Popravdě zrovna pojetí elfů je v Eragonovi (Eldestovi, Brisingrovi - člověk se tam o nich dozvídá průběžně víc a víc) dost povedené. Troufám si říct, že co do pojetí elfů v dlouhověkosti, zvycích, mírné epičnosti, odlišné mentalitě, chování atd. může Paolini snad jako jediný konkurovat Tolkienovi a to včetně jejich vykreslení a odůvodnění toho proč to je tak, jak to je.

No to nevím... Já osobně na Eragona vzpomínám jako na hloupost hloupější než hloupý králík, ale jestli se ti to líbí, brát ti to nebudu.
Mě se z těch nejrůznějších knižních elfů nejvíce líbili (a přišli mi nejreálnější) Šlechtovi elfové. To jsou v zásadě takoví indiáni. To mimochodem také přináší to "soužití s přírodou" - absulutní neschopnost obrany proti rase, která si přírodu podmaňuje a absulutní neschopnost přežití kdekoli jinde.

Elfové nemají s realitou moc co dělat, tyhle asociace mezi fantasy rasami a indiány/černochy/kdovíčím mi přijdou spíš lacině nudné než zajímavé

Eragon se postupně zlepšuje... není to žádný zázrak, ale má své světlé momenty a nápady

Šlechtovi elfové jsou fajn, mají jen absolutní vadu, neznají oheň. Což z nich dělá nic jiného než lehce úsměvnou rasu.

Asociace na reálné národy měl jakž takž dobře udělané Howard. U něj to bylo aspoň originální.

Colombo:
A to je problém? Nepoužívají oheň, ale místo toho mají magii, tak co?

Colombo píše:
Mi osobně přišla myšlenka extrémně dlouhověkých elfů naprosto neudržitelná. Pěkně se to popisuje, ale jakmile se začne hrát, tak to naprosto letí.

Vemte si postup elfa po úrovních

teď hrajeme kampaň v DnD 3e. Kámoš hraje elfa původem ze sirotčince. Na tom by nic nebylo, ale pak když se ptal PJ (ano to slovo používám schválně bo PJ = DM = GM) kolik mu je tak ten odvětil, že něco kolem 70 let. A to prosím právě opustil brány sirotčince (a nebyl tam vychovatelem). PJ se pak zarazil a prohlásil, že elfové se sirotčincům "asi prodraží...". wtf!?

Colombo píše:
Mi osobně přišla myšlenka extrémně dlouhověkých elfů naprosto neudržitelná. Pěkně se to popisuje, ale jakmile se začne hrát, tak to naprosto letí.

Vemte si postup elfa po úrovních. První celý lidský život dobrodruží s lidmi a měl by být tak na stejné (jak je to u vás v DnD? Epické?) úrovni. Ale co dál? Pak si válí šunky?
Mě překvapuje že zrovna takový odpůrce DnD a veškerých d20 her tak hrozně lpí na vzájemné vyváženosti postav, třeba v Burning Wheel právě takoví dlouhověcí a mocní elfové jsou a byť jsem BW nikdy nehrál tak mi to přijde funkční - jen je fokus té hry trochu jinde než u DnD. Ostatně existuje spousta příběhů, kde spolupracují postavy hodně rozdílného "power-levelu", jen je prostě k té hře třeba přistupovat trochu jinak.