalitou a zásadovostí. Postupně však postavení rodu upadalo, jak se počal tenčit jeho majetek a vymírat budoucí nástupníci. V tomto ohledu měla současná generace de Meulengrachtové vysloveně smůlu. Obě dcery v dětství zemřely na černý kašel, Wilfredův starší bratr pro změnu tragicky zahynul při lovu, když v divoké jízdě nezvládl svého koně a při pádu si zlomil vaz. Nejmladší Wilfred tak zůstal posledním potomkem, neboť v dalšího už stárnoucí manželský pár nemohl doufat. Není tedy divu, že jej rodina začala hýčkat a opatrovat až s přehnanou starostlivostí.
Dostalo se mu kvalitního a širokého vzdělání, které jej mělo připravit na budoucí dráhu diplomata. Bylo nepsaným pravidlem, že zdědí úřad zastávaný svým otcem. Tak, jako jej převzal jeho otec po svém otci, ten zase po svém otci – a tak dále už několik generací. Dlouholeté držení úřadu však bylo trnem v oku konkurenčním aristokratickým rodinám, které se sice nemohly honosit takovou urozeností nebo dobrou pověstí jako Meulengrachtové, ale o to více byli majetnější a ambicióznější. Několik z nich tak potají zosnovalo spletitou síť intrik, očerňování a machinací, kterými začali oslabovat vliv Meulengrachtů ve vyšších kruzích. Tu posloužily peníze, tu lživé obvinění, jinde příslib budoucího povýšení – a Meulengrachtové začali ztrácet půdu pod nohami. Dřívější spojenci se začali nenápadně odvracet zády a noví se nehrnuli. Vrcholem byl pečlivě vykonstruovaný falešný skandál, po němž musel starý de Meulengracht předčasně rezignovat ze svého úřadu. Zlomený starý muž se stáhl na rodové panství, aby se věnoval výchově svého nyní téměř dospělého syna, do něhož skládal budoucí naděje, že vrátí rodu čest a dobré jméno.
Pletichářským rodinám však nestačil úspěch, kterého dosáhly. Obávaly se, že dokud je na živu byť jen jediný Meulengracht, mohl by nějak získat své postavení zpátky. Proto zosnovaly konečný úder, když najatí žoldnéři za hluboké noci přepadli panství Meulengrachtů. Ti se bránili statečně, leč tváří v tvář přesile se bitva stávala beznadějnou. Starý Meulengracht se odhodlal k zoufalému kroku. V čele posledních věrných se vrhl vstříc nepříteli, aby nalezl čestnou smrt na bitevním poli a zároveň poskytl drahocenný čas k útěku svému synovi a manželce. Vévoda se bil se zuřivostí starého lva a mnoho útočníků padlo jeho zbraní, než byl nakonec doslova utlučen k smrti. Urozená paní de Meulengracht se odmítla zachránit útěkem. Takový ústup shledala nedůstojným svému věku i cti. A v tajné rodové stáji byl beztak jenom jeden kůň. Nešťastný a rozervaný Wilfred podlehl zoufalému naléhání matky, ať se zachrání alespoň on. Poté, co se rozjel do hořící noci, vzala si jeho matka život, aby unikla horšímu osudu z rukou útočníků.
Sotva co Wilfred zmizel matce z očí, vybuchl v něm koktejl vzteku, beznaděje, pocitu viny, nenávisti a touhou pomstít rodinu tady a teď. Hořké slzy mu stékaly po tvářích, na kterých mu sotva začaly růst vousy. Cítil zoufalou touhu obrátit koně a vrhnout se do ztracené bitvy, padnout po boku rodiny, jak si žádá čest šlechtice. Již se chystal, že otočí koně a v udatném, leč zbytečném gestu nalezne hrdinskou smrt. Pak jím ovšem prostoupila podivná síla, která mu otevřela oči. Uvědomil si, jak sobecké by to od něj bylo. Opět myslet jen na sebe. Pachatelé by dosáhli svého, unikli by nepotrestáni a oběť jeho rodiny by přišla vniveč. Naplněn neznámou energií vykřikl do noci strašlivou přísahu. Nebude mít klid, dokud neodhalí viníky a neočistí rodné jméno. Nezastaví se, dokud bude vládnout byť jediný tyran uzurpující si moc. Jako temný jezdec se prohnal nocí. Stráže ze zadního voje útočníků, skrz jejichž řady prolétl jako blesk, poté přísahaly, že viděly ujíždět démona.
Již je tomu několik let od oné tragické noci. Wilfred zvážněl, poněkud zahořkl, ale nezlomné odhodlání dostát svému slovu jej stále naplňuje. Zdá se, že nyní bez rodiny, domova a budoucnosti se odplata ve jménu spravedlnosti stala jeho jedinou náplní života.
