Podle mně je to výtečný nápad. Ale myslím si, že i tak by došlo ke specializaci. Většina hráčů má ráda, když je něčím výjimečná. A tak i kdyby šlo třeba o skupinu zlodějů tak by jeden z nich skončil jako bouchač, další jako zámkař, třetí jako řekněme plížič atd. Všichni by sice ovládali plus mínus vše, ale specializace by stejně nastala.Určitě by to ale bylo zábavné. Zkušenosti s tím mám jenom malé, z jedné turnajové hry na conu, kde hráči byli rozděleni do skupin podle příslušnosti k městským cechům.Myslím, že hráče není třeba nutit k tomu, aby měli své zaměření. Pokud to povolání (třída) umožňuje nějakou flexibilitu (paladin by byl asi fakt problém), tak se hráči velice rychle začnou specializovat. Je to dáno tím, že hráč chce vynikat v nějaké oblasti. Určitě se to dá nejlépe udělat tehdy, jestliže i základní tvorba ideje hry a postav probíhá ve skupině.

Jo, to je vlastně podmínkou - vytvořit k takové skupině hráčských postav ještě odpovídající dobrodružství tak, aby 1. hra měla správný spád; 2. byla zajímavá výjimečná; 3. aby se hráči necítili diskriminováni svou třídou, ale naopak; 4. aby dobrodružství znamenalo výzvu pro jejich výjimečnost i kooperaci (tzn. aby se nemuseli rozlišovat na bouchače, likvidátory pastí apod.). Jde tedy o vytvoření příběhu šitého na míru, kde všichni hráči mohou uplatnit svou třídu postavy (nejsou zbytečně nuceni k boji apod.)

Tady myslím je to hodně otázka osobních nastavení. Ale v zásadě jde o to, jestli se ta skupinka už nějakou dobu zná je sehraná, plní podobné úkoly (jako to očekávané dobrodružství) běžně nebo je to něco nového, právě se sešli.Že si zase vezmu do pusy ty zloděje. Jedna možnost je známá skupinka gangsterů, která už má něco za sebou. Sehraný postup, znají se. Dostane zdánlivě další banální úkol, který se ale ukáže být něčím výjimečný... (příběh směřuje k překvapivé pointě?, zkouška ztmelenosti skupiny?) nebo skupina zlodějů, kteří jsou zvyklí pracovat každý zvlášť, ale kteří se z příkazu nadřízeného musí dát dohromady. Zdánlivě banální úkol přináší nesčetné komplikace vyplývající z jejich vzájemného soupeření. (Příběh o napětí ve skupině? Vnitřní dynamika?).A jistě by se daly vymyslet i další varianty. Jde o to, že pro každého může být zajímavá úplně jiná varianta. Každopádně je to určitě zajímavé, protože to změní takové ty zaběhnuté zvyky, že každý má svůj jasně vykolíkovaný prostor toho, co má na starost a je vymalováno. Tady se zřejmě ty prostory budou utvářet při hře samotná. A to bude zajímavé.

Zdar, já to takhle hrál párkrát jako one-shot :-) Byli ty teda jakože ty válečníci, který tys zrovna zavrhnul (Římani, Vikingové)...ale pro to podle mě není důvod. Musím říct, že to nebylo víc akční obvykle a myslím, že to patřilo mezi moje nejúspěšnější one-shoty. Hráči si dokážou užít, že jsou fakt dobrá parta týpků, která musí držet při sobě, neb nikdo nic pořádného neumí :-) a při one-shotu ani na nějaké velké specializování nedošlo....takže já doporučuju to rozhodně zkusitAle jednu věc tě povím: "Nejdřív si pořádně prostuduj, ve kterym to chceš hrát systému...víme, s těma metaherníma narativníma mechanikama můžeš machrovat před šéfem a tak!"

