Blaine:to jo, prave proto si tohle chci ujasnit az po vydani 4E CG, kde snad bude podrobneji popsano jak moc byla ktera uzemi valkou zasazena a vubec veci okolo ni.

Treba dalsi vec, co me hodne zajima je co vlastne zpusobilo Day of Mourning a jak to vzniklo. ( jeste jsem je k tomu v knizkach nedopracoval )

Ke jménu lodi: pokud chceš být stylový, pojmenuješ ji Siduri podle šenkýřky bohů, která v Eposu o Gilgamešovi jmenovanému rozmlouvá hledání nesmrtelnosti s tím, že není lidem souzena a ať si radši užívá života, dokud může...

K městským zábavám: Dokonce i ve Sharnu existuje něco jako "městská vesnice", sociálně poměrně dost uzavřený svět. Navíc ne všechno se musí odehrávat ve Sharnu. Dům Cannith i ostatní mají své enklávy i jinde, v menších a "DM-přívětivějších" městech.

K Last War: Velevýznamnou roli bude hrát národnost postav. Postavy z Karrnathu asi nebudou dobře spolupracovat s kolegy s aundairskými předky a s následovníky Silver Flame... Brelanďané by naopak měli být docela nad věcí, protože oni přece válku vyhráli...

Chrochta píše:
pokud chceš být stylový, pojmenuješ ji Siduri podle šenkýřky bohů,

Hezke jmeno, zapisuju si. Pokud by zystali jmena Gilgamesh a Agatha ( ktere jsem si ciste pro pracovni ucely vypujcil tady ) tak urcite stalo za zvazeni, i kdyz mozna vetsina hracu netusi, komu patri. Vcetne me.

Chrochta píše:
Dům Cannith i ostatní...

Tohle me privadi k otazce jak vlastne House spravne prekladat? Rod? Dum? Nebo neco zcela jineho? Osobne se mi zda rod jako vhodnejsi varianta, nicmene mam stale pocit, ze to tak uplne nevystihuje podstatu slova House.

btw. pridal jsem do textu obrazek Sharnu.

Cha, kam se tahle loď hrame na weatherlight!

edit: opravené jméno

Colombo píše:
Cha, kam se tahle loď hrame na waterlight!

Vysvetli pls.

slavná létající loď z Magic the Gathering (zejména v příběhu, který se kolem toho točil), několikrát změnila kapitány, aby nakonec sama obživla.

jako plán
jako model

to posledni neni Weatherlight... to je ta druha lod, cerna:)

Blaine: jukni se na popisek obrázku;)

ad House: V Eberroně je vhodnější překlad "dům", protože členové nejsou pokrevně příliš příbuzní a fungují ještě ke všemu jako obchodní firma. A to termín "rod" nevystihuje tak přesně.

Přidávám pár věcí ohledně Gilgameše a spol., určitě překvapí a potěší :)
Gilgameš nebyl žádná květinka a původně dřel své poddané z kůže při stavbě uruckých městských hradeb (a ještě si možná uzurpoval něco na způsob práva první noci - ale to si nejsem jistý). Bohové proto stvořili "divocha" Enkidua, který terorizoval obyvatele Uruku (chránil divoká zvířata) tak dlouho, až Gilgamešovi došla trpělivost a poslal mu naproti jednu profesionlní děvenku jménem Šamchat (v překladu "Bujná"), která milého Enkidua pomocí chleba, piva a sexu zcivilizovala. Enkidu pak vyrazil do města, kde se porval s Gilgamešem až se nakonec oba zpřátelili (Gilgameš měl noc předtím sen, při jehož popisu matce bohini Ninsun - ale jinde byl pokládán za syna démona Lilú - se vynořila otázka, jakých druhů přesně ono přátelství bylo). Pak oba vyrazili do Cedrového lesa (krást), kde porazili a zabili strážnou nestvůru obra jménem Chumbaba nebo Chuvava (kdože žije v Xen´driku?). Následně Gilgameš dosti rázně odmítl přízeň bohyně lásky, války a Venuše Ištary (ještě si pamatoval, jak dopadli předchozí oblíbenci a milenci) a ona na něj na oplátku poštvala nebeského býka, kterého hrdinové zabili. Za trest Enkidu umřel, a Gilgameš, kterému byla takto připomenuta vlastní smrtelnost, se vydal hledat věčný život. Zabloudil k Siduri, prokecal se dvojicí lidí-škorpionů, strážců na konci světa (Kohože to uctívají drowové?) a po rozmíšce s převozníkem přes "vody smrti" Uršanabim (v záchvatu nudy, zlomyslnosti nebo čeho mu rozflákal "kamenáče" zajišťující přepravu lodi) se dostal k Utnapištimu, nesmrtelnému pamětníku potopy světa. Tam neuspěl sedm dní a nocí nespat a pracně získanou květinu života mu nakonec sežral had, takže mu zbyly jen monumentální urucké hradby, dobrá rada od Siduri ("Žij dokud můžeš!") a vyhlídka na vlastní smrt.

Zajímavé, ne?

Colombo: Tak jednak magic nehraju a druhak jeho pribehy na pozadi znam jeste mene, respektive vubec. Inspiraci mi tady byl ciste Eberron a jeden clanek v dragonu. Nicmene pokud chces hladat podobenstvi, tak moje lod, nebo spis jeji elemental, je ve stavu jakehos polovedomi, kde je prilis spoutany, aby konal zcela svevolne, nicmene dostatecne volny, aby si mohl vybrat, koho poslechne. Tehle lodi se neprikazuje, tahle lod se zada. Libi se mi tak jak je a nepotrebuju z ni zadnej samohyb a la Knight (sky)rider...

chrochta:staré
Nachtrose: hu? he? Proč si všchni myslíte, že vás kritizuju? Proč si myslíš, že je to samohyb, kterému se přikazuje? Ono to je normální vzdušná loď (což je sakra vděćné (je to sakra cool) a trochu i ohrané téma, ale uvažoval jsem, že bych to taky zahrnul do jednoho svého settingu), která jen potom (tahle konkrétní loď, Predátor třeba ne) následkem nějaké té magie obživla. Nijak jsem po tobě nevyžadoval znalost Magic the Gathering universa. Podobenství hledám je ve vzdušné lodi, ne v žádném jejím technickém provedení. Nic jsem ti nevnucoval.

Chrochta: :-) hehe, z toho cisi nejaka roztomila fillerova zapletka :-) Mimochodem, z jake je to vlastne mytologie?

nachtrose: Mezopotámské (Sumerské, Akkadské), Epos o Gilgamešovi.
trocha z wikipedie

Colombo: dík. osobne se jak tak oriantuju jenom v recko-rimske a severske mytologii. Asi budu muset doplnit vzdelani ;-)

Nachtrose: skvělým přehledem je k tomu Příběhy na které svítilo slunce od Eduarda Petišky.

zamarovský to zpracoval v hezky čtivé formě, pokud si dobře pamatuju.

ušijakořidítka píše:
zamarovský to zpracoval v hezky čtivé formě, pokud si dobře pamatuju.

Stejny nazev?

jen Gilgameš, tuším

Není nad to, číst to v Sumerském originále. Ale chápu, že ne všichni umíte klínopis, tak bych vám dovolil číst i z přepisu do latinky... :)

Alnag: a myslíš, že by nás k těm 4k let starým sumerským destičkám pustili?:)