Zajímavý článek, mám chuť při první příležitosti vyzkoušet metodu 5x5 kamapaně. Obecně se mi tyhle Alexandrinovy články docela dost líbí. Těším se na pokračování o uzlové metodě.

Tenhle článek mě moc potěšil. Když sem oprášil před deseti lety hraní D&D, tak sem nic o scénaristice nevěděl. Řek sem si že udělám dlouhou kampaň, ale netušil sem jak. Tak sem vymyslel záhadu, ale sám sem neznal její podstatu, jen jsem hráčům projektoval její vzdálené následky a to vytvořilo celou kampaň, spoustu questů, dalších záhad atd. Včera jsem teprve po deseti letech hraní kampaně uklidil, (jak říká Zdenda :)), celej Lor a podstatu oné záhady, na které to celou dobu stojí. NO a jsme u toho..... já už to ani nemusel vymýšlet, celý to vyplynulo z následku té hry samo a to je fakt úlet. Sám si tím vlastně užíváš hru jako hráči. Oni neví že nic nevíš a ty seš na jejich půdě s nimi a těšíš se jak to celé dopadne a co z toho bude. Připomíná mi to Formana. Seděl s dědkama v hospodě a chlastali. On nemusel vymýšlet scénář a pak hledat herce. Ten scénář vznikl v tý hospodě a psali ho nevědomě všichni. Pak je vzal a natočil je a bylo. Samozřejmě to totálně zjednodušuju, ale poukazuju na to uchopení. Je to jak když se nestaráš o zahradu a ona je pak plná léčivých bylin, když jí sekáš, tak si je pak musíš vysázet.