Když už se bavíme o zlodějích, přehrál bych to na celou třídu postavy Darebák (nebo jestli chcete - tulák). V tu chvíli se tady otvírá dost prostoru pro vymýšlení - asi skutečně je nejlepší varianta, aby se postavy hráčů náhodně daly dohromady k plnění nějakého zadaného úkolu. Např.: Primitivní zápletka - skupinka odbojářů se snaží sehnat informace k tomu, jak docílit změny režimu ve své zemi (hrabství, království apod.). Seženou dohromady partu vyhlášených indiviuí z jiných zemí, aby za ně tuhle delikátní práci provedla. A hned je tady možnost hrát diplomata/vyjednavače, špióna, klasického otvírače zámků, řečníka (alias manipulátora s davy), vládcova nastrčeného rádce, najatého vraha, žebráka u hradní brány, kejklíře, barda atd. atd.. Ke klasickým situacím, jako je řešení konfliktů bojem, prakticky vůbec nemusí docházet a hra se může ubírat dost netradičním směrem. Navíc mě teď tak napadá, že ještě víc než kdy jindy, se v takovémhle dobordružství může uplatnit přesvědčení postav. Každá postava je také najatá zvlášť a každá do toho úkolu půjde ze svých osobních důvodů (prachy, pomsta, renomé,....) - společně s přesvědčením to pak může v téhle čerstvě vytvořené bandě znamenat pěkné rozkoly. Dále se pak budou samozřejmě sektávat se stejně zdatnými protivníky - i hrabě nebo král má své agenty, informátory nebo patolízaly, kteří mu rádi donesou jakékoli zajímavé informace o lidech, kteří se motají kolem hradu. Mohou samozřejmě i najímat své vlastní informátory a pak už se jen může rozehrávat spletitost nedůvěry, klamných informací, podplácení, přesvědčování, nátlaku.... No, je to zajímavý :)

Vannax: pockej ted jsem te nepochopil, nejdriv(Prispevek niz) chces aby se nikdo netridil na bouchace,odsranovatele pasti atd, a nyni podemnou zas je rozlisujes a specializujes. a myslim ze by to bylo super si zahrat takhle jen treba ve skupine zlodeju a nebo druidu. a nebo skupina radovych bratri( neco jako krizaci),kazdy by neco delal( velitel, soltys,klasickej bijec,ranhojic,zved atd)

RE Wraihts: V prvním příspěvku jsem se zmiňoval o klasickém rozdělení: ty jsi bojovník, tak bojuj a nekecej nám do kouzlení, ty jsi klerik, tak dělej a začni mi léčit zranění. V předchozím příspěvku jsem pak chtěl poukázat na to, že i v jediné třídě je možné se specializovat na něco. Přesto ale žádná ze zmíněných specializací není válečník - nájemný, který by tomu mohl nejvíce napovídat asi těžko bude chodit ve zbroji a s palcátem v ruce a kosit nepřátele po desítkách - naopak je to někdo, kdo má u sebe kudlu nebo otrávenou šipku, nepozorovaně provede to co měl v úmylsu a zmizí, než ho něko objeví - a využívá při tom spousty zlodějských dovedností a nijak se nevymyká ze třídy darebáka (tuláka :/). Chtěl jsem hlavně poukázat na to, že i když se hraje s jedinou třídou postav, může to přinést zajímav hraní. RE Horacio: Konečně někdo, kdo to aspoň zkusil hrát. Ty válečníky jsem zvrhoval z toho důvodu, že u nich to přesvědčení a specializace příliš hru neovlivní - prostě mají jít něco vymlátit. A jestli se specializují na meč nebo motyku, to už nehraje roli. A přesvědčení mám obavu, že taky bere dost za svý v případě party válečníků. Jinak fakt díky za konkrétní zkušenost.

