Viděl jste někdo
díl o hraní s dětmi?
Opět se dopustím nějaké kritiky, a důvod najdete v prvních pěti sekundách odkázaného videa, ve kterém zazní
"(Při hraní s dětmi) musíte potlačit ten PJjovský instinkt 'Teďka vám to dám strašně sežrat, jací jste blbečci' "
Nejde o to, že by se takový instinkt měl nechat při jakémkoliv RPG
projevit, ale že ho PJ
musí potlačovat - že u něj vůbec vůbec existuje. Tohle mi přijde tak strašně Wong on many Levels, že při prvním poslechu jsem to musel vypnout a dát si pauzu.
Navíc nechápu, že někdo takový instinkt předpokládá automaticky u (všech?) PJjů, nebo se tak alespoň vyjadřuje. (I když pokud je to instinkt získaný při hraní Dračí Hlídky, tak je celkem jasné, že tomu nerozumím.)
Ty další rady - kterých je na délku pořadu dost málo, mnohem víc tam je teoretických rozborů nejsou vyloženě špatné, ale nejsou ani dobré. Opět řeší, že PJ se má připravit na to, jak mu dětští hráči rozeberou připravený příběh, a že na něm nemá moc trvat. A že máz i tak zkusit být při hře o krok před hráči. Já bych třeba řekl, že by bylo pro všechny mnohem snazší nemít žádný připravený příběh kromě případného úvodního nakopnutí, pokud by snad bylo potřeba, a následně reagovat na akce a přání hráčů a zapojovat či přímo využívat jejich kreativitu k věcem, které jinak musí dělat Vypravěč sám.
Celkově je to podle mě slabé a uvedené postupy mi připadají jako návod, jak opatrně použít kladivo na manipulaci se šrouby. Nicméně to tady píšu proto, že v tom třeba uvidíte něco jiného a vytáhnete užitečné pasáže, které jsem minul (protože nemám kapacitu na druhý poslech).