Tak on Angry GM mívá občas nějaké trefné postřehy, problém je, že ten týpek je děsně, ale fakt DĚSNĚ laciná attention whore toho nejvíc pouličního formátu a protože narozdíl od jiných podobných (třeba John Wicka) nemá až tak moc talent psát skutečně provokativní myšlenky, tak to řeší tím, že svoje myšlenky píše provokativně. A protože vlastně neni moc dobrej ani v tom, tak si ještě vypomáhá tím, že je prvoplánovitě vulgární a útočnej, záměrně píše věci do nesmyslných extrémů jen aby tím někoho nakopnul a schovává se přitom za slovo "angry" v přezdívce.
Kdyby psal normálně, byl by to poměrně rozumnej blog - jenže by měl desetinovou návštěvnost. Bohužel, ta forma kterou volí způsobuje, že se většina jeho smysluplných tezí ztratí v záplavě jeho egoistického shitstormu a grafománie.
Najdi si třeba jeho vyjádření k tomu, že "Fate není RPG" - wall of text jak svině, kde nejdřív nadává lidem, co tvrdí, že něco není RPG, následně se hlásí k tomu, že napsal, že Fate není RPG, následně tam je hromada keců o tom, co lidé co píší že něco není RPG vlastně myslí a že to je debilita a on to tak nemyslel a že lidé co si to berou sou debilové, že si to berou, aby se pak konečně dostal k pointě, že Fate je systém, který umožňuje, aby se zájmy hráče a jeho postavy zcela nerovnaly a že to vlastně ani nemusí znamenat, že by to nebylo RPG, že on vlastně neví, protože Fate ani nikdy nehrál a že mu přijde jen zajímavé a důležité vyvolat diskusi.
TLDR: mohl na jeden odstavec o třech řádkách napsat, že Fate umožňuje i něco jiného, než immersivní (simulační, whatever) přístup ke hře a že se tím trochu liší od jiných, tradičnějších her, kde se to taky nemusí rovnat, ale systém tu nerovnost přímo nepodporuje.
Jenže pak by bylo vidět, že vlastně znovuobjevil už 15 let velmi dobře známé a všude dávno rozšířené kolo a že vlastně vůbec neni tak chytrej a revoluční, jak sám sebe rád vidí.
Já sem poslední, kdo by tvrdil, že je forma jakkoliv důležitější než obsah, ale bohužel zrovna tenhle týpek mi přijde jako lacinej magor, u kterého jeho forma je jeho obsah - a nic víc k nabídnutí moc nemá.
Ne, že by ho občas nebylo zábavné číst, teda. A ten překlad sem rozhodně zapadne k doplnění mozaiky různých známějších zahraničních autorů. Ale je dobré si říct narovinu, co jsou takové existence zač (u John Wicka to rozmáz Gurney, tak tady asi přebírám štafetu zas já...)