Vannax: válečníci nebo zloději, to máš jedno...jedni jdou něco vymlátit, druhý zas něco ukrást nebo vyšmírovat :-) Zloději budou každopádně náročnější na DMování, neb nejenom, že jsou vychcánci, ale taky mají mnohem větší sklony k individualismu... BTW: kdysi hoooodně dávno jsem takhle na zloděje, členy jedný gildy najížděl...ale udělal jsem klasickou chybu a pojal to moc velkym stylu...nejdřív jsem s každym zvlášť odehrával individuální intro (což bylo docela vtipný), ale než jsme se dostali k ke společný hře, tak už serozehrála další dlouhodobá kampaň s mixovanou družinou...takže to vypadá, že budeš za průkopníka :-))

Horacio: To s tím systémem je trefná poznámka, tohle bych vyvěsil jako heslo na RPG fórum ;-)Vannax: Podobnou hru jsem hrál celkem náhodně. Prostě si po klasické hře skoro všichni zvolili válečnickou postavu a to naprosto nezávisle. Bylo to v DnD 3/3.5e a sešli se dva válečníci (fighter) jeden barbar a jeden paladin. Výjimku tvořili zloděj a bard. Objevila se samozřejmě specializace, ale by zajímavé jak hru promění (i postavy formuje) takováhle nestandardní situace. Bojovat tváří v tvář i na dálku mohl kdekdo, ale orientaci v přírodě, lov a stopování zařizoval barbar (nic moc), léčení po boji bard a paladin (nesrovnatelné s klerikem), nějaké to kouzlení bard (taky mnohem slabší než wizard/sorcerer). Po nějaké době to DM vzdal, že se mu tahle skupinka moc nehodí do světa. :-( Takže za vyzkoušení to rozhodně stojí i v celkem tradičním dobrodružství. Jen je třeba počítat s netradičním řešení překážek, když tradiční řešení není k dispozici. Asi dost bude záležet i na magických možnostech - jestli jsou k dispozici hůlky či svitky, aby se je zloději pokusili využít, nebo je třeba nemagické řešení.

Vannax: teda že zrovna ty budeš mít předsudky a budeš apriori odsuzovat válečníky a redukovat je všechny šmahem na nemyslíce bitevní stroje.. no styď se :) Vem si třeba mušketýry, byly 4 a jak se lišili, jak si užívali! :)) A přitom si byli víc podobní, než jen jako válečníci, měli dokonce i stejné zaměření, specializace...Jinak mě se na tom líbí ta myšlenka hraní za zájmově sjednocenou skupinu, resp. za příslušníky nějakého řádu, bratrstva, apod. Je celkem jedno, jestli je konkrétní člen skupiny válečník nebo tulák, mají společný buďto cíl nebo pohled na život nebo třeba výcvik v nějaké konkr. zbrani.. tady je možností nepočítaně a zápletka i hra bude hodně realistická, věrohodná, může to bejt akční nebo naopak špionážní..Jinak já kdysi dááávno zkusil hrát něco podobné, s bratránkama :) četl jsem v té době pravý rytířský román (no kdybych nevěděl, že je z 12 stol., tak bych přísahal, že to někdo napsal podle doupěte) a zkusil jsem s nimi sehrát jednotlivé kapitoly, přičemž jeden z hráčů hrál hlavního hrdinu knihy, druhej si udělal postavu podobnou, ale přitom svou vlastní. Samotného mě překvapilo, jak dlouho nás to bavilo hrát a jak to velmi dobře fungovalo, pohybovali se vlastně neustále ve společnosti jiných rytířů a bijců, turnaje, souboje, lehké intriky na hradech, vůbec žádná nuda a ještě jsem se dokázali krásně držet knihy.. Tehdy pro mě krásně připravená zápletka a popsané prostředí bylo požehnáním, jo, mám na to dobré vzpomínky..

My jsme jednou hráli skupinu složenou ze dvou barbarů, nevydrželo to sice dlouho, ale docela nás to bavilo. Byli si dost podobní, ale jeden se snažil najít i nebojová řešení (jo, netypickej barbar, inteligence a charisma 15 a to byly nejnižší statistiky- takový štěstí na nahazování postavy jsem snad ještě neviděl). Jen nám tam scházel kouzelník nebo něco podobnýho, ale to je spíš ze zvyku než že by byl výrazně potřeba.

Tak nejblíž jsem se k takové hře dostal na RPG Čajíčku, kdy Alnag, Treven a Vlasák hráli všichni nebojové postavy - doktora, řezníka a knihprodejce (proč se jim říká "knihkupci"?)Nicméně si myslím, že ona "jedna třída postav" bude ve většině systémů tak široká, že každý bude mít dost prostoru ke specializaci.Naopak třeba mé hry vedou k tomu, že některé odvednosti mají všechny postavy, protože když jí je dna nemá, jsou postiženi ostatní - typicky například plížení či skrývání.Vlastně teď mě napadlo, že jsem jednu takovou skupinu vedl ve Fantasy - Rytíř, Paladin, Válenčík a Vrah (no Drizzt, původně ted zloděj). Jinak všichni vcelku srovnatelní bijci, jen některé vedlejší dovednsoti měli jiné, a nikdo neuměl kouzlit, ani paladin (pro mě to byl jen víc fanatický rytíř). Fungovalo to vcelku dobře, i když dost možná proto, že jsem hrál v dovednostním systému, takže se mohli rozvíjet různými směry, které byly zrovna potřeba (třeba rytíř se naučil řídit na navigovat vzducholoď)

Moc hezké téma, moc hezká diskuze.Mně už dlouho láká zahrát si ve skupince cleriků. Inkvizice, vyšetřování s hodně povídáním, boží soudy (ordálie), vymýtání. Nebo jít někam založit misi a snažit se konvertovat, přesvědčovat obyvatelstvo. Pro různá božstva, i pro zlé se to dá dle mého zajímavě hrát.

RE LZJ: Jo, teď jsi celkem vystihl, co se mi na tomhle typu hry zamlouvá a proč bych to chtěl někdy zkusit mástrovat. RE Rytíř: Já si teda nemůžu pomoct, ale 4 mušketýři mi připadali všichni skoro stejní. Jediná zvláštnost na nich byla ta, že byli tři :)RE Jack Phoenix: Přesně takovýhle netypický postavy, jako tvůj barbar, můžou při hrají stejné třídy postavy vznikat a to se mi na tom právě zamlouvá. To právě hráče nutí, aby opustili zaběhlá schémata hraní a přidali trochu invence :)

andtom: jo, ty klerici se mi taky zamlouvají. Už nějakou dobu něco takového plánuji, teď k tomu ještě přesvědčit hráče :-(.

Jen mě napadá, že tohle už se blíží tomu Qualdezarovu zkoušení herních systémů. I těch kombinací a možností hry v jednom systému je víc, než může jeden člověk vyzkoušet :-(

Tohle téma jsem zavedl s nápadem rozehrát samostatné dobrodružství jen pro druidy, což se v jistém směru podobá nápadu Andtoma a jeho všivých kleriků :) Ale skutečně by asi nejtěžší bylo přesvědčit hráče, kteří třeba už léta hrají zásadně jen hraničáře, nebo zloděje...(viz naše skupina). RE LZJ: Nemyslím, že tohle se blíží Qualdezarovu zkoušení herních systémů. Tohle v podstatě vychází z nápadů, které jsou v DnD příručkách pro jednotlivé třídy postav. Je to jen určité směrování hry - systém zůstává stejný (vlastně na něm vůbec nezáleží).

LZJ: a to je špatně? Mít v rámci jedné hry nespočet možností :)) Co se mě týče, tak právě naopak..

Vannax:jasny ted to chapu uz lip. jen me nejak spletli ty prispevky. a Vannax, se pletes musketyri byli kazdej jinej. jeden byl bijec-Atos,dalsi byl knez-Aramis a ten posledni byl rekneme darebak(bard)-Portos. a mas pravdu vsichni se ohaneli motykama :-))JackPhoenix: ze me to taky dost laka. ja bych hral treba zlodejskyho mnicha :-)).Rytíř : a s tema sermirema to urcite musila byt zabva, stejne co ja znam tak kazdej hraje vetsinou bijce. tak tohle mohlo byt nenarocny a poutavy. pribeh je dle me mooc dulezitej.hlavne hratelnost a ne 30min prohlizeni pravidel jaky ze dam to kouzlo. Valecniky nezavrhovat.

Rytíř: Tobě není ani tochu líto těch variant a příběhů, který si nezkusíš odehrát? Mě jo, ale nesu to statečně. B